English version
Čísla vyplývají z předběžného odhadu Českého statistického úřadu, který bude ještě upřesněn.
K meziročnímu růstu pozitivně přispěly výdaje domácností na spotřebu a tvorba hrubého kapitálu. Problémem je nadále poptávka za zahraničí. Na zvýšení HDP se nejvíce podílely obchod, doprava, a odvětví ubytování a pohostinství. Dařilo se také většině služeb.
„Na výdajové straně k mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla pouze domácí poptávka. Mírný růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen skupinou odvětví služeb, naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Spotřebitelská důvěra na minimu
Podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura je tempo růstu pozitivním překvapením, analytici už dříve očekávali stagnaci nebo pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Zlom podle něj nastane ve druhé polovině letošního roku.
„Konsensuální očekávání analytiků počítalo s poklesem o 0,4 procenta. Pokud se dnešní odhad potvrdí, pak to znamená, že oproti předcovidovému 4. kvartálu roku 2019 zbývá české ekonomice dohonit už jen 0,2 procenta. Za růstem české ekonomiky zřejmě stála určitá setrvačnost, kdy jsou domácnosti přes rychle rostoucí ceny nadále ochotné utrácet,“ popisuje Pour.
Návrat na předpandemickou úroveň HDP se nedaří. Česko je v rámci EU páté od konce
Spotřebitelská důvěra je ale na historických minimech, což podle ekonoma znamená, že tento stav nemůže vydržet dlouho.
„Nepříznivý výhled ukazují i indikátory důvěry v domácím i zahraničním průmyslu. Očekávaný pokles se tak pouze odkládá do příštích kvartálů. Nadále očekáváme, že ekonomika výrazně zpomalí v letošním i příštím roce,“ doplňuje ekonom.
Nástup recese?
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda označuje současný stav české ekonomiky za mírnou recesi, protože ve druhé polovině roku očekává pokles, způsobený zejména obavami z inflace, a tím pádem poklesem spotřeby domácností.
„Vysoká inflace už nahlodává kupní sílu domácností, takže ty utrácí méně. Růst tuzemské ekonomiky při slábnoucím nákupním apetýtu domácnosti pomohl udržet průmysl, který podpořily již plynuleji fungující dodavatelské řetězce. Ty byly celosvětově zadrhnuté v důsledku covidové pandemie, přechodně je na jaře zadrhla částečně opět válka na Ukrajině a další covidová vlna v Číně,“ dodává Kovanda. Celoročně by měla růst ekonomika zhruba o 2,3 procenta, očekává analytik.
K výrazným útratám domácností vedla podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka odložená pandemická spotřeba v kombinaci se strachem z budoucího zdražování.
Kvůli neutěšené geopolitické situaci zde navíc není výrazné zlepšení na dohled. Na katastrofické scénáře je ovšem brzy. Pokud energetická krize nevyeskaluje do přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků, očekáváme nadále za celý letošní rok růst na úrovni 2,2 procenta
Vít Hradil, ekonom
„To se však v následujících čtvrtletích může změnit, protože lze předpokládat, že mnozí lidé si nakoupili do zásoby a nyní již budou své útraty omezovat. Pokles spotřeby pak může výrazně zpomalovat tempo růstu v následujícím období,“ souhlasí s většinou analýz Křeček.
Kromě pozitivního příspěvku výdajů na konečnou spotřebu byl růst hospodářství podporován i investicemi. Negativní roli však sehrála zahraniční poptávka, která bránila ještě silnějšímu růstu hrubého domácího produktu. „Vysoké úrokové sazby v ekonomice mohou mít nepříznivý vliv na investice. Situaci však bude zlepšovat nízká nezaměstnanost, kterou bychom si měli udržet, i když se růst HDP bude snižovat,“ domnívá se Křeček.
K zabrzdění ekonomiky přispěje i opatrnost firem
„Kromě domácností již chlad přichází i z podnikové sféry, která po dvou letech nepřetržité růstové tendence nově také hlásí zhoršování podmínek. Ačkoliv pokračující pročišťování dodavatelských řetězců zde sehrává pozitivní roli, jeho příznivý vliv je současně odmazáván růstem vstupních nákladů a v nedávné době i uvadáním objemu zakázek,“ popisuje ekonom Vít Hradil.
Negativní vliv na budoucí vývoj bude mít zřejmě i bilance zahraničního obchodu, která zůstane pod tlakem drahých dovozů energií a utlumeného exportu průmyslového zboží.
„Vzhledem k nadále neutěšené geopolitické situaci zde navíc není výrazné zlepšení na dohled. Na katastrofické scénáře je ovšem stále brzy, a pokud energetická krize nevyeskaluje do stavu přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků, očekáváme nadále za celý letošní rok růst na úrovni 2,2 procenta,“ odhaduje Hradil.
jap
