Česká technologie chce dobýt svět, k hranici vesmíru může startovat z kontejneru

Prvorepublikové heslo „Vzduch je naše moře“ zaktualizovaly v posledních letech mladé české startupy a pustily se do vývoje technologií pro výzkum vesmíru. Mezi ty nejúspěšnější patří společnost Stratosyst, která vyvíjí speciální pseudosatelit SkyRider.

Ten se sice až do vesmíru nepodívá, je navržen pro vystoupání do stratosféry, jedné z vrstev atmosféry několik desítek kilometrů před hranicí vesmíru. Ale má komunikovat jak s klasickými satelity, tak s pozemními objekty. Navíc je určený pro všechny planety s atmosférou, v budoucnu se tak může podílet na výzkumu Marsu nebo Venuše. I když toto je spíše vzdálenější budoucnost, již v první fázi se budou moci speciální pseudosatelity zapojit do kosmického výzkumu. Stratosféra je totiž vhodným místem pro pozorování vzdáleného vesmíru. Kromě toho je technologie vhodná pro poskytování služeb v telekomunikacích, pozorování Země nebo pro navigaci.

Pseudosatelity se mají ve stratosféře pohybovat ve výšce 20 až 30 kilometrů. Tam by nebránily provozu letadlům, zároveň by nebyly vystaveny negativnímu vlivu přírodních sil, jako jsou například tornáda a podobně.

Na hranici vesmíru

SkyRider spadá do segmentu takzvaných atmosférických satelitů či pseudosatelitů zvaných HAPS (High Altitude Pseudosatellite).

„Naše pseudosatelity jsou dálkově řízené nebo autonomní. Létají ve stratosféře, a pokud to aplikace vyžaduje, jsou schopny držet polohu na předem daných souřadnicích 6 až 12 měsíců, mohou létat samostatně nebo v navzájem komunikujících formacích a působit i v těžko dostupných oblastech, které v tuto chvíli nejsou pokryty satelitním signálem. Dále mohou nést například různé vědecké technologie, které bude možné testovat v podmínkách stratosféry,“ popisuje vzhled a funkčnost Jiří Pavlík, technický ředitel firmy Stratosyst.

Strategickým cílem mladé firmy je obsadit nový stratosférický trh, který má skutečně velký potenciál. Firma uvede na trh cenově dostupné zařízení, které kromě výzkumných institucí a komerčních zákazníků mohou pomoci i bezpečnostním a záchranným složkám, bezpečnosti leteckého provozu i široké dostupnosti internetu.

O řád nižší náklady

Zařízení poskytne to, co dnes umožňují družice, ale s nižšími náklady. Zároveň má oproti vesmírným satelitům i některé výhody, například silnější a spolehlivější telekomunikační spojení a lepší rozlišení povrchu Země. Pseudosatellity ponesou v první verzi především zařízení pro přenos navigačního a telekomunikačního signálu, či optická zařízení pro pozorování Země až do hmotnosti 15 kilogramů. Ze stratosféry lze také velmi dobře objevovat vesmír, neboť HAPS se budou pohybovat již nad tou částí atmosféry, která blokuje většinu infračerveného vlnění, kvůli kterému lidstvo získává infračervená data z vesmíru zatím pouze ze satelitů.

Výhodou českého pseudosatellitu je také to, že jde o skladné, kontejnerové řešení. V kontejneru je možné HAPS převézt na kterékoli místo ve světě a odtud ho pak vypustit do stratosféry.

Bezemisní technologie

Již v současné době provádí Stratosyst testování vesmírných technologií zákazníků přímo ve stratosféře pomocí stratosférických balónů. „Podmínky pro testování ve stratosféře jsou téměř identické jako ve vesmíru. Zároveň ale nákladově vychází testování ve stratosféře řádově výhodněji a zákazníkovi můžeme nabídnout testovací misi na míru, ať už jednodenní přímo v České republice, nebo vícedenní na Azorských ostrovech nebo v Kanadě,“ doplňuje Jiří Pavlík. Technologie HAPS společnosti Stratosyst je dlouhodobě zcela bezemisní a netvoří uhlíkovou stopu. Pro vertikální pohyb totiž využívá helium a pro horizontální pohyb pak elektropohony napájené přímo ze Slunce.

Výrobu svých pseudosatelitů provádí firma v prostorách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Letňanech. Zároveň využívala zázemí několika akceleračních programů, včetně akceleračního programu BusinessRunway Technologického centra Akademie věd ČR. V roce 2018 se účastnila soutěže ESA o nejlepší aplikaci družicové navigace Galileo Masters, kterou v roce 2018 v kategorii nejperspektivnější systém Galileo regionálně vyhrála.

Dalibor Dostál