Velkou výzvou pro české e-shopy zůstávají velká (zejména čínská/asijská) internetová tržiště jako Temu, Shein či AliExpress, která nabízejí extrémně levné zboží.
„Čínské internetové obchody v současnosti dobývají evropské i americké trhy a lákají na extrémně nízké ceny, obrovský výběr zboží a často i dopravu zdarma. Za touto zdánlivě atraktivní fasádou se však skrývají metody, které mohou dlouhodobě poškodit nejen spotřebitele, ale i celou ekonomiku v daném regionu,“ upozorňuje Ruslan Skopal, CEO a spolumajitel Trenýrkárna.cz.
Internetových obchodů po boomu spojeném s pandemií covid-19 ubývá v Česku už třetím rokem po sobě. Celkový počet tuzemských e-shopů loni klesl o 200 na 49 700.
Vyplývá to z pravidelného průzkumu on-line srovnávače Heureka.cz a Asociace pro elektronickou komerci (APEK). Obrat internetovým obchodům rostl ve všech čtvrtletích roku 2024, přičemž nejvíce od října do prosince – meziročně o šest procent. Ve zbývajících kvartálech se obrat ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 zvyšoval o tři až pět procent.
Co čeká malé a střední firmy v roce 2025? Bude to rok příležitostí i velkých výzev
Oživení e-shopů obrazem celé ekonomiky
„Rok 2024 byl pro české e-shopy obdobím pozvolného růstu a z našich dat je jasně vidět, že ekonomika ožívá. Částečně se zmírnily obavy z inflace a z rostoucích cen energií a Češi pokračovali v on-line nákupech, které dosud odkládali, a nakupovali i zboží, které dříve nebylo na internetu tolik dostupné,“ sděluje generální ředitel Heureka Group David Chmelař.
Češi přitom více než čtyři pětiny prostředků utratili za zboží v klasických e-shopech. Pouze za 34 miliard nakoupili na zahraničních online tržištích. Celkově jsme loni na internetu utratili 228 miliard korun, uvedl výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. Také APEK dlouhodobě upozorňuje na neférové konkurenční prostředí, které mnohá on-line tržiště z mimoevropských zemí vytvářejí.
Zajímavostí je, že Češi loni nechávali vánoční nákupy až na prosinec, jindy bývají dominantními měsíci říjen a listopad. Vetyška očekává mírný nárůst tržeb a obratu (o jednotky procent) u e-shopů také v roce 2025. Maloobchodní tržby v tuzemsku stoupají v současnosti i v kamenných obchodech.
E-shopů v Česku neubývá, většina zakladatelů má s e-commerce zkušenosti
Ohrožují čínská tržiště českou ekonomiku?
Čínská tržiště ohrožují domácí ekonomiku, bez dodržování zákonů a pravidel všemi nemají české firmy šanci, domnívá se Ruslan Skopal z Trenýrkárna.cz.
„Do oblasti e-commerce u nás vstoupili noví hráči převážně z Asie. Český zákazník je na ceny velmi senzitivní a po letech vysoké inflace a kontinuálního zdražování veškerého spotřebního zboží vydává svoje těžce vydělané peníze s velkou opatrností,“ přidává se Jiří Jemelka ze společnosti JPF Czech, která poskytuje českým firmám služby executive interim managementu.
A přesně to nahrává asijské konkurenci se ‚vstřícnou a velkorysou cenovou politikou´. Čeští zákazníci navíc často hřeší na ochranu osobních údajů. Za snížení nákladů jim prý toto riziko stojí. „Když k tomu přičteme ještě propracovaný marketing těchto velkých hráčů, je to pro mnohé české menší a střední e-shopy smrtící kombinace,“ dodává Jemelka.
Je potřeba najít způsob, jakým donutit i tyto hráče dodržovat naše lokální pravidla a neohrožovat místní spotřebitele a naši ekonomiku.
Ruslan Skopal, Trenýrkárna.cz
Bez vhodně nastavených pravidel podle zástupců tuzemské e-commerce hrozí, že několik čínských e-shopů ovládne digitální i maloobchodní sféru v Evropě.
Pokud neexistují jasná regulační opatření, pak jsou podle Skopala místní – a zejména menší – podniky odsouzeny k postupnému zániku.
„Právní kroky mnohdy nepomáhají a trh se stává arénou, kde se prosadí ten, kdo vydrží nejtvrdší cenový tlak. Problém je ale ten, že nízké ceny mohou čínští hráči držet primárně díky zneužívání hranice 150 eur, pod kterou se neplatí clo a také velmi pravděpodobně obcházením placení daní a nejrůznějších povinných poplatků jako jsou recyklační poplatky, poplatky za recyklaci obalových materiálů a podobně,“ doplňuje Skopal.
Proč se malým e-shopům daří i s nástupem online tržišť?
Produkty z čínských tržišť navíc nemívají povinné atesty a mohou být pro spotřebitele nebezpečné. Jejich kvalita je často pochybná.
Aplikace jako Temu či Shein získávají široké spektrum uživatelských údajů a díky čínským zákonům jsou povinny je sdílet s tamními úřady. To se netýká pouze běžných dat, ale i podrobnějších informací o chování spotřebitele. Aplikace Temu je proto podle expertů nebezpečná a nadmíru riziková.
„V České republice drtí čínské platformy hlavně malé a střední podniky, které nejsou schopny konkurovat dumpingovým cenám. To pak vede k uzavírání lokálních firem, ztrátě pracovních míst, zdražení online reklamy, jelikož čínské platformy masivně investují do reklamy, čímž šroubují ceny v reklamních aukcích nahoru a vytlačují menší inzerenty,“ dodává Skopal.
Jak nakupuje generace Z
Přestože jsou udržitelnost a ochrana klimatu tématy, která spojujeme s mladou generací, možná jsou to témata minoritní – důležitá jen pro menší skupinu mladých lidí. Tichá většina Generace Z nakonec bude podle odborníků nakupovat stejně jako její rodiče. Pokud je cena zboží dostatečně nízká, rádi za ní zaplatí vyššími emisemi i svými osobními daty.
„Haul video s rozbalováním nákupu z Temu a dalších podobných e-shopů je oblíbeným formátem mezi mnoha influencery na TikToku. Levné nekvalitní zboží, které napodobuje drahé tradiční značky, je pro mnoho mladých lidí, kteří typicky nemají v této životní fázi moc peněz, jedinou cestou ke splnění konzumního snu,” upozorňuje generální ředitel kreativní agentury Fairy Tailors Ondřej Tyleček.
Česká obchodní inspekce eviduje v poslední době velký počet podnětů tuzemských e-shopů. Podnikatelé se ptají, proč tato tržiště nesplňují povinnosti, které jim stanovují záklony a klamou zákazníky.
Češi zkoušejí štěstí v e-commerce. Pro většinu znamená e-shop jen doplňkový příjem
Jeden z nejčastějších dotazů zní: Jak mohou tržiště nabízet dopravu z Číny do ČR zdarma nebo za neobvyklé nízké ceny? Odpověď expertů je vždy stejná – Temu je masivně dotováno čínskou vládou. Tento faktor podle zástupců tuzemské e-commerce výrazně snižuje konkurenceschopnost českých obchodů.
Na poněkud jinou strategii než čínská tržiště sází například Trendyol, založený v roce 2010 v Turecku. Ten se stal největší e-commerce platformou v zemi a významným hráčem na mezinárodní scéně a rozhodl se pro „totální expanzi“ do střední a východní Evropy.
„Jejich cílem je dosáhnout v tomto regionu na dva miliony aktivních zákazníků ročně a překročit čtyři miliony objednávek. Klíčem k dosažení této mety by pro Trendyol měla být jednak masivní investice do technologií a infrastruktury, v rámci které se snaží vytvořit ekosystém služeb obsahující například vlastní dopravu Trendyol Express, digitální peněženku Trendyol Pay anebo „secondhand“ platformu Dolap, v kombinaci s propracovanou marketingovou komunikací zahrnující slevové akce či jiné speciální nabídky a cenové promoce motivující zákazníky k nákupu,“ popisuje Jan Vašík, výkonný ředitel a jednatel kreativní agentury Fairy Tailors.