České firmy dál brzdí nedokončené dálnice. Nová legislativa vše nevyřeší



Nedokončené dálnice a zcela chybějící vysokorychlostní železniční tratě stále představují největší brzdu podnikání v Česku. „Nekvalitní dopravní infrastruktura, zejména nedokončenost klíčových dálničních tahů, bývá jako brzda dalšího rozvoje zmiňována jak ze strany developerských společností, tak ze strany průmyslových firem,“ říká Martina Hloušková, ředitelka prodeje společnosti CAT Phones. Ukazují to i zkušenosti z některých regionů. „Jelikož logistika úzce souvisí s kvalitou dopravní infrastruktury, tak jakékoliv zrychlení dokončení dálniční sítě bude přínosem pro průmyslový development. Důkazem může být zvýšená aktivita v Ústeckém kraji po dokončení D8,“ komentuje situaci Jan Skříček, analytik společnosti KKCG Real Estate.

Vláda si slibuje zlepšení situace od novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která byla dne 16. srpna 2018 uveřejněna ve Sbírce zákonů. Přijetím kompromisního poslaneckého návrhu by mělo dojít ke zkrácení až třináctiletého cyklu, který si dnes vyžádá každá infrastrukturní stavba.

Stavět půjde rychleji

Novela zákona urychlujícího pomalou výstavbu dálnic a i dalších staveb by mohla začít platit ještě v tomto roce. „V minulých letech byla zastavena příprava a zahajování nových staveb dálnic, a proto jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít. Soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb. Neúnosná je dnes zejména délka přípravy staveb, která dosahuje až neuvěřitelných 13 let, po kterých je možné vůbec začít stavět,“ uvádí ministr Dan Ťok.

Novela zákona obsahuje nové instituty, jejichž cílem je umožnit co nejrychlejší zahájení přípravných prací. Hlavním nástrojem pro zrychlení výstavby je institut předběžné držby. „U vybraných prioritních staveb to umožní začít stavět ještě před samotným vyvlastněním všech pozemků v trase budoucí dálnice nebo železnice. Odpadne tak možnost odvolání proti vyvlastnění, které o měsíce až roky zdržuje výstavbu,“ vysvětluje ministr dopravy.

Stavaři tak budou moci vstupovat na pozemky při přípravě staveb, zjednoduší se výplata náhrad za věcná břemena. V každém kraji se určí úřad, který povede k vyjmenovaným dopravním stavbám územní řízení. U většiny krajů se bude jednat o obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, což umožní vyšší odbornou specializaci příslušných úředníků.

Neschopnost úředníků zákon nevyřeší

Ovšem nechybují jen úředníci na malých stavebních úřadech v okresech. Mizerně svoji práci někdy dělají také úředníci přímo na Ředitelství silnic a dálnic. Letos například banální chyba zapříčinila minimálně roční zdržení ve výstavbě dálnice D35 východně od Pardubic. Kvůli špatnému formuláři, který použilo ŘSD, zrušily úřady celou soutěž na tuto stavbu. Ta se teď bude muset vypsat nová. Na případ jako první upozornil web zdopravy.cz.

Právě nad podobnými chybami kroutí odborníci hlavou. Diví se, že ani pro tyto klíčové stavby nedokáže stát zajistit kvalitní úředníky. „Zdá se mi, že to bohužel není skutečnou prioritou státu. Případ úseků D35 ukazuje, že nestačí, aby se stát věnoval jen přípravě kvalitní legislativy. Zaměřit se musí i na kvalitu svých zaměstnanců a lidí, kteří pracují v podřízených organizacích, aby se vyvarovali zbytečných administrativních pochybení,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Různý metr úředníků

„Velkým problémem je také rozdílný postup stavebních, ale i dalších úřadů. Každý úřad si může vykládat právo jinak. O výstavbě navíc rozhodují stavební úřady v místě. Tak se stává, že o nájezdech na dálnici rozhodují úředníci, kteří s tím doposud neměli zkušenosti,“ popisuje Jaroslav Hanák současný stav. Novela sice pomůže zkvalitnit práci úředníků na stavebních úřadech, ale chyby přímo na ŘSD nevyřeší.

Může ale přinést pokrok v dalších oblastech. V případě schválení stát bude moct od vlastníka potřebných pozemků vykoupit i hospodářsky nevyužitelné zbytkové části pozemku, které by jinak stát musel stejně zpřístupnit například polní cestou. Přílohou novely je také výčet staveb, který obsahuje páteřní dálniční síť, hlavní železniční koridory nebo vysokorychlostní tratě. Podnikatelé nyní chtějí co nejdříve vědět, jakých staveb se dotkne. „Minulý týden jsem požádal premiéra, aby vláda zveřejnila přehled staveb, které se budou realizovat díky zákonu o urychlení výstavby. Pokud se ukáže, že jeho novelizovaná podoba umožní výstavbu až osmi nových úseků dálnic a obchvatů po celé ČR, bude to skvělá zpráva pro občany i pro firmy,“ dodává Jaroslav Hanák.

Stavby mnohdy blokují přímo firmy, které se ucházejí o zakázku a neuspějí. Napadají pak soutěž u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a to může zahájení prací prodloužit o další měsíce či roky. Dosáhnout shody firem, aby se tomuto postupu vyhnuly, přitom podle odborníků není reálné.

„Firmy bojují o zakázky o to ostřeji, čím je jich méně. Nejsem si jist, jak by širší shoda o nenapadání zakázek fungovala – to by zavánělo kartelovou dohodou. Důležité je, aby Úřad na ochranu hospodářské soutěže a soudy měly dostatečné možnosti zjevně šikanózní stížnosti odmítnout a urychlit projednávání případných dalších stížností, to si ale musí pohlídat stát,“ zdůrazňuje Jaroslav Hanák.

Praha jako špunt

Nejkritičtějším místem pro dopravu v Česku zůstává Praha. Ta omezuje dopravu i pro tisíce řidičů, kteří do ní vůbec jet nechtějí. Svádí totiž na nedokončený okruh a z něj pak téměř do centra města veškerou dopravu směřující z východu na západ i ze severu na jih. I podnikatelé, kteří cestují například z Hradce Králové do Karlových Varů si právě kvůli průjezdu Prahou musí brát alespoň hodinovou rezervu. Přitom pražského okruhu se v současném volebním období nepostavil ani jediný kilometr.

Navíc příliš vstřícná není metropole ani k řidičům, kteří míří přímo do hlavního města a nechtějí vjíždět do centra. „Plán dostat auta z vnitřního města a ulevit provozu a parkovacím kapacitám v ulicích je jistě správný a v západních městech zcela běžný. Tam však souběžně s tímto krokem probíhá krok druhý: vybudování a otevření záchytných parkovišť v okrajových částech města. Ta jsou u zastávek městské dopravy a lidé pokračují dále hromadnou dopravou. A to je to, co zatím vedení Prahy trestuhodně zanedbalo,“ zdůrazňuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

„Parkovacích míst na záchytných parkovištích je zoufale málo a vůbec nepoberou auta řidičů dojíždějících do Prahy hlavně za prací. Ti proto pokračují dále a hledají místa v ulicích,“ dodává Evžen Korec.

Stát znovu zaspal

I když se stát snaží zrychlit stavbu dálnic, v dalších oblastech dopravní infrastruktury opět nezachytil vývoj. „Už nyní by plány pro výstavbu nových silnic a dálnic měly počítat s větším podílem elektromobilů, který bude nadále růst, a tím pádem i s nutnou přítomností dobíjecích stanic. To se však zatím neděje,“ říká Jiří Kabelka, ředitel společnosti DEL, který vyvíjí rychlonabíječky pro elektromobily.

„Stát nevyužil příležitost podpořit rozmach elektromobility ani během současné rekonstrukce dálnice D1. Zapomínáním na budoucnost, která je v mnoha jiných zemích již realitou, se opět vzdalujeme Západu. Například Německo započalo přípravy pro implementaci elektromobility do běžného života již před čtyřmi lety, zatímco Česko je teprve na začátku,“ dodává Jiří Kabelka.

Dohánět zpoždění státu tak pomáhá alespoň polostátní energetická společnost ČEZ, která buduje síť rychlodobíjecích stanic pro elektromobily. V červenci například začala fungovat dvojice rychlodobíječek v lokalitě Žebrák, na dálnici D5 mezi Prahou a Plzní, která vznikla díky grantu z evropského programu Connecting Europe Facility (CEF). Jeho prostřednictvím Evropská komise podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T. Umožňuje doplnit většinu kapacity baterií elektromobilu a za 25 minut pokračovat v jízdě do dalšího města.

„Rychlé cestování mezi městy předpokládá výstavbu rychlodobíjecích stanic schopných obsloužit elektromobily všech značek a nejrozšířenějších standardů dobíjení. Stanice na dálnici D5 umožní řidičům elektromobilů pokračovat dále směrem na Plzeň a k západní hranici. Díky evropskému grantu z programu CEF pro oblast Doprava a po nutné projektové přípravě jsme mohli v posledních měsících výrazně zrychlit výstavbu tohoto typu stanic. Do konce letošního roku bychom naši síť rádi rozšířili o dalších několik desítek stanic, např. u dálnice D1 i jiných významných tahů,“ vysvětluje Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ČEZ. Síť veřejných dobíjecích stanic ČEZ nabízela v létě 2018 služby 112 stanic, z toho 54 rychlodobíjecích.

Doprava největší za deset let

Kvalitnější síť dálnic Česko potřebuje kvůli stále intenzivnější dopravě. Po tuzemských silnicích se za první čtvrtletí letošního roku převezlo nejvíc zboží za posledních 10 let, konkrétně 88 miliónů tun zboží.

„Převážnou část silniční nákladní dopravy tvoří vnitrostátní přeprava zboží. Mezinárodní doprava představuje jen 11 procent, přičemž vývoz převládá nad dovozem,“ konstatuje Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky služeb Českého statistického úřadu.

Komoditou, která tvoří nejobjemnější část tuzemské silniční nákladní dopravy, jsou rudy kovů a produkty těžby. V prvním kvartálu zaujímaly podíl 29procent. Například potraviny, nápoje a tabák představovaly jen zhruba 9 procent, Produkty zemědělství, myslivosti a lesnictví, včetně ryb, pak bezmála 10 procent. „Průměrná přepravní vzdálenost zboží po silnici činí 111 kilometrů. Podle statistik přitom zpravidla bývá v prvním čtvrtletí nejvyšší,“ doplňuje Marie Boušková.

Délka silnic a dálnic České republiky vloni dosahovala 55 756 kilometrů. Podle údajů Ministerstva dopravy tvořily dálnice v provozu jen 2 procenta celkové délky tuzemských silničních komunikací a silnice I. třídy pak 10 procent celkové délky.

Dalibor Dostál