English version
Pokud chtějí české firmy žádat o evropské dotace, v drtivé většině se ucházejí o prostředky z Operačního programu podnikání a inovace (OP PIK), který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu.
Prostředky přitom mohou získávat i z jiných evropských zdrojů. Příkladem je program Life, který je finančním nástrojem Evropské unie a poskytuje podporu projektům v oblasti životního prostředí a klimatu. I když většinu peněz v Česku z tohoto programu využívají neziskové organizace či správy národních parků pro projekty zaměřené na ochranu motýlů, horských luk a dalších přírodně cenných lokalit či ohrožených skupin živočichů, úspěšně se do něj zapojily i tuzemské firmy.
Příkladem může být teplická společnost AGC Flat Glass Czech, která je jediným výrobcem plochého skla takzvaného typu float v České republice. Jde o technologii tvarování skloviny na hladině roztaveného cínu, čímž se dosahuje vyšších kvalitativních parametrů, než například u skla válcovaného. Float totiž v angličtině znamená plavit, plout či vznášet se.
Škodlivin ubylo o více než 90 procent
Tři komíny, tyčící se nad závodem na předměstí Řetenice, naznačují, že zde stojí tři výrobní linky označované R1, R2 a R3. Ta nejstarší byla v řetenickém závodě postavena již v roce 1969 a její výrobní kapacita byla tehdy 300 tun za den. Za dobu své existence linka prošla zhruba sedmi rekonstrukcemi. Z počátku produkovala sklo pro stavební účely, v současnosti je převážná část výroby určená pro výrobu autoskel. Kapacita linky R1 je 650 tun skla za den, u linky R2 pak 710 tun za den a u linky R3 700 tun za den.
V současnosti jezdí podle odhadů zhruba každé osmé auto v Evropě se skly vyrobenými v AGC. K rozšíření dodávek pro automobilový průmysl přispěla nedávná rekonstrukce linky R1. Díky ní se stala jednou z nejmodernějších sklářských technologií svého druhu na světě. Investice do vylepšení stála více než jednu miliardu korun. Na modernizaci linky pracovaly dvě tisícovky pracovníků ze 150 firem včetně odborníků společnosti AGC z Japonska a Belgie.
Investici podpořila i Evropská komise z programu Life v rámci projektu HOxyGas. Nová technologie totiž snižuje energetickou náročnost výroby skla a vede rovněž k významnému snížení emisí oxidů uhlíku, dusíku, síry a prachových částic.
Po více než třech letech provozu je evidentní, že linka R1 má nižší energetickou náročnost, nižší produkci prachových částic a došlo i k výraznému snížení emisí skleníkových plynů. Konkrétně CO2 o 54 procent, oxidů dusíku o 93 procent a oxidů síry dokonce o 96 procent. Dosud vyrobila zhruba 580 350 tun skla v sedmi barevných odstínech, které požaduje automobilový průmysl.
České firmy se podílejí také na dalších projektech v rámci programu Life. Společnost ECO trend Research centre je například partnerem projektu Restep. Jeho cílem bylo vypracovat a zavést do praxe v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů z hlediska využití přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie na polovinu.
Technologie zlepšuje kvalitu vody
Na dalším projektu nazvaném Life2Water se podílí společnost Aqua Procon. Projekt reagoval na skutečnost, že významným zdrojem znečištění povrchových vod jsou také čistírny odpadních vod. Konvenční metody čištění jsou totiž zaměřené na odstranění organických látek a snížení koncentrací dusíku a fosforu na míru přijatelnou pro ekosystém daného toku. Problém je ale v omezené účinnosti odstranění patogenních mikroorganismů a dalších negativně působících látek, například léčiv, produktů osobní péče, pesticidů nebo průmyslových chemikálií.
„Český nápad, který se realizoval v projektu Life2Water, přinesl inovativní řešení i v této oblasti,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů ministerstva životního prostředí Tomáš Kažmierski.
„Cílem projektu Life2Water bylo uplatnění inovativních technologií na dočištění komunálních odpadních vod a jejich poloprovozní ověření tak, aby se přispělo k dosažení dobrého ekologického stavu vodních ekosystémů,“ říká Radka Pešoutová ze společnosti Aqua Procon
„Proto jsme navrhli a zkonstruovali pilotní jednotky využívající sonolýzy ozonu, ultrafiltraci a kombinaci mikrofiltrace s UV zářením. Pilotní jednotky byly odzkoušeny na čistírně odpadních vod v Brně-Modřicích, kde jsme sledovali vybrané provozní parametry a účinnost odstranění znečištění,“ dodává Radka Pešoutová. Výsledkem bylo vytvoření souboru postupů k výběru vhodné technologie pro dočištění komunálních odpadních vod, který by byl využitelný provozovateli a projektanty čistíren.
Tlak na plynulost provozu
Akademická a výzkumná pracoviště se zapojila do dalšího projektu, jehož výsledky mohou mít v budoucnu dopad i na tuzemský automobilový průmysl. V rámci projektu Medetox odborníci měřili toxicitu emisí z naftových motorů v reálném městském provozu se zaměřením na situaci na Pražském okruhu. Bylo vytvořeno mobilní testovací zařízení, které slouží k měření základních složek emisí v provozu, které současně vzorkuje pro následné biologické, respektive toxikologické testy.
„Ze získaných informací vyplynulo doporučení zlepšit legislativu Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí a upravit místní a národní dopravní politiku tak, aby vedla k co nejvyšší plynulosti silničního provozu. Doufejme, že se tak stane co nejdříve,“ zdůrazňuje Tomáš Kažmierski. Partnery projektu byly Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR a Technické univerzity v Liberci.
V České republice bylo v programu Life od roku 2004, kdy země vstoupila do Evropské unie, schváleno 14 projektů. Celkem v rámci celé EU bylo od roku 1992 z programu Life financováno více než 4600 špičkových projektů za více než 5 miliard eur.
Dalibor Dostál
