English version
Mluvili jsme se zástupci společností Zetor Tractors, Bioveta nebo T Machinery a zjišťovali jsme, jaké těžkosti jim obludná ruská rozpínavost přinesla. Také jak se s potížemi vyrovnávají nebo jak jim, a samozřejmě i dalším firmám, může pomoct agentura CzechTrade či Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 00:43 – Ukrajina před invazí: Na cestě k západním standardům
- 04:20 – Rozvoj zemědělství a deindustrializace ekonomiky
- 05:57 – České firmy na Ukrajině
- 14:25 – Pomáhá CzechTrade i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
To nejdůležitější, co v reportáži zaznělo
Druhá největší evropská země dosáhla v uplynulých letech značného pokroku, pokud jde o odbourávání negativních následků sovětského dědictví, a to v mnoha oblastech. Například ekonomika od roku 2000 rychle rostla, byť ji v rozvoji brzdily události jako globální finanční krize v roce 2008, zavedení přísnějších celních a hraničních kontrol ze strany Ruska v roce 2013, ruská ilegální anexe Krymu a také agrese tohoto státu na Donbasu v roce 2014 ad.
Něco podobného se dá říct rovněž o podmínkách pro podnikání. Ukrajina se v posledních letech začala přibližovat vyspělým zemím. Státní úřady dokázaly mimo jiné významně zredukovat administrativní zátěž podnikání, proces zadávání veřejných zakázek se stal mnohem transparentnějším a značného pokroku bylo dosaženo v elektronizaci procesu zakládání podniků apod.
Před tím, než se letos v únoru začalo v plné síle projevovat ruské násilí a barbarství, Ukrajina mimo jiné fungovala jako tzv. obilnice světa. Tamní agrární průmysl rostl poté, kdy došlo k podstatnému útlumu výroby místních strojírenských a metalurgických závodů, které byly tradičními tahouny ukrajinské postsovětské ekonomiky. V zemi probíhaly reformy, jejichž cílem bylo přeorientovat ji z dodávek surovin a polotovarů více na hotové výrobky a výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
České firmy na Ukrajině před únorem 2022
Ukrajina už několik let patří mezi dvacet nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. Před tím, než zemi přepadla ruská vojska, v ní fungovalo přes dvě stě kanceláří a zastoupení českých společností, nejvíce v Kyjevě a Kyjevské oblasti, dále ve Lvovské, Dnipropetrovské a Zakarpatské oblasti.
Prakticky všechny firmy, které byly na Ukrajině aktivní před 24. únorem, se postupně začaly snažit o obnovení činnosti alespoň na minimální úrovni. Je to samozřejmě velmi obtížné, a v některých případech dokonce nemožné.
Pro společnosti Zetor Tractors, T Machinery a Bioveta, s jejímiž zástupci jsme mluvili, je působení na Ukrajině důležitou částí obchodních aktivit. Firmy se nicméně kromě snahy o jejich oživení pokoušejí také hledat nová odbytiště, protože konflikt s největší pravděpodobností negativně ovlivní jejich hospodářské výsledky. Například společnost Zetor Tractors odhadla, že by se to mohlo dotknout až čtrnácti procent celkových tržeb.
CzechTrade a jeho pomoc firmám
Zvládnout situaci pomáhá firmám také národní agentura na podporu exportu CzechTrade. Po 24. únoru začala postiženým vývozcům poskytovat krizové poradenství a později časem spustila také program Export pro obnovu Ukrajiny. V jeho rámci mohou české i ukrajinské podniky na webových stránkách CzechTrade do příslušného formuláře napsat, co mohou nabídnout, resp. co potřebují.
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu také vznikla pracovní skupina nazvaná Český průmysl a Ukrajina. Jejím cílem je definovat oblasti a sektory, které jsou relevantní pro česko-ukrajinskou hospodářskou spolupráci a také navrhnout konkrétní opatření jak lépe zvládat dopady války na Ukrajině na český průmysl a připravit se na budoucí vývoj.
Martin Zika
Přepis reportáže a rozhovorů Martina Ziky s Oksanou Antonenko, ředitelkou zahraniční kanceláře CzechTrade na Ukrajině, a zástupci firem Zetor, T Machinery a Bioveta
Úvod
V civilizovaném světě naprosto nepřijatelná a ničím neomluvitelná ruská agrese na Ukrajině nejen že maří tisíce lidských životů, milionům dalších způsobuje hluboká traumata a zcela ničí majetky, kulturní a historické dědictví a v neposlední řadě i přírodu. Kromě toho všeho způsobila rovněž obrovské, někdy až existenční problémy českým firmám, které na Ukrajině, a také v Rusku působí. Zjišťovali jsme, jaké těžkosti obludná ruská rozpínavost těmto společnostem přinesla a jak se s tím jejich představitelé vyrovnávají.
Ukrajina před ruskou agresí
Druhá největší evropská země dosáhla v uplynulých letech značného pokroku, pokud jde o odbourávání negativních následků sovětského dědictví, a to v mnoha oblastech. Ekonomika od roku 2000 rychle rostla. Na vzestupné trajektorii ji ovšem brzdily události jako globální finanční krize v roce 2008, zavedení přísnějších celních a hraničních kontrol ze strany Ruska v roce 2013, ruská ilegální anexe Krymu a také agrese tohoto státu na Donbasu v roce 2014 nebo pandemie covidu-19.
Podle každoročně vydávaného Indexu ekonomické svobody washingtonského think tanku The Heritage Foundation si nicméně ukrajinská ekonomika počínaje rokem 2017 v následujících cca pěti letech dokázala na tomto žebříčku připsat působivých šest bodů. Navzdory tomu se celosvětově stále pohybovala ve středních příčkách, okolo 130. místa. V rámci Evropy pak je na předposlední pozici, a stále patří mezi ekonomicky spíše nesvobodné země. Podle The Heritage Foundation bylo před ruskou invazí fiskální zdraví Ukrajiny vcelku pozitivní, ale svoboda investic, finanční svoboda a právní stát vykazovaly slabiny.
Něco podobného se dá říct i o podmínkách pro podnikání. Je nezpochybnitelné, že se Ukrajina v posledních letech začala přibližovat vyspělým zemím. Státní úřady dokázaly mimo jiné významně zredukovat administrativní zátěž podnikání. Proces zadávání veřejných zakázek se stal mnohem transparentnějším a obrovského pokroku bylo dosaženo v elektronizaci procesu zakládání podniků. Také byly zpřístupněny třeba elektronické obchodní rejstříky, registr bankrotů či soudních rozhodnutí.
„Před sedmi osmi lety, jste museli strávit týden až dva na ukrajinských úřadech, když jste si chtěli založit podnik. Všude bylo vyžadováno razítko a podpis. Nyní se všechny procesy dostaly do elektronické podoby, což velmi prospělo transparentnosti celého podnikatelského prostředí a snížilo to i úroveň korupce,“ popisuje situaci na Ukrajině Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade na Ukrajině.
Nebyl to samozřejmě ideální stav. Podle slov Oksany Antonenko tzv. stínová ekonomika stále dosahovala značných rozměrů. V některých segmentech dokonce až 60 či 70 procent, ale celkově byl zcela zřejmý rychlý posun směrem ke standardům Evropské unie.
A to z velké části díky postupnému propojování ukrajinského trhu s vnitřním trhem Unie na základě podpisu Asociační dohody, k němuž došlo v roce 2014. Ukrajina sice stanovený plán nesplnila a na aplikaci předpisů bude potřebovat víc času, ale jak říká Oksana Antonenko, proces byl nastartován a došlo k výraznému zlepšení v mnoha oblastech.
Jedním ze zásadních výsledků tohoto snažení je fakt, že Ukrajina, společně s Moldavskem, získala koncem června 2022 status kandidátské země EU, což má nepochybně velký symbolický a morální význam. Neznamená to však automaticky rychlé přijetí do evropské sedmadvacítky, ani zahájení přístupových rozhovorů. Ukrajina i Moldavsko musí nejprve splnit spoustu podmínek, což může trvat i řadu let.
Jedním ze smutných důsledků ruského násilí a barbarství je dnes už široce rozšířené povědomí o tom, že Ukrajina dlouhodobě funguje jako tzv. “obilnice světa”. Tamní agrární průmysl začal nabývat na síle poté, co v důsledku vojenských událostí na východě země došlo k podstatnému útlumu výroby místních strojírenských a metalurgických závodů, které byly tradičními tahouny ukrajinské postsovětské ekonomiky. Zemědělský průmysl dnes tvoří přibližně 12 procent HDP a cca 40 procent celkového ukrajinského exportu. Z toho do Evropské unie, která je od roku 2015 největším obchodním partnerem Ukrajiny, například v roce 2021 směřovalo asi 34 procent.
Zároveň začal klesat objem průmyslové výroby, jako součást dlouhodobého trendu postupné „de-industrializace“ ukrajinské ekonomiky. Probíhaly reformy, jejichž cílem bylo přeorientovat zemi z dodávek surovin a polotovarů více na hotové výrobky a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Kromě rychlého rozvoje zemědělství a potravinářství bylo totéž možné pozorovat v IT sektoru, a sílil také proces digitalizace. Válečný konflikt ovšem bude nepochybně znamenat významné zpoždění všech výše naznačených procesů. Například ekonomika země v roce 2022 podle predikce Světové banky v důsledku ruského běsnění poklesne o 45 %.
Ukrajina už několik let patří mezi 20 nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. Před tím, než zemi přepadla ruská vojska, v ní fungovalo přes 200 kanceláří a zastoupení českých společností. Nejvíce v Kyjevě a Kyjevské oblasti, dále ve Lvovské, Dnipropetrovské a Zakarpatské oblasti.
Válka na Ukrajině a následné sankce Západu vůči Ruské federaci tedy zasáhly stovky českých podniků. Což sice z celkového pohledu znamená necelá tři procenta tuzemského exportu, nicméně v řadě případů je ohrožena samotná existence firem.
Jak vysvětluje Oksana Antonenko, po vypuknutí konfliktu nastala situace, kterou čekal jen málokdo, a hlavně na kterou nebyl nikdo připraven. Vznikl obrovský chaos. Lidé, včetně představitelů českých firem na Ukrajině, byli doslova v šoku a první dva či tři týdny řešili prakticky jen základní existenční problémy, tedy jak zachránit své životy a rodiny. Nevěděli, jak reagovat, netušili, co je čeká, a obchod byl, vcelku logicky, v těchto dnech až na druhém či třetím místě.
„V polovině března 2022 jsme si všichni uvědomili, že se budeme muset přizpůsobit. Žít a existovat v těch podmínkách. Především obchod a výrobní sféra začaly obnovovat svá logistická spojení, začaly se snažit najít nové cesty dodávek a komunikace se svými obchodními partnery,“ dodává Oksana Antonenko.
Oksana Antonenko doplňuje, že prakticky všechny firmy, které byly na Ukrajině aktivní před 24. únorem, se postupně začaly snažit o obnovení činnosti alespoň na minimální úrovni. Je to samozřejmě velmi obtížné, a v některých případech dokonce nemožné. Už proto, že bezprostředně po vypuknutí konfliktu byl v zemi vyhlášen výjimečný stav a také schválen zákon o omezení devizových plateb do zahraničí.
To mimo jiné znamená, že za zahraniční zboží, které není na seznamu tzv. kritického dovozu, jež obsahuje povolené položky, ukrajinský partner nemůže zaplatit. Seznam zahrnuje pouze zboží pro armádu a obecně bezpečnostní oblast, dále pro zdravotnictví a potravinářství. Je sice postupně rozšiřován, ale stále v něm nejsou zdaleka všechny položky.
Po invazi
První reakci pracovníků firmy Agro-Temp, která zastupuje společnost Zetor na Ukrajině, na ruskou invazi popisuje Dominik Moser, šéf marketingu Zetoru, jako naprostý šok. Firma nicméně rychle začala evakuovat zaměstnance, techniku i administrativu do západní části země a jak na Ukrajině, tak v Rusku byly obchodní aktivity Zetoru přerušeny.
„Spolupráce na Ukrajině byla přerušena zhruba na měsíc, tedy během března. Teď už se obnovuje. Ze začátku se obnovil servis traktorů a prodej náhradních dílů. Nyní už máme zadané další traktory do výroby, takže spolupráce je obnovena,“ říká Dominik Moser.
Tak jako pro Zetor, rovněž pro společnost T Machinery je působení na Ukrajině důležitou částí jejích obchodních aktivit. Firma do země dodává důlní techniku, která se používá v uhelných šachtách. Její výrobky tedy patří mezi kriticky důležitou infrastrukturu.
„Zahájení bezprecedentní ruské agrese vůči Ukrajině nám způsobilo řadu problémů, hlavně v oblasti osobních vazeb. Řešili jsme, jak se postarat o naše spolupracovníky, protože máme pobočku na Ukrajině. Pobočka je v Pavlohradě, což je v dostřelu ruských raket. Souběžně jsme řešili, co dělat s výpadkem prodeje, s rozpracovanou výrobou, kterou jsme tam měli. Prvotní vize a analýzy byly takové, že to bude pro naši společnost až katastrofické. Je potřeba říci, že situace se mírnými kroky zlepšuje. Ukrajina zůstala naším odběratelem. Stále pracují šachty, na které dodáváme. Podepisujeme kontrakty a pevně věříme, že situace se stabilizuje,“ dodává Václav Dědourek, zástupce obchodního ředitele společnosti T Machinery.
Obchodní aktivity na Ukrajině v oblastech, kde neprobíhají boje, se pomalu daří obnovovat i společnosti Bioveta, výrobci léčiv pro veterinární i humánní použití, která do země před invazí distribuovala pravidelně každý měsíc minimálně kamion vakcín, antibiotik, hormonů a dalších produktů potřebných především pro každodenní veterinární praxi. Bezprostředně po zahájení ruské agrese však výrobu pro Ukrajinu nejprve zastavila.
„Ve výrobě už byly rozpracovány výrobky. To znamená, že se řešilo, kam s tím, na jaké jiné trhy to poslat nebo do skladu, co s tím dále. Naštěstí náš distributor na ukrajinské straně velmi aktivně spolupracoval, minimálně už od druhého třetího týdne invaze, kdy se alespoň z části snažil obnovit distribuci, která byla samozřejmě totálně zničena. Protože dodnes je na Ukrajině obrovským problémem doprava a logistika,“ říká Jiří Neužil, oblastní ředitel Bioveta Ukrajina.
Společnost Zetor už dříve odhadla, že konflikt by mohl negativně ovlivnit až čtrnáct procent jejích celkových tržeb. Záleží samozřejmě na tom, jak se situace bude vyvíjet dál. Firma se snaží přizpůsobit, mimo jiné tím, že hledá nové trhy.
„Nové trhy hledáme stále. Máme spolupráci otevřenou na více polích. Například pokud se podíváme směrem na východ, tak třeba do Kazachstánu jsme letos prodali přes třicet traktorů. Takže Kazachstán byl v rámci našeho nového trhu úspěšný start. Co se týče nových trhů obecně, tak pokud se podíváme směrem do Asie, tak tam je pro nás Vietnam velmi úspěšným partnerem. Takže tam se nám to rozjíždí,“ upřesňuje Dominik Moser.
Náhradní odbytiště se snaží najít i společnosti Bioveta či T Machinery.
„Momentálně jsme navázali spolupráci s panem Gusmirovićem, což je vedoucí kanceláře pro Bosnu a Hercegovinu. Takže to je jedno z teritorií, kam bychom se rádi dostali. Je potřeba říci, že my jsme tuto diverzifikaci trhu připravovali mnoho dní, mnoho měsíců a mnoho let před 24. únorem. Tento akt Ruské federace v podstatě jenom urychlil a zintenzivnil tuto naši činnost,“ doplňuje Václav Dědourek.
Jiří Neužil ovšem zdůrazňuje důležitost kontinuity a vysvětluje, že jeho společnost Bioveta se bude maximálně snažit o obnovení původních aktivit na Ukrajině.
„Naše politické zadání směřuje jednoznačně k pokračování v práci, nepřerušovat ji. Ať už bude menší, nebo větší. Protože v byznysu, a nejenom v byznysu, je velice důležitá kontinuita. To, že něco funguje, že se na něco můžete spolehnout. Samozřejmě naše výroba bude vyrábět výrobky dle jejich objednávky. Budeme se snažit ji vykrývat tak, aby bylo dostatek vakcín a všech léčiv pro hospodářská a společenská zvířata. A tím pomoci tomu státu bez ohledu na to, jak bude veliký nebo jaké má těžkosti. Protože si myslíme, že nejlépe tomu státu pomůžeme, samozřejmě kromě válečných záležitostí, které my neovlivníme, tím, že bude něco fungovat, že bude na něco spolehnutí.“
Zvládnout situaci pomáhá firmám také národní agentura na podporu exportu CzechTrade. Po 24. únoru začala postiženým vývozcům poskytovat krizové poradenství, které podle ředitele agentury využily nízké desítky společností. A před časem spustila program Export pro obnovu Ukrajiny.
„Program vznikl jako platforma pro sběr informací o službách a produktech, které mohou nabídnout české podniky pro ukrajinský trh, pro Ukrajinu, v rámci budoucí obnovy. Na druhé straně také sbíráme informace od ukrajinských podniků o tom, co poptávají už nyní,“ vysvětluje Oksana Antonenko.
České i ukrajinské podniky tedy mohou na webových stránkách CzechTrade do příslušného formuláře napsat, co mohou nabídnout, resp. co potřebují. Agentura takto získané informace zpracovává: poptávky ukrajinských společností jsou zveřejňovány na portálu BusinessInfo.cz a nabídky těch českých jsou řazené do vznikající databáze. Tak aby ve chvíli, kdy konflikt skončí, mohla okamžitě začít obnova ukrajinské ekonomiky a společnosti.
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu také vznikla pracovní skupina nazvaná Český průmysl a Ukrajina, složená z náměstků ministerstva a zástupců Svazu průmyslu ČR, Hospodářské komory a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Jejím cílem je definovat oblasti a sektory, které jsou relevantní pro česko-ukrajinskou hospodářskou spolupráci a také navrhnout konkrétní opatření jak lépe zvládat dopady války na Ukrajině na český průmysl a připravit se na budoucí vývoj.
