České lesnictví se mění. Musíme respektovat přírodu, říká expert

Takto rostoucí stromy ve smíšených porostech si tolik nekonkurují, lépe rostou a jsou odolnější. Pokud kůrovcová nebo jiná kalamita postihne například dospělé stromy, vedle nich přežijí mladší jedinci, které je do budoucna nahradí a nevzniknou tak velkoplošné holiny.

České lesy jsou přes 200 let pěstovány systémem věkových tříd. „To znamená, že podobně jako například ve škole jsou ve třídách žáci stejného věku a nejstarší odchází, tak i v lese jsou starší věkové třídy nahrazovány mladšími, respektive novými výsadbami,“ uvedl vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Lumír Dobrovolný. Tento uměle nastavený koloběh měl na lesním majetku zaručovat neustálou produkci dříví, nicméně lesy pěstované tímto způsobem jsou náchylnější k narušení. S nejrůznějšími vlivy, jako je znečištění ovzduší, vítr, námraza, kůrovcovití, aj., se museli lesníci v historii lépe či hůře vypořádat. V posledních letech se ovšem vystupňoval další faktor.

„Extrémní sucho, které v posledních několika letech můžeme pozorovat je jednou z dalších příčin, proč nám stejnověké především jehličnaté lesy na velkých plochách odcházejí,“ uvedl Dobrovolný. Nové lesy podle něj budou muset být pestré nejen druhově, ale i věkově. Pěstební postupy, jak k tomu dospět, jsou z historie lesníkům dobře známy a není třeba vyvíjet nic nového.

„Hlavní a zásadní přerod však musí v prvé řadě proběhnout v našich hlavách. Přestat svazovat les do nefunkčních věkových schémat a nevytvářet úmyslně holiny. Je třeba přistupovat k lesu jako k živému společenstvu, kde každý strom i každý metr čtvereční je vlastně jedinečný. Vždy je třeba individuálně zhodnotit úlohu každého jedince v tomto společenstvu, tzn. při těžbě využívat výběrné principy v souladu s konkrétními podmínkami a potřebami lesa,“ uvedl expert.

Lesníci a obecně lidé si podle něj musí uvědomit, že příroda není protivník, ale partner, tedy naučit se lépe využívat přírodních sil při volnějším způsobu lesnického hospodaření a do jisté míry připouštět i vznikající přírodní “chaos“. „To však neznamená přestat lesnicky hospodařit, netěžit dříví nebo jakkoliv rezignovat na ekonomiku. Naopak, v přírodě bližších lesích s vysokým podílem přirozeného zmlazení šetříme náklady na pěstební činnost, zvedáme přírůst na nejcennějších stromech, tedy produkujeme kvalitnější dříví a les se stává odolnějším“ uvedl Dobrovolný.

Určitý ústupek z dosavadního zažitého vnímání lesů bude muset podle něj akceptovat i veřejnost. Pestré lesy s bohatým podrostem i ponechaným ležícím dřevem (větve, části stromů, apod.) např. po těžbě mohou být méně přehledné a prostupné v porovnání s jehličnatou monokulturou. Nicméně budou zelené a budou poskytovat vše, kvůli čemu do nich všichni rádi chodíme, včetně produkce dříví jako obnovitelné suroviny.

„Hlavní výzvou pro současné i budoucí generace lesníků bude zavádění modelů hospodaření přizpůsobující lesy na klimatickou změnu,“ uvedl Dobrovolný. Sám se spolu s kolegy z mateřské Mendelovy univerzity v Brně na tyto hospodářské přístupy v lesnictví zaměří, i díky projektu „Tvorba Adaptační strategie pro lesy Mendelovy univerzity“ podporovaného Státním fondem životního prostředí ČR v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ – Norské fondy 2014–2021.

Lesy MENDELU ve správě Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP) si kladou za cíl být vzorovým majetkem právě při provozním zavádění adaptačních lesnických opatření. V univerzitních lesích MENDELU jsou zajímavé příklady k vidění již nyní. Jedná se např. o unikátní demonstrační objekt Klepačov u Blanska, kde jsou na ploše 145 hektarů výběrné principy uplatňovány již téměř 50 let. „Dříve to byla spíše méně známá ukázka pro studenty, ale dnes se stává inspirací pro mnoho českých lesníků, kteří přemýšlí nad tím, jak hospodařit lépe a v souladu s přírodou,“ dodal Dobrovolný.

Lesy na ŠLP Křtiny byly historicky zakládány a pěstovány jako smíšené s vysokým podílem přirozené obnovy, což se v době klimatické změny a navazující kůrovcové kalamity ukázalo jako jednoznačná výhoda. Nedochází ke vzniku velkoplošných holin a potřebě nového zalesnění. Podíl listnáčů se pohybuje okolo 65 % (z toho buk 33 %) a jehličnanů okolo 35 % (z toho smrk 19 %).

Redakčně upravená tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně