Česká republika, respektive tehdejší Československo, patřilo k hlavním dodavatelům automobilů, tramvají a těžkých strojů do KLDR. Je možné ještě v ulicích Pchjongjangu potkat české škodovky nebo tramvaje z Tatry Smíchov?
V Pchjongjangu jsou k vidění zejména české tramvaje, které představují téměř 100% vozového parku. K vidění jsou jak oblé tak hranaté modely. Vzhledem k tomu, že KLDR z důvodu nedostatku ropných produktů spoléhá zejména na elektrifikovanou veřejnou dopravu, je českých tramvají skutečně hodně (odhadem několik stovek vagonů). Kromě toho je možno vidět taky autobusy Karosa, jinak žádné jiné české dopravní prostředky.
Jsou z hlediska automobilismu ulice severokorejských měst podobným skanzenem, jako například Kuba, kde jezdí desítky let stará auta?
Do jiných severokorejských měst se vzhledem k omezením v cestování nedostaneme. V Pchjongjangu automobilový park není jednoznačným skanzenem, i když zde možno vidět automobily staré několik desítek let. Stáří automobilů je však zastoupeno poměrně rovnoměrně, jsou vidět i automobily téměř nové.
Jak KLDR řeší opravy tramvají českého původu? Je to příležitost pro jejich českého výrobce/dodavatele k zajišťování servisních služeb a dodávek náhradních dílů, nebo si Korejci řeší udržování českých strojů v provozu vlastními silami?
Většinu informací není možno v KLDR získat, internet neexistuje a na podobné dotazy vám nikdo neodpoví. Na servisování tramvají se však ČR přímo či nepřímo nijak nepodílí. V současné době dodávky náhradních dílů nejsou možné kvůli embargu OSN, USA a EU. I kdyby tomu tak nebylo, nedokázala by KLDR pravděpodobně takové dodávky financovat. Logicky je tedy servisuje vlastními silami. Technický stav tramvají i svršku je viditelně nedobrý, soupravy se pohybují přibližně rychlostí jezdce na kole.
České firmy plánovaly v roce 2016 misi do KLDR, ale zhatil ji test severokorejské rakety. Nezlepšilo se podle Vás od té doby klima?
Klima se nezlepšilo, naopak. Koncem roku 2017 byly přijaty zatím poslední a nejtvrdší sankce, které prakticky znemožňují jakoukoliv obchodní či jinou spolupráci. Zrušení sankcí je v nedohlednu.
Čas od času se objeví náznak oživení vztahů KLDR s Jižní Koreou nebo USA. Brzy však většinou ochladnou. V případě dlouhodobějšího pozitivního vývoje, jsou v zemi oblasti, kde vyložené chybí zahraniční investice nebo dodavatelé technologií?
Investice chybí v KLDR ve všech oblastech, protože žádné nejsou. Výrazné změny současného stavu však lze těžko očekávat, režim je založen na izolaci a soběstačnosti. Zahraniční investice nejsou jenom ekonomickou, ale i politickou otázkou. V současné době rovněž nejsou ani teoreticky možné kvůli sankcím.
Jedním z témat vzájemných vztahů s KLDR je korejský dluh. Před deseti lety ho KLDR chtěla platit žen-šenem, Česko mělo zájem o zinek… Pohnula se od té doby situace?
Dluh KLDR vůči ČR není tématem vzájemných vztahů již řadu let. Těžko si představit, že budeme požadovat splácení po zemi, kde je více než třetina obyvatel na hranici podvýživy. Naopak, řada zemí poskytuje KLDR humanitární pomoc, Česko nikoliv.
Bude muset Česká republika svoje pohledávky spíše odepsat?
O otázce odpisu dluhu musí rozhodnout příslušné české instituce, osobně si splacení dluhu nedokážu představit ani v budoucnu.
Jak si obecně země vede v oblasti nových technologií, jako jsou mobilní telefony, internet a podobně? Je tato oblast pokrytá čínskými firmami nebo jsou tyto komunikační kanály v zemi spíše tabu?
Penetrace mobilními telefony v hlavním městě je poměrně velká. Vlastnictví mobilního telefonu je omezeno jenom ekonomicky, ne politicky. Z mobilní sítě však není možno dovolat se do zahraničí. Rovněž tak existuje samostatná mobilní síť pro cizince žijící v KLDR, která není propojena s prvně zmíněnou sítí. Internet není pro místní občany přístupný, existuje jenom intranet s poměrně omezeným obsahem, kontrolovaný státem. Mobilní přístroje jsou místní výroby, pravděpodobně jde o skládačku z dílů čínské provenience.
Jak by mohli udržovat spojení podnikatelé, pokud by do KLDR přijeli? Je tam dostupný mobilní signál, je třeba internet přístupný v hotelech a podobně? Není cenzurovaný?
Spojení mezi cizinci v KLDR je problémem, pokud nedisponují místními mobily se zmíněnou sítí pro cizince. Pokrytí wifi neexistuje. V několika hotelech je k dispozici placený internet s kabelovým připojením, který je však pečlivě hlídán a pro místní obyvatele je nepřístupný.
Na YouTube se objevila mladá severokorejský youtuberka. Je to spíše ojedinělá propagandistická záležitost, nebo severokorejci běžně podobné sociální sítě a on-line kanály využívají?
Blogerů či youtuberů je v KLDR již více, většinou jsou to ženy, jenom jeden je muž. Samozřejmě je to produkt pečlivě vypracované propagandy, určený výhradně pro zahraničí. Nic jiného možné není. Režim si uvědomuje, že musí svoji propagandu směrem do zahraničí přizpůsobit současné době. To je celé.
Občané KLDR nemají vůbec přístup k otevřeným sociálním sítím, jenom k omezenému intranetu. Pro ilustraci, k internetu mají zákaz přístupu i místní pracovníci ambasád či mezinárodních organizací v Pchjongjangu. Teoreticky by to mohli dělat potají, ani to si však nedovolí, je to pro ně příliš velké riziko.
V ČR jsou z KLDR v médiích vidět hlavně vojenské přehlídky a projevy Kim-čong una. Jak se dá například v Pchjongjangu trávit volný čas, relaxovat? Je to příjemné město pro život?
Možnosti trávení volného času jsou odvislé na objemu finančních prostředků, kterými disponujete. Cizinci a movití tuzemci mají možnost navštěvovat restaurace slušné úrovně, karaoke, bazény, masáže, sauny apod. Otázka příjemnosti pro život je velmi relativní, pro místní obyvatele to do značné míry platí, hlavní město se do zbytku země výrazně liší. Pro cizince však existuje řada omezení ve smyslu volného pohybu i jiných.
Město je na první pohled výstavné, úhledné a čisté. Na estetickou úpravu se však většinou dbá jenom na hlavních ulicích, při nahlédnutí do mezibloků je již pohled výrazně odlišný. Rovněž moderní budovy z bližšího pohledu vypadají jinak než z dálky. Do vnitřku obytných budov se cizinec nedostane, vnitřní úprava však dle sporadických informací zdaleka nedosahuje standardu, na který jsme zvyklí. Problémem je například život ve výškových budovách až o několika desítkách pater, kde výtahy fungují jenom velmi sporadicky.
KLDR je prezentována jako zaostalá země, je to znát na druhé straně například zachovalejší přírodou? Nebo je to naopak kvůli zastaralému těžkému průmyslu a smogu spíše horší, než ve vyspělých zemích?
Vzhledem k omezené možnosti pohybu není možno jednoznačně odpovědět na tuto otázku. Obecně je však znečištění všeho druhu nižší než ve vyspělých zemích, a to vzhledem k nízkým objemům průmyslové výroby. V zimním období je v hlavním městě výrazně znečištěno ovzduší z důvodu převažujícího topení uhlím. V zemi rovněž neexistuje organizované odpadové hospodářství a recyklace.
Dalibor Dostál