English version
Lepšími čísly se může letos v létě může pochlubit stavební produkce. Meziroční růst ve stavebnictví dosáhl v červenci dvou procent. Pokles průmyslové výroby analytici očekávali, červencová statistika pro ně není překvapením.
V srpnu by navíc měla být čísla – zejména v případě automobilového průmyslu – příznivější. Tuzemský průmysl doplácí zejména na pokles výroby motorových vozidel (meziročně -16 procent) a pokles hodnoty nových zakázek, které se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku v celém sektoru propadly o 1,8 procenta. Méně jich bylo z tuzemska (-1,5 %) i ze zahraničí (-2,0 %).
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně snížil o 1,9 %, jejich průměrná mzda naopak narostla o 9,1 procenta.
Největší meziroční nárůst objemu produkce hlásí odvětví základních farmaceutických výrobků a přípravků (26,8 %), výroba ostatních dopravních prostředků (12,7 %) a také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (6,2 %).
Za poklesem jsou i dovolené ve Škodovce
„Vyhlídky do dalších měsíců nejsou výrazně lepší. V červenci se ve slabém výkonu průmyslu projevily přetrvávající potíže v dodavatelském řetězci autoprůmyslu, ale pro zajímavost také časování dovolených v Německu,“ popisuje ekonom Lukáš Kovanda
Také celozávodní dovolená v mladoboleslavské Škodě Auto, jež zaměstnává zhruba 37 tisíc lidí, přispěla k meziročnímu červencovému poklesu výroby v automobilovém průmyslu. Tento pokles pak stahoval dolů celkovou průmyslovou výrobu.
Český průmysl se na začátku roku nerozběhl. Ekonomové očekávali lepší čísla
„Situace bude pochopitelně částečně kompenzována letošním srpnovým výsledkem, v němž se časování dovolených promítne naopak příznivě. Průmysl jako celek ale i v červenci nadále trápily trvalejší faktory, zejména slabá poptávka Německa, způsobená jeho ekonomickou stagnací. Průmyslu nesvědčí ani nadále poměrně vysoké úrokové sazby u nás ani ve světě,“ doplňuje Kovanda.
Za celý letošní rok skončí podle analytika průmyslová výroba v mínusu, když ve srovnání s rokem 2023 odepíše 0,9 procenta.
Nespolehlivé letní statistiky
Statistiky z července případně i srpna se nedají přeceňovat ani podle analytika společnosti Cyrrus Víta Hradila: „Letní statistiky průmyslové výroby jsou tradičně nespolehlivé, jelikož v nich významnou roli hraje konkrétní načasování celozávodních dovolených. To platí i tentokrát, když dovolené v automobilkách s sebou stáhly do záporu celý sektor“.
V roce 2025 počítají stavební firmy s oživením trhu
Meziroční nárůst přitom reportuje patnáct ze sledovaných 22 odvětví zpracovatelského sektoru. „Pokud bychom automobilky zcela odmysleli, průmyslová výroba by narostla o 1,2 procenta. Přesto lze konstatovat, že kondice průmyslového sektoru má k ideálu daleko,“ dodává ekonom.
Takzvané předstihové indikátory totiž ukazují na pokračující pokles výrobní aktivity, způsobený nedostatečnou poptávkou, což potvrzuje i zmíněné meziměsíční snížení hodnoty nových zakázek.
Špatné zprávy nadále přicházejí ze sousedního Německa, které představuje klíčové odbytiště, relativně pomalu se zvedá i domácí spotřebitelská aktivita a investice brzdí relativně vysoké tuzemské i evropské úrokové sazby, přiznává ekonom. Hradil očekává roční pokles tuzemského průmyslu o 0,5 procenta.
V srpnu sice pravděpodobně dojde k jednorázovému výkyvu meziroční statistiky směrem nahoru, ale v příštích měsících žádné zázraky neočekáváme.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka nic nenasvědčuje tomu, že by mělo ve 3. čtvrtletí dojít k razantnějšímu oživení produkce.
„Indexy podnikatelských nálad (PMI, Ifo) v České republice i v Německu zůstaly přes léto utlumené. Mírný nárůst srpnového PMI pro Českou republiku bych nepřeceňoval. Na slabost průmyslu ukazuje i postupné snižování zaměstnanosti,“ připomíná Miroslav Novák. V souhrnu za letošní rok očekává analytik pokles průmyslové produkce zhruba o jedno procento.
Tristní je především zmiňovaný červencový vývoj nových zakázek, které oproti červnu poklesly o 8,9 % a v meziročním srovnání o 1,8 procenta. Ekonom upozorňuje, že tříměsíční klouzavý průměr nových průmyslových zakázek v červenci spadl na nejnižší úroveň v letošním roce.
Digitalizace stavebního řízení nezhoršila výsledky ve stavebnictví
„Problémy s digitalizací stavebního řízení zatím nevedou k výraznému poklesu hodnoty vydaných stavebních povolení. Celkovou situaci ve stavebnictví zachraňuje rekordní rozestavěnost dálnic a dalších komunikací. Bez inženýrských projektů by však stavebnictví skomíralo,“ shrnuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Stavební produkce v červenci zaznamenala meziroční růst o 2,0 procenta. Dařilo se inženýrskému stavitelství, které se meziročně zvýšilo o 7,1 procenta. Naopak produkce v pozemním stavitelství vykázala meziroční pokles o 0,9 procenta.
Od července začal platit nový stavební zákon a s ním spojená digitalizace stavebního řízení. Vzhledem k výrazným problémům při zavádění nových IT systémů se bedlivě sleduje dopad změn na vydávání stavebních povolení. V červenci byla vydána stavební povolení za 39,4 miliardy korun, což ovšem představuje meziroční pokles pouze o 2,1 procenta.
V červenci byla zahájena výstavba 2 806 bytů, což představuje meziroční pokles o 5,5 procenta. Dokončeno bylo 2 719 bytů, tedy o 7,2 procenta méně než ve stejném období před rokem.
Jednou z hlavních a nejčastěji zmiňovaných brzd stavebnictví je nadále platná legislativa. Česká republika má jedny z nejkomplikovanějších stavebních předpisů v celé Evropě. Dlouhé povolovací procesy podle interim manažera spolupracujícího se společností JPF Czech Josefa Kubíčka nadále neúměrně prodražují výstavbu.
„To vede ke špatně dostupnému vlastnickému bydlení, na které má problémy dosáhnout už i střední třída. Situaci ještě zhoršuje i nepovedený pokus o digitalizaci stavebního řízení, který bezprostředně po jeho uvedení do provozu téměř paralyzoval stavební úřady napříč republikou,“ připomíná Josef Kubíček.
Na pokles stavební produkce má v neposlední řadě vliv i cena stavebních prací a materiálu. „I ta jde neustále nahoru, za poslední tři roky o desítky procent,” upozorňuje Kubíček.
Zahraniční obchod: Zklamání nebo nadějné vyhlídky?
Jako zklamání hodnotí červencovou bilanci zahraničního obchodu se zbožím ekonom Vít Hradil. Ta vykázala deficit na úrovni 4,1 miliardy korun (meziročně ovšem o 2,1 miliardy lepší výsledek), zatímco trh vyhlížel přebytek ve výši deseti miliard. O měsíc dříve bylo kladné saldo ve výši 29,3 miliardy korun.
Export v korunovém vyjádření meziročně vzrostl o 12,2 procenta a import o 11,3 procenta, což bylo ovlivněno vyšším počtem pracovních dní. Po očištění přidal export meziročně 1,2 a import 0,1 %.
K meziročnímu zlepšení obchodní bilance přispěl především vyšší vývoz elektrických zařízení a strojů a zařízení a nižší dovoz motorových vozidel. Naopak negativně se projevil především meziročně vyšší dovoz základních kovů, počítačů a elektroniky a rafinovaných ropných produktů.
„Obchodní bilance v červenci vykázala dle předběžných údajů první deficit po deseti měsících. To kontrastuje s konsenzuálním očekáváním analytiků, kteří v meziměsíčním srovnání očekávali přebytek přes 10 miliard. K meziročnímu zlepšení obchodní bilance přispěl především vyšší vývoz elektrických zařízení a strojů a zařízení a nižší dovoz motorových vozidel. Naopak negativně se projevil především meziročně vyšší dovoz základních kovů, počítačů a elektroniky a rafinovaných ropných produktů,“ říká Jiří Pour, ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.
Pokud zohledníme námi očekávaný vývoj cen exportu, pak v reálném vyjádření export klesl asi o 3,6 procenta meziročně, což podle ekonoma koresponduje se slabými výsledky českého, respektive evropského průmyslu.
Bilance zahraničního obchodu bude letos přispívat k růstu české ekonomiky pozitivně, i když žádné zázraky ve světle nevalných výsledků průmyslu očekávat nelze. Pozitivně se projeví především nižší import, který jde ovšem z velké části na vrub nižších investic.
Negativní saldo zahraničního obchodu neočekával nikdo z analytické obce. I přesto je obchodní bilance za prvních sedm měsíců tohoto roku ve výrazném přebytku, který zdaleka překonává loňskou úroveň, připomíná Martin Kron z Raiffeisen Bank.
„Letošní červenec byl prvním měsícem v tomto roce, kdy výše dovozu zboží převážila tuzemský vývoz do zahraničí. Nicméně za dosavadních sedm měsíců je stále obchodní bilance ve výrazném přebytku (+155,2 miliardy Kč), který je dvakrát vyšší než v minulém roce. Navzdory tomu je zahraniční poptávka stále na nižších úrovních, což ohrožuje růst české, velmi proexportně orientované ekonomiky,“ doplňuje ekonom.
Radomil Doležal (CzechTrade): Potvrdila se naše pozitivní očekávání
Podle generálního ředitele agentury pro podporu obchodu CzechTrade Radomila Doležala naopak statistiky zahraničního obchodu za červenec letošního roku potvrzují jeho pozitivní očekávání v trendu exportu.
České firmy úspěšně expandují na nové trhy, ukázal průzkum
„To jsem predikoval v mém komentáři v minulém měsíci na základě vývoje zahraničních zakázek. V červenci vzrostl meziročně vývoz o 12,2 procenta na 355,8 miliard korun. Také vývoz do Německa se po dvou měsících vrátil k růstu, který byl meziročně o 11 procent. Zajímavý byl také meziroční růst exportu do USA a Spojeného království o 32,6 procent, respektive o 25,5 procenta,“ vypočítává Radomil Doležal.
Největší růst zaznamenává CzechTrade u asijských zemí Singapuru, Indonésie a Malajsie, tyto státy mají ovšem nižší podíl na českém vývozu než hlavní obchodní partneři. Z pohledu segmentů se v červenci nejvíce dařilo oborům jako jsou počítače, elektronické a optické přístroje, potravinářství či farmaceutický průmysl nebo plastikářský průmysl.
„Nadále posilujeme naše zastoupení po celém světě, otevřeli jsme nové zahraniční kanceláře v Jižní Koreji a Uzbekistánu a pro české exportéry máme připravené vzdělávací, networkingové i obchodních akce. Jednou z nich je již 3. ročník konference Future of Export Summit 2024, kterého se letos opět zúčastní výjimečné osobnosti českého byznysu a stovky českých firem,“ připomíná na závěr Radomil Doležal.
jap
