English version
Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 (NAIS) podle MPO reflektuje nejnovější technologický vývoj, trendy a politické iniciativy v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI). Dokument určuje priority a cíle do roku 2030 a definuje opatření v sedmi vzájemně provázaných oblastech.
„Umělá inteligence představuje obrovský potenciál pro naši ekonomiku a společnost a může výrazně zlepšit kvalitu našeho života. Abychom využili tento potenciál na maximum ve prospěch České republiky, připravili jsme aktualizovanou Národní strategii umělé inteligence ČR 2030,“ shrnuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
„Naší vizí je, aby Česká republika byla nejen uživatelem, ale i tvůrcem pokročilých technologií umělé inteligence. Strategie nám pomůže dosáhnout tohoto cíle a zajistit, aby výhody AI byly využívány ve prospěch celé společnosti,“ dodává ministr.
Vznikla česká národní AI platforma. Chce dostat Česko mezi evropské špičky umělé inteligence
Strategie vznikla nejen na základě dynamického rozvoje nových technologií, ale také s ohledem na nárůst mezinárodních iniciativ věnujících se AI. Dokument podle tvůrců zohledňuje potřeby všech aktérů napříč hodnotovým řetězcem AI – od výzkumníků a vývojářů po koncové uživatele.
Lepší výzkum a vzdělávání, podpora inovací
„Aktualizovaná strategie AI reflektuje nejnovější technologické trendy a potřeby české společnosti. Zaměřuje se na klíčové oblasti využití AI, jako je posílení výzkumu, zlepšení vzdělávání, rozvoj digitálních dovedností, zajištění etických a bezpečnostních aspektů, podpora inovací v podnikání a zefektivnění veřejné správy a služeb,“ říká vrchní ředitel pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Aktualizace strategie vychází z výstupů veřejné konzultace, expertních vstupů, analýz a úzké spolupráce se všemi relevantními institucemi a aktéry veřejné i soukromé sféry zastupující český AI ekosystém.
Ke koordinaci práce na aktualizaci byla pod Výborem pro AI vytvořena pracovní skupina, jejíž součástí jsou resorty, sociální a hospodářští partneři, akademické instituce i neziskové organizace. MPO se rovněž inspirovalo přístupem stejně smýšlejících států.
Strategie určuje priority a cíle do roku 2030 a definuje opatření v sedmi vzájemně provázaných oblastech:
1) Výzkum, vývoj a inovace
Výzkum, vývoj a inovace v oblasti AI jsou klíčové pro technologický pokrok a konkurenceschopnost České republiky. Podle vlády je proto potřeba posílit výzkumnou infrastrukturu a podpořit špičkové vědce a mezinárodní spolupráci.
Opatření zahrnují posílení výzkumných kapacit v AI, podporu grantů a financování, zapojení českých vědců do mezinárodních projektů a výměnu znalostí mezi akademickou a průmyslovou sférou, informuje MPO.
Limitace AI při tvorbě smluv aneb šlo by to bez právníka?
„Tato opatření urychlí vědecké objevy, zefektivní přenos výsledků do praxe, podpoří přenos know-how a výměnu informací v rámci mezinárodní spolupráce a posílí postavení Česka v globální vědecké komunitě,“ domnívá se ministr Síkela.
2) Vzdělávání a odborná příprava
Rozvoj AI s sebou přináší mnoho změn, které vyžadují odpovídající vzdělávání budoucích odborníků. Potřebujeme proto transformovat vzdělávací proces s využitím AI nástrojů, zlepšit přípravu pedagogů, aktualizovat vzdělávací obsah a podporovat rozvoj talentů, včetně zvyšování povědomí o AI.
Opatření zahrnují efektivní využívání umělé inteligence ve výuce, školení pedagogů, rozšiřování studijních programů v oblasti AI a osvětové kampaně. Větší využití AI ve výuce přinese studentům praktické zkušenosti s technologiemi, zlepší připravenost pedagogů, podpoří rozvoj talentů a zvýší povědomí veřejnosti o umělé inteligenci.
3) Dovednosti a dopady AI na trh práce
AI mění trh práce a vyžaduje nové dovednosti. Cílem je vytvořit flexibilní pracovní rámec, rozvíjet digitální dovednosti, předcházet digitálnímu vyloučení a zvyšovat informační gramotnost občanů. To zahrnuje kurzy na rozvoj digitálních dovedností, rekvalifikační a celoživotní vzdělávací programy, iniciativy na zvýšení informační gramotnosti a podporu začleňování znevýhodněných skupin do digitální ekonomiky.
Výsledkem bude lepší přizpůsobení pracovní síly rozvoji umělé inteligence, snížení rizika digitálního vyloučení, vyšší informovanost občanů a zvýšení jejich zaměstnatelnosti.
Průzkum: Umělá inteligence firmy láká, zatím se v ní ale neorientují
4) Etické a právní aspekty
Etické a právní aspekty AI jsou zásadní pro budování důvěry veřejnosti a ochranu práv jednotlivců. Je nutné zajistit efektivní právní předpisy, vytvořit etické kodexy pro vývojáře a uživatele, zřídit dozorové orgány a podporovat etické využívání umělé inteligence.
Tato opatření přispějí podle ministerstva k ochraně práv a bezpečnosti občanů, efektivnímu dozoru nad legislativou, zvýšení důvěry v AI a zajištění zodpovědného používání této technologie.
5) Bezpečnostní aspekty
Umělá inteligence s sebou přináší různé etické a bezpečnostní otázky, které je třeba řešit pro zajištění její důvěryhodnosti a bezpečného používání. Zásadní je především ochrana dat před možným zneužitím. Cílem strategie je proto zajistit bezpečnost AI systémů a posílit odolnost vůči kybernetickým útokům.
K tomu bude nezbytné, aby se Česká republika aktivně zapojila do vytváření mezinárodních bezpečnostních standardů, implementovala AI nástroje pro kybernetickou bezpečnost, pravidelně monitorovala a předcházela hrozbám a úzce spolupracovala s renomovanými mezinárodními partnery. Tato opatření přinesou zvýšení důvěry veřejnosti v umělou inteligenci, ochranu před kybernetickými útoky či posílení ekonomické bezpečnosti.
6) Průmysl a podnikání
Umělá inteligence nabízí firmám obrovský potenciál pro zlepšení produktivity, snížení nákladů a zavedení inovací. Klíčové je proto podporovat programy, které pomáhají začínajícím firmám v oblasti AI růst a rozvíjet se, usnadnit zavádění umělé inteligence v malých a středních podnicích a podporovat export technologií.
Mezi konkrétní opatření patří podpora inkubátorů a akcelerátorů pro AI startupy nebo vytvoření regulačního sandboxu pro testování inovací v této oblasti. Tato opatření povedou k rychlejší digitální transformaci firem, vzniku nových produktů a služeb, lepšímu právnímu prostředí pro podnikání s AI a posílení mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem v oblasti.
7) Veřejná správa a veřejné služby
AI může zefektivnit a zjednodušit práci, od automatizace rutinních úkolů po asistenci při složitějším rozhodování. Její využití má proto smysl jak ve veřejné správě, tak i v oblasti veřejných služeb, kde může zlepšit kvalitu, dostupnost a efektivitu poskytovaných služeb. Cílem je zajistit kvalitní data, moderní digitální infrastrukturu, a zároveň školení zaměstnanců a dodržování etických a bezpečnostních standardů.
Opatření v rámci strategie zahrnují digitalizaci a automatizaci veřejných služeb, školení zaměstnanců veřejné správy, implementaci etických a bezpečnostních standardů a podporu sdílení dobré praxe. Tato opatření prý povedou k rychlejší a přesnější veřejné správě, spravedlivějšímu přístupu k veřejným službám, vyšší kvalitě těchto služeb a větší důvěře občanů díky transparentnímu a etickému využívání AI.
NAIS, která poskytuje strategický rámec pro rozvoj a využívání důvěryhodné AI v České republice, uvede podle informací z MPO do praxe Akční plán. Tento plán bude obsahovat konkrétní iniciativy, jako jsou dotační programy, manuály pro podniky, rekvalifikační kurzy a zavádění nových AI řešení.
Jeho aktuální podobu připravilo MPO zejména s gestory jednotlivých klíčových oblastí a předloží jej vládě v rámci Implementačních plánů Digitálního Česka. V tomto dokumentu bude resort podporovat současnou nutnost rozvoje umělé inteligence jako strategické technologie například prostřednictvím programu TWIST. Akční plán bude obsahovat investice na projekty ve výši přibližně 19 miliard korun a zároveň bude každoročně aktualizován, aby reagoval na měnící se prostředí.
