Česko má k dispozici 32 miliard korun z fondů EU na boj s koronavirem

Evropská koordinovaná reakce na koronavirovou nákazu: Otázky a odpovědi

Co dělá Komise pro zajištění dostatečných dodávek ochranných prostředků a léků v Evropě?

Komise přijímá veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zajistila dostatečné dodávky ochranných prostředků v celé Evropě. Vzhledem k jejich stávajícímu celosvětovému nedostatku zahájila Komise s 26 členskými státy zrychlené společné zadávací řízení. Jako další zabezpečovací opatření Komise rozšíří působnost stávajícího prováděcího aktu v rámci mechanismu civilní ochrany EU (rescEU), aby mohla Unie zajistit nákup těchto prostředků. K prvnímu nákupu by tak mohlo dojít do začátku dubna, dají-li k tomu členské státy souhlas. Komise rovněž předkládá doporučení o postupech posuzování shody a dozoru nad trhem v souvislosti s hrozbou nákazy koronavirem COVID-19. To umožní zejména zvýšit nabídku určitých typů osobních ochranných prostředků, jako jsou jednorázové obličejové masky určené pro pracovníky orgánů civilní ochrany, a to i v případě, že nejsou opatřeny označením CE, aniž by byly ohroženy naše standardy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví.

Komise je v kontaktu s členskými státy a příslušnými odvětvími s cílem získat spolehlivé informace o dodávkách ochranných prostředků. Komise požádala, aby jí byly informace o dostupných osobních ochranných prostředcích, dostupné výrobní kapacitě na jednotlivých územích, jakož i o předpokládaných potřebách zasílány každý týden.

Komise rovněž projednává další alternativy s průmyslovým odvětvím, např. aby se textilní společnosti přeorientovaly na výrobu ochranných prostředků.

Jak Komise zajišťuje, aby nebyl jednotný trh narušen vnitrostátními omezujícími opatřeními týkajícími se osobních ochranných prostředků?

Během krátké doby se omezení rozšiřují na stále větší škálu výrobků, počínaje osobními ochrannými prostředky, k nimž se v poslední době přidávají rovněž léčivé přípravky. Omezení vývozu ignorují integrované dodavatelské řetězce. Vytvářejí překážky pro výrobu základních dodávek kvůli blokování vstupů v určitých členských státech. Narušují logistické a distribuční řetězce, které se opírají o centrální sklady. Podporují reakci v podobě vytváření zásob v rámci dodavatelského řetězce. V konečném důsledku znovu zavádějí vnitřní hranice v okamžiku, kdy je solidarita mezi členskými státy nejvíce potřebná, a brání účinné ochraně zdraví a života všech.

Komise tato opatření naléhavě posuzuje a s členskými státy jedná o změnách, které jsou nezbytné k tomu, aby se zajistilo, že se ochranné prostředky dostanou k těm, kteří je potřebují. Rovněž zveřejňuje pokyny pro členské státy o tom, jak zavést odpovídající kontrolní mechanismy pro zajištění bezpečnosti dodávek v celé Evropě. Tyto pokyny Komise se týkají pravidel EU a společných cílů, pokud jde o opatření pro vývoz přijatá v souvislosti s krizí způsobenou koronavirovou nákazou COVID-19.

Jakékoli plánované vnitrostátní opatření omezující přístup ke zdravotnickému a ochrannému vybavení musí být projednáno s Komisí a ostatními členskými státy. Opatření, která byla Komisi doposud oznámena, byla posouzena s ohledem na to, aby se zajistilo, že se základní zboží dostane těm, kteří je nejvíce potřebují. Komise považuje tyto případy za prioritní a vybízí členské státy, aby všechna taková opatření změnily. Několik prvních členských států se již vyjádřilo, že žádostem Komise vyhoví a že změní svá opatření, aby se v celé EU zajistila dostupnost životně důležitého vybavení pro ty, kteří je potřebují nejvíce – pro zdravotnické pracovníky, zásahové týmy a pacienty. Komise na všech nevyřešených případech pracuje. Nepřizpůsobí-li členské státy dostatečně svá pravidla, podnikne Komise právní kroky.

Jak Komise zajišťuje podporu Itálii, pokud jde o poskytování osobních ochranných prostředků?

Komise si je kritické situace v Itálii plně vědoma. Prudké šíření viru způsobilo, že v současné době není dostatek potřebného zdravotnického ochranného vybavení. Situaci dále zhoršuje skutečnost, že několik členských států přijalo či přijímá vnitrostátní opatření, jako jsou zákazy vývozu, která vážně narušují již tak napjatý dodavatelský řetězec. Komise proto trvá na tom, aby se členské státy zdržely přijímání či provádění takových necílených vnitrostátních opatření a požádala je, aby spolupracovaly při uplatňování účinného celoevropského přístupu založeného na solidaritě mezi členskými státy.

Jaká jsou stávající pravidla EU týkající se letištních slotů a proč by měla být dočasně upravena?

Podle stávajících evropských pravidel musí letečtí dopravci, kteří si chtějí zajistit stejné letištní sloty pro následující rok, využít alespoň 80 % slotů, které jim byly přiděleny v rámci daného období letového řádu, – jedná se o tzv. pravidlo „ztráty letištních slotů v případě jejich nevyužití“.

Vzhledem k mimořádnému poklesu poptávky cestujících, který má v nadcházejících týdnech pokračovat, bude pro období letového řádu pokrývajícího zimu 2019–2020 a léto 2020 využití letištních slotů pod 80% prahovou hodnotou stanovenou předpisy EU. Nebudou-li přijata žádná opatření, která platnost uvedeného pravidla za stávajících okolností pozastaví, budou letečtí dopravci pravděpodobně i nadále provozovat téměř prázdné lety, aby si zajistili svá práva. To by mohlo zhoršit finanční ztráty a mít zbytečné dopady na životní prostředí.

S cílem umožnit leteckým společnostem přizpůsobit kapacitu klesající poptávce způsobené koronavirovou nákazou a ochránit jejich finanční zdraví i životní prostředí předložila Komise návrh na zavedení dočasného pozastavení těchto pravidel pro využívání letištních slotů.

Na jaké období se výjimka vztahuje?

Výjimka se vztahuje na období od 1. března 2020 do 30. června 2020 a může být v případě potřeby prodloužena.

Byla taková opatření již v minulosti zavedena?

Podobná opatření byla přijata v minulosti, a to i v roce 2001 po tragických útocích 11. září a v roce 2003 během epidemie SARS.

Jaký je dopad na další odvětví dopravy?

Dodavatelské řetězce využívající pozemní dopravu byly ovlivněny zavedením zákazů na pozemních hranicích nebo omezeními týkajícími se řidičů. Nepřetržité námořní služby mají klíčový strategický význam pro dovoz a vývoz celé EU, přičemž 75 % zboží je do EU dopraveno po moři a 30 % obchodu uvnitř EU zajišťuje lodní doprava. Tato skutečnost má zvláštní význam pro ostrovní členské státy, jejichž dodávky jsou zcela závislé na námořních trasách.

Komise proto koordinuje s členskými státy opatření k zajištění nepřetržitého toku zboží a fungování vnitřního trhu. Dne 18. března se uskuteční videokonference se všemi ministry dopravy, na které se tyto záležitosti budou projednávat společně s dalšími naléhavými otázkami v oblasti dopravy souvisejícími s epidemií koronaviru COVID-19.

Co dělá Komise na pomoc cestovnímu ruchu?

Aby mohla Komise tento problém sledovat a vyhodnotit dopady a související rizika, udržuje nepřetržitý kontakt s ministerstvy členských států odpovědnými za cestovní ruch, specializovanými mezinárodními organizacemi (Světovou organizací cestovního ruchu OSN a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a průmyslovým odvětvím EU

Dále Komise ve spolupráci s Evropskou komisí cestovního ruchu zřizuje síť ad hoc, která zahrnuje evropská sdružení cestovního ruchu a jejímž účelem je výměna informací a hodnocení dopadů v reálném čase na podporu evropského týmu řešícího situaci koronaviru.

Komise mimo jiné poskytla odvětví cestovního ruchu a členským státům právní analýzu týkající se uplatňování směrnice o souborných službách pro cesty.

Komise dne 10. března oznámila opatření na podporu likvidity, jejichž cílem je ulevit malým a středním podnikům. Z těchto opatření by měly mít prospěch malé a střední podniky v oblasti cestovního ruchu, zejména v členských státech, kde cestovní ruch přináší významný prospěch národnímu hospodářství.

Mobilizace rozpočtu EU

Jaká opatření v oblasti likvidity poskytujete spolu se skupinou Evropské investiční banky?

Komise prostřednictvím svých stávajících programů COSME a Innovfin poskytne z rozpočtu EU 1 miliardu eur jako záruku pro Evropský investiční fond. S podporou dodatečné záruky EU bude Evropský investiční fond pobízet banky k poskytování likvidity malým a středním podnikům a středně velkým společnostem. Očekává se, že daná částka mobilizuje pracovní kapitál ve výši 8 miliard eur a pomůže nejméně 100 000 malých a středních podniků a středně velkých společností v EU.

Do jaké míry představují prostředky ve výši 1 miliardy eur nové finanční prostředky?

Částka ve výši 1 miliardy eur je přerozdělena z částí záruky EU (EFSI), která měla být vyhrazena na dlouhodobější projekty a další cíle. Nyní bude použita na financování naléhavějších potřeb likvidity dotčených malých a středních podniků. 

Jak rychle mohou být tato opatření v oblasti likvidity poskytnuta? Je třeba změnit nařízení EFSI?

Navýšení záruky EU pro Evropský investiční fond může být dáno k dispozici v nadcházejících týdnech. Banky mohou dodatečnou likviditu využívat od dubna 2020 a díky tomu budou moci navýšit podporu poskytovanou malým a středními podnikům. Změna nařízení o EFSI není nutná, pouze je třeba změnit dohodu o EFSI mezi EIB a Komisí, což lze provést rychle.

Zmírnění dopadu na zaměstnanost

Co dělá EU na ochranu pracovníků postižených koronavirem?

Tam, kde je to možné, musíme chránit pracovníky před nezaměstnaností a ztrátou příjmu. EU je připravena v rámci možností členské státy podpořit při zmírňování dopadu na pracovníky.

Rozpočet EU pomáhá pracovníkům při předcházení nezaměstnanosti a při jejím řešení, například prostřednictvím strukturálních fondů. Konkrétně Evropský sociální fond může díky nové investiční iniciativě pro reakci na koronavirus poskytovat životně důležitou podporu pro opatření v boji s rozšířením nákazy Covid-19. Může poskytovat podporu v oblasti zdravotní péče, např. financováním ochranného vybavení, zdravotnických prostředků, opatření na prevenci před nákazou nebo opatření k zajištění přístupu ke zdravotní péči pro nejvíce zranitelné skupiny. Dále může podporovat vnitrostátní systémy, které pomáhají tlumit dopad rozšíření nákazy v kombinaci s prohlubováním dovedností a změnou kvalifikace během programového období.

Komise urychlí práci na legislativním návrhu Evropského systému zajištění v nezaměstnanosti. Cílem této iniciativy je podpořit pracující osoby a chránit osoby, které o práci přišly v důsledku rozsáhlých problémů, jakož i snížit tlak na vnitrostátní veřejné finance, a posílit tak sociální rozměr Evropy. Systém by se zaměřoval zejména na podporu vnitrostátních politik, jejichž cílem je zachování pracovních míst a dovedností, např. prostřednictvím zkrácených pracovních úvazků, a/nebo usnadnění přechodu nezaměstnaných osob z jednoho zaměstnání do jiného.

Na podporu propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných by rovněž mohl být mobilizován Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, a to za podmínek stávajícího a budoucího nařízení. V roce 2020 je k dispozici až 179 milionů eur.

Některé členské státy již zavedly dočasná opatření, jako zkrácení pracovní doby a současnou podporu příjmu, rozšíření podmínek nemocenských dávek a podporu práce na dálku. Tato opatření nespadají do působnosti práva EU. Komise je přesvědčena, že otázky veřejného zdraví jsou pro vnitrostátní orgány prioritou.

Co je cílem investiční iniciativy EU pro reakci na koronavirus?

Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus bude usilovat o mobilizaci všech stávajících rozpočtových zdrojů EU s cílem poskytnout členským státům finanční podporu, aby mohly okamžitě reagovat na krizi způsobenou koronavirem a na její dlouhodobý dopad. To zahrnuje vyplácení záloh, přesměrování prostředků z fondů soudržnosti a poskytování pomoci členským státům, aby mohly finanční prostředky co nejrychleji nasměrovat do oblastí, kde jsou nejvíce zapotřebí.

V zájmu poskytnutí finančních prostředků na boj s krizí Komise navrhuje, aby se urychleně uvolnily hotovostní rezervy z evropských strukturálních a investičních fondů, tj. prostředky EU v oblasti soudržnosti. Tím rozpočty členských států získají okamžitou likviditu. To pomůže předsunout využívání doposud nevyužité částky ve výši 37 miliard eur finančních prostředků na programy politiky soudržnosti na období 2014–2020, což poskytne tolik potřebný impuls pro posílení hospodářských investic.

Komise rovněž uznává veškeré výdaje související s krizí způsobenou koronavirem za způsobilé v rámci pravidel politiky soudržnosti. Pravidla pro výdaje na soudržnost bude rovněž uplatňovat s maximální flexibilitou, což členským státům umožní využívat dané prostředky k financování opatření souvisejících s krizí. To rovněž znamená, že při přerozdělování finančních zdrojů získají země větší flexibilitu, a budou moci zajistit, aby byly peníze vynaloženy v oblastech, kde jsou nejvíce zapotřebí: ve zdravotnictví, na podporu malých a středních podniků a na trhu práce.

V neposlední řadě navrhuje Komise, aby se rozšířila oblast působnosti Fondu solidarity EU – nástroje EU na podporu zemí zasažených přírodními katastrofami – na podporu členských států v této mimořádné situaci.

Obecným cílem je využít plnou škálu možností financování z rozpočtu EU na podporu členských států, a to s maximální flexibilitou, minimální administrativou a co nejrychleji.  

V čem investiční iniciativa pro reakci na koronavirus spočívá?

Cílem investiční iniciativy pro reakci na koronavirus je zajistit, aby členské státy mohly při řešení dopadů krize v souvislosti s koronavirem co nejoptimálněji využít prostředky z rozpočtu EU. Veškeré možné prostředky v rámci stávajícího rozpočtu EU budou využity na podporu zemí EU při řešení této bezprecedentní situace.

Skládá se ze tří hlavních prvků:

1)   37 miliard eur evropských veřejných investic

Aby byly evropské veřejné investice ve výši 37 miliard eur rychle nasměrovány přímo tam, kde je třeba řešit dopad krize způsobené koronavirem, Komise navrhuje, že nebude požadovat, aby členské státy vracely nevyčerpané předběžné financování z evropských strukturálních a investičních fondů na rok 2019. Jinak by členské státy musely do konce června 2020 uhradit celkem asi 8 miliard eur nevyužitého předběžného financování, které obdržely na rok 2019. Tyto peníze si nyní budou moci ponechat, což jim poskytne rezervu v oblasti likvidity ve výši přibližně 8 miliard eur, jež umožní urychlit investice v souvislosti s nákazou COVID-19.

S ohledem na průměrnou míru spolufinancování v jednotlivých členských státech bude částka přibližně 8 miliard eur v kombinaci se spolufinancováním z rozpočtu EU ve výši přibližně 29 miliard eur schopna zajistit celkovou podporu z rozpočtu EU ve výši 37 miliard eur. Nebude to vyžadovat peníze z vnitrostátních rozpočtů a poskytne to tolik potřebnou likviditu na záchranu životů, udržení společností a další opatření. Kromě toho budou mít členské státy možnost přerozdělit finanční prostředky jednoduchým způsobem, aby bylo možné co nejlépe využít jakékoli dodatečné nepřidělené finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti k řešení krize způsobené koronavirem tam, kde je její dopad největší.

Toto navrhované opatření nejen že ulehčí veřejným financím členských států a podpoří jejich systémy zdravotní péče v případě nouze, ale také pomůže členským státům k tomu, aby urychlily využití svých nepřidělených prostředků v rámci politiky soudržnosti. Hospodářství tím bude celkově povzbuzeno. 

2) Maximální flexibilita při uplatňování pravidel EU týkajících se výdajů

Ve snaze zajistit, aby členské státy mohly při řešení krize počítat s plnou podporou z rozpočtu EU, navrhuje Komise, že na výdaje související s koronavirem bude možné použít strukturální fondy. Díky tomu budou náklady na zdravotní péči způsobilé pro úhradu. Členské státy tak budou moci:

• využít finanční prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu na investice do svých systémů zdravotní péče: nákup zdravotnických a ochranných prostředků, prevence nemoci, elektronické zdravotnictví, zdravotnické prostředky (včetně respirátorů, masek a podobných pomůcek), zajištění bezpečného pracovního prostředí ve zdravotnictví a zajištění zdravotní péče pro zranitelné osoby,
• využít Evropský fond pro regionální rozvoj na pomoc společnostem, které se v souvislosti s koronavirovou krizí potýkají s krátkodobými finančními problémy. To by mohlo zahrnovat například provozní kapitál v malých a středních podnicích, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována odvětvím, která jsou krizí zasažena obzvláště silně,
• využít Evropský sociální fond na dočasnou podporu režimu zkrácených úvazků, jež pomohou zmírnit dopad krize,
• využít Evropský námořní a rybářský fond k ochraně příjmů rybářů a chovatelů v odvětví akvakultury postižených krizí.

Vzhledem k tomu, že členské státy mají dosud až 28 miliard eur ze strukturálních fondů ve svých vnitrostátních přídělech období 2014–2020, které dosud nebyly vyčleněny na projekty, budou moci výše uvedenou dodatečnou flexibilitu použít na přesměrování využití těchto nevyužitých finančních prostředků na zvládání krize.

Pravidla týkající se výdajů politiky soudržnosti EU bude Komise uplatňovat maximálně flexibilně, aby se urychlilo jejich provádění v praxi. Prostřednictvím těchto opatření Komise zajistí, aby mohly země EU při řešení svých momentálních potřeb využívat celé portfolio finančních možností rozpočtu EU.

3) Přístup k Fondu solidarity EU

V rámci této iniciativy Komise navrhuje zahrnout krizi veřejného zdraví mezi mimořádné události financované z Fondu solidarity EU. Z tohoto fondu je v současné době členským státům poskytována pomoc při řadě různých přírodních katastrof, mimo jiné při povodních, lesních požárech, zemětřeseních, bouřkách a obdobích sucha.

Díky dnes přijatému opatření budou mít nejvíce postižené členské státy přístup k dodatečné podpoře ve výši až 800 milionů EUR.

Komise bude v případě potřeby připravena poskytnout členským státům administrativní podporu.

Jedná se o nové finanční prostředky?*

Evropská komise prostřednictvím investiční iniciativy pro reakci na koronavirus navrhuje mobilizovat veškeré stávající rozpočtové zdroje EU v oblasti soudržnosti a poskytnout je členským státům na boj s pandemií COVID-19.

Členským státům již bylo vyplaceno zhruba 8 miliard eur. Země EU si tuto částku nyní budou moci ponechat, aby pokryly jakékoli náklady v souvislosti s koronavirem. Připočtou-li se prostředky z fondů soudržnosti EU, budou členské státy schopny nasměrovat více jak trojnásobek této částky tam, kde je to potřeba nejvíce: na podporu odvětví zdravotnictví a na pomoc těm, kteří jsou krizí zasaženi nejvíce.

Bude to na úkor politiky soudržnosti?

Rozhodně ne. Tím, že budou tyto částky uvolněny nyní a flexibilním způsobem, Komise zajistí, aby byly peníze vynaloženy tam, kde je to nejvíce zapotřebí.

Návrh navíc počítá s vytvořením podmínek pro urychlené provádění politiky soudržnosti EU, aby se prostředky nasměrovaly tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. Členské státy EU by navrhované finanční prostředky mohly použít na financování svých vnitrostátních podílů, kterými mají být projekty spolufinancovány a které by za normálních okolností musely poskytnout ze svých vnitrostátních rozpočtů. Tím by se snížil tlak na jejich vnitrostátní rozpočty.

Jaký je časový rámec pro vynaložení těchto peněz?

Evropská unie se potýká s nebývalou krizí, která vyžaduje nebývalou reakci.

Komise dnes předloží legislativní návrh. Vzhledem k okolnostem Komise vyzývá Evropský parlament a Radu k jeho rychlému schválení, aby mohl být přijat v následujících dvou týdnech. Rozsah situace vyžaduje společnou přiměřenou reakci.

Komise již dříve zřídila pracovní skupinu, která koordinuje spolupráci s členskými státy, zjišťuje jejich přesné potřeby a poskytuje jim pomoc. Tato pracovní skupina i další útvary Komise okamžitě kontaktují nejvíce dotčené členské státy a pomohou jim s uplatňováním opatření přijatých v rámci této iniciativy. 

Cílem je, aby mohly být peníze účinně využity co nejdříve, nejpozději v nadcházejících týdnech. Komise za tímto účelem vynaloží veškeré úsilí.

Budou uplatňována standardní pravidla pro politiku soudržnosti nebo budou aktivovány nouzové doložky?

Tento návrh bude proveden prostřednictvím změny pravidel, podle kterých jsou vynakládány peníze určené na politiku soudržnosti EU (nařízení o společných ustanoveních a nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Evropském námořním a rybářském fondu). 

Potřebují-li členské státy své vnitrostátní operační programy upravit, Komise jim tuto práci usnadní. Cílem je, aby byly peníze rychle uvolněny a vynaloženy.

Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi členské státy?

Vnitrostátní příděly budou odvislé od částek, které členské státy měly uhradit Komisi v tomto roce. Závisí na velikosti prostředků vyčleněných na soudržnost a na rychlosti provádění.

 * Kromě iniciativy Interreg. Zahrnuté ESI fondy: EFRR, FS, ESF&YEI, ENRF.

** Podle dohody o vystoupení se nařízení o společných ustanoveních vztahuje na Spojené království až do ukončení programu.

*** V případě členských států, které nemají žádné zbývající částky, je to způsobeno mírou výběru projektů před investiční iniciativou pro reakci na koronavirus činící téměř 100 % nebo více.

 O podpoře z Fondu solidarity EU bude rozhodnuto na základě jednotlivých případů.

Co čísla v jednotlivých sloupcích znamenají?*

Tabulka má čtyři sloupce:

• V prvním sloupci jsou uvedeny nevyčerpané částky předběžného financování z fondů soudržnosti EU, které by členské státy jinak musely do konce června 2020 vrátit do rozpočtu EU.
• Ve druhém sloupci je uvedeno spolufinancování z rozpočtu EU, které by bylo k dispozici v případě – jak doporučuje Komise –, že by částky v prvním sloupci byly použity na financování reakce na koronavirus. Poměr mezi prvním a druhým sloupcem se mezi členskými státy liší, protože se liší i míry spolufinancování v jednotlivých zemích EU. Ve skutečnosti závisí na relativní prosperitě členských států EU.
• Ve třetím sloupci je uveden pouze součet prvních dvou sloupců. Odráží celkovou částku rozpočtu EU, kterou členské státy mohou využít na boj proti koronaviru, aniž by musely použít další nové finanční příspěvky ze svých vnitrostátních rozpočtů.
• V posledním sloupci jsou uvedeny veškeré nevyužité příděly prostředků na soudržnost na členský stát nad rámec částek uvedených ve třetím sloupci. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední rok stávajícího dlouhodobého rozpočtu EU (2014–2020), částky se v jednotlivých zemích značně liší. Jak je patrné z tabulky, některé členské státy – například Itálie a Španělsko, což jsou v současné době dvě nejvíce zasažené země EU koronavirem, mají stále značné nevyužité částky, které mohou za těchto mimořádných okolností použít.

Částky, které mají země EU k dispozici, jsou celkově velké a měly by zajistit tolik potřebnou podporu v době krize způsobené koronavirem.

Znamená to, že tyto částky neodrážejí skutečné potřeby členských států?

Evropská komise investiční iniciativu pro reakci na koronavirus připravila a navrhla tak, aby umožňovala okamžitou reakci na naléhavou situaci.

Nástroj se proto snaží co nejlépe využít stávajících zdroje, které jsou v současné době k dispozici v rámci politiky soudržnosti EU. Částky v rámci této iniciativy proto odpovídají finančním prostředkům na politiku soudržnosti EU, které členské státy dosud nevyužily. Příprava a spuštění specializovaného a cílenějšího nástroje by zabraly více času, což by za stávajících okolností nemělo přidanou hodnotu. Vzhledem ke značným finančním potřebám ve všech členských státech a rychlému vývoji situace, kdy případy výskytu koronaviru ve všech členských státech rychle narůstají, je Komise přesvědčena, že finanční prostředky budou velmi relevantní ve všech členských státech. 

Proč bylo původně oznámeno 25 miliard eur, ale nyní se hovoří o 37 miliardách eur?

To, že členské státy budou mít v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus více prostředků, než bylo původně oznámeno, je dobrou zprávou.

Částky uváděné v okamžiku prvního oznámení byly původní střízlivé odhady pro EU jako celek. Částečně byly založeny na výpočtu průměrné míry spolufinancování pro politiku soudržnosti v EU.

Konečná čísla vycházejí z validovaných údajů za jednotlivé členské státy. Zohledňují například skutečnou míru spolufinancování každého členského státu.

Díky tomu, že byly použity přesné a validované údaje, bylo možné dosáhnout podstatně vyšší celkové částky, než se původně odhadovalo. 

Musí členské státy těchto asi 8 miliard eur uhradit příští rok? Jak to bude fungovat?

Částka ve výši asi 8 miliard eur jsou finanční prostředky, které by členské státy jinak musely uhradit do rozpočtu EU do konce června 2020. Komise nyní navrhuje, aby si země EU tyto finanční prostředky ponechaly přinejmenším do roku 2025, tedy do okamžiku, kdy Komise programy v rámci dlouhodobého rozpočtu 2014–2020 začne uzavírat. Pokud budou prostředky plně vynaloženy v souladu s příslušnými pravidly, nebudou je členské státy muset vrátit.

Pomocí těchto finančních prostředků dá Komise členským státům v době této bezprecedentní situace velkou injekci likvidity. Tyto peníze zemím EU umožní snáze využívat prostředky z fondů soudržnosti EU na opatření v souvislosti s koronavirem. Přesun rovněž zajistí, aby členské státy prostředky z fondů soudržnosti využily v nejvyšší možné míře.

Státní podpora

Jak mohou členské státy podpořit společnosti postižené situací kolem epidemie COVID-19 v souladu s pravidly EU pro státní podporu?

• Finanční podpora z unijních nebo vnitrostátních prostředků poskytnutá zdravotnickým službám nebo jiným veřejným službám na řešení situace v souvislosti s nákazou Covid-19 spadá mimo oblast působnosti kontroly státní podpory. Totéž platí pro jakoukoli veřejnou finanční podporu poskytovanou přímo občanům. Podobně pak opatření veřejné podpory, která jsou k dispozici všem společnostem, jako jsou například dotace na mzdy a pozastavení plateb daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty nebo sociálních příspěvků, nespadají do oblasti působnosti kontroly státní podpory a podle pravidel EU pro státní podporu nevyžadují souhlas Komise. Ve všech těchto případech mohou členské státy jednat okamžitě.

Jsou-li pravidla státní podpory použitelná, mohou členské státy v souladu se stávajícím rámcem EU v oblasti státní podpory navrhnout četná opatření na podporu konkrétních společností nebo odvětví, která trpí následky nákazy Covid-19. V tomto ohledu:

• Pravidla EU pro státní podporu založená na čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU umožňují členským státům reagovat na akutní potřeby v oblasti likvidity a podpořit podniky, které čelí úpadku v důsledku nákazy COVID-19.
• Ustanovení čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU umožňuje členským státům kompenzovat (v podobě režimů podpory) konkrétním společnostem nebo konkrétním odvětvím škody přímo způsobené mimořádnými událostmi, jako je nákaza COVID-19.
• To lze doplnit řadou dalších opatření, např. podle nařízení o podpoře de minimis a obecné nařízení o blokových výjimkách, která mohou členské státy zavést okamžitě, bez zapojení Komise.

Kolik času zabere Komisi schválení podpůrných opatření plánovaných členskými státy?

Komise zavedla všechna nezbytná procedurální zjednodušení, aby umožnila rychlý schvalovací proces po oznámení vnitrostátních podpůrných opatření členskými státy. Konkrétně:

Rozhodnutí budou v případě potřeby přijata během několika dnů od obdržení úplného oznámení o státní podpoře od členských států.

Komise zřídila zvláštní e-mailovou schránku a telefonní číslo na pomoc členským státům s veškerými jejich dotazy.

Komise je připravena poskytnout šablony založené na precedentních rozhodnutích ohledně níže uvedených možností poskytnutí podpory podnikům v souladu se stávajícími pravidly EU pro státní podporu.

Existují zvláštní pravidla použitelná na obzvláště kritické situace, jako je současná situace v Itálii?

V případě mimořádně závažné hospodářské situace, jako je ta, které v současné době čelí Itálie, pravidla EU pro státní podporu umožňují členským státům poskytnout podporu, která má napravit vážnou poruchu v jejich hospodářství. To je stanoveno v čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Komise je připravena spolupracovat s Itálií na dalších opatřeních, která mohou být na tomto základě potřebná.

Posouzení Komise ohledně toho, zda by hospodářský dopad na jiné členské státy by stejně závažný, probíhá. Komise neustále sleduje situaci v celé EU, a je v úzkém kontaktu s členskými státy.

Komise připravuje zvláštní právní rámec vymezující konkrétní soubor flexibilních podpůrných opatření, která by mohla být v případě potřeby uplatňována na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Podobný rámec byl v minulosti přijat pro řešení finanční krize v roce 2008.

Bankovní sektor

Jaká je úloha bankovního sektoru s ohledem na prohlášení Evropské centrální banky (ECB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA)?

Banky v EU jsou dobře kapitalizovány a mají rezervy v oblasti likvidity, které lze použít k řešení dopadů nákazy COVID-19. Vzhledem k tomu, že banky hrají při financování domácností a podniků v EU zásadní roli, je nezbytné, aby mohly poskytovat ekonomice likviditu i nadále.

Komise vítá opatření, která členské státy přijaly s cílem poskytnout záruky za účelem podpory podniků. Komise rovněž vítá prohlášení, která učinil orgán EBA a jednotný mechanismus dohledu, a požaduje jednak flexibilitu při uplatňování obezřetnostního rámce (tj. kapitálové a likviditní rezervy, včetně pokynů v rámci pilíře 2), jednak úlevu ve složení požadavků v rámci pilíře 2. Vyzýváme orgány dohledu, aby zaujaly koordinovaný přístup a plně využily flexibility Evropského systému finančního dohledu.

Využití plné flexibility evropského fiskálního rámce

Jak hodlá Komise povolit členským státům využití plné flexibility evropského fiskálního rámce?

Komise plně využije flexibility, kterou fiskální rámec EU nabízí, s cílem pomoci členským státům při řešení krize.

Pakt o stabilitě a růstu upravuje, aby byl při neobvyklých událostech, jako je tato pandemie, brán v potaz negativní dopad na rozpočet. To se týká jak účinků pomalejšího hospodářského růstu, tak dodatečných výdajů spojených s řešením nákazy.

A konečně, Komise je připravena navrhnout Radě, aby aktivovala obecnou únikovou doložku, s cílem přizpůsobit obecnější podporu v oblasti fiskální politiky. Tato doložka by – ve spolupráci s Radou – pozastavila fiskální korekci, kterou Rada doporučuje v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v EU jako celku.

Jak to bude uplatňováno v praxi? Co bude následovat?

Komise se domnívá, že na současnou situaci je použitelná flexibilita v reakci na „neobvyklé události mimo kontrolu vlády“, což členským státům umožňuje dočasně se odchýlit od požadovaných fiskálních korekcí.

Členské státy mohou předložit žádost o flexibilitu v rámci programů stability, které stanoví fiskální plány na příští tři roky. Programy stability budou předloženy v dubnu 2020. Po předložení těchto žádostí je Komise předběžné posoudí podle „ustanovení o neobvyklých událostech“. Ve svém posouzení bude Komise přihlížet k potřebě členských států zavést naléhavá opatření, jež mají zabránit šíření epidemie, ulevit systémům zdravotní péče a bojovat proti negativním socioekonomickým dopadům nákazy.

Doporučení Komise pro jednotlivé země, která budou vydána později na jaře, rovněž zohlední nejnovější hospodářský vývoj a přizpůsobí fiskální úsilí, které by měly členské státy v případě potřeby vynaložit, aby se zohlednila hospodářská situace.

Doporučené fiskální úsilí proto zohlední situaci v jednotlivých zemích, včetně zhoršení hospodářské činnosti, mimořádných výdajů a cílených úlevových opatření.

Doporučení pro jednotlivé země bude muset schválit Rada.

Jaké výdaje by mohly být poskytnutím této flexibility usnadněny?

Komise si je vědoma významných nákladů, které členské státy vynaloží při provádění opatření potřebných k potlačení pandemie, podpoře systémů zdravotní péče a boji proti negativním socioekonomickým dopadům nákazy.

Výdaje na okamžitá opatření k potlačení nákazy mohou souviset například s poskytováním zdravotnického vybavení, zvyšováním kapacity nemocnic, opatřeními v oblasti civilní ochrany a informačními kampaněmi.

Výdaje by mohly být rovněž učeny na poskytování podpory pracovníkům, zejména osobám samostatně výdělečně činným a podnikům v konkrétních odvětvích a oblastech, které čelí narušení výroby nebo prodeje, a jsou tudíž postiženy nedostatkem likvidity. Jde zejména o malé a střední podniky.

Je Komise znepokojena tím, že poskytnutí flexibility povede k ohrožení fiskální udržitelnosti?

První prioritou Komise je využít všech nástrojů, které má k dispozici, aby zajistila blahobyt občanů a účinnou okamžitou reakci na nákazu koronavirem. Proto bude podporovat členské státy, aby využívaly plnou flexibilitu stanovenou ve fiskálním rámci s cílem provést naléhavá opatření potřebná k potlačení nákazy koronavirem a zmírnit její negativní socioekonomické dopady. To by mělo následně vést k rychlejšímu hospodářskému oživení, čímž se zmírní rizika pro fiskální udržitelnost v dlouhodobém horizontu.

Naše fiskální pravidla a rámec pro správu ekonomických záležitostí jsou dobře vybaveny pro řešení dopadů této pandemie, aniž by byla ohrožena fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu.

Od hospodářské a finanční krize se hospodářská a měnová unie Evropy výrazně zreformovala. V důsledku toho jsme schopni přijmout opatření nezbytná k zajištění účinné reakce na tuto krizi při současném zachování makroekonomické stability.

Komise bude vývoj nadále pozorně sledovat a je připravena přijmout v úzké spolupráci s členskými státy a ECB další opatření.

* Aktualizováno dne 18/3/2020.