Česko se dočká regulace Airbnb. Hoteliéři souhlasí, změny se ale dotknou i jich

Ty budou moci regulovat krátkodobé ubytování přes online platformy daleko výrazněji než dosud. Jakým způsobem a co vše to přinese, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Stát tratí stamiliony, o desítky milionů přicházejí i obce

Kvůli nenahlášeným pobytům přes platformy krátkodobých pronájmů přichází stát ročně o stamiliony korun. Obce tratí desítky milionů.

Lepší dohled nad majiteli bytů, kteří je pronajímají přes Airbnb, Wimdu nebo Booking.com, má zajistit novela zákona o podnikání v cestovním ruchu, jíž nedávno schválila vláda.

Ministerstvo pro místní rozvoj navíc chce dát navíc větší pravomoci obecním samosprávám, které by mohly regulovat krátkodobé pronájmy (přes on-line platformy) daleko tvrději.

„Na úrovni obcí by bylo možno přistoupit k nějaké výraznější regulaci, například určit pouze měsíce v roce, kdy je takové ubytování možné. Mají to tak i jinde ve světě,“ popisuje ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Kdy a jak bude regulováno Airbnb? Dosavadní snahy skončily fiaskem

Praha se pokoušela prosadit regulaci Airbnb a dalších platforem už v minulosti, ale vždy bezvýsledně. „Tohle je první významná změna. Vláda si totiž uvědomuje, že stát kvůli nedostatečné regulaci a kontrole přichází ročně téměř o 800 milionů korun na daních. Obce navíc tratí asi 55 milionů za rok na poplatcích z pobytu,“ popisuje daňový poradce Michal Dvořáček.

„Regulace ubytovacích platforem typu Airbnb doposud nebyla správně nastavena a vymáhána,“ doplňuje Jan Tuček z poradenské společnosti BDO. Přesná čísla nejsou k dispozici, podle MMR ale zůstává v Česku 40 až 70 procent pobytů přes tyto platformy nenahlášených.

Kromě Airbnb působí aktuálně na tuzemském trhu krátkodobých pronájmů mezinárodní společnosti Wimdu, Booking.com nebo Vrbo. České firmy jako E-chalupy nebo Chata.cz se zaměřují primárně na mimoměstské pobyty.

Registrace přes portál eTurista

Novela, která se zásadně dotýká samotných pronajímatelů, uloží poskytovatelům krátkodobého ubytování povinnost registrovat hosty přes nový portál e-Turista. K tomuto účelu bude sloužit registrační číslo – jedno na každé ubytovací zařízení.

Podnikatelé budou muset na úvod v registru uvést datum zahájení činnosti v této oblasti, místo ubytování, nejvyšší možný počet lůžek, a samozřejmě své osobní a kontaktní údaje. 

„Bez použití registru a registračního čísla nebude velmi pravděpodobně od poloviny roku 2025 možné legálně hosty v krátkodobém pronájmu ubytovávat,“ upřesňuje Dvořáček.

Portál eTurista bude de facto online registrem ubytovaných hostů v ČR. Ačkoli jde o novou povinnost, stát slibuje podnikatelům paradoxně snížení administrativní zátěže.

„Cílem projektu e-Turista je vytvoření transparentního online informačního systému – rejstříku veřejné správy, který zjednoduší plnění evidenčních povinností ubytovatelů, sníží jejich administrativní zátěž, zefektivní výběr místního poplatku z pobytu a sběr dat tak, aby byla jejich agregovaná podoba dostupná online,“ informuje mluvčí MMR Petr Waleczko.

Poskytovatelé, kteří by povinnost hlásit hosty přes online systém nerespektovali, se budou muset obávat sankce ve výši až sto tisíc korun. Samotné platformy čekají při porušení povinností ještě daleko tučnější pokuty – a to až do deseti milionů.

Povinnost poskytnout úřadům na vyžádání data o majitelích bytů a jejich byznysu s krátkodobým pronajímáním přitom mají Airbnb nebo Booking.com už dnes. Ministerstvo ale přiznává, že se této povinnosti často úspěšně vyhýbají.

„Raději riskují uložení správního trestu, kterému se navíc snadno vyhnou díky tomu, že sídlí v zahraničí a v tuzemsku nemají žádný zabavitelný majetek,“ prozrazuje Jan Tuček z BDO.

Vážně se sníží byrokracie?

Systém eTurista tedy podle MMR podnikatelům v cestovním ruchu ulehčí život. Ne všichni ale mají na věc stejný pohled.

„Předně je nesmyslný dlouhodobě opakovaný argument, že pronajímatelé bytů přes Airbnb připravují o hosty klasické hotely a penziony. Podívejte se na statistiky obsazenosti českých hotelů, kterým návštěvníci stabilně přibývají. Pro mě je navíc nový systém naprosto zbytečný, vše poctivě nahlašuji a daně platím tak, jak mám,“ vypráví podnikatel Jan Tomášek, který v Praze prostřednictvím Airbnb pronajímá dva byty.

Průzkum MMR: Stavět byty chtějí tři čtvrtiny obcí

Tisíce lidí dnes pronájmy přes Airbnb provozují jako své podnikání a je pro ně hlavním zdrojem příjmů.

„Potřebují živnostenský list a stejně jako ostatní OSVČ a musejí odvádět daně z příjmů. Příjmy z poskytování ubytování logicky podléhají i odvodům zdravotního a sociálního pojištění,“ potvrzuje Michal Dvořáček.

Férový přístup pronajímatelů považuje Jan Tomášek za samozřejmý. „Pro mne se v podstatě nic nezmění, my nad sebou knutu nepotřebujeme. V zásadě si ale nestěžuju, jen se bojím, aby nový online systém fungoval a například v případě výpadku internetu to nepřinášelo nějaké problémy. Víme, jak tyhle novinky v Česku fungují,“ krčí rameny podnikatel.

Toho se obávají i někteří provozovatelé menších ubytovacích zařízení. „Je to naprostá šílenost. Jak bude systém pracovat, když náhodou vypadne internet? Současný stav byl na hraně, ale toto je za hranou,“ sdělil například serveru Lidovky.cz Tomáš Macek, provozovatel penzionu Kvilda – Luční.

Jisté obavy má Jan Tomášek i z toho, že budou mít obce větší pravomoci a budou se snažit omezit možnost pronájmu přes zmíněné platformy na menší časové období.

Většina klasických ubytovatelů nicméně novou legislativu vítá.  Díky novele se by se totiž měly podmínky pro majitele hotelů a malé krátkodobé pronajímatele narovnat, což je pro ně ta nejdůležitější zpráva.

Ti, co nabízejí ubytování, musejí vést v současnosti hosty v takzvané evidenční knize a cizince také v domovní knize. Systém eTurista to změní.

 „Obecně vznik eTuristy podporujeme, bude ale záležet na konkrétní podobě systému,“ potvrzuje prezident Asociace hotelů a restaurací (AHR ČR) Václav Stárek.  Snahou by podle něj mělo být hotelům ušetřit něco ze současné přebujelé administrativy. 

Tradiční hoteliéři dlouhodobě alternativní způsoby krátkodobých pronájmů kritizují. Nelíbí se jim, že na jejich konkurenci stát nedohlíží tak přísně jako na hotely nebo penziony. „Pokud se jim otevírá možnost, jak to změnit, tak ji logicky podporují,“ dodává Dvořáček.

Sdílené ubytování – nepřítel hoteliéra č.1?

Sdílené ubytování nás poškozuje, stěžují si dlouhodobě hoteliéři. Nejvíce se to podle nich projevuje v české metropoli.

Cena ubytování za Airbnb navíc letos v Praze narostla zhruba o čtvrtinu a dále se zvyšuje. Vysoká poptávka vyhání ceny vzhůru a roste tlak na zvyšování cen v celém odvětví. Stále větší počet takto využívaných jednotek navíc znamená, že byty chybějí na trhu s dlouhodobými pronájmy. A to zase nutí majitele, aby zvedali činže.

Podle Matěje Koutného, předsedy České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS), který stojí na druhé straně barikády než hoteliéři, jsou na místě obavy z toho, že návrh zákona dává pravomoc městu nastavit si svou vlastní regulaci. Pronajímatelé se obávají zejména pražského magistrátu.

Soukromé ubytovací platformy se ale podle některých hoteliérů v Praze dávno vymkly kontrole. „Lidé se ubytují, udělají velkou party, způsobí nepořádek a je jim to úplně jedno. Terorizují místní obyvatele a stát z toho nemá vůbec nic, protože nedostane DPH, daň z příjmu a nevybere městský poplatek. Navíc se zde často nedodržují žádné hygienické, bezpečnostní nebo požární normy,“ postěžoval si nedávno do médií majitel skupiny Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda.

Ubírá Airbnb hosty hotelům? Statistiky to nepotvrzují.

„Nárůst zájmu o sdílené ubytování prostřednictvím aplikací jako Airbnb se v Česku negativně projevovat na počtu hostů v hotelech,“ tvrdí opakovaně prezident AHR ČR Václav Stárek.

Statistiky obsazenosti hotelů to ale nepotvrzují. V České republice došlo v loňském roce k dalšímu nárůstu počtu hostů, ceny ubytování se meziročně zvýšily v průměru o 10 procent, v Praze o 12 procent.

Podle agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism je důležité zaměřit se na příjezdový cestovní ruch a více investovat do propagace České republiky v zahraničí. Cizinci se do Česka postupně vracejí a letos už zřejmě návštěvnost turistických destinací včetně metropole překoná čísla v době před covidem.

Statistiky navíc pozitivně ovlivňují domácí turisté, kteří stále častěji upřednostňují dovolenou v tuzemsku. Zvyšují se i jejich nároky na ubytovací služby, a tak preferují pobyty v hotelech a penzionech a stále častěji si vybírají čtyřhvězdičkové hotely. Ubytování přes platformy typu Airbnb pak úspěšně ignorují.  

Pražské čtyř a pětihvězdičkové hotely dosáhly roční průměrné obsazenosti téměř 71 procent, tedy o 12 procent více než v roce 2022. Průměrná cena ubytování byla 110,4 euro, což je zhruba o dvanáct procent více než v roce předchozím.

Jak regulují airbnb v zahraničí?

V sousedním Rakousku platí už několik let zákon, podle kterého musejí mít poskytovatelé krátkodobých pronájmů povolení od místní samosprávy a vztahují se na ně stejné hygienické a bezpečnostní normy jako na klasické hotely.

Majitelé bytů (pronajímaných přes Airbnb) se musejí registrovat ve speciální databázi a platit daně. V některých vídeňských čtvrtích platí úplný zákaz krátkodobého pronajímání nemovitostí. Podobnou cestou se tedy nyní může vydat i Česko.

Od července 2024 navíc platí: Pokud budou chtít lidé byt nabízet déle než 90 dní v roce, musejí od vídeňské radnice získat speciální povolení. Souhlasné stanovisko se dá podle rakouského tisku očekávat jen v případě, že se v domě krátkodobě pronajímá méně než polovina bytových jednotek.

Princip regulace Airbnb v Mnichově a dalších německých městech pochopí němčináři z jeho dlouhého německého označení – Zweckentfremdungssatzung.

„Zweck“ znamená účel, „entfremdung“ zneužití. Závěrečné „Satzung“ je označením pro úřední předpis. Jde tedy o normu, která má v zásadě chránit před „zneužitím účelu bytu“.

Prostory určené k bydlení by tedy neměly sloužit k ničemu jinému. Majitelé musejí v bytě bydlet a přes Airbnb ho mohou pronajímat maximálně osm týdnů v roce. Zásadní problém je ale ve vymáhání legislativy. Časové omezení platí například také v Londýně nebo San Franciscu.

Jednu z vůbec nejtvrdších regulací zavedlo nedávno největší město USA New York. Všichni pronajímatelé musejí být registrováni a registrace je potvrzena jen těm, kteří v prostorách k pronájmu bydlí.

Jakub Procházka