Český lovec dronů. Autonomní stroje hlídají bezpečí na letištích



Létající drony se během několika posledních let staly běžnou součástí života. Kromě toho, že v mnoha oblastech pomáhají filmařům, vědcům či záchranářům, mohou znamenat také hrozbu. Především pokud jejich prostřednictvím amatérští piloti, ať už nedopatřením nebo záměrně, naruší provoz na letištích.

Prevencí tohoto rizika se zabývá český projekt Eagle.one. Jako lék na drony-narušitele nabízí jiné drony-lovce. „Projekt Eagle.one se zrodil před třemi lety, kdy soukromý investor oslovil mou skupinu na ČVUT v Praze s nabídkou spolupráce na plně autonomním řešením dronu, který by byl schopný lovit jiné drony. Protože se na autonomní systémy dronů interagujících s okolním prostředím specializujeme, velmi rychle jsme se na spolupráci dohodli a začali tento unikátní systém vyvíjet,“ popisuje Martin Saska ze skupiny multirobotických systémů, katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

V rámci projektu byl tým ČVUT najat formou hospodářské smlouvy soukromou společností, která systém vyvíjí a vlastní. Firma se v současné době velmi rychle vyvíjí, tak jak rostou personální potřeby vývoje, výroby a marketingu produktu Eagle.one. „Na ČVUT se specializujeme na vývoj systémů plně autonomních dronů již osm let. Takže přestože aplikace byla pro nás, a vlastně nejen pro nás, úplně nová, stavěli jsme na tomto dlouholetém vývoji a získaných zkušenostech, a i proto byl vývoj systému Eagle.one, ve srovnání s podobně složitými robotickými projekty, extrémně rychlý,“ pokračuje Martin Saska.

Náskok před Evropou

Systémy pro inteligentní drony začala jeho skupina vyvíjet ještě před tím, než se masivně rozšířily. „I proto máme velký náskok nad většinou ostatních výzkumných skupin nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Již tehdy nám drony přišly hodně perspektivní a viděli jsme velké množství aplikací. A prakticky každý den se objevují nové příležitosti a možnosti nasazení, které by ještě před pár lety působily jako science fiction,“ zdůrazňuje Martin Saska.

Vývoj autonomních dronů nebo dokonce skupin spolupracujících dronů, což je hlavní vědecký směr, kterému se jeho skupina věnuje, je přitom velmi komplexní disciplína vyžadující velké množství specializovaných odborníků. Právě sestavení dostatečně velkého, ale zároveň perfektně do sebe zapadajícího týmu špičkových a vysoce motivovaných výzkumníků z různých oborů bylo na začátku projektu nejtěžší.

Drony určené pro odchyt jiných dronů přitom nejsou jediným typem létajících strojů, které společnost Eagle.one vyvíjí. Zaměřuje se také na systémy, které mohou být nasazeny v interiérech bez použití externí lokalizace jako je GPS, nebo v blízkosti překážek. „Z aktuálně řešených průmyslových projektů mohu zmínit vývoj autonomních dronů pro inspekce hal a tunelů, autonomní dron pro inventuru ve skladech, dron pro chytré zemědělství a autonomní hasicí dron pro nasazení ve výškových budovách. V praxi je už nasazován náš systém vyvinutý pro inspekci a dokumentaci historických budov,“ vypočítává Martin Saska.

Průzkum dolů a lomů

Kromě těchto technologií, které jsou už postupně nasazovány ve spolupráci s firmami v reálných aplikacích, ukončuje v současné době firma vývoj unikátního systému umožňujícího nasadit roj spolupracujících dronů v prostředí s hustým výskytem překážek, jako je třeba les. A také systém pro průzkum podzemních dolů a lomů. Martin Saska přitom předpokládá, že i pro tyto aplikace se velmi brzo najde soukromý subjekt, který by je dokázal využít ve svém podnikání.

Podle jednotlivých typů dronů se liší také okruhy zákazníků, kteří je využívají. U systému Eagle.one jde především o provozovatele letišť, věznic, sportovních a kulturních akcí, politických shromáždění, ale i o soukromé uživatele, kteří si chtějí chránit své soukromí a bezpečnost. „V naší výzkumné skupině na ČVUT připravujeme řešení na míru pro soukromé firmy, které jsou většinou velmi inovativní a nebojí se investovat do nejmodernějších technologií a získat tak náskok před konkurencí, ale i pro veřejné instituce, jako je národní památkový ústav nebo hasičské sbory,“ dodává Martin Saska.

Právě pro památkáře slouží speciální drony létající ve skupině, používané k mapování historických interiérů. Musejí se dokázat nejen orientovat ve členitém prostředí vnitřních prostor, ale také udržovat vzájemný odstup, aby se nesrazily. „Samozřejmě spolehlivost a bezpečnost více-robotického systému v takovéto aplikaci je naprosto klíčová. I proto každému dalšímu ostrému nasazení nové komponenty systému předchází tisíce hodin simulací a experimentálního ověřování v našich testovacích prostorech,“ konstatuje Martin Saska.

Budoucnost patří miniaturám

Díky zázemí v univerzitním prostředí se na obor dokáže dívat bez úzce byznysového omezení. „Vím, že je to klišé, ale my opravdu nemáme konkurenci. S kýmkoliv, kdo se vývoji bezpilotních autonomních systémů věnuje, chceme spolupracovat a se spoustou z nich spolupracujeme. Naše nejnovější výsledky veřejně publikujeme a jsme rádi, když jsou používány nejen v rámci ČR a Evropské unie,“ podotýká Martin Saska. Jeho vědecká skupina všechny nově získané vědecké poznatky prioritně nabízí českým firmám či institucím a úspěšně tak pomáhá budovat z České republiky dronařskou velmoc. Oproti tomu projekt Eagle.one cílí převážně na zahraniční trhy a ve světě má i největší odezvu.

To vše je přitom teprve začátek. Dronům totiž bude patřit budoucnost. „Nebudu zmiňovat často probírané dron taxi a doručování balíků, což jednou asi přijde, ale podle mého názoru to není klíčové. Z mého pohledu je nejzajímavější extrémní miniaturizace dronů, kterou v budoucnu očekávám. Raději než obří bezpilotní helikoptéru, letící s ledničkou nebo turisty nad hlavami mých dětí, uvítám roje pár gramů vážících a tedy z pohledu kinetické energie naprosto bezpečných dronů, které dovedou přesně měřit znečištění, lokalizovat nebezpečné látky, hledat ztracené dítě v lese, monitorovat požáry a povodně, provádět včasnou inspekci mostů a stavebních konstrukcí, hledat přeživší důlních neštěstí a živelných katastrof,“ porovnává Martin Saska a uzavírá: „Prostě budou moci být nasazeny všude tam, kde pomohou zachránit lidské životy a zvýšit životní kvalitu.“

Dalibor Dostál