Český průmysl překvapil mírným růstem, v říjnu těžil z výroby automobilů

Růst průmyslové výroby analytiky překvapil, obecně očekávali spíše stagnaci nebo slabý pokles. Pozitivně se projevilo především oživení v odvětví automotive.

Kombinace nižší srovnávací základny a problémů v předcházejících měsících vedla k meziročnímu růstu produkce v tomto odvětví o více jak 20 procent. Ve srovnání se zářím si průmyslová produkce v desátém měsíci roku polepšila o 2,8 procenta.

„Zásadní dopad automobilového sektoru je pak potvrzen i na meziročním rozkladu. Do zmíněného meziročního růstu přispěl automotive více jak čtyřmi procentními body. V září byl přitom příspěvek mírně negativní. Opět se tak potvrzuje, že výsledek české průmyslové produkce je silně ovlivněn jedním sektorem,“ potvrzuje analytik Raiffeisen Bank Vratislav Zámiš.

Více než polovina odvětví v červených číslech

Více než polovina ze sledovaných odvětví se nicméně stále nachází v červených číslech. „Proti předcházejícímu měsíci je ovšem počet „záporných“ sektorů nižší a lze sledovat pomalé oživení v souladu s informacemi, které poskytují některé předstihové ukazatele,“ dodává Zámiš.

Nové zakázky v běžných cenách meziročně poklesly o 4 procenta. O tom, jestli průmysl zůstane přítěží pro českou ekonomiku i v nejbližších kvartálech, rozhodne právě výroba v automobilovém průmyslu.

Česká ekonomika se propadla i ve třetím čtvrtletí, o 0,7 procenta meziročně

Podle ekonoma Patrika Rožumberského bylo říjnové oživení „nečekaně silné“. Produkce navíc přerušila tři měsíce trvající meziroční pokles.

„Bez příspěvku automotive by produkce průmyslu poklesla o více než dvě procenta. K pozitivnímu vývoji přispěl i mimořádně silný růst výroby ostatních dopravních prostředků, podpořený finalizací velkých zakázek. Mimo zpracovatelská odvětví se meziročně zvýšila výroba elektřiny a plynu, což se stalo poprvé od srpna loňského roku,“ prozrazuje ekonom. Produkci nadále stahují dolů výroby strojů a zařízení, počítačů, nekovových minerálních výrobků a chemický průmysl.

Příjemné překvapení, ale průmysl nemá na růžích ustláno

Přes příjemné překvapení v říjnu nemá průmysl do nejbližších měsíců podle ekonoma na růžích ustláno. Ačkoli průzkumy nálady mezi průmyslovými podniky v Česku i jinde v Evropě naznačují odraz ode dna, zůstávají nadále v pásmu odpovídajícímu recesi. Poptávka se bude zvyšovat  jen pozvolna.

„Stejně pozvolně budou slábnout nákladové tlaky spojené s vysokou cenou úvěrů či s požadavky na růst mezd. Podniky v Česku navíc od nového roku zatíží avizovaný růst cen elektrické energie,“ obává se Rožumberský.

Ve vztahu k trhu práce je zajímavý výraznější meziroční nárůst mezd v průmyslu, a to o 9,8 procenta. To by mohlo vést k větší opatrnosti centrální banky, pokud jde o případné snižování úrokových sazeb. Počet zaměstnanců v oboru se meziročně snížil o 2,2 procenta, což je stejné číslo jako v září.

„Říjnová data představují v poslední době vzácné pozitivní překvapení. Nadále totiž platí, že většina zpracovatelského sektoru, konkrétně 13 z 22 sledovaných odvětví, hlásí meziroční i meziměsíční pokles. Průmyslový sektor tak své dno evidentně stále hledá. Záblesk naděje skýtá alespoň statistika zakázek, která sice oproti loňsku zůstává v červených číslech, meziměsíčně již ovšem dvakrát po sobě narostla,“ připomíná analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Ten očekává celoroční pokles českého průmyslu zhruba o jedno procento, případně stagnaci. Růstu se zřejmě ve srovnání s loňským rokem nedočkáme.

S tím souhlasí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Předstihové indikátory, ať jde o index PMI či konjunkturální průzkum, sice za říjen a listopad vykázaly mírné zlepšení, ale nadále zůstávají hluboko v restriktivním pásmu. 

Český průmysl i stavebnictví se propadají, čísla nevěstí nic dobrého

„Od závěrečných dvou měsíců letošního roku tak podle mě žádné výraznější oživení průmyslu očekávat nelze. V souhrnu za letošní rok lze očekávat pokles průmyslové výroby o necelých 0,5 % . Na markantnější oživení si budeme muset počkat až do příštího roku,“ dodává Novák.

Jak si vede zahraniční obchod?

Ekonomy potěšila také říjnová statistika zahraničního obchodu. Ten vykázal přebytek na ve výši 12,8 miliardy korun, čímž zopakoval zářijový výsledek a výrazně překonal tržní odhad (plus 4,7 miliardy). Vývoz narostl meziročně o 3,8 a ve srovnání se zářím o 0,6 procentního bodu.

„Oproti stejnému období předchozího roku se celková bilance zlepšila o 38,5 miliardy, což bylo dáno hlavně zlepšeným vývozem motorových vozidel a levnějším dovozem ropy a zemního plynu. Tyto dvě kategorie přitom tradičně představují největší hybatele české obchodní bilance, když saldo motorových vozidel činí 57,1 miliardy, zatímco u ropy a zemního plynu -18,1 miliardy korun,“ popisuje Vít Hradil.

Podle generálního ředitele agentury na podporu obchodu CzechTrade Radomila Doležala se vývoz na hlavní trhy, kam směřují tři čtvrtiny českého exportu nezvyšuje ani nesnižuje.

Incomingové mise mají řadu výhod. Loni významně podpořily český export

„Na mírně kladném výsledku po třech měsících se i nadále projevovalo zlepšení podmínek v exportně orientovaném automobilovém průmyslu, na druhou stranu do blízkého budoucna bude negativně působit ukazatel klesajícího objemu zakázek ze zahraničí. V říjnu se meziročně export zvýšil nejvíce do zemí, jako je Indonésie a Turecko, i když podíl těchto zemí na celkovém vývozu ČR je výrazně nižší než u našich hlavních vývozních partnerů,“ uvádí Radomil Doležal.

„V příštím roce budeme podporou pro české exportéry v dalších zemích, jako je Saudská Arábie, Japonsko a Jižní Korea. České technologické a startupové scéně jsme nedávno otevřeli dveře do Mnichova, který se v posledních letech etabloval jako jedno z evropských center startupů,“ dodává zástupce CzechTrade.

Právě pro mladé inovativní firmy spustila agentura tři nové služby. Podle Doležala pozitivní zpětná vazba od exportérů ukazuje, že „jsou nové startupové aktivity CzechTrade přínosem pro jejich úspěšný růst na zahraničních trzích“.

Stavebnictví opět nepotěšilo

Podle ekonoma Lukáše Kovandy se letos nepropadne jen průmysl, ale také stavebnictví – drtí jej totiž vysoké úroky a neochota vlády stavět „hladové zdi“.

„Říjnový výsledek tuzemského stavebnictví – meziroční pokles o 0,9 procenta – předznamenává celoroční vývoj tohoto segmentu. Předpokládáme, že letos ztratí 1,5 procenta ze svého loňského výkonu,“ domnívá se Kovanda.

Kovanda upozorňuje, že na celý sektor tíživě doléhá slabá kupní síla tuzemských domácností a vysoké úrokové sazby, které prodražují investice. „Jak slabá kupní síla, tak vysoké úrokové sazby jsou důsledkem mimořádně vysoké inflace, nejvyšší za posledních zhruba třicet let, která Česko trápila hlavně loni a letos na přelomu roku. Hypotéky jsou v Česku stále nejdražší za posledních zhruba dvacet let,“ připomíná ekonom.

Žádné ´hladové zdi´ vláda stavět nemusí ani proto, že míra nezaměstnanosti je stále velmi nízká, takže není třeba její pokles podněcovat

Lukáš Kovanda, ekonom

Tlak vlády na konsolidaci veřejných financí neumožňuje, aby oslabení v segmentu pozemního stavitelství, dané z velké části dopady inflace, výrazněji kompenzovaly investice z veřejných rozpočtů v segmentu inženýrského stavitelství.

„Žádné „hladové zdi“ vláda stavět nemusí ani proto, že míra nezaměstnanosti je stále velmi nízká, takže není třeba její pokles podněcovat – ani právě investicemi v oblasti inženýrského stavitelství, třeba do infrastrukturní výstavby,“ dodává ekonom. 

Ceny nemovitostí v Česku klesly v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 2,9 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziroční pokles cen rezidenčních nemovitostí od prvního čtvrtletí roku 2010. Meziroční propad cen nemovitostí má podle Kovandy na svědomí právě zejména právě vysoká inflace.

jap