Ekonomové i samotní zástupci průmyslu očekávali meziroční růst ve výši dvě až tři procenta. Lednový výsledek tak výrazně zaostal za očekáváním.
Z pohledu meziroční dynamiky se nadále daří zejména automobilovému průmyslu a výrobcům elektrických zařízení, špatných zpráv se dočkali těžaři, zpracovatelé kovů a zástupci ostatních energeticky náročných odvětví.
Podle ekonomů je nicméně zarážející, že ve srovnání s loňským prosincem došlo k poklesu produkce napříč většinou klíčových oborů včetně strojírenství i segmentu automotive. Průmysl jako celek poklesl v lednu ve srovnání s prosincem 2023 o 2,3 procenta.
Podobný vývoj v páteřních odvětvích je patrný i při pohledu na nové objednávky – zástupci mladoboleslavské Škody Auto už varovali, že letos budeme svědky mírného poklesu nových objednávek i v jejich segmentu.
Průmyslová produkce v loňském roce poklesla o 0,4 procenta
„Průmysl se na začátku nového roku nerozeběhl a ani lednové zakázky nenaznačují možnost významnějšího zrychlení v nejbližších měsících. Řada sektorů, zejména energeticky náročných, bojuje s dlouhodobějším poklesem produkce či zakázek, a to více než rok. Domácí i zahraniční poptávka na přelomu roku zůstala slabá,“ komentuje ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
V lednu celková hodnota nových zakázek v Česku poklesla o 2,7 procenta. Pokles zakázek ze zahraničí (-2,5 %) byl srovnatelný s propadem v tuzemsku (-3,1 %).
Podnikatelé nejsou příliš optimističtí
„Příliš pozitivní není ani podnikatelská nálada. Pozici firmám neusnadňují například vyšší ceny energie v ČR oproti řadě významných konkurentů, rostoucí náklady na pracovní sílu či ekonomický vývoj v Německu. Na druhou stranu se objevují i určité signály stabilizace, jako vývoj cen či sentiment v rámci eurozóny,“ dodává Čížek.
Ekonom Patrik Rožumberský se po zveřejnění lednových statistik obává, že růst HDP nebude na počátku roku nijak výrazný.
Podrobnější čísla k průmyslu (Český statistický úřad)
„Průmysl k námi očekávanému oživení meziročního růstu HDP v prvním čtvrtletí nepřispěje. Předpokládáme, že to bude hlavně sektor služeb, který ekonomice v úvodu roku pomůže. Na trvale růstový trend v průmyslu si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Zakázky v průmyslu se opět vrátily do meziročního poklesu a jak vyplývá z průzkumů mezi manažery průmyslových podniků, nálada v odvětví zůstává negativní,“ upozorňuje Rožumberský.
Situace může souviset se zhoršujícími se vyhlídkami německé ekonomiky i obavami z její deindustrializace. Ekonom ale očekává zotavení průmyslu ve druhé polovině roku, kdy rychleji poroste spotřebitelská poptávka.
Poroste letos průmysl? Zřejmě jen slabě
Slabý růst průmyslové výroby maximálně o půl procentního bodu očekává za rok 2024 analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Vliv automotive na průmyslovou výrobu
V meziměsíčním srovnaní výroba automobilů poklesla o 11,8 procenta a výrazně přispěla k propadu celkové průmyslové produkce. Ve srovnání s lednem 2024 naopak narostla o 6,7 % a významně přispěla k tomu, že se průmysl v lednu meziročně nedostal do červených čísel. Z významných odvětví zpracovatelského průmyslu v lednu oproti prosinci výrazně poklesla výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů (-21,9 %), výroba ve strojírenství (-2,4 %) a produkce ostatních dopravní prostředků (-8,7 %).
„Výraznější zhoršení důvěry v průmysl v úvodu letošního roku (leden i únor) hlásil poslední konjunkturální průzkum. Nové průmyslové zakázky byly v lednu po mírném zlepšení ve čtvrtém čtvrtletí slabší. Smíšené signály na začátku letošního roku přicházejí z Německa. Pro letošek očekávám růst českého průmyslu v rozmezí 0 až 0,5 procenta,“ prozrazuje Novák.
Přestože lednová statistika působí méně optimisticky než prosincová, analytik Raiffeisen Bank Vratislav Zámiš připomíná, že podstatnou roli hraje fakt, že čísla nejsou očištěna o inflaci. Pokud jde o celoroční vývoj tuzemského průmyslu, je Zámiš o něco optimističtější než jeho kolegové.
Český průmysl i stavebnictví se propadají, čísla nevěstí nic dobrého
„Lednový výsledek v průmyslu nepotvrdil očekávání, že v české výrobě již dochází k odrážení ode dna a dnešní meziroční stagnaci tak lze hodnotit spíše negativně. Předstihové ukazatele jako je index nákupních manažerů (PMI) indikují zpomalení poklesu a postupné otáčení trendu, výrazné oživení ale po většinu letošního roku neočekáváme. Za celý rok 2024 přesto růst průmyslové produkce dle našeho odhadu dosáhne v průměru 2,5 procenta,“ sděluje Zámiš.
Ekonom Lukáš Kovanda očekává celoročně dokonce mírný propad průmyslové výroby. „Podstatná část ostatního průmyslu trpí stále poměrně vysokými cenami energií a útlumem německé ekonomiky, zprostředkovaně tedy také ekonomiky čínské. Zároveň jí nesvědčí ani nadále poměrně vysoké úrokové míry, tedy vysoké náklady financování a investic, které rovněž omezují zakázky – jak domácí, tak zahraniční. Za celý letošní rok se tak průmysl v Česku mírně propadne, a to o 0,2 procenta,“ domnívá se Kovanda.
Stavebnictví zůstává v červených číslech
Stavební výroba se letos v lednu výrazně propadla, a to o 5,9 procenta. Navázala tak na loňský celoroční pokles, jenž nastal po předchozích dvou letech růstu. Oproti loňskému prosinci se v lednu zvýšila o procento.
Letos v zimě nepomohlo stavebnictví ani teplé počasí. Stavebnictví ale podle Lukáše Kovandy uškodila poměrně vysoká základna meziročního srovnání loňského ledna.
Podrobnější čísla ke stavebnictví (Český statistický úřad)
„V letošním roce bude stavební výroba bojovat alespoň o mírný růst. Vykázat by měla růst čítající 0,8 procenta. K této „černé nule“ by jí měl pomoci zejména letošní znatelný pokles úrokových sazeb, jejž umožní již nyní vydatně klesající inflace,“ je přesvědčen ekonom.
Pokles úrokových sazeb podle něj zvýší dostupnost financování a investic do nemovitostí, což se projeví zejména v pozemním stavitelství. S poklesem sazeb hypoték lze také předpokládat pozitivní impuls v oblasti rezidenční výstavby. Tento efekt by se ale měl výrazněji projevit až v příštím roce.