Meteorologické družice poskytují množství užitečných dat, které se dají využít mimo jiné i ke krátkodobému upřesnění vývoje oblačnosti na určitém místě.
Základem zmíněného systému je komplexní extrapolace odvozených družicových produktů, které jsou v kombinaci s numerickými předpovědními modely zpracovány použitím pokročilých statistických metod a neuronových sítí. Zjednodušeně to znamená, že lze spočítat na několik hodin dopředu, kam se posune oblačnost, a i o jaký druh oblačnosti půjde.
Kolik slunečního záření pronikne k panelům
Celkově systém identifikuje třináct typů oblaků a podle toho, jaký se bude v daném místě objevovat, umožňuje spočítat, kolik slunečního záření pronikne až k fotovoltaickým elektrárnám, a odhadnout, kolik vyrobí energie. V kombinaci s výpočty z numerických předpovědí vzniká na nejbližší hodiny komplexní obrázek, případně doplněný odhady na základě jednotlivých samostatných metod.
Solární elektrárny mají novou šanci
Tento nástroj je velmi užitečný například při přechodu fronty, jelikož upřesňuje, kdy projde daným místem, což numerické předpovědní modely s takovou přesností neumí.
K tomuto účelu odborníci společnosti Amper Meteo vybudovali kompletní infrastrukturu od vlastního systému pro příjem satelitních dat až k výkonné výpočetní technice a příslušným programům. Součástí řešení je i vlastní numerický předpovědní model Amper Meteo, upravený za účelem podpory výstupů ze satelitních snímků.
Systém budoucnosti. Předpovídá „solární počasí“
Díky podpoře grantové agentury TAČR byl systém vyvinut ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Vyvinutý softwarový nástroj je jedním z mnoha výstupů tohoto projektu, který slouží pro kvalitnější předpověď výroby solárních elektráren a může sloužit energetickým firmám k lepší využitelnosti obnovitelných zdrojů a snížení finančních ztrát plynoucích z případných odchylek výroby od předpovědi.
Systém je užitečný hlavně v prvních hodinách předpovědi, zatímco pro dlouhodobější předstih přebírají otěže předpovědi z numerických modelů. Umožňují tak energetickým společnostem v Česku i Evropě efektivněji nakládat s vyrobenou elektřinou. Lze předpokládat, že se využití systému bude dále šířit s ohledem na rostoucí počet bateriových systémů v elektrických sítích. I pro jejich optimální využívání je potřeba co nejlépe znát „solární počasí“ a tedy optimální čas nabíjení a posléze využívání v bateriích uložené energie.