English version
Využití potenciálu uprchlíků závisí na rychlosti a rozsahu vstupu uprchlíků na pracovní trh a na tom, jak dokáže stát monitorovat kvalifikační strukturu příchozích.
České obyvatele i podnikatele čeká nová zkušenost s uprchlickou vlnou vyvolanou válkou na Ukrajině. Nyní je již zřejmé, že se nebude jednat jen o pár desítek tisíc lidí, kteří překročí české hranice, ale že rozsah migrace bude dále zesilovat. Dopady válečného konfliktu na český trh práce nejsou v tuto chvíli jednoznačné, přesto v krátkém horizontu převládají negativní scénáře.
Na jedné straně lze realisticky očekávat, že nepříznivá geopolitická situace povede k poškození celé řady tuzemských firem, ať už vlivem sankcí uvalených na Rusko, nebo inflačních šoků přicházejících ze zahraničí. Na druhé straně nelze vyloučit, že mohou ukrajinští uprchlíci českému trhu prospět.
Dlouhodobě pozorujeme, že český trh práce řeší potíže s chybějícími zaměstnanci s odpovídající kvalifikací, a proto je schopný absorbovat poměrně velké množství pracovní síly. Nikdo však není schopen nyní odhadnout, jestli kvalifikační struktura migrace bude odpovídat i potřebám českých firem.
Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu
Odchody na frontu
Jak vnímají uprchlickou krizi čeští podnikatelé za‑ pojení prostřednictvím Hospodářské komory ČR do Programu kvalifikovaný zaměstnanec, zjišťovala HK ČR nedlouho po jejím vypuknutí na začátku března 2022 v rámci své bleskové ankety. Na anketu odpovědělo celkem 333 firem, které mají zkušenosti se zaměstnáváním cizinců ze zemí mimo EU.
Bezprostředně před vypuknutím válečného konfliktu respondenti zaměstnávali 6 774 Ukrajinců. V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině už opustilo nebo v blízké době opustí své pracoviště na neurčitou dobu 922 pracovníků, to je 14 %. Relativně nízké procento je dáno tím, že fakticky odcházejí pouze muži.
Odchody ukrajinských mužů zasáhly 56 % firem zaměstnávajících Ukrajince. Relativně nejvíce jsou postiženi drobní podnikatelé a obor stavebnictví. Původně (před válečným konfliktem) chtěli respondenti v letošním roce žádat prostřednictvím Programu kvalifikovaný zaměstnanec o 4 020 dalších zaměstnanců vedle případné pokračující spolupráce s dosavadními zaměstnanci.
Kde hledat náhradu?
Co se týká nahrazování odchozích zaměstnanců v souvislosti s válečným konfliktem, firmy jsou zatím relativně optimistické (viz graf č. 1). Dvě třetiny zaměstnavatelů uvádí, že náhradu odchozích pracovníků považují za možnou a také žádoucí. Z těchto respondentů se jich celkem 19 % domnívá, že by odcházející Ukrajince mohli na‑ hradit pracovníci z jiných zemí v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Nejčastěji respondenti zmiňovali Mongolsko, Kazachstán, Moldavsko.
Tento krok by vyžadoval příslušná opatření ze strany vlády, zejména v podobě zvýšení kvót pro přijetí zaměstnanců z jiných zemí. Většina (57 %) z uvedených respondentů nicméně doufá, že by odchozí Ukrajinci mohli být nahrazeni těmi, kteří do ČR dorazí v rámci uprchlické vlny. Tito respondenti jsou přesvědčeni, že lidé prchající před válkou z Ukrajiny do Česka jim poskytnou náhradu za odchozí zaměstnance, a to i přes fakt, že se zatím většinou bude jednat o ženy.
Pracovní uplatnění běženkyň
Z odpovědí se mimo jiné totiž ukázalo, že firmy jsou schopné nabídnout ženám pracovní uplatnění v 56 % případů. Převážně se jedná o středně velké a velké firmy, které zaměstnávají větší počet cizinců v různých oborech. Ve všech hlavních oborech, kde firmy zaměstnávají nebo plánují zaměstnat ukrajinské občany, firmy odpověděly, že mají pozice vhodné pro ženy (viz graf č. 2).
Obory, kde mají ženy z Ukrajiny největší potenciál najít práci, jsou skladování a stravování a následně různé druhy služeb. Obory, kde budou ženy hůře hledat uplatnění, jsou strojírenství, doprava, a především stavebnictví. Ze 110 respondentů, které zaměstnávají cizince ve stavebnictví, jich dvě třetiny uvedly, že nemají pozice, které by mohly zastávat ženy. Jedná se převážně o mikro a malé firmy.
Stavební firmy v současnosti nejvíce trpí odchody ukrajinských mužů s povolávacím rozkazem. Nicméně i zde může být uprchlická vlna určitou příležitostí. Vzhledem k jiné tradici a zvyklostem je totiž ve východní Evropě běžné, že tam ženy poměrně často pracují i jako řemeslnice, resp. vy‑ konávají lehčí kvalifikované práce i ve stavebnictví. Stát by měl proto sledovat kvalifikační strukturu uprchlíků.
Solidarita firem
Vlna solidarity a touhy pomoci, která se strhla napříč Českou republikou, se projevuje konkrétními činy i ze strany tuzemských firem. Z ankety vyplynulo, že všichni respondenti chtějí v souvislosti s válečnou situací dělat něco navíc nad rámec svých zákonných povinností.
Pokud jde o obecnou solidaritu s běženci, polovina firem je připravena nabídnout ubytovací kapacity, přes 40 % přispívá materiální pomocí a třetina poskytuje, resp. poskytne finanční dar na humanitární účely. Z hlediska specifické zaměstnavatelské podpory dvě třetiny respondentů zachovají Ukrajincům povolaným do armády alespoň po určitou dobu jejich pracovní pozici.
Více než čtvrtina respondentů je připravena zaškolit své běžence odborně tak, aby byli schopni se o sebe a své rodiny sami postarat. Téměř pětina respondentů je připravena se podělit o zkušenosti z adaptace a sociální integrace zaměstnávaných cizinců.
Příliš mnoho neznámých
Momentálně však nelze vyslovovat definitiv‑ ní závěry týkající se dopadů uprchlické vlny na český trh práce, a to zejména proto, že je zde příliš mnoho nejistot. Například se jedná o délku a intenzitu konfliktu, a tím i migrační vlny nebo o možné rozšiřování konfliktu za hranice Ukrajiny. Nicméně uprchlíkům, kteří mohou a projeví zájem pracovat, má být co nejrychleji umožněn vstup na pracovní trh. Zároveň je třeba usilovat v koordinaci s mezinárodním společenstvím o diplomatickou, finanční, materiální a zbrojní pomoc s cílem co nejrychlejšího ukončení válečného konfliktu.
Převzato z časopisu Komora. Autorky článku: Lucia Bartůsková a Karina Kubelková, analytičky HK ČR
