English version
Odpadní voda není odpad, ale cenný zdroj. Tímto heslem se řídili vědci brněnského Vysokého učení technického, kteří vyvinuli moderní zařízení schopné vyčistit v budovách takzvanou šedou vodu pro další použití, a šetřit tak přírodní zdroje. S inovací, která vznikla úspěšnou spoluprací akademiků s vývojáři ze společnosti Asio, chtějí dobýt světový trh.
„Zatím v České republice není ekonomický tlak na užívání jiných vod než z veřejných vodovodů či studní. Vydatnost vodní zdrojů zatím dostačuje, to se však velmi rychle může změnit. Už dnes mají mnohé oblasti země zásadní problémy s dlouhotrvajícím suchem,“ upozorňuje Vladimír Jirmus, obchodně-technický zástupce společnosti Asio.
Právě změny klimatu a jejich důsledky by mohly výrazně změnit ekonomiku dostupnosti vody pro průmyslové podniky. „Sazby vodného a stočného by tak mohly za pár let narůst až nad sto korun za kubík vody. Pak budeme potřebovat právě takováto zařízení, která budou umět vyčistit šedou vodu, kterou tvoří především voda ze sprch, abychom ji mohli dále využívat,“ dodává Vladimír Jirmus.
Bez recyklace voda dramaticky zdraží
Firmy i domácnosti se podle něj budou muset naučit dívat na šedou vodu nikoliv jako na odpad, ale jako na zdroj vody i energií a cenných látek. Navíc se podle něj stát, jako člen Evropské unie, zavázal, že v budoucnu nebude pitnou vodu dotovat. Bez recyklačních zařízení čistících vodu by tak podle něj mohla voda v budoucnu dramaticky zdražovat.
Takzvaná šedá voda z budov je voda bez produktů lidského metabolismu, především ta pocházející ze sprch nebo umyvadel. Recyklační zařízení funguje tak, že se voda mechanicky předčistí a pak biologicky vyčistí na úroveň dešťové vody. Zařízení dokonce vodu i hygienicky zabezpečí, a to díky filtraci na odtoku.
Jedinečnost zařízení spočívá především v tom, že je sloučena separace bakterií nutných pro biologické čištění a hygienické zabezpečení vody filtrací na membránách a také v tom, jak jsou membrány regenerovány. Výsledkem je voda hygienicky zabezpečená a při tom neobsahující chlor, a tedy využitelná například i na závlahu.
Bez vyčištění může být ohroženo zdraví
Právě dokonalé vyčištění šedé vody minimalizuje možná rizika spojená s jejím opětovným využitím. V minulosti se totiž objevilo několik případů, kdy po použití recyklované nebo nedokonale vyčištěné vody došlo u lidí k vážným zdravotním problémům.
Na tyto případy v minulosti upozornil František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Například v Holandsku podle něj tamní vláda na počátku 90. let minulého století iniciovala několik pilotních projektů, mimo jiné i při výstavbě sídliště Leidsche Rijn jižně od Utrechtu. Tam byly vybudovány dva vodovodní řády, jeden klasický a druhý s užitkovou jednostupňově upravenou vodou z kanálu Lek. Tímto způsobem bylo připojeno zhruba čtyři tisíce budov.
Výsledkem byla epidemie žaludečních problémů způsobených lidskými chybami v instalaci a provozování obou řadů. Po těchto zkušenostech holandská vláda zastavila všechny probíhající projekty a výstavbu dvojitých vodovodních řadů zakázala.
Podle Františka Kožíška přitom není rozhodující, k jakému účelu se šedá voda následně využívá. Ke styku s ním se mohou lidé náhodně dostat i v případech, kdy není přímo určena ke konzumaci člověkem.
„V roce 2008 byla ve státě Victoria v Austrálii zaznamenána menší epidemie legionářské nemoci, těžký zápal plic způsobený bakterií Legionella pneumophila. Lidé ve věku 30 až 55 let se nakazili při mytí auta v myčce, která využívala recyklovanou vodu, a to vdechnutím drobného aerosolu, který se při mytí auta vytváří,“ uvedl František Kožíšek pro odborný časopis SOVAK.
Šedou vodu z van a sprch podle něj není možné označit jako „komunální vodu bez fekálií a moče“. Tato voda totiž běžně obsahuje jak indikátory fekálního znečištění, tak i přímo fekální patogeny samotné. Právě proto je důkladné čištění při recyklaci šedé vody nezbytné.
Do výzkumu se zapojili také studenti
Výzkumný projekt brněnských vědců podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) částkou 3,9 milionu korun v rámci svého programu Alfa zaměřeného na vývoj nových technologií a výrobků. „Do výzkumu jsou často zapojování i studenti, kteří mohou aktivně pracovat na prakticky zaměřených výzkumných úkolech a následně vidět hmatatelné výsledky své práce, což je pro ně motivací na dráze vědy a výzkumu setrvat. Právě takové projekty má smysl podporovat i v následujícím šestiletém dotačním období, které letošním rokem začíná,“ vysvětlil Petr Očko, předseda TA ČR.
Opětovné využívání odpadních vod zmiňoval materiál Evropské unie k vodohospodářství jako alternativnímu zdroji vody v oblastech s omezenými zásobami už v roce 2013. Před dvěma lety se začalo s definicí základních parametrů kvality vyčištěných odpadních vod pro zavlažování v zemědělství a při doplňování zásob podzemní vody.
Podle profesora Jörga E. Drewse z Technické university v Mnichově, který je zároveň předsedou odborné skupiny International Water Association pro recyklaci odpadních vod a nedávno přednášel o této problematice v Praze, opětovné využívání odpadních vod je ve světě již zcela běžné. Praktikuje jej například více než 80 procent států USA. Například v Kalifornii se vyčištěná odpadní voda používá v zemědělství a zahradnictví pro závlahu, v průmyslu, ale i pro doplnění rezervoárů podzemních vod nebo pro rekreaci.
V některých zemích, například Japonsku pro splachování v toaletách, je využívání šedých vod v některých budovách přímo nařízeno. V Evropě se použití šedých, nebo i dešťových vod začíná více diskutovat a zavádět. „Nutností se tyto systémy stávají v jižní Evropě, kde se v řadě oblastí začíná projevovat nedostatek pitné vody a tyto systémy jsou levnější než úprava vody mořské. Objevují se i v projektech administrativních budov a hotelů ve střední Evropě,“ řekl Petr Očko.
V České republice zatím chybějí širší zkušenosti, ale i základna příslušných předpisů. Jsou už ale investoři, kteří především dešťovou vodu ve svých firmách v Česku úspěšně zpracovávají. „Je to například dánský výrobce známé stavebnice Lego v budovách své továrny ve středočeském Kladně,“ připomněl Petr Očko.
První export na jih Evropy
Společnost Asio v současnosti již zařízení exportuje na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Chorvatska, kde vidí největší potenciál, protože tam je potřeba recyklace sladké vody již nyní naléhavá.
Kromě firem začalo být v posledních měsících využívání šedé vody aktuální také v domácnostech. Na existenci problému upozornilo i letošní suché léto. „To se velice negativně promítlo do stavu podzemních a povrchových vod. Všichni na vlastní kůži pociťujeme, že vodní blahobyt již skončil a je potřeba začít vodu využívat daleko efektivněji,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
Pro domácnosti proto ministerstvo spustilo program Dešťovka zaměřený na chytré hospodaření se srážkovými, ale i odpadními vodami. „To je běžným standardem v západních zemích a naším cílem je zavést tento standard i do českých domácností,“ dodal Richard Brabec.
„Jsem velmi rád, že ministerstvo přišlo s nabídkou podpory efektivního hospodaření se srážkovými vodami a zároveň ochrany zdrojů pitné vody. Je to jednoznačně oblast, která si zasluhuje pozornost, zejména s ohledem na probíhající změny klimatu a s tím související zvýšené hrozby sucha v blízké budoucnosti“, uvedl David Stránský z ČVUT Praha, který je zároveň předsedou Asociace pro vodu ČR, která sdružuje odborníky, společnosti a instituce s hlavním cílem dosažení efektivního a udržitelného rozvoje v celé oblasti vodního hospodářství a ochrany vodního prostředí.
Jak upozornil portál BusinessInfo.cz, pro firmy a podniky, jejichž spotřeba vody je mnohonásobně větší, však zatím v Česku podobný program zaměřený na úspory vody chybí.
Dalibor Dostál
