English version
Již od počátku minulého století patří k našim tradičním obchodním partnerům Turecko. První obchodní dohoda mezi tehdejším Československem a Tureckem byla podepsána v roce 1922 a vzájemné diplomatické vztahy byly navázány 17. listopadu 1924.
Československo a návazně Česká republika se v průběhu minulých let podílely na výstavbě turecké průmyslové základny dodávkami strojů a kompletních průmyslových závodů.
Již v předválečném období dodaly české firmy zařízení do prvního místního cukrovaru Usak a pivovaru Efes. V poválečném období byla ve spolupráci s tuzemskými firmami v Turecku zřízena výroba užitkových vozidel a motocyklů Jawa, vysokozdvižných vozíků, soustruhů a dalších strojírenských výrobků.
Z velkých průmyslových projektů jsou nejvýznamnějším symbolem vzájemné spolupráce elektrárny Soma (6 x 165 MW) a Afsin Elbistan B (4 x 360 MW) či závod na výrobu pneumatik Kirsehir.
Obchod táhne automobilový průmysl, české investice směřují do energetiky
Turecký trh se 79 miliony spotřebitelů patří v současné době k významným obchodním partnerům České republiky, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny (18. místo v celkovém obratu, 16. místo v exportu Česka za loňský rok). Obrat vzájemného obchodu v roce 2016 vzrostl meziročně o 12 procent a dosáhl hodnoty 87,9 mld. Kč s přebytkem 18,8 mld. Kč pro Česko. Šlo o nejvyšší hodnotu kladného salda ve srovnání se všemi tzv. prioritními zeměmi (nejvýznamnější potenciální exportní trhy).
Z pohledu objemu tuzemský export do Turecka v loňském roce figuroval na třetí příčce mezi českými nejvýznamnějšími partnery z prioritních zemí, tj. za USA a Ruskem, a byl vyšší než export do Číny. Zhruba třetinu vzájemného obchodu tvoří výrobky a komponenty automobilového průmyslu, který je silný v obou zemích.
Dalšími oblastmi, kde se české firmy na tamním trhu dobře uplatňují, jsou energetické technologie, elektrická zařízení a elektronika, kolejová vozidla a související infrastruktura, těžební technologie a zařízení, zdravotnická zařízení, poslední dobou se daří vyvážet i živý skot.
Obchod s touto zemí není jednosměrný – z Turecka do České republiky se kromě výrobků automobilového průmyslu dováží především textilní a kožené výrobky, domácí spotřebiče jako například televize, bílá technika a potravinové přípravky.
Turecko se stalo důležitým cílem tuzemských investorů. Jejich projekty směřují především do energetiky, a to jak do generačních kapacit, tak i do rozvodné sítě, kde se angažuje ČEZ. Jiné firmy, jako třeba EnergoPro, se zase specializují na akvizice v oblasti vodních elektráren. Naopak turecké investice do Česka v minulosti směřovaly především do oblasti cestovního ruchu.
Každoročně se tuzemské firmy společně prezentují na mezinárodním veletrhu
kolejové dopravy Eurasia Rail, který bývá pořádán v březnu v Istanbulu.
Ekonomické smluvní vztahy jsou stále funkční
Podpoře investic v obou směrech napomáhá skutečnost, že mezi oběma zeměmi je v platnosti dohoda o podpoře a ochraně investic. Mezi Českou republikou a Tureckem je od roku 2003 rovněž v platnosti dohoda o zamezení dvojího zdanění.
Rozvoji vzájemných obchodních vztahů také napomáhá v současné době platná Dlouhodobá dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci, která byla uzavřena mezi bývalým Československem a Tureckou republikou již v roce 1976.
Tato dohoda ustanovila právní základ pro vznik Česko-turecké smíšené hospodářské komise. Jedná se o mezivládní pracovní orgán, kde se strany informují mimo jiné o aktuálních podmínkách vzájemného obchodu a možnostech jeho dalšího zlepšení. Podporují se zde také významné připravované podnikatelské projekty. Pro firmy bývá rovněž podstatným přínosem doprovodné podnikatelské fórum, především formou kulatých stolů a matchmakingu. Zasedání komise je vedeno v případě Turecka na úrovni ministrů, na české straně se jedná tradičně o ministra průmyslu a obchodu.
Letošní, v pořadí již sedmé zasedání této komise bylo původně naplánováno na březen. V souvislosti se změnou vedení ministerstva průmyslu a obchodu však muselo být odloženo a o jeho náhradním termínu se teprve jedná.
Při příležitosti zasedání komise, které se bude konat v Praze, bude v prostorách budovy ministerstva průmyslu a obchodu uspořádáno Česko-turecké podnikatelské fórum. To bude organizováno ve spolupráci Hospodářské komory České republiky a turecké Rady pro zahraniční hospodářské vztahy (DEIK).
Mise výrobců a dodavatelů ocelářských technologií bude podpořena finančním příspěvkem
Ministerstvo průmyslu a obchodu v Turecku tradičně organizuje oficiální účast České republiky na významných mezinárodních veletrzích v souladu s požadavky oborových sdružení a asociací. Každoročně se tak tuzemské firmy společně prezentují na mezinárodním veletrhu kolejové dopravy Eurasia Rail, který bývá pořádán v březnu v Istanbulu. Pro letošní ročník veletrhu byla zorganizována oficiální účast Česka na ploše 170 m2 a představilo se celkem třináct českých firem a Asociace podniků českého železničního průmyslu, která pořádání akce navrhla.
Kolejová vozidla se zde dobře prosazují. V minulosti se jednalo především o nákladní vagony a soukolí, nyní se daří dodávat tramvaje včetně vozidel na bateriový pohon. České firmy se prosazují i v oblasti železniční infrastruktury, jako je signalizace a telematika, společnost Metrostav před časem oznámila podpis kontraktu na výstavbu depa jedné z linek metra v Istanbulu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se dále podílí na významných zahraničních oborových misích pořádaných agenturou CzechTrade. V minulých letech se oborové mise zaměřovaly především na energetiku a těžební průmysl. Letos v říjnu doprovodí misi výrobců a dodavatelů ocelářských technologií do Turecka náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Ministerstvo se na této akci podílí i finančním příspěvkem spolu s ministerstvem zahraničních věcí v rámci projektu ekonomické diplomacie, takzvaného PROPED.
Situace kolem elektrárny Adularya je stále nejasná
Nebudeme zastírat, že složitá politická situace v důsledku pokusu o převrat v Turecku v červenci loňského roku měla přece jen určitý negativní vliv na podnikatelské klima a hospodářský růst v tomto teritoriu. Důsledkem této situace je pokles českého exportu v prvních šesti měsících letošního roku. Obchodní saldo přesto zůstává vysoce pozitivní. Komplikovaná je i nadále situace projektu výstavby uhelné elektrárny Adularya, která je v současné době spravována tureckým Fondem národního majetku (TMSF).
Vývoj v teritoriu po pokusu o převrat také nijak neprospěl tureckým jednáním o přístupu do Evropské unie. Formálně tato jednání sice nebyla nijak zmražena, avšak v uplynulém roce nebylo dosaženo žádného pokroku. Názory jednotlivých členských států na pokračování přístupových jednání se v některých případech značně odlišují.
V čem se naopak evropské země shodnou, je potřeba modernizace celní unie. Stávající unie z roku 1995 se vztahuje na obchod s průmyslovými výrobky. Česko má zájem na rozšíření jejího pokrytí i na oblast zemědělských výrobků, služeb, veřejné zakázky, regulatorní spolupráci a další oblasti.
Formálně jednání o vstupu Turecka do Evropské unie sice nebyla nijak zmražena,
ale v uplynulém roce nebylo dosaženo žádného pokroku.
V současné době je připravován mandát pro jednání s Tureckem, které by vedla Evropská komise. Postoj České republiky k tomuto procesu se vytváří v resortní koordinační skupině, která je gesčně řízena ministerstvem průmyslu a obchodu. Dal by se stručně charakterizovat slovy: modernizaci celní unie EU s Tureckem považujeme za prospěšnou pro obě strany a vyslovujeme podporu brzkému zahájení příslušných jednání.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Martin Pelikán, odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu pelikan@mpo.cz, foto: skoda.cz
