English version
Mimo jiné srovnává tuzemský přístup k této problematice s vyspělými západní zeměmi jako je Nizozemsko, Švédsko či Finsko a českým podnikatelům doporučuje, aby víc dali na rady designérů. Vysvětluje také, co je vizuální smog a jak mu lze předcházet.
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 00:55 – Jak vznikal vítězný návrh grafického prvku portálu BusinessInfo
- 03:50 – Praktický přínos studia na Ateliéru Grafický design ve Zlíně
- 06:10 – Praktická využitelnost a role designu v průmyslu
- 07:15 – Způsob využití designu v ČR ve srovnání se západními zeměmi
- 11:10 – Role designérů v rámci spolupráce s podnikateli
- 12:00 – Problém vizuálního smogu
- 15:00 – Vizuální smog v ČR a ve světě
- 19:00 – Jak vybrat vhodného designéra
To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo
(Natočeno v září 2021)
Designérka Silvie Jakubková, doktorandka v Ateliéru Grafického designu ve Zlíně, se stala vítězkou soutěže o grafický prvek portálu BusinessInfo.cz. Z vítězství měla radost: „Je to pro mě takový důkaz toho, že jsem odhadla, co klient chce. A došla jsem k tomu správnému výsledku a ve finále i nejlepšímu. Takže pro mě to byla určitě radost a dobrý pocit u srdce, že jsem odvedla dobrou práci.“
Na začátku byla samozřejmě rešerše. Inspirací byla Silvii Jakubkové agentura CzechTrade, která také slavila 20 let, a s níž se Ateliér Grafického designu také spojil a dělal pro ni logo. „Snažila jsem se udělat to logo co nejvíce jednoduché, protože nové logo BusinessInfo.cz je celkem komplikované a výrazné. Snažila jsem se proto udělat takové logo, které bude vedle toho nového loga kompatibilní, nebude ho rušit, ale zároveň bude dostatečně výrazné,“ říká designérka.
Jak zdůrazňuje Silvie Jakubková, Ateliér Grafického designu ve Zlíně jí dal především dobrý teoretický základ, ale i praxi v oboru. „Hodně úkolů se u nás zpracovává formou zakázky a spolupráce s nějakým externím bodem. Myslím, že ta praxe s reálnými klienty je věc, kterou se lišíme například od jiných univerzit, kde je to zaměřené více do uměleckého směru než do toho komerčního.“
Role grafického designu v průmyslovém prostředí je podle ní velmi důležitá, jelikož grafický design je vizitkou každé společnosti. Dobrý design prodává a reprezentuje.
Vizuální smog
„Vizuální smog vzniká přeplňováním ploch texty a různými informacemi s cílem být pro diváka zajímavější než vaše konkurence. Ve finále je to ale možná odpudivější tím, že sami sebe shazujete,“ upozorňuje Silvie Jakubková.
Vizuálního smogu je kolem nás hodně. „Představte si, že máte butik. Své logo umístíte maximálně do hlavičky té výlohy. Stačí potom na dveře pouze otevírací doba a zákazník přijde sám. Kdežto, když se na to podíváme jako na butik, který je zaplněný vizuálním smogem, tak se vám tam opakují informace, máte na skle napsané: akce, sleva a podobně. Začíná to být nevzhledné a doslova vizuálně přeplácané,“ vysvětluje designérka.
A doplňuje: „Když žijeme například v Přerově nebo v Brně, které je velmi zasažené vizuálním smogem, tak si myslím, že se lidem nežije dobře. Mají pocit, že jsou ze všech stran utlačováni reklamou, barvami, texty a člověk může cítit až tíseň. A právě to očištění od vizuálního smogu by mělo dávat městu vzdušnost a mělo by zároveň vyzdvihovat architekturu toho města.“
Ve Zlíně vznikla skupina Vizuální smysl Zlín, která se vizuální smog snaží skrze osvětu veřejnosti minimalizovat.
Jak si vybrat vhodného designéra?
Pokud firma plánuje redesign nebo grafické materiály, je podle Silvie Jakubkové potřeba nejprve si prohlédnout portfolia designérů, kteří se firmě nabízejí. Designéři vás buď sami osloví nebo vám je může někdo doporučit.
„Následně bych se podívala se na jejich práce a ideálně se proklikala i ke klientům, se kterými už tu práci mají hotovou, a podívala se, jak ti klienti nadále fungují. Následným postupem by bylo vybrat si třeba tři až pět designérů, které oslovíte s nabídkou například na realizaci loga. Těmto designérům odevzdáte bríf, ve kterém uvedete například jaký máte rozpočet, jaké jsou vaše požadavky, pozitivní příklady, co se vám líbí na trhu od konkurence, co se vám naopak nelíbí atd. Důležité jsou i informace o tom, jaká je vaše cílová skupina a pod. Tento bríf je celkem obsáhlý, ale měli byste v něm zhmotnit tu svoji myšlenku. Potom jej předáte grafikům a následně si už jenom vybíráte. Ideální je potom i samotné finanční ohodnocení za ty samotné návrhy, ať ostatní také nepřijdou zkrátka,“ uzavírá designérka.
Přepis rozhovoru Martina Ziky se Silvií Jakubkovou
Oproti zahraničí nebo severským zemím se u nás využívá maximální prostor, čímž vzniká vizuální smog. Ten vzniká právě přeplňováním ploch texty a různými informacemi s cílem být pro diváka zajímavější než vaše konkurence. Ve finále je to ale možná odpudivější tím, že sami sebe shazujete.
Martin Zika: Do studia Exportního zrcadla dnes dorazila designérka Silvie Jakubková, doktorandka v Ateliéru Grafického designu ve Zlíně a také vítězka nedávné soutěže o grafický prvek portálu BusinessInfo.cz. Vítám Vás tady, dobrý den.
Silvie Jakubková: Dobrý den.
MZ: Měla jste radost z vítězství v soutěži o grafický prvek portálu BusinessInfo.cz?
SJ: Samozřejmě, že měla. Je to pro mě takový důkaz toho, že jsem odhadla, co klient chce. A došla jsem k tomu správnému výsledku a ve finále i nejlepšímu. Takže pro mě to byla určitě radost a dobrý pocit u srdce, že jsem odvedla dobrou práci.
MZ: Vzpomenete si ještě, jak to vznikalo? Dokážete si vybavit myšlenkový proces? Jakým způsobem jste došla k tomu výsledku?
SJ: Na začátku byla samozřejmě rešerše. Existuje hodně log na téma 20 let výročí atd. Pro představu vlastně byl CzechTrade, který také slavil 20 let, a s nímž se náš ateliér grafického designu také spojil a dělali jsme to logo. Takže už jsem měla nějakou zkušenost z minulosti a v současnosti jsem si dělala opět rešerši. Snažila jsem se udělat to logo co nejvíce jednoduché, protože nové logo BusinessInfo.cz je celkem komplikované a výrazné. Snažila jsem se proto udělat takové logo, které bude vedle toho nového loga kompatibilní, nebude ho rušit, ale zároveň bude dostatečně výrazné.
MZ: Mohla byste přiblížit obecně ten proces, když na něčem pracujete? Mluvíte o tom, že tomu předchází rešerše, ale jak to funguje dál? Potom už pracuje vaše fantazie, nebo co všechno hraje roli?
SJ: Ano, je v tom samozřejmě i fantazie. Osobně začínám tím, že si zkouším různé fonty a hledám ten ideální. V tomhle případě jsem se inspirovala fontem z nového loga, takže to bylo celkem rychlejší. Ušetřila jsem tím čas. A pak už člověk vybírá jenom různou barevnost, propojuje tu kreativitu skrze myš se svojí myšlenkou a tvoří. Samozřejmě vzniká hromada nápadů a variant, ale postupně vždycky ubírám a dostávám se k té finální, se kterou jsem nejvíce spokojena.
MZ: Dá se říct, jak dlouho Vám konkrétně ten grafický prvek pro BusinessInfo.cz trval?
SJ: To jsem si počítala a popravdě si teď na tu časovou náročnost nevzpomenu. Myslím si, že to bylo kolem sedmi hodin dohromady s veškerou tou rešerší atp. Nebylo to jedno z nejdelších, ale taky ne z nejkratších. Každé logo potřebuje svůj čas.
MZ: Když jsme se spolu bavili před rozhovorem, vy jste hodně vychvalovala Ateliér Grafický design ve Zlíně, na kterém působíte. Jakým způsobem vás ovlivnil? Co vám dal pro Váš vstup do oboru?
SJ: Ateliér Grafického designu ve Zlíně mi dal především dobrý teoretický základ, například výuku typografie, kterou se lišíme například od samouků. Dále nějaký historický základ. Učíme se o historii jak grafického designu, tak umění. A dále mi dal i tu praxi v oboru, jelikož u nás se hodně úkolů zpracovává formou zakázky a spolupráce s nějakým externím bodem. Myslím, že ta praxe s těmi reálnými klienty je věc, kterou se lišíme například od jiných univerzit, kde je to zaměřené více do uměleckého směru než do toho komerčního.
MZ: Znamená to, že se dokážete lépe vcítit do potřeb těch klientů, což často bývají firmy atd., nebo v čem to je?
SJ: Jsou to potřeby, ale i komunikace s klientem. Během studia se učíme s klientem komunikovat. Vstup do praxe je potom pro nás jednodušší, protože už víme, jak je oslovovat, jak reagovat a jak s nimi pracovat.
MZ: Vy jste také říkala, že Fakulta multimediální komunikace, jejíž součástí ateliér je, vás také dokáže poměrně slušně vybavit z hlediska i dalších oborů, jako je třeba marketing atd. Jak tohle funguje?
SJ: Ano, naše Fakulta multimediálních komunikací disponuje tím, že pod jednou střechou máme marketingové komunikace i výtvarná umění. Máme předměty, jako je komunikační agentura, kde se právě spojují tyto dva segmenty té fakulty a vytváří se společné projekty, jako je například Zlín Design Week, který, myslím, je známý po celé republice. Právě v těchhle projektech se učí markeťáci komunikovat s grafiky a designéry a zase naopak. Myslím, že je to velmi přínosné pro studenty této fakulty.
MZ: Design asi bývá často považován hodně za uměleckou záležitost, ale pokud vím, tak vy se v rámci studia hodně zaměřujete na tu praktickou využitelnost designu v průmyslu atd. Jak tu praktickou využitelnost nebo vůbec roli designu v oblasti průmyslu vnímáte?
SJ: Role grafického designu v průmyslovém prostředí je velmi důležitá, jelikož grafický design je vaší vizitkou. Je vizitkou vaší společnosti a je třeba, aby měla nějakou estetickou úroveň. Je to věc, která prodává a která je potřebná, aby nějak vypadala a reprezentovala vás. Proto si myslím, že je i důležité nehledět tolik na cenu a nebát se zainvestovat do tohoto prvku, protože právě on prodává vaši společnost a je velmi důležité, aby měl nějakou estetickou úroveň.
MZ: V jednom rozhovoru jste zmiňovala srovnání určitého stylu designu v České republice, potažmo v okolních státech, se severskými zeměmi. Ty jste charakterizovala jistou čistotou výrazu a snahou o určitý minimalismus. Naopak v České republice spíš padl výraz jako agresivita atd.
SJ: Myslím si, že je to hodně i tím kulturním základem. Například v severských zemích vznikal minimalismus a podobné umělecké směry, které jsou právě založeny na čistotě a odečítání hmot materiálu a informací. Kdežto v České republice žijeme vlastně už odjakživa v nějakém množství tvarů, aplikací barev a textů. Takže možná i zde je ten základ, že jsme naučení vidět kolem sebe hodně přeplácaných věcí. Možná proto je ten přístup takový, že nás nenapadne, že i jednoduchý čistý design pro nás může být ve finále výdělečnější než agresivní přeplácaná reklama.
MZ: Jak jste došla k tomuhle srovnání a v čem vidíte příčiny toho rozdílu?
SJ: Ke srovnání jsem přišla z toho, co jsem nakoukala a co jsem viděla jak ve světě, tak i v České republice. V České republice toho můžu vidět samozřejmě více, jelikož se tady nejvíce pohybuji. Co se týče toho srovnání, tak například v severských zemích nebo v Holandsku je velmi kvalitní základ, co se týče designu a grafického designu z historie, ale i v současnosti. V České republice vidím v této oblasti občas mezery. Stále je zde na čem pracovat. Co se týče potom samotných klientů, grafických designérů a grafických studií, tak v České republice mám ten pocit, že klienti chtějí moc práce nebo moc výsledků za málo peněz. Neustále se snaží maximalizovat svoji reklamu, dosah a svoje jméno, a často nedají na slovo toho grafického designéra. Přijde mi, že si tolik neváží slova a zkušeností člověka z oboru a myslí si, že ta jejich cesta je ta nejlepší. Přitom si ale myslím, že zde je potřeba nechat si poradit. Myslím, že Češi by měli více naslouchat grafickým designérům a nechat si poradit. Ne vždy je za málo peněz hodně parády. Pak se to odráží na té vizitce.
MZ: V čem vidíte příčiny toho stavu? Je to v tom, že třeba v českých zemích není taková historie, jak jste mluvila třeba o tom Nizozemsku, nebo je to tím, že se tady snažíme opravdu všechno mít za co nejmenší peníze? Nebo je to tím, že jsme za těmi západními zeměmi v tom vývoji trošku pozadu? Jak to vidíte?
SJ: Je to možná tím historickým základem. Možná je to i tím, že jsme malá země a je zde hodně konkurence na jednom malém místě. Tyto konkurence se snaží vytlačit svoji konkurenci svojí větší reklamou. Takže možná je to tou vysokou konkurencí na malém prostoru.
MZ: Jakou roli v tom může hrát určité estetické cítění těch lidí? Musí za tím být nějaké vzdělání nebo praxe?
SJ: Samotný realizátor by měl umět přesvědčit toho klienta nebo mu ukázat, která ta cesta je estetická. Zároveň by ho měl umět odradit od jeho požadavků, o kterých si myslí, že nejsou po estetické stránce kvalitní. Tady si myslím, že je právě velká role toho grafického designéra nebo realizátora, co se týče potom následného tvoření vizuálního smogu nebo naopak kvalitní reklamy a kvalitní grafiky.
MZ: Takže možná je to hodně problém v té komunikaci. V tom, že ti realizátoři neumí přesvědčit klienta o tom správném řešení. Možná by jim pomohlo absolvovat Fakultu multimediálních komunikací u vás. Pojďme teď k tomu, co jste zmínila, a sice vizuální smog. Vy jste nám taky říkala, že ve Zlíně máte skupinu, která se zaměřuje na řešení tohohle problému. Můžete popsat, jak ta skupina vypadá, čím se zabývá a co všechno dělá?
SJ: My jsme před pár lety navázali na práci Veroniky Ruth Novákové, která je naší absolventkou, a ta řeší právě vizuální smog v Brně. S ní jsme se spojili, protože jsme viděli nedostatky samozřejmě i ve Zlíně. Vytvořili jsme skupinu Vizuální smysl Zlín, ve které se snažíme minimalizovat vizuální smog. Snažíme se dělat osvětu pro zlínské obyvatelstvo, aby vědělo, že to, co kolem sebe vidí, není mnohdy zcela správné. Tímto se snažíme vizuální smog minimalizovat. Měli jsme i jednu realizaci na budově, kdy se nám hezky podařilo esteticky zpracovat budovu na nábřeží u řeky.
MZ: Čili to byl nějaký příklad toho, jak by to mělo vypadat, aby tam byla absence vizuálního smogu.
SJ: Ano, přesně tak. Snažíme se tu Veroničinu message posílat dál. Veronika vytvořila i manuál, ve kterém je popsáno, kde by se reklama měla umisťovat, a kde naopak neměla. Toho manuálu se snažíme držet a snažíme se to vysvětlit i těm samotným prodejcům a vlastníkům těch jednotlivých objektů. Jde to samozřejmě pomaličku, ale snažíme se co nejvíce minimalizovat ten vizuální smog, který je ve Zlíně už celkem rozsáhlý. Co se týče nějaké povedené realizace, ve které samozřejmě nejsme zainteresování, tak je například realizace obchodního domu, který prošel rekonstrukcí a z původního objektu plného vizuálního smogu, je momentálně čistá fasáda s čistými nápisy v jednotném duchu. Je to velmi povedené a Zlínu to prospělo. Myslím si, že by se ostatní tímto měli inspirovat a vidět, že to jde udělat i pěkně.
MZ: Vy jste říkala, že ta snaha jde pomaličku, nicméně zaznamenáváte nějaké pozitivní ohlasy? Reagoval na to někdo v momentě, kdy realizoval nějakou veřejnou designovou věc, ať už to byla reklama nebo cokoliv jiného?
SJ: Pozitivní ohlasy jsme sbírali už během samotného procesu. Měli jsme například přednášku se zastupitelstvem a několika lidmi. Měli jsme procházky Zlínem, kde jsme ukazovali ten vizuální smog veřejnosti. Zde to bylo velmi pozitivní, ti lidi si toho začali všímat. Od té doby si myslím, že několik takových těch komornějších podniků na tom i zapracovalo, strhnulo pár věcí a ubralo právě na té agresivitě.
MZ: Kdybyste porovnávala Českou republiku z hlediska míry vizuálního smogu se zahraničím, platilo by tady to, že náš kulturní okruh té Visegrádské skupiny se třeba odlišuje od jiných částí Evropy? Jak jakou máte zkušenost?
SJ: Já si myslím, že u nás se hodně pracuje s tím prostorem. Podnikatelé se snaží udělat co největší reklamu na svém malém prostoru. Oproti zahraničí nebo severským zemím se využívá maximální prostor, čímž vzniká ten vizuální smog. Ten vzniká právě přeplňováním ploch texty a různými informacemi, které se zbytečně množí. Právě tohle to množení a výraznost se používá s cílem být pro diváka zajímavější než vaše konkurence. Ve finále je to ale pro mnohé možná odpudivější, protože tím sami sebe shazujete, z mého pohledu, a shazujete svoji úroveň nízkou estetikou.
MZ: Je fakt, že když jedu po dálnici, tak skoro na každém druhém billboardu je reklama třeba na nějaký nástroj a u toho stojí polonahá žena atd. To je bohužel asi docela typické pro Českou republiku. Co to vlastně je vizuální smog, podle čeho se pozná a kdy už to vizuální smog není?
SJ: Vizuální smog to není v případě, kdy se využívá minimální plocha pro svoji inzerci. Představte si, že máte butik. Své logo umístíte maximálně do hlavičky té výlohy. Stačí potom na dveře pouze otevírací doba a zákazník přijde sám. Kdežto, když se na to podíváme jako na butik, který je zaplněný vizuálním smogem, tak se vám tam opakují informace, máte na skle napsané: akce, sleva a podobně. Začíná to být nevzhledné a doslova vizuálně přeplácané.
MZ: Co je špatně na vizuálním smogu, proč vám osobně vadí?
SJ: Já si myslím, že by to nemělo vadit jenom mně, ale i společnosti. Například do vizuálního smogu zapadají i neonové reklamy a LED televize umístěné ve veřejném prostoru, které si myslím, že nemají dobrý vliv na lidský zrak. Když žijeme například v Přerově nebo v Brně, které je velmi zasažené vizuálním smogem, tak si myslím, že se lidem nežije dobře. Mají pocit, že jsou ze všech stran utlačováni reklamou, barvami, texty a člověk může cítit až tíseň. A právě to očištění od vizuálního smogu by mělo dávat městu vzdušnost a mělo by zároveň vyzdvihovat architekturu toho města. Architektura města je často právě zakryta různými těmi billboardy, plachtami a podobně. Krása, urbanismus a architektura mizí pod záplavou grafického smogu.
MZ: Takže ten dopad vizuálního smogu je asi mnohem intenzivnější, než si možná většina lidí myslí.
SJ: Je to tak.
MZ: Mohla byste uvést nějaký příklad designu z průmyslové praxe, který je podle vás povedený?
SJ: Takhle z hlavy mě napadá například firma EGOE, která vyrábí designové produkty. Právě jejich produkty jsou založené hodně na minimalismu a zároveň i jejich propagace je založená minimalisticky. Myslím, že to je krásná a zároveň funkční souhra.
MZ: Kdybyste měla obecně poradit představiteli firmy, která plánuje nějaký redesign nebo grafické materiály, jak poznat vhodného designéra, nebo jak vůbec postupovat?
SJ: Kdybych byla já na této pozici, tak bych si určitě nejdříve projela portfolia těch designérů, kteří se mi nabízí. K těm designérům, můžete dojít buď tím, že vás sami osloví, nebo vám je někdo doporučí a podobně. A následně bych si projela samotná jejich portfolia, podívala se na jejich práce a ideálně se proklikala i k jejich klientům, s kterými už tu práci mají hotovou, a podívala se, jak ti klienti nadále fungují. Následným postupem by bylo vybrat si třeba tři až pět designérů, které oslovíte s nabídkou například na realizaci loga. Těmto designérům odevzdáte bríf, ve kterém uvedete například jaký máte rozpočet, jaké jsou vaše požadavky, pozitivní příklady, co se vám líbí na trhu od konkurence, co se vám naopak nelíbí. Důležité jsou i informace o tom, jaká je vaše cílová skupina a podobně. Tento bríf je celkem obsáhlý, ale měli byste v něm zhmotnit tu svoji myšlenku. Potom jej předáte grafikům a následně si už jenom vybíráte. Ideální je potom i samotné finanční ohodnocení za ty samotné návrhy, ať ostatní také nepřijdou zkrátka.
MZ: Přijde mi, že je to poměrně složité. Jsou vůbec firmy schopné tohle zvládnout samy?
SJ: Doufám, že ano. Měly by to být schopné zvládnout samy. V hodně firmách máte různé PR pozice skrze komunikaci a tyto pozice si myslím, že by tyhle věci mohly dávat do kupy společně s vedením.
MZ: Děkuji Vám za rozhovor.
SJ: Děkuji.
