English version
Evropská unie podle zástupců české podnikatelské veřejnosti ztrácí svou konkurenceschopnost vůči Spojeným státům americkým, a to zejména kvůli rostoucí byrokracii a překážkám na vnitřním trhu.
Zprávu o stavu vnitřního trhu, která by měla zásadně ovlivnit priority příští Evropské komise v letech 2024–2029, předloží letos hlavám členských států na březnovém unijním summitu bývalý italský premiér Enrico Letta.
Italského politika se zástupci tuzemských firem snažili o zmíněné ztrátě konkurenceschopnosti a nutnosti odstraňovat byrokratické překážky přesvědčit na lednovém setkání v české metropoli.
Trh EU nefunguje jako celek?
„Trh Evropské unie nefunguje jako celek, ale jako 27 samostatných trhů, které sice propojují různá pravidla a dohody, ale uplatňuje se na nich i vlastní, národní byrokracie a omezování svobodného podnikání. Mnohdy země Evropské unie vedou i svou protekcionistickou politiku. Firmám tak rostou náklady, aby vyhověly všem požadavkům. A další firmy od exportu výrobků a služeb do Evropy vysoké výdaje zejména na administrativu úplně odrazují,“ domnívá se prezident Evropské asociace obchodních a průmyslových komor Eurochambres Vladimír Dlouhý.
Průzkum HK ČR: Překážky na jednotném trhu EU – pohled českých podnikatelů (340 kB)
Pokud špičky Evropské unie tyto bariéry odstraní, bude to pro naši zemi, pro prosperitu našeho hospodářství dobrá zpráva, doplňuje Dlouhý. Ten ocenil, že si Enrico Letta vybral Českou republiku jako jednu ze zemí, kde si podnikatele poslechne přímo v terénu.
Necelá třetina českých firem překážky vnímá
Dlouhého slova částečně potvrzuje i nové šetření Hospodářské komory, podle něhož 30 procent tuzemských firem pociťuje bariéry, které jim komplikují zapojení do vnitřního trhu. Mezi velkými zaměstnavateli nad 250 zaměstnanců zbytečným překážkám obchodu čelí dokonce 40 procent podniků.
Podle analýz Hospodářské komory má přitom zapojení do vnitřního trhu mimořádný ekonomicky přínos pro českou ekonomiku.
Komora se připojila k evropské kampani Europe Unlocked
Odstranění všech překážek volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu mezi členy umožňuje státům efektivně se zapojit do mezinárodního obchodu s využitím svých komparativních výhod, tedy vyrábět (a následně exportovat) takové zboží a služby, v jejichž produkci má země relativní výhodu, doplňuje Komora.
Česko je otevřenou ekonomikou, export je klíčový
Míra otevřenosti od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 postupně roste. V roce 2022 byla vyvezena zhruba třetina z celkové hodnoty české produkce (33,7 %). To dokazuje, že je Česko právem označováno za malou exportně orientovanou ekonomiku.
Z pohledu výkonnosti národního hospodářství je proto zapojení do vnitřního trhu a jeho hladké fungování zásadním faktorem. V teritoriální struktuře je navíc tuzemský export výrazně orientovaný na Evropskou unii, do které směřuje více než 80 procent z celkové hodnoty exportu. To je další okolnost, která zdůrazňuje význam fungování EU pro českou ekonomiku.
Životní úroveň Čechů přitom za posledních třicet let vzrostla i díky úspěchům českých firem v zahraničí a rostoucímu významu exportu, připouští HK ČR.
Hlavním obchodním partnerem je Německo, stejně jako před třiceti lety. Od vzniku České republiky firmy dnes vyvážejí více své produkce také do Polska, Francie a Nizozemí.
Apel významných firem
Firmy Bonatrans Group, Amazon, ČEZ, Linet, Alukov, Plzeňský Prazdroj, Zentiva, Škoda Auto, Lego Group, ale také Ocelářská unie, AutoSAP nebo Obalový institut Syba apelovaly na jednání s Enricem Lettou (organizovaném ve třetím lednovém týdnu v Praze Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy) zejména na „regulační detox“ a snížení administrativní zátěže.
Požadují také racionalizaci ESG reportingu nebo harmonizaci evropských technických norem pro zkoušení a certifikaci průmyslových výrobků v EU.
Zástupci podniků upozornili také na to, že některé země EU neuznávají odborné kvalifikace, nebo že je zatěžuje povinnost vést mzdovou evidenci v zahraničí v souladu s lokálními daňovými předpisy.
EK by měla bojovat proti protekcionismu
„Potřebujeme, aby příští Evropská komise skutečně fungovala jako strážce smluv a tvrdě bojovala proti protekcionismu některých členských států i snaze ohýbat dohodnutá evropská pravidla. Panu Lettovi jsme předali seznam konkrétních negativních zkušeností českých podnikatelů s překážkami volného obchodu, a uděláme vše pro to, aby se firmy po celé Evropě mohly znovu nadechnout,“ popisuje viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Firmám komplikuje podnikání na trhu EU vysoká administrativní zátěž spojená například s povinností hlásit zásilky při dovozu do ČR.
Desatero pro restart vnitřního trhu (110 kB)
„Povinnost nahlašovat přesná množství a údaje o odesílateli zásilky s 24hodinovým předstihem je typickou ukázkou umělých bariér, kterými členské státy blokují větší konkurenci. Problémem jsou ale třeba i rozličná pravidla značení výrobků a obalů v jednotlivých členských státech, což omezuje a prodražuje pronikání na další trhy,“ vyjmenoval Prouza některé překážky na vnitřním trhu.
V oblasti dopravy prý české firmy zatěžují příliš restriktivní pravidla pro doby řízení a odpočinek řidičů ve srovnání s jinými obory a povinnostmi zaměstnanců a rigidní pravidla pro rozměry vozidel napříč členskými státy.
Přitom již delší dobu jsou v některých státech, například v Německu, v provozu delší návěsové soupravy o délce 17,88 metrů nebo eko soupravy o délce 25,25 metrů.
Obě tyto varianty jsou schopné relativně rychle a s malými náklady snížit významně emise, které silniční doprava produkuje. Přesto tyto delší návěsy ani eko soupravy 25,25 m nejsou evropskou směrnicí povolené.
Zásah do soukromí řidičů?
Podnikatelé například povinnost dopravců prokazovat trávení času v době odpočinku řidičů označili za zásah do soukromí.
Dopravce ale trápí i nedostatek odpočívek s dobrým sociálním zázemím, což je velká překážka pro dodržování striktních norem, nebo nepřiměřené a nespravedlivé nastavení dvojí penalizace, kdy odpovědnost nese řidič a zároveň dopravce.
Belgie se už zavázala, že své současné předsednictví využije k tomu, aby se zaměřila na konkurenceschopnost a jednotný trh. Maďarsko, jež převezme předsednictví v červenci, avizovalo, že učiní totéž. Největší dopad by měly mít Lettovy závěry na priority příští Evropské komise v období 2024–2029.
Čeští podnikatelé očekávají, že se nový Evropský parlament a nová Evropská komise budou ve své legislativní práci řídit jejich desaterem pro restart vnitřního trhu a co nejrychleji prosadí změny, po kterých volají už dlouhé roky.
Redakčně upravená tisková zpráva HK ČR
