Čeští turisté na lovu zážitků. Na co je podnikatelé lákají?



Místní turistický ruch posiluje. Poté, co Češi několik let po revoluci objevovali dlouho zakázanou exotiku, se nyní začínají vracet k heslu „Všude dobře, doma nejlépe“. Přispívá k tomu nejenom nejistá bezpečnostní situace v řadě zemí včetně těch evropských vyvolaná uprchlickou krizí, ale také stále lepší nabídka domácích turistických cílů. Ty svojí kvalitou a atraktivitou stále častěji snesou srovnání s návštěvnickými lákadly ve vyspělých zemích.

Ta nejvyhlášenější vsadila na zážitky a především nabídku pro celé rodiny. K přilákání návštěvníků přitom často stačí drobnost, například zajímavé místo pro vyfocení „selfíčka“. Své o tom vědí v Harrachově, kde se právě z tohoto důvodu u místní bobové dráhy stal atrakcí nápis Harrachov ztvárněný ve stylu obřích písmen Hollywood v Kalifornii.

Na rozdíl od originálu sice nemá 14 metrů výšky a 110 metrů délky, ale je přesnou jednou šestinou kultovního nápisu. „Od první chvíle se nápis stal ohromnou atrakcí, před kterou se rády fotografují celé rodiny,“ říká vedoucí provozu bobové dráhy Harrachov Jan Vodseďálek. Kromě oblíbené atrakce chce letos přilákat nové návštěvníky rozšířením sousedního lanového MonkeyParku o sto procent, kdy k původním 14 překážkám přibylo dalších 15.

Sázka na design

Na nové návštěvníky se připravila také další tuzemská turistická centra. Ve středních Čechách patří mezi tři nejnavštěvovanější cíle návštěvníků Park Mirakulum v Milovicích na Nymbursku. Také tam se zaměřují na to, aby si na své přišla celá rodina. „V parku letos přibyl další stánek s prémiovou kávou z milovické pražírny Yakima coffee, kde můžete ochutnat i kávové speciality připravené speciálně vyškolenými baristy,“ popisuje zakladatel a majitel parku Jiří Antoš, čím se letos chystá udržet rodiče v dobrém rozpoložení, zatímco jejich ratolesti pobíhají po několika hektarech originálních prolézaček a atrakcí.

Unikátní design, na který park od začátku své existence vsadil, se nyní rozšiřuje také do dalších částí. „U občerstvení Rychlovky přibyla nová terasa s kapacitou 200 míst a všechny stánky s jídlem dostaly barevné dřevěné obložení a stínicí stříšky, aby svým designem lépe zapadaly do celkové výtvarné koncepce parku,“ doplnil Jiří Antoš.

Pobyt v parku by mělo návštěvníkům zpříjemnit také zhruba 60 čerstvě vysazených stromů a nový prostor pro maminky s miminky s veškerým zázemím pro kojení a přebalování. „A protože v parku i nadále přijímáme pouze hotovost, nechali jsme před vchod instalovat bankomat,“ podotýká Jiří Antoš.

Souboj regionů

Protože služby spojené s turistickým ruchem se ukazují jako jeden z klíčových druhů příjmů pro podnikatele i města, začínají se na tuto oblast stále více zaměřovat také jednotlivé regiony. Například Středočeský kraj loni zřídil novou příspěvkovou organizaci zaměřenou na propagaci, marketing a přilákání turistů do středních Čech.

„Zřízením této centrály zaměřené na cestovní ruch chceme dosáhnout maximální propagace Středočeského kraje v jednotlivých turistických oblastech a zvýšení turistického potenciálu jak z řad domácí, tak zahraniční klientely na vícedenní pobyty. Obdobná organizace či agentura na rozdíl od ostatních krajů u nás dlouhodobě chyběla,“ prohlásila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.

Mezi hlavní činnosti centrály patří také webové propojení centrály s jednotlivými destinačními managementy, které zajistí aktivity v daných oblastech. V krajském rozpočtu bylo pro založení a rozběhnutí činnosti připraveno celkem 15 milionů korun. Agentura má mít až osm stálých zaměstnanců, samostatně bude zajišťovat grafiku i tisk propagačních materiálů o středních Čechách. Zaměří se i na pořádání odborných konferencí, veletrhů nebo speciálních výprav pro novináře.

Od letošního roku je navíc existence takové organizace, jako je nová Centrála cestovního ruchu Středočeského kraje, podmínkou pro to, aby kraj mohl pro své destinační managementy čerpat peníze z evropských dotačních programů.

Právě kraje, které byly až dosud trochu ve stínu turistických špiček, jako jsou jižní Čechy, Praha nebo jižní Morava, se chtějí v souboji o návštěvníky více prosadit. V soutěži, která je tradičně součástí veletrhu Holiday World, se letos dařilo Kraji Vysočina. Ten skončil v anketě Kraj mého srdce ve třech disciplínách na bronzové příčce.

„Třetí nejvyšší počet preferenčních hlasů získal Kraj Vysočina v kategoriích letní dovolená, pěší turistika, cykloturistika, zimní dovolená a koně a koňské stezky. Celkem hlasovalo přes 10 200 lidí, kteří ve více než osmi procentech hlasovali právě pro Vysočinu,“ informovala náměstkyně hejtmana Jana Fischerová.

„Výsledky ankety dokazují, že Vysočina je oblíbeným cílem lidí, kteří si ve svém volném čase chtějí užít trochu pohybu, odpočinout si nebo jen zrelaxovat v čisté přírodě. Jsme tu pro ně a těší nás, že o tom vědí,“ doplnil Tomáš Čihák z Vysočiny Tourism.

Jídlo jako zážitek

Stále více návštěvníků chce přitom dovolenou či výlet spojit s nějakým zážitkem. Právě proto se v posledních letech také v Česku rozvíjí takzvaná gastroturistika. Vyhlášené restaurace, do kterých se stojí za to vracet, totiž turisté nenajdou jen ve Francii či Itálii, ale také na českých horách nebo v historických městech.

Majitelé hotelů a restaurací si tohoto trendu všimli a snaží se na něj vsadit. Jen máloco totiž dokáže přilákat hosty na stejné místy zpět s takovou pravděpodobností, jako to, když se v místním podniku výborně najedí.

V místech, kde dříve stály nevzhledné kasárny a proháněly se sovětské tanky, se dnes baví děti.
„Inspiraci ke zbudování zábavního parku sem našel v Německu,“ říká Jiří Antoš.

„Inspiraci hledáme v našem regionu Valašska, který vyniká chutnými a zajímavými kombinacemi typických surovin. V naší nabídce najdete řadu krajových pokrmů, od těch nejrozšířenějších, jako jsou polévka kyselice či halušky, až po jídla, jež na jídelníčcích restaurací najdete spíše výjimečně – třeba z jeleního nebo jehněčího masa,“ vysvětluje šéfkuchař Spa hotelu Lanterna z Velkých Karlovic Pavel Václavík.

Právě sázka na místní speciality je pro gastroturistiku klíčová. „Dbáme na kvalitní výběr surovin od dodavatelů převážně z regionu a některé si i sami zajišťujeme. Například medvědí česnek, pampelišky či kopřivy si na jaře a v létě sbíráme sami v okolních lesích a na loukách. Velkou inspirací při přípravě pokrmů se pro nás také staly stáže u michelinských šéfkuchařů v Česku či Itálii,“ dodává Pavel Václavík.

O propojení chutí s dalšími smysly podnik usiluje v zážitkové restauraci Vyhlídka, kde na návštěvníky kromě místních pokynů čeká také designový interiér a výhled na okolní přírodu.

Na vynikající jídlo se snaží návštěvníky lákat i na opačném konci republiky. Stylová restaurace Nebespán v Kašperských Horách láká hosty na domácí dortíky či lahodné zákusky od nápadité cukrářky Jany Ferenčíkové a speciality francouzské i šumavské kuchyně, které připravuje šéfkuchař François Thuille, pocházející z francouzského Cognacu. Původně se vyučil řezníkem a za gastronomií procestoval mnoho zemí. Vařil v Africe, Polsku, Rusku, Mongolsku, Číně a nyní velí restauraci Nebespán. Ten je ale také vůbec prvním boutique hotelem na Šumavě. Přímo nad restaurací se návštěvníci mohou ubytovat v komfortních apartmá nebo v luxusních romantických pokojích s výhledem na hrad Kašperk i okolní šumavské kopce.

„Učaroval nám secesní dům z roku 1907 stojící na náměstí v Kašperských Horách. Tato historická stavba z roku 1907 kdysi sloužila jako dívčí škola. Rozhodli jsme se ji citlivě zrekonstruovat a vybudovat zde stylový a útulný hotel, kam se budou naši hosté rádi vracet nejen za výjimečnými gastrozážitky,“ líčí okolnosti vzniku tohoto projektu jeho zakladatelka Sabina Kmecová. Pokoje jsou designově zařízené, v koupelnách se španělskými obklady a originálními umyvadly nechybí luxusní biokosmetika.

I díky tomu se Nebespán objevil letošním top 10 žebříčku nejlepších restaurací Grandrestaurant.cz. Také zde sázejí na regionální potraviny. „Nakupujeme v sousedním Bavorsku a u osvědčených regionálních dodavatelů, protože kvalita surovin je pro nás naprosto zásadní,“ zdůrazňuje majitelka. Některé z těchto surovin pak návštěvníci mohou zakoupit i gurmánském obchůdku, který je součástí boutique hotelu Nebespán.

Hledání ztraceného klidu

Také další projekt Sabiny Krmencové cílí na oblast, která je mezi návštěvníky stále oblíbenější. Útěk ze stresu a každodenního stereotypu se snaží turistům nabídnout v Chalupě Rajsko.

„Psychologové radí utíkat do klidu přírody co nejčastěji – zvláště dlouhodobý hluk velkoměsta totiž naší psychice škodí, a tak není divu, že se i ke svým blízkým někdy nechováme tak, jak bychom chtěli… Naopak pobyt v přírodě nám podle odborníků velmi svědčí – například šumění lesa nebo zurčení potoka vytváří zvuky o maximální intenzitě 30 až 35 dB, které zní našemu uchu nejpříjemněji. Proto se v tichém prostředí obklopeni zelení a bez rušivých podnětů či světelného smogu cítíme mnohem klidnější a spokojenější,“ upozorňuje Sabina Kmecová, „to všechno nám běželo hlavou, když jsme před pár lety s manželem promýšleli náš budoucí projekt Chalupy Rajsko.“

Jak se její sen podařilo přetvořit do reality? „Naše představa byla vybudovat na krásném místě uprostřed šumavských kopců dvě stejné chalupy, které by nabízely hostům pohodlné a moderní zázemí a přitom dokonale zapadaly do okolního prostředí. Měli jsme štěstí na nadaného architekta Petera Lacka, který dokázal naši představu do detailu naplnit,“ říká Sabina Kmecová.

Architektovi se povedlo nenásilně skloubit moderní prvky i tradiční materiály, mezi nimiž převládá modřínové dřevo a sklo, a krytými balkony a prosklenými štítovými stěnami ještě zdůraznit horský charakter místa. „Jsme rádi, že se vydařil záměr velkorysého prosklení, které umožňuje jedinečné výhledy do okolí a intimní propojení interiéru s okolní přírodou. Oba domy navíc obklopují terasy a dřevěné balkony, z nichž se dají hlavně navečer zblízka pozorovat pasoucí se srnky,“ přibližuje další zdejší unikát Sabina Kmecová.

Výjimečný rekreační objekt zařadil list The Guardian v roce 2014 mezi 20 top prázdninových míst pro rodinnou rekreaci, a to hned vedle luxusních vil třeba v Provence nebo na Lanzarote.

Zdroj: CzechTourism (údaje za rok 2016)

Převzato z časopisu Portál. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: Hynek Glos, Petr Hamerník.