Bezdrátový internet by mohl již za několik let fungovat díky světlu namísto současného principu založeného na elektromagnetickém vlnění. Využití LED diod k bezdrátovému přenosu dat, neboli Li-Fi, zkoumají na katedře elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Technologie by v blízké budoucnosti mohla být velkým konkurentem současnému Wi-Fi připojení, které je založeno na elektromagnetickém záření, neboli elektromagnetickém rádiovém vlnění.
Tým profesora Stanislava Zvánovce zkoumá možnosti technologie Li-Fi, tedy možnosti využití světla k rychlému přenosu dat. Tu poprvé představili japonští vědci na přelomu let 2001 a 2002. Od využití Li-Fi si vědci slibují zejména výrazné navýšení přenosové kapacity, nižší energetickou náročnost a využití stávající infrastruktury.
Mezinárodní spolupráce
„Naše pracoviště se spolupodílí na vzniku nového standardu IEEE 802.15.7r pro komunikace ve viditelné oblasti Li-Fi. Ten vzniká v rámci konsorcia společností, jako jsou Intel, Philips a zahraničních univerzit. Dále jsme připravili mezinárodní projekt, kde by ČVUT mělo vést konsorcium společností OSRAM, Ford, Philips, SQS a řady evropských universit,“ konstatuje Stanislav Zvánovec.
Jeho tým, který v současnosti tvoří pět pracovníků ČVUT a dva doktorandi z Newcastelu, se tomuto výzkumu začal věnovat v roce 2013.
„Odhaduji, že k většímu rozšíření Li-Fi může dojít v horizontu dvou až tří let, nicméně už nyní jsou některá zařízení s touto technologií dostupná,“ dodává Stanislav Zvánovec.
Co by mělo být výstupem projektu? „Nastavení pravidel, která musejí provozovatelé, či výrobci splňovat, aby daná zařízení například byla mezi sebou kompatibilní, schopná se vzájemně dorozumět. Například pracovat na stejných frekvencích, v optice spíše říkáme vlnových délkách, se shodnými modulačními formáty a tak dále,“ vyjmenovává Zvánovec.
Poloha s přesností na tři centimetry
Vedle samotného připojení k internetu nabízí Li-Fi také možnost určování polohy a to s přesností až na 3 centimetry. Data jsou přes Li-Fi přenášena pomocí mikroblikání, jež by nemělo lidské oko postřehnout, a proto by podle vědců nemělo lidskému organismu vadit. Modem tak tvoří LED žárovky kombinované se světelným senzorem. Jde tedy o jakousi obdobu přenosu dat po optických vláknech s tím rozdílem, že je prováděno ve vzduchu. Světlo bliká s nanosekundovou frekvencí.
Tuto technologii nedávno testovala v běžném provozu také estonská společnost Velmenni. Při zkouškách v několika kancelářích a průmyslovém prostředí se firmě podařilo dosáhnout rychlosti přenosu dat kolem 1 gigabitu za sekundu, což je výrazně více, než umožňují současné Wi-Fi technologie. Teoreticky by podle vědců mohlo Li-Fi přenášet data rychlostí až 224 Gb/s. Estonská firma slibuje, že systém komerčně nabídne do tří až čtyř let.
Wi-Fi způsobuje zdravotní poruchy
Tato technologie má i svá omezení. Na rozdíl od Wi-Fi například neprojde zdí. Výhodou na druhou stranu je, že se může lépe bránit odposlechům.
Wi-Fi patří v současné době k nejrozšířenějším technologiím bezdrátového internetu. Užívá mikrovlnných pulsů podobných těm, jaké používají radary. Vědci ve stále větší míře upozorňují na to, že tento druh elektromagnetického smogu, stejně jako mobilní telefony ne bluetooth, může mít negativní vliv na lidské zdraví.
Vědci z Karolinského institutu ve Švédsku například zjistili, že mikrovlnné záření nízké úrovně způsobuje změny kůže. Německá vláda před lety doporučila, aby se lidé vystavovali záření z Wi-Fi jen na „nejnižší možnou míru“ a raději používali „konvenční kabelové připojení“. Evropská agentura životního prostředí navrhla, aby zdravotní úřady doporučily omezovat vystavení vlivu Wi-Fi zejména citlivé skupiny, jako jsou děti.
Podle lékařů Wi-Fi může způsobovat nárůst rakoviny a poškození DNA, vytváření stresových proteinů a poškození nervů. Vystavení této energii je spojováno se změnami v krevních buňkách u školních dětí nebo dětskou leukémií, oslabením motorických funkcí, zhoršením reakčního času a paměti, bolestmi hlavy, závratěmi, únavou, slabostí a nespavostí.
Například v britských školách od roku 1997, kdy tam bylo zavedeno Wi-Fi, vzrostl u mládeže výskyt poruchy pozornosti a hyperaktivity čtyřnásobně.
Holandští vědci rovněž zjistili, že elektromagnetické vlnění bezdrátových Wi-Fi sítí má škodlivý vliv na stromy. Stromy rostoucí v blízkosti Wi-Fi vysílačů trpí poškozením kůry a listí. V Nizozemí vykazuje podobné postižení zhruba sedmdesát procent stromů v městských oblastech, před pěti lety to přitom bylo jen deset procent.
Li-Fi tak může kromě vyšší rychlosti odstranit i možná zdravotní rizika způsobovaná elektromagnetickým vlněním.
Dalibor Dostál