English version
Pokud se jimi budou města řídit, může se podle Technologické agentury ČR (TA ČR) současná situace zlepšit.
Právě TAČR finančně podpořila tento dvouletý projekt, a to ze svého Programu ZÉTA částkou 2,1 milionu korun.
Více tropických dní, více vln veder
V Česku se podobně jako v celé střední Evropě v důsledku klimatické změny pomalu zvyšují teploty a přibývá extrémních projevů počasí. Větší sídla jsou přitom, vzhledem k velké koncentraci obyvatel a současně vysokému zastoupení nepropustných povrchů, vůči projevům změny klimatu obzvláště zranitelná.
„V budoucnu bude velmi pravděpodobně docházet k častějšímu výskytu tropických dnů nebo vln veder. Z tohoto důvodu je nutné příčiny vyšší teploty ve městech řešit, a to zejména na místní úrovni,“ upozorňuje předseda TA ČR Petr Konvalinka.
Na společensky významném projektu spolupracoval Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., (CzechGlobe) a Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).
Aktivně se do projektu zapojili zástupci měst Brna, Olomouce, Ostravy a Plzně, která výzkumníkům poskytla potřebné podklady, data a zpětnou vazbu. Na konci projektu města získala soubor doporučení, jak na svém území vysokým teplotám čelit, včetně podkladů ve formě GIS databází a mapových podkladů s vyznačenými lokalitami, které jsou nejvíce náchylné k výskytu vysokých teplot.
„Teplotní extrémy mají negativní dopad na životní prostředí, kvalitu života a zdravotní stav populace. Mezi lokality nejvíce ohrožené vysokými teplotami vzduchu patří především města, kde je nejvyšší koncentrace obyvatel a teplotní extrémy jsou zde zesilovány efektem takzvaného tepelného ostrova města, což jsou oblasti zvýšené teploty vzduchu ve městech, případně průmyslových aglomeracích, ve srovnání s jejich okolím,“ podotýká Jan Geletič ze společnosti CzechGlobe.
Vedení měst chce být zodpovědnější
Čím dál více měst přistupuje k problematice změn klimatu zodpovědněji. A to buď přípravou vlastních adaptačních strategií, čímž navazují na národní strategii přizpůsobení se změně klimatu, potažmo na Adaptační strategii Evropské unie, nebo realizací konkrétních adaptačních opatření vedoucích ke zmírnění dopadů teplotních extrémů.
Nicméně adaptační strategie se často neopírají o sofistikovaná data a realizace konkrétních opatření postupuje velmi pomalu, nahodile a bez předchozí analýzy potřebnosti a efektivity takového opatření, zmiňuje TA ČR. Účinnost adaptace měst na změny klimatu se tím bohužel výrazně snižuje.
Do územních plánů jsou nejčastěji integrována velmi obecná a vágně formulovaná adaptační opatření realizovatelná převážně ve volné krajině (např. územní systémy ekologické stability, výstavba vodních nádrží, přírodě blízká protipovodňová ochrana) nebo obecná opatření pro zlepšení kvality povrchových vod a podporu zasakování vody v urbanizovaném území.
Zásadní je zeleň, stromy teplotu snižují
Naopak malou pozornost města stále ještě věnují adaptaci lesních a zemědělských ploch. „Strategické dokumenty měst se věnují intenzivně tématu dopravy a zeleně. Klimatická funkce zeleně je ale opomíjena a převažuje především její estetická a rekreační funkce. Výrazné nedostatky přetrvávají v plánování udržitelného nakládání se srážkovou vodou,“ říká Tereza Aubrechtová z CzechGlobe.
„Nicméně v této problematice byl za dva roky řešení našeho projektu zaznamenán výrazný posun,“ dodává.
Zajímavá jsou v tomto kontextu zjištění výzkumníků ohledně efektivity jednotlivých adaptačních opatření. „Například stromy na otevřeném prostranství v centrech měst v denní dobu způsobují snížení pocitové teploty o 8,3 až 10,9 °C ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše,“ vysvětluje Michal Lehnert z UPOL.
Nový program TA ČR urychlí a zjednoduší podporu aplikovaného výzkumu
„V ulicích mají stromy menší efekt, typicky v intervalu 2,8 až 7,6 °C. V noci naopak pocitovou teplotu až o jeden stupeň zvyšují,“ dodává.
Například pokropení otevřených prostranství během horkých vln sice podle Lehnerta sníží pocitovou teplotu až o tři stupně, avšak maximálně na dobu dvaceti minut. Doba účinku se navíc mění v závislosti na charakteru počasí.
Prvky takzvané modré infrastruktury, zejména malé umělé vodní plochy na otevřených prostranstvích (např. kašny na náměstích), mají podle odborníků minimální efekt. Vodotrysky nebo mlžné brány prý snižují teplotu vzduchu jen přibližně o 1,2 °C v závislosti na denní době a charakteru vodního prvku, a to jen v nejbližším okolí.
Travní porosty v centrech měst pak vedou ke snížení teploty vzduchu průměrně o 0,9 °C oproti osluněným vydlážděným plochám. Zavlažovaný trávník ale může mít výrazně (až o 20 °C) nižší povrchovou teplotu než nezavlažovaný trávník. Nezavlažované trávníky vykazují povrchové teploty blízké holé půdě. Pokud trávník nemá vazbu na spodní vrstvy půdy, tak se povrchová teplota blíží betonovým plochám.
To je případ zatravněných kolejových pásů, které jsou často osázeny výhradně sukulenty, a kde pod vrstvou půdy jsou pouze kameny železničního náspu a vazba na podloží chybí.
Každé území potřebuje vlastní analýzu
„Města by měla vyhodnocovat potřebnost a efektivnost konkrétních adaptačních opatření analýzou území. Adaptační opatření není vhodné umísťovat v území nahodile, bez vazby na analýzu zranitelnosti území, která poukáže na potřebnost konkrétních opatření v daném místě,“ vysvětluje Jan Geletič.
Podle českých výzkumníků tak musejí města pro uskutečnění adaptačních opatření vytvářet nejen finanční nástroje, ale také prostory k jejich uskutečnění. „Adaptační opatření by se měla stát běžnou součástí regenerace veřejných prostranství měst a měla by být zahrnována do jejich investičních plánů,“ zdůraznila Tereza Aubrechtová.
„Naprosto zásadní je stanovení vhodné péče o uskutečněná opatření, doplněné monitoringem jejich stavu a efektu, které v území mají. Jedině tak může dojít k postupnému učení a město se může dále zlepšovat v procesu adaptace na dopady klimatických změn,“ dodala.
