Po letošních katastrofálních povodních se navíc mnoho jednotlivců i firem se rozhodlo pomoci prostřednictvím darů na obnovu poškozených oblastí. I v tomto případě mají možnost snížit si daňový základ.
Některé odpočty zrušil loňský vládní konsolidační balíček. Zatímco zrušené slevy jste ještě mohli využít v daňovém přiznání, které OSVČ odevzdávaly letos na jaře, u vybraných odpočtů už to možné není. Některé ovšem v legislativě zůstávají.
V současné době už – na rozdíl od předchozích let – neexistuje možnost využít odpočet v případě příspěvků odborové organizaci či odpočet od základu daně na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Odpočty vyřešte do prosince 2024
Zdaňovacím obdobím při vyplňování přiznání k daním z příjmů, jež OSVČ odevzdávají do května (dnes již pouze elektronicky) respektive do července, je obvykle kalendářní rok.
Na rozdíl od slev, které jsou automatické a můžete je zohlednit až při vyplňování daňového přiznání, musíte bonus v podobě nezdanitelných částí daně vyřešit do konce roku.
Jak se v roce 2025 zvýší paušální daň? Hlásit se k ní můžete od října do ledna
Například hodnotu daru, který jste poskytli v únoru 2024 nebo po zmíněných záplavách v září 2024, můžete odečíst při přiznání daní z příjmu na jaře či v létě 2025.
„Chcete-li optimalizovat daně v přiznání (za zdaňovací období 2024), jež budete odevzdávat příští rok, máte na to, abyste si mohli odečíst od daní některé položky čas do konce letošního roku. Všechny základní odečitatelné položky jsou uvedeny v paragrafu 15 zákona o daních z příjmů,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.
Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje/obsahoval tyto odečitatelné položky (daň z příjmu fyzických osob):
- bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
- úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
- členské odborové příspěvky (zrušeno),
- příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání (zrušeno)
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění.
Zákon obecně říká, že „od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 korun zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem“.
Právnické osoby (firmy) si zase mohou z daní odečíst (podle paragrafu 34 zákona) prostředky věnované na výzkum a vývoj a na podporu odborného vzdělávání včetně pořízení majetku na podporu odborného vzdělávání a výdajů vynaložených na žáka nebo studenta.
Zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečně činné, jež platí zálohy na daň z příjmu v průběhu roku, mají šanci – při využití odpočtů – dosáhnout na přeplatek, který jim uhradí stát. Musejí o něj ovšem vždy sami požádat.
„Zálohy na daň z příjmů platí jen malé procento OSVČ s vysokými příjmy. Nehradí je ti, kteří se samostatně výdělečnou činností v daném roce začínají, ani ti, kteří zaplatili na dani z příjmů fyzických osob ročně 30 tisíc korun nebo méně,“ připomíná ještě poradce.
Přiznání ke všem typům daní: Kdy a za jakých okolností je musíte podávat?
Těchto drobných živnostníků, kterých je stále drtivá většina, se tedy netýká přeplatek, ale jen možnost snížit si daňový základ. Ve výsledku nicméně ušetří stejně jako ostatní, protože si peníze z darů, příspěvků, zaplaceného penzijního pojištění či hypotéky odečtou přímo v přiznání od daňového základu. Připomínáme, že základ odpovídá rozdílu mezi vašimi ročními příjmy a výdaji.
Podmínkou uvedenou v zákoně (odstavec 7 paragrafu 15) je, aby byl poplatník daňovým rezidentem Česka nebo jiného členského státu Evropské unie. „Úhrn jeho příjmů v Česku musí ovšem představovat minimálně 90 procent všech jeho ročních výdělků. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. A pokud tyto příjmy z ciziny máte, doložit je musíte,” dodává poradce.
Výjimkou jsou příjmy, které nejsou předmětem daně podle paragrafů 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo ty, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby.
Odpočty: Jak postupovat při vyplňování přiznání?
Nezdanitelné části základu daně respektive seznam odečitatelných položek najdete ve formuláři daňového přiznání na druhé straně v oddílu č. 3. Potvrzení o tom, že jste poskytli dar, zaplatili příspěvek či splátku na hypotéku musí být vždy součástí přiznání, jinak vám berňák nárok neuzná. Přidává se k němu jako příloha na samostatném listu.
Příklady dokumentů, které se přidávají k daňovému přiznání (DP) jako přílohy
Co je daňový přeplatek?
Daňový přeplatek vzniká tehdy, pokud během roku odvede plátce (zaměstnavatel za zaměstnance či podnikatel sám za sebe) zálohu na daně z příjmu, která je vyšší než daň vypočtená po skončení roku. Přeplatek odpovídá rozdílu těchto částek.
Pokud nemáte evidované nedoplatky, bude vám přeplatek vrácen. Musíte o něj ale zažádat a finanční úřad má následně na vyplacení peněz čas 30 dní.
Zaměstnanec, kterému provedl roční zúčtování zaměstnavatel, obvykle žádá o vracení přeplatku do 15. února a vyplacenou vratku dostane ve výplatě za březen. OSVČ pak nesmějí zapomenout podat žádost spolu s daňovým přiznáním a peníze jim přijdou na účet nejpozději do června respektive do srpna (vyplňuje-li jim přiznání poradce). Připomínáme, že přeplatky se vracejí pouze tehdy, jsou-li vyšší než 100 korun.
Pro úplnost dodáváme, že daňový bonus, který se týká jen těch, již využívají slevy na jedno či více dětí, je od loňského roku bez limitu.
Pro výplatu daňového bonusu je navíc nutné dosáhnout ročních zdanitelných příjmů ve výši 113 400 korun (šestinásobek minimální mzdy). Částka se tedy každoročně mění s ohledem na stanovenou výši minimální mzdy. Příští rok tedy půjde o částku 124 800 korun.
Revoluce ve způsobu navyšování minimální mzdy. Příští rok naroste o 1900 korun
Co si můžete odečíst ze základu daní z příjmů?
I. Bezúplatná plnění (dříve dary) – odstavce 1,2 paragrafu 15 zákona
Zákon hovoří o tom, že za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma. Komu lze dar poskytnout?
Abyste takovýto dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.
„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Dávejte jen pozor na podmínku, že si lze odečíst jen určité procento ze základu,“ potvrzuje poradce.
Příklad:
Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíšete z výsledné daně patnáct procent. Pan Novotný daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun.
Dlouhodobě nebylo možné mezi odčitatelné položky zahrnout dar, respektive dary, jejichž úhrnná hodnota přesahuje 15 procent základu daně.
Od roku 2020 je ale teoreticky možné odečíst si ze základu daně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely. Dočasná úprava, která toto umožnila, měla podle legislativců skončit v roce 2021, nakonec ale vydržela v platnosti i v dalších letech. Třicetiprocentní odpočty tedy zůstaly i pro rok loňský a mělo by to tak být i v roce letošním.
Jinými slovy: Individuální i firemní dárci, kteří se rozhodnou podpořit veřejně prospěšné aktivity, včetně sociálních a zdravotních služeb, budou velmi pravděpodobně moci i za zdaňovací období 2024 využít možnost zvýšeného daňového odpočtu.
Loni o prodloužení výjimky rozhodla ruská invaze na Ukrajinu, kvůli níž byl přijat speciální zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Jednotlivé dary (do zmíněného limitu) lze také sčítat. Pokud někoho během roku obdarujete několika drobnějšími prezenty, všechny položky si můžete odečíst.
Mezi takzvaná bezúplatná plnění patří i bezplatné dárcovství krve či plazmy. Pokud jste pravidelným dárcem, opět se můžete těšit na nižší daň z příjmu. A v tomto případě nejde o malé sumy. Jeden odběr je aktuálně oceněn částkou 3 000 korun. U složitějších lékařských zákroků je pak částka ještě výrazně vyšší. Žijící dárce orgánů nebo člověk, který daruje kostní dřen či kmenové buňky, má nárok na odpočet od základu až 20 tisíc korun (to představuje 3000 Kč z vypočtené daně).
Bezúplatná plnění mohou podle litery zákona společně poskytovat i manželé v rámci „společného jmění manželů“. Pokud dar splňuje zákonem stanové podmínky, do svého ročního zúčtování ho může zahrnout pouze jeden z nich nebo i oba (viz opět paragraf 15 zákona).
Daň z příjmů: Kdo a kdy musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Pokud dárce podává daňové přiznání sám, zapíše úhrnnou hodnotu daru do příslušného řádku DP. Písemný doklad potvrzující poskytnutí daru na A4 je přílohou daňového přiznání.
Pokud za dárce vyúčtování daně z příjmů provádí zaměstnavatel, předá dárce doklad potvrzující poskytnutí daru zaměstnavateli do 15. 2. následujícího roku a ten doklad do vyúčtování zahrne.
Potvrzení o daru musí obsahovat základní údaje, ze kterých je evidentní, kdo je poskytovatelem a příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel či datum darování.
Dary při povodních
Zákon samozřejmě umožňuje odečíst také dary poskytnuté na financování odstraňování následků živelní pohromy, jakou byly právě nedávné ničivé povodně. Primárně jde ovšem o dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám „na zákonem vymezené účely“.
„O něco komplikovanější je situace, když fyzická osoba poskytne dar na odstraňování následků ničivých povodní jiné fyzické osobě (občanovi). Zákon jednoznačně neříká, zda je odpočet možný. V odborné veřejnosti tak panují různé výklady. V brzké době lze ze strany státu očekávat, k jakému výkladu se přikloní a zda odpočet takových darů jednoznačně umožní,“ vysvětluje daňová poradkyně společnosti KODAP Stanislava Kočvarová.
Připomínáme, že u nepeněžních darů je třeba stanovit jejich hodnotu. Ta je buď známá anebo musí být určena podle takzvaných oceňovacích předpisů.
U právnických osob se pravidla pro odpočet mírně liší. Firma může odečíst hodnotu darů poskytnutých na obdobné účely stejně jako fyzické osoby. Nicméně i zde panuje nejednoznačný výklad, zda lze od základu daně odečíst dar poskytnutý fyzické osobě (občanovi) na financování odstraňování následků živelní pohromy.
Jak mohou firmy a podnikatelé pomoci po povodních a odečíst si dary z daní?
„Aby si právnická osoba mohla odečíst dar, musí sledovat hodnotu každého jednotlivého daru. Je-li hodnota nižší než 2000 korun, není odpočet možný. V opačném případě může právnická osoba odečíst až 10 procent ze základu daně, pokud hodnota darů tuto částku přesáhne. I zde se očekává, že novela zákona limit pro rok 2024 zvýší na 30 procent,“ přibližuje Nikola Bouchalová, poradkyně společnosti KODAP.
II. Úroky z hypoték, stavebního spoření a obdobných úvěrů – odstavce 3,4 paragrafu 15 zákona
Hypotéky nebo úvěry poskytnuté stavební spořitelnou patří dnes v Česku k nejčastěji využívaným odčitatelným položkám a jsou pro plátce daní z příjmů velmi výhodné.
Od základu si totiž můžete odečíst maximálně 150 tisíc korun ročně (ze všech úvěrů poplatníků v jedné společně hospodařící domácnosti), které jste zaplatili na úrocích plynoucích z poskytnutého hypotečního úvěru nebo stavebního spoření.
Pokud si zařídíte hypotéku až v průběhu roku, lze si odečíst pouze poměrnou část (jednu dvanáctinu za 150 tisíc, což je nejvýše 12 500 korun měsíčně). Ti, kteří první splátku zaplatí v září, tak budou mít nárok maximálně na 50 tisíc korun odpočtu.
Výsledná roční daň vám teoreticky může klesnout maximálně o 22 500 korun (patnáct procent ze 150 tisíc).
Nabízíme přehled slev na daních. Některé zrušil vládní balíček
III. Pojistné na penzijním připojištění a životním pojištění – odstavce 5,6 paragrafu 15 zákona
Pokud jde o penzijní připojištění, jež v Česku využívají stovky tisíc lidí, maximální roční částka, kterou lze odečíst od základu daně, činí aktuálně 24 000 korun. Maximální roční úspora na dani je tak 3600 korun.
„U soukromých životních pojištění (ŽP) je situace obdobná jako u klasického „penzijka“. I v tomto případě si můžete ze základu odepsat maximálně 24 tisíc korun ročně,“ informuje Dvořáček.
Pro možnost uplatnění daňového odpočtu se hodnotí vlastní vklady na smlouvu nad částku příspěvku, ke které náleží maximální státní příspěvek (nad 1 000 korun měsíčně).
Na maximální daňový odpočet za rok 2024 vzniká při pravidelném vkladu na smlouvu nárok při měsíční úložce ve výši 3 000 korun a více.
Bohužel ale nejde toto pravidlo uplatnit u smlouvy na ŽP, která obsahuje možnost mimořádných výběrů peněz. Podle poradkyně Gabriely Ivanco ze společnosti Mazars přitom není podstatné, jestli peníze během daného roku vyberete nebo nikoliv. Stačí, je-li ve smlouvě zmíněna ona možnost.
Další podmínky pro možnost daňových odpočtů ze ŽP:
- pojištění je sjednáno alespoň na dobu 5 let,
- máte sjednanou částku alespoň 40 000 korun pro případ dožití (pojistná doba 5 až 15 let), respektive 70 000 korun a více, pokud se jedná o pojistnou dobu delší než 15 let
- nemůže dojít k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a v jehož důsledku nedojte k ukončení pojistné smlouvy.
Pozor! Při nesplnění některé z uvedených podmínek, je situace obdobná jako u výše zmíněného úvěru na nákup stavebního pozemku. Pokud vám na přestupek berňák přijde, budete muset částku, o kterou jste si daňový základ snížili/opakovaně snižovali, zpětně doplatit.
Jakub Procházka
Co můžete čekat? Jak a kdy splnit daňové povinnosti: návody, rady, informace o změnách, aktuality, daňový kalendář, jednotlivé druhy daní. Jak postupovat při placení daně z příjmů, DPH, silniční daně i daně z nemovitostí, nebo třeba přístup k daňovým formulářům.