English version
Také druhý rok vlády kabinetu progresivního prezidenta Gabriela Borice přináší navíc stále více otázek nežli odpovědí na směřování Chile. Současnou situaci a také budoucí vývoj země tak pozorně sledují nejen všichni Chilané, ale také zahraniční investoři, kteří mají kvůli některým současným vládním krokům pochyby o tom, zda svůj kapitál přenést právě do Chile.
Vláda Gabriela Borice má za sebou 15 měsíců
Jestliže prvních 12 měsíců vlády Gabriela Borice bylo bohatých na události, které se ne vždy v pozitivním kontextu objevovaly v národním i mezinárodním tisku, ani na začátku jeho druhého roku vládnutí tomu není jinak.
Mladý progresivní prezident se v Chile snaží prosadit mnoho změn v souladu s jeho předvolebním programem, nemá však pro svoje kroky dostatečnou podporu v Kongresu, a proto toho zatím z jeho vládní agendy bylo dosaženo velice málo.
Velkou ránou pro Boric bylo referendum o nové ústavě, které proběhlo v září 2022 a v němž se většina obyvatelstva vyslovila pro zachování její stávající podoby z dob vojenské diktatury. Na začátku roku 2023 poté potkal stejný osud také hlasování o daňové reformě, jejíž zamítnutí následně přineslo první velké střídání ministrů ve vládě.
Boric se následně snažil potěšit svoji převážně levicovou voličskou základnu oznámením strategie na znárodnění lithiových dolů na severu Chile, naštěstí pro zahraniční investory je však i v tomto případě nepravděpodobné, že by Kongres dal těmto plánům zelenou.
ExportMag.cz: Olpran zkouší prorazit v Chile, z nějž roste ráj cyklistů
Bezpečnostní situace
Politické body prezidentovi nepřidává ani neustále se zhoršující bezpečnostní situace v zemi. Jen za první rok jeho vlády vzrostla dle oficiálních čísel kriminalita o nezanedbatelných 40 % a v roce 2022 bylo spácháno 1253 vražd, což je téměř dvojnásobný nárůst od roku 2012.
V dubnu letošního roku zemí otřáslo zavraždění tří policistů v průběhu tří týdnů, a to při vykonávání rutinní kontroly. Postavení carabineros v Chile bylo od společenských nepokojů z října 2019 komplikované a často bylo poukazováno na to, že by měli mít v rukou více pravomocí. V této souvislosti vláda oznámila svůj plán proti kriminalitě zvaný Calles sin violencia (Ulice bez násilí), který spočívá v posílení policejní přítomnosti v oblastech s nejvyšší mírou trestných činů.
Velký rozmach zažívá v Chile také organizovaný zločin, dle některých názorů se v tomto ohledu začíná přibližovat ostatním latinskoamerickým zemím. Podle zprávy OSN byl největší chilský přístav San Antonio v uplynulém roce hlavním zdrojem kokainu putujícího z amerického kontinentu do Evropy.
Především na severu Chile nabývá na intenzitě činnost některých nechvalně proslulých skupin věnujících se právě organizovanému zločinu a prodeji drog, za všechny lze jmenovat např. Tren de Aragua.
Nadále závažná je situace v regionu La Araucanía na jihu země, kde dochází k vyostřování střetů s domorodými obyvateli kmene mapuche, kteří pro svoji komunitu žádají větší práva. V oblasti už více než rok platí stav nouze a na bezpečnost dohlíží armáda, situace se však nelepší, právě naopak. Boric si všechny výše zmíněné problémy uvědomuje a je připraven jim čelit, veškeré kroky vlády v této otázce jsou však spíše reaktivní než proaktivní.
Nová Carta Magna
Pravděpodobně největším politickým tématem tohoto roku bude proces sepisování nové chilské ústavy. Poté, co se 4. září 2022 v referendu 62 % obyvatelstva vyslovilo pro odmítnutí návrhu sepsaného 155členným Ústavodárným shromážděním, nastalo období nejistoty. Vláda se nakonec rozhodla pro vypsání nových voleb, a to i přesto, že oporu v zákoně pro další hlasování bude přezkoumávat chilský Ústavní soud.
Nálada v Chile se však od roku 2019, kdy společnost byla rozhodnuta bojovat v první řadě proti vysoké společenské nerovnosti a nerovným příležitostem, radikálně změnila. Odpovídám tomu také složení Ústavodárného shromáždění. Zatímco to, které vyšlo z prvních voleb v květnu 2021, bylo z valné většiny tvořeno zástupci levice (nezávislí kandidáti, různá společenská hnutí a 17 domorodých obyvatel), nyní je tomu jinak. Vláda si uvědomuje, že v novém hlasování o podobě ústavy, které proběhne v prosinci tohoto roku, si tentokrát nemůže dovolit šlápnout vedle.
Z tohoto důvodu celý proces probíhá o poznání profesionálněji. Jednotlivé politické strany nejprve nominovaly celkem 24 zástupců s odbornou kvalifikací, kteří byli následně schváleni Kongresem, aby sepsali základ pro novou ústavu. Tento koncept ústavy bude následně 5 měsíců rozpracovávat 50 ve volbách zvolených členů, aby ho následně předložili ke schválení v povinném referendu. Složení tohoto shromáždění navíc reflektuje aktuální náladu ve společnosti.
Většina z ústavodárných poslanců pochází z pravicového politického spektra a vůbec největší počet členů má Republikánská strana, která je v Chile vnímána jako krajní pravice. Mezi hlavní otázky tak patří spíše boj proti kriminalitě a ekonomická situace než dostupnost zdravotnictví a školství, jako tomu bylo v minulé volbě. Kritici celého procesu proto namítají, že obavy občanů z krátkodobého vývoje země budou mít až příliš velký vliv na podobu nové ústavy, která by se přirozeně měla dívat více do budoucnosti.
Daňová reforma
Aby mohla Boricova vláda získat příjmy na hlavní body svojí agendy, mezi něž patří například změna penzijního systému či snižování nerovností, předložila 8. března 2023 Poslanecké sněmovně svůj návrh na daňovou reformu. S rozdílem jednoho poslance však nezískala potřebnou podporu, která by hlasování posunula do horní komory Kongresu.
V následujících čtyřech letech – tedy jen o něco málo více, než má být u moci stávající kabinet – by zamýšlené změny měly dle ministra financí Maria Marcela přinést státnímu rozpočtu příjmy v hodnotě 3,6 % HDP, což odpovídá zhruba 10 miliardám USD. Mezi hlavní priority v případě prosazení reformy by patřilo zvýšení univerzální garantované penze (PGU), zvýšení kapacit veřejných zdravotnických zařízení či více prostředků pro obce v regionech. Bez většího překvapení se návrhu postavili zejména zástupci pravicových stran, jimž se nelíbila přílišná míra progrese. P
řestože součástí reformy byly také slevy na dani z příjmu právnické osoby v případě zavádění inovací ve firmě, zvýšení daní by se týkalo především nejbohatších chilských domácností. Ty by jednak byly zatíženy obecně větší daňovou sazbou, kromě toho ale byla představena také daň z bohatství, která by se týkala Chilanů s majetkem v hodnotě přesahující 4,9 milionu USD.
Daňový systém Chile vykazuje značné disproporce. Zatímco daň z příjmu právnických osob je nadprůměrně vysoká a dle mnohých kritiků brzdí hospodářský růst, z daně z příjmu fyzických osob je 75 % obyvatelstva zcela zproštěno a pouze pro 5 % Chilanů s nejvyššími příjmy je aplikována sazba přesahující 10 %. Právě těch by se týkala daňová reforma především, spodní příjmové decily by nadále zůstaly z daně osvobozeny. Velkým oponentem daňové reformy byl také bývalý prezident Sebastián Piñera, dle nějž v době ekonomické stagnace není příhodná chvíle pro zvyšování daní, které by dále brzdilo hospodářský růst.
Budoucnost daňové reformy je tak nejasná. Aby mohl být přepracovaný návrh znovu předložen Poslanecké sněmovně, musí uplynout minimálně rok. Další možností by bylo dolní komoru obejít a návrh předat na hlasování rovnou Senátu, tam má však vláda ještě menší podporu. Okamžitým následkem tak bylo střídání pěti ministrů, které mělo tápající vládě dodat nový impuls.
Konec koronaviru v Chile
Nejen pro zahraniční cestovatele je důležitá informace, že chilské Ministerstvo zdravotnictví v souladu s rozhodnutím WHO k 9. květnu 2023 oficiálně ukončilo pandemii covidu-19 a veškerá s tím spojená opatření. Nově tak při vstupu do Chile nebude třeba předkládat ani PCR test, ani certifikát o očkování. Jedná se tak v této souvislosti o první významný krok od loňského října, kdy byla zrušena všechna protipandemická opatření platná pro pohyb v rámci země. Lze tak prohlásit, že po dlouhých 3 letech se jedná o opravdovou tečku za covidem v Chile, kde platila vůbec nejpřísnější pravidla na kontinentu související s bojem proti tomuto onemocnění.
Budoucí vývoj těžebního průmyslu, základního kamene chilské ekonomiky
Chile má přední pozici v těžebním průmyslu na světě, a to především v produkci mědi, lithia, molybdenu, zlata a stříbra. Jedná se zároveň o hlavní průmysl v zemi. Je největším producentem mědi, jódu a rhenia na světě a druhým největším producentem lithia, molybdenu a bóru. Ze 67,5 % je těžební průmysl v Chile tvořen soukromými firmami; existuje několik skupin velkých mezinárodních společností, které zde mají prostřednictvím koncesí povolení provozovat některé doly právě na měď, lithium, zlato a stříbro.
Příjmům do státní pokladny byly v loňském roce nakloněny rekordní ceny mědi, které sice zatím v roce 2023 mírně poklesky pod úroveň 4 USD za libru, ale stále se jedná o příznivé hodnoty. Chile navíc, stejně jako další země světa, přijalo rozhodnutí o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Na projektech spojených s tímto rozhodnutím se již pracuje také v těžebním sektoru. Zde se v souladu se závazky Pařížské dohody začalo počítat s konkrétními změnami, které by měly být už do roku 2030 přijaty ve všech dolech.
Zástupci chilské levice – a tedy především současnou vládou – je dlouhodobě kritizováno současné nastavení modelu těžebního průmyslu, který dle nich hraje výrazně ve prospěch zahraničních nadnárodních společností, jež těžbou způsobují výrazné škody místním ekosystémům a zisky repatriují do svých zemí původu bez investování v Chile. Také v tomto ohledu se Boric rozhodl konat a v prvním pololetí roku 2023 tak představil hned dva konzervativní návrhy: nejprve již zmíněný návrh na znárodnění těžby lithia na severu země a poté na zavedení poplatků z těžby mědi, tzv. royalties.
Budoucnost těžba lithia
Chile má po Bolívii a Argentině největší zásoby lithia na světě, na severu země u hranic právě s těmito dvěma zeměmi se nachází 11 % zásob tohoto bílého kovu. Zároveň je v současnosti Chile druhým největším producentem lithia na světě po Austrálii, která však má o 40 % méně zásob. V posledních letech se lithiu v Chile nedostávalo příliš pozornosti na úkor těžby mědi a zejména kvůli jeho dopadu na životní prostředí to vypadalo, že se s ním do budoucna nepočítá. Nová vláda to však chce změnit.
V dubnu letošního roku prezident Gabriel Boric představil Národní lithiovou strategii (Estrategia Nacional del Litio), která je mnohými stranami interpretována jako znárodnění tohoto odvětví. Dle Boricových slov by Chile mělo využít rostoucí světové poptávky po tomto kovu (kvůli elektromobilitě zažívá ročně až 30% nárůst), rostoucích cen a svých rezerv. Za tímto účelem bude založena nová státní společnost pro těžbu lithia, která bude chilské doly spravovat a lithium těžit.
V současnosti však mají licenci na těžbu v oblasti soukromé společnosti SQM a Albemarle, které mají povolení těžit až do roku 2030, resp. 2043. Vláda však dle svých slov doufá, že se společnostmi povede vzájemný dialog a že budou souhlasit s předáním dolů státu ještě dříve, než jim licence na těžbu vyprší.
Chile má nákladovou výhodu, neboť na rozdíl od Austrálie těžba na salarech probíhá povrchově, a ne hlubině. I tak však budou doly vyžadovat v následujících dekádách významné investice, aby byla úroveň těžby zachována. Je otázka, zda se Chile v tomto strategickém sektoru dokáže obejít bez zahraničních investorů.
Vyšší daně pro těžební společnosti
Druhou chystanou změnou, která již na rozdíl od znárodnění lithia prošla schvalovacím procesem a brzy se tak stane realitou, je zavedení royalty minero. Jedná se o specifický daňový režim upravující provoz velkých těžebních společností, který spočívá v určení maximální sazby korporátní daně a zároveň ve fiskální decentralizaci. Vybrané prostředky tedy budou namísto centrálního rozpočtu určeny pro jednotlivé obce.
Přestože celkové daňové zatížení dolů bude mírně vyšší, než je tomu např. v Austrálii nebo Peru, pro investory je tato novinka i tak pozitivní zpráva, neboť ukončuje dlouhé období nejistoty, kdy nebyla budoucnost těžebního průmyslu v Chile zcela zřejmá. Nyní mohou výši daně započítat do svých dlouhodobých plánů a zohlednit je ve svém investičním horizontu.
Korporátní daň tedy zůstává nezměněná, v jednotné výši 27 % pro všechna odvětví. Dále bude na těžební společnosti dle velikosti aplikována daň z provozní marže, a to ve výši 8–26 % (jedná se tedy o navýšení, doteď se sazba této daně pohybovala v rozmezí 5–14 %). A zcela nově bude zaveden poplatek z těžby zvaný royalty (Gross Revenue Royalty) ve výši 1 %, a to pouze pro společnosti klasifikované jako velké (tedy takové, které vytěží více než 50 tisíc tun minerálu ročně).
Zároveň však byla stanovena maximální efektivní míra zdanění, pro malé těžaře to bude 45,5 % a pro velké společnosti 46,5 %. Jak již bylo naznačeno, vybrané prostředky poputují zejména do regionálních a obecních rozpočtů na rozvoj jejich produktivity. Celkem by se mělo ročně jednat o 450 milionů USD. Vzhledem k tomu, že návrh zákona dolní komora Parlamentu schválila v polovině května, v platnost vstupuje už 1. ledna 2024.
I přes vše výše zmíněné investice do důlního průmyslu stále probíhají ve velkém měřítku a v Chile je naplánováno hned několik projektů, které by mohly být pro české dodavatele zajímavé. Vyjma již zmíněného zvyšování ekologičnosti těžby průmysl trápí zejména neustále se snižující produktivita, která vyplývá z čím dál menšího obsahu mědi ve vytěžené hornině, což mimo jiné urychluje přechod z povrchové těžby na hlubinnou.
Aby si chilští těžaři udrželi konkurenceschopnost ve světě, jsou vyžadovány právě takové investice, které celý proces zefektivní. Kromě projektů zahraničních společností má brzy začít stavba velkých projektů také u státního Codelca. Jedná se například o závod na odsolování mořské vody pro provoz dolů na severu země za 1 miliardu USD. Existuje také mnoho projektů na výstavbu závodů na produkci zeleného vodíku.
Rozvoj infrastruktury naskýtá velké příležitosti pro české firmy
Zahraniční kancelář CzechTrade Chile uspořádala v dubnu 2023 odbornou obchodní misi se zaměřením na železniční průmysl. V průběhu jednoho týdne se zástupci osmi českých firem mohli zúčastnit jednání se všemi hlavními aktéry tohoto oboru v Chile. Ze strany státních subjektů to bylo Metro de Santiago, které v současnosti staví v pořadí již sedmou linku, dále národní dopravce EFE, jenž ve velké míře modernizuje stávající tratě a plánuje výstavbu nových, a v neposlední řadě také ministerstvo dopravy.
Z řad soukromých společností mohly české firmy představit svoje inovativní produkty nákladním přepravcům FEPASA, FERRONOR a TRANSAP, kteří se zaměřují především na přepravu materiálu z dolů na severu země. Železniční tratě sice patří státu, ale údržbu si společnosti provádějí samy, a projevily proto velký zájem o navázání spolupráce. Mise byla zakončena B2B jednáními s potenciálními obchodními partnery a distributory, kteří by české společnosti mohli zastupovat na chilském trhu.
Z hlediska počtu přepravených osob je nejdůležitějším projektem propojení Santiaga a pobřeží po železnici, a to do přístavu Valparaísu. Vláda schválila plán na toto spojení a první vlak by po této trati měl vyjet už v roce 2030. Výchozím bodem tratě pro osobní a nákladní dopravu bude nádraží v městské části Santiaga v Quinta Normal, povede přes Tiltil a Llay Llay, odkud bude pokračovat směrem na La Calera, Limache a skončí v El Salto ve Viña del Mar. V Limache se nová trať napojí již na existující úsek Metra Valparaíso.
Výhodou je, že se bude využívat část infrastruktury, která již existuje, jako je např. třetí kolej pro nákladní přepravu a také infrastruktura příměstských drah (La Calera-Limache a Quinta Normal-Batuco). Celý úsek trati bude mít délku 172 kilometrů a cesta zabere 1 hodinu a 30 minut.
Dále je v plánu výstavba příměstské železnice v okolí Santiaga do města Melipilla či obnova některých regionálních tratí na jihu Chile. Zajímavou příležitostí pro české dodavatele je také právě začínající stavba tzv. vnějšího přístavu v San Antoniu, jejímž prvním krokem bude Multimodální terminál Barrancas. Vznik tohoto terminálu umožní zvýšit kapacitu nákladu přepravovaného vlaky v tomto přístavu až pětinásobně, a to na 250 tisíc tun ročně.
Projekt je právě ve fázi vypisování úvodních tendrů, stavba má být dokončena na konci roku 2025. Zároveň dojde k navýšení podílu nákladu přepravovaného po železnici, neboť s chystanými změnami (které zahrnují také vznik nového multimodálního terminálu v Santiagu) by až 40 % kontejnerů z přístavů bylo odbavováno touto cestou. Celková výše investice má dosáhnout až 18,5 milionu USD a stavět se začne příští rok.
Zároveň má dojít k navýšení kapacity přepravy nákladu po železnici také v dalších přístavech, do nichž jsou již zavedené vlečky, a to včetně sousedního Valparaísa. Objem kontejnerů putujících do Chile totiž v průběhu let narostl natolik, že silniční přeprava by brzy mohla narazit na své limity.
Očekávaný vývoj chilské ekonomiky v roce 2023
Po rekordním roce 2021, kdy chilské hospodářství vyrostlo o 11,7 % v porovnání s předcházejícím rokem, nastalo ekonomické ochlazení. V roce 2022 ekonomika vyrostla pouze o 2,4 % a v roce současném bude tato hodnota pravděpodobně ještě nižší, a to na hraně recese.
Největším makroekonomickým problémem, podobně jako v ostatních světových ekonomikách, je přetrvávající inflace. Přestože se úrokovými mírami podařilo mírně snížit spotřebitelskou poptávku naakumulovanou z předcházejících let, meziroční úroveň růstu cen v únoru 2023 byla 11,9 %. Výrazně je tedy převyšován 3% inflační cíl vytyčený Centrální bankou, kterého by dle optimistického scénáře mohlo být dosaženo až na sklonku roku 2024.
Nadměrná spotřeba vyvolána v minulých letech fiskální expanzí vlády a výběry z důchodových fondů AFP je tedy stále hlavním komponentem přetrvávajícího cenového růstu spotřebitelského koše. A to i přesto, že setrvale klesá cena primárních surovin včetně ropy, dodavatelské řetězce se obnovily, chilské peso posílilo a ceny lodní dopravy se rovněž vrací k předpandemickým cenám.
Od října 2022 jsou úrokové míry drženy na úrovni 11,25 % a prozatím není v plánu jejich snižování.
Znehodnocení chilského pesa
V červenci minulého roku chilské peso poprvé překročilo hranici 1000 CLP/USD, nad touto úrovní však setrvalo pouze pár týdnů. Centrální banka Chile na vývoj národní měny reagovala rozsáhlými devizovými intervencemi. V druhém pololetí roku tak sice vývoj pesa vzhledem k dolaru vykazoval velice vysokou volatilitu, celková tendence však byla klesající a na počátku roku 2023 tak posílilo až na hodnotu 800 CLP/USD. Od té doby směnný kurz osciluje okolo této hodnoty.
Vývoj domácí měny má vliv především na zdražování importů, které jsou v mnoha případech obchodovány v americkém dolaru. Očekává se, že peso bude dále posilovat v nominálním i reálném vyjádření, dopad na inflaci však bude v tomto ohledu marginální. Nutno dodat, že hlavní příčinou tohoto vývoje je depreciující dolar.
Běžný účet a investice
Běžný účet platební bilance se po několika obdobích v deficitu opět dostal do kladných hodnot, za což může nárůst exportů a zároveň pokles dovozů. V případě investic je také brát v potaz neustále se zdražující obslužnost dluhu, která je zapříčiněna kromě vývoje kurzu pesa také hrozícím zhoršením úvěrového ratingu země. Přestože stále se drží na úrovni A2, vývoj politické situace eskalovaný některými kroky Gabriela Borice je v této otázce důležitou proměnnou. Horší finanční podmínky, nejistota na kapitálových trzích a nižší dlouhodobá míra úspor tak zajištění financování investičních projektů činí obtížnějším.
Dopady vývoje světové ekonomiky
Negativní vliv na Chile bude mít také vývoj světové ekonomiky. Přestože Čína, největší odběratel chilské mědi, očekává návrat ekonomického růstu díky rušení pandemických opatření, rozvinuté státy – především USA a Evropská unie, které patří mezi důležité obchodní partnery – by se jen těsně měly vyhnout recesi. Mezi hlavní důvody patří nejistota na globálních trzích a restriktivní měnová politika jednotlivých zemí, která prostřednictvím vysokých úrokových měr brzdí růst. Rozvinuté země, které jsou obchodními partnery Chile, by v roce 2023 měly vyrůst jen o 0,4 %.
Ceny mědi by se oproti očekáváním z předcházejících odhadů měly udržet na poměrně vysoké hodnotě, a to okolo 3,8 USD za libru. Naopak cena ropy za barel by měla v tomto roce mírně poklesnout.
Očekávaný vývoj chilské ekonomiky
Aktuální odhady předpokládají, že ekonomika mezi tímto a příštím rokem zaznamená kumulativní nárůst přibližně o 1,5 %.
Pokud by této hodnoty skutečně mělo být dosaženo, ekonomika by už letos musela nadále vykazovat zpomalování spotřeby, udržet si celkový růst aktivity nad očekávání zaznamenané na počátku roku 2023 a také pokračování trendu poklesu nezaměstnanosti.
V současných podmínkách by tak byl hospodářský růst v tomto roce v rozmezí od -0,5 % do 0,5 %, což představuje výrazné zlepšení oproti prosincovým odhadům (mezi -1,75 % a -0,75 %). V roce 2024 by mělo tempo růstu HDP dosáhnout kladných hodnot, a to 1–2 %, a v následujícím roce 2025 by byl růst ještě vyšší – mezi 2 a 3 %.
Zpracováno zahraniční kanceláří CzechTrade Chile
Perspektivní obory v Latinské Americe:
