English version
Chilská vláda v první etapě, která by měla trvat 5 let od roku 2021, vyčlenila na vesmírný program 150 milionů USD. Předpokládá tři hlavní komponenty: národní satelitní systém SNSat, národní komunikační systém SNSat-Com a regionální monitorovací program. Ve druhé fázi, která by měla začít v roce 2026, je hlavním cílem urychlit vypuštění satelitů na oběžnou dráhu země a zajistit jejich provoz.
Historie od roku 2015
Historie chilského vesmírného programu sahá do roku 2015, kdy byla zřízena prezidentská komise – takzvaná Ministerská rada pro rozvoj vesmíru. Tato Rada byla za prezidenta S. Piñery v roce 2020 nahrazena dvěma orgány – Radou pro vesmírnou politiku (Consejo de Política Espacial) a Výkonným vesmírným výborem (Comité Ejecutivo Espacial). Oba tyto orgány jsou v současné době hlavními nástroji tvorby vesmírné politiky Chile.
Radu pro vesmírnou politiku vede ministr pro vědu, technologie, znalosti a inovace a jejími členy jsou ministři vnitra, obrany, zahraničních věcí, dopravy a telekomunikací a národních zdrojů. Jejím hlavním úkolem je předkládání návrhů na rozvoj a posílení národního vesmírného systému – tedy vypracování národní vesmírné politiky a programu. Poradním orgánem Rady je Výkonný vesmírný výbor, jehož členy jsou odborní zástupci výše uvedených ministerstev a také Ředitel vesmírného odboru/programu chilského letectva.
Španělsko chce vyslat vlastní raketu do vesmíru
Součást národní obranné koncepce
V roce 2020 se vesmírná politika stala součástí nově schválené národní obranné koncepce. V oblasti vesmírné politiky chce Chile dosáhnout autonomie a suverenity s cílem maximálního využití vesmírného prostoru pro hlubší poznání vlastního území, rozvoj země a zajištění národní bezpečnosti. Chile má ambice stát se centrem pro poskytování služeb a vědecko-technologický rozvoj v regionu.
V rámci této koncepce se Chile hodlá věnovat přípravě a budování programů pro design, výstavbu, realizaci a provoz vesmírných a komunikačních systémů a související pozemní infrastruktury s cílem zajistit zemi vlastní komplexní satelitní systém. Součástí plánů je také vytvoření Národní vesmírné agentury s právní subjektivitou jako agentury, která bude součásti ministerstva vědy, technologie, znalostí a inovací. Mělo by jít o vládní civilní agenturu, která by rovněž dohlížela na naplňování pěti dohod, jež Chile v oblasti vesmírné politiky uzavřelo.
Strategickým partnerem je izraelská firma
K realizaci SNSat byla na základě vyhlášeného tendru vybrána izraelská firma ImageSat International (ISI), která zvítězila z celkem 45 zúčastněných zahraničních firem. ISI se tak stala hlavním strategickým partnerem a garantem chilského satelitního programu. Národní satelitní systém má být založen na 10 satelitech, z toho 8 by mělo být vyrobeno v Chile (dva v roce 2023, po třech v letech 2024 a 2025). Bude se jednat o zásadní přínos pro národní vědecký a technologický rozvoj.
Těchto deset satelitů by mělo nahradit současný jeden chilský satelit FASat-Charlie, jehož životnost skončila před více než čtyřmi lety. Do roku 2025 by mělo Chile umístit na oběžnou dráhu tři minisatelity do 100 kg váhy (FASat Delta, FASat Echo 1 a FASat Echo 2) a dalších sedm mikrosatelitů o váze 12 a 13 kg, na základě dohody se společností SpaceX. ISI byla údajně vybrána hlavně díky přímým vazbám na SpaceX. Chile by se mělo postupně stát součástí mezinárodní satelitní sítě a získat přístup k dalším více než 250 satelitům.
Kromě SNSat bude vybudován národní komunikační systém SNSat-Com. Při jeho tvorbě hodlá Chile využít zkušeností nejen vlastních národních kapacit (univerzity, výzkumná centra), ale také kapacit ze zahraničí – chystá se pozvat odborníky, firmy a specialisty z vyspělých zemí v daném oboru, aby se do programu zapojili.
Národní vesmírné centrum
K zajištění provozu satelitů bude vybudováno Národní vesmírné centrum (Centro Espacial Nacional – CEN), kde bude fungovat řídicí centrum, specializovaná laboratoř pro výrobu družic a přepravního nákladu, centrum speciálních misí, vesmírné inovační centrum a také centrum pro analýzu a zpracování geoprostorových informací.
Toto centrum má být přístupné pro vědce z dalších latinskoamerických zemí. Má sloužit k vývoji, konstrukci a opravám satelitů a také jako místo pro další aplikovaný výzkum. V Antofagastě, Santiagu a také v Punta Arenas budou zřízeny monitorovací pozemní stanice pro zpracování informací získaných ze satelitů.
V obou případech, ať už jde o vybudování CEN, nebo regionálních monitorovacích stanic, má Chile zájem o sdílení informací a zkušeností se zahraničními partnery, o spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a o předání technologií.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Santiagu de Chile (Chile). Autor: Pavel Bechný, velvyslanec.
