Vedle mnoha negativních důsledků pro lidské zdraví má znečištění také výrazný ekonomický dopad: poškozováním zdraví lidí nejen zatěžuje národní rozpočty náklady na zdravotní péči, ale také degraduje ekosystémy a kvalitu jimi poskytovaných služeb a v neposlední řadě snižuje výnosy např. v zemědělství.
Z toho důvodu je dalším důležitým bodem Zelené dohody právě nulové znečištění v Evropě.
V důsledku celosvětového lockdownu v loňském roce výrazně poklesl obsah škodlivých látek v ovzduší, vodě a půdě. Tuto krátkodobou situaci nemůžeme použít jako model pro naši dlouhodobou cestu k nulovému znečištění, ale ukázalo se, že do kvality životního prostředí můžeme výrazně zasáhnout.
Máme příležitost přehodnotit celospolečensky zakořeněný způsob života a vytvořit a uchovat kvalitní životní prostředí pro další generace.
Příčiny znečištění v Evropě
Doprava
Doprava je zodpovědná za přibližně 45 % evropských emisí oxidu dusíku a značnou část celkových emisí dalších klíčových znečišťujících látek.
Hluk ze silnic
Silniční doprava je nejrozšířenějším zdrojem hluku v životním prostředí a v Evropě je škodlivým hladinám vystaveno více než 100 milionů lidí.
Zemědělství
Zemědělský průmysl je zodpovědný za 90 % emisí amoniaku. Neudržitelné zemědělské postupy vedou ke znečištění půdy, vody, vzduchu a potravin, nadměrnému využívání přírodních zdrojů a ztrátě biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémů.
Vytápění budov
Vytápění domácností a komerčních budov produkuje 53 % jemných částic (PM) při znečištění ovzduší prachem. Tyto částice jsou jedny z nejvíce škodlivých pro člověka. Pronikají do dýchacího systému a způsobují onemocnění plic a kardiovaskulárního systému. Domácnosti jsou také zodpovědné za vypouštění velkého množství znečišťujících látek do vody.
Odpady
Špatné nakládání s odpady přispívá ke znečištění ovzduší a ovlivňuje celé ekosystémy. Skládky, nedovolená likvidace a odhazování odpadků vytvářejí další rizika včetně znečištění půdy a mořského odpadu.
Výroba energie
Výroba a distribuce energie jsou hlavním zdrojem emisí oxidů síry a oxidu dusíku.
Vzduch
Téměř všichni obyvatelé evropských měst jsou denně vystaveni znečištění ovzduší, které překračuje úrovně stanovené v pokynech Světové zdravotnické organizace. Znečištění ovzduší je hodnoceno jako největší riziko pro životní prostředí v Evropě i na celém světě.
Společné pro látky znečišťující ovzduší je to, že jsou produktem systémů výroby a spotřeby, které jsou v naší společnosti pevně zakořeněné. Tyto systémy nejsou jen hlavními zdroji polutantů, ale také hlavními příčinami klimatické krize a rychlé ztráty biodiverzity.
Dosažení nulového znečištění ovzduší by po celém světě zvýšilo produktivitu a snížilo náklady na zdravotní péči. Musíme zásadně změnit a dekarbonizovat naše systémy výroby a spotřeby, a to zejména ty, které souvisejí s mobilitou, energetikou a potravinami.
Projekt podpořený TA ČR:
Vysoce účinné čističky vzduchu a vody využívající světelnou energii
Program: ALFA
Řešitelé: Technická univerzita v Liberci – Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace; ADVANCED TECHNOLOGY GROUP, s r.o.; Isolit- Bravo, s r.o.; Retap, s r.o.; Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.; Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.
Projekt reaguje na aktuální téma znečištění životního prostředí, konkrétně se zaměřuje na efektivní likvidaci nežádoucích látek obsažených ve vzduchu v interiérech. Cílem projektu byl návrh, konstrukce a výroba prototypu čističky vzduchu, která pracuje na principu fotokatalýzy. Tato metoda využívá fotoaktivní nanopovrchy a díky tomu
dokáže rozložit viry nebo bakterie působením světelné energie.
Dalším výstupem projektu byl vývoj technologie a výroba prototypu čističky odpadních vod. Fotokatalytické čističky vody mohou v praxi využít mnohá průmyslová odvětví, například v procesu čištění oplachových vod. Unikátní metoda fotokatalýzy a její využití při čištění vzduchu a vody je atraktivní i pro mezinárodní trh. Je vysoce účinná, protože likviduje škodlivé látky i ve velmi nízké koncentraci. Zároveň je celý proces, v porovnání s jinými metodami, ekonomicky úspornější.
Krajina
Způsob, jakým využíváme krajinu, často přináší další nepřirozené látky do ekosystémů. Jejich cílem je především chránit vybrané plodiny nebo jim dodávat živiny. Do půdy se tak mohou dostat nejrůznější pesticidy a herbicidy, průmyslové chemikálie apod., které se zde dočasně ukládají.
Polutanty se potom mohou šířit ve velkých vzdálenostech vodou nebo vzduchem a ukládat se po celém zemském povrchu, kde ovlivňují půdní organismy, případně kontaminují potraviny a pitnou vodu. V Evropské unii bylo rekultivováno více než 65 000 lokalit, většina potenciálně kontaminovaných oblastí ale stále zůstává nedotčena.
Pro zajištění zdravé půdy, a tím pádem také čistější vody a ovzduší, zůstává z dlouhodobého hlediska nejúčinnějším a nejlevnějším způsobem prevence. Znečištění půdy může předejít recyklace, nakládání s odpady, střídání plodin, precizní zemědělství, omezené používání pesticidů a hnojiv i čistší doprava a průmysl.
Projekt podpořený TA ČR:
Nové české přípravky zlepší půdní vlastnosti a zdraví pěstovaných rostlin
Program: EPSILON
Řešitelé: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze (VÚRV); AGRO CS a.s.
Nové přípravky jsou velmi ekologické – vyvíjejí se na bázi rostlinného oleje kaledy lysé, který je v Česku považován za exotický. Cílem těchto přípravků je významně snížit výskyt chorob a škůdců na rostlinách či v půdě. Namísto rizikových pesticidů do půdy dodají potřebné živiny a neohrozí ostatní necílové organismy. Pěstitelé tak naleznou
vhodnou alternativu k dosud používaným škodlivým chemikáliím, jejichž rezidua mohou zůstávat v potravinách.
Voda
V průběhu dějin lidé osidlovali mořská pobřeží nebo okolí řek. Důvod byl prostý – proud přinášel čistou vodu a odnášel vyprodukovaný odpad. Vypouštění odpadní vody a spotřeba vody čisté se však zvyšovala s rozrůstáním lidských osídlení a s průmyslovou revolucí. Stejně jako jakýkoliv jiný životně důležitý zdroj nebo živý organismus, i voda je vystavována velké zátěži.
Všechna moře v Evropě v současnosti čelí rozsáhlému problému se znečištěním, které se pohybuje od 75 % do 96 %. Znečištění způsobuje rybolov, lodní doprava, cestovní ruch nebo těžba ropy a zemního plynu. Dalším zdrojem jsou mikroplasty a nanoplasty, které mají navíc schopnost vázat na sebe další znečišťující látky.
Vznikají tak vysoce koncentrované škodlivé chemické látky, které se dál pohybují v mořském ekosystému. Úsilí o dosažení nulového znečištění vyžaduje obnovení přirozených funkcí podzemních a povrchových vod, mořských a pobřežních vod, řešení znečištění z povrchového odtoku vody ve městech a řešení nových problémů, jako jsou mikroplasty a chemické látky, omezení používání chemických pesticidů v zemědělství, omezení používání antibiotik a snížení obsahu hnojiv v životním prostředí.
Projekt podpořený TA ČR:
Neuronová síť pomůže ochránit vodní toky před znečištěním
Program: Prostředí pro život
Řešitelé: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze; ČVUT
S klimatickou změnou nesouvisí jen dlouhotrvající sucho nebo přívalové deště, ale také výkyvy v kvalitě odpadní vody vypouštěné z tuzemských čistíren do řek a okolního prostředí. V reakci na tuto problematiku vyvinuli výzkumníci inteligentní IT systém, který umožní včasnou předpověď úrovně znečištění a jeho změn v městských
stokových sítích. Softwarový nástroj pomůže v reálném čase zvolit technologická opatření, která eliminují rizika znečištění vodního ekosystému.
Hluk
Podle Světové zdravotnické organizace má dlouhodobá expozice hluku, a to i na úrovních, na které jsme zvyklí v městských oblastech, výrazně negativní dopady na lidské zdraví – může způsobit srdeční nemoci nebo chronické narušení spánku. Nejméně každý pátý Evropan je v současné době vystaven hladinám hluku, které jsou považovány za zdraví škodlivé.
Podle odhadů je dlouhodobé celodenní hlukové zátěži z dopravy nad 55 decibelů vystaveno 113 milionů Evropanů. Je zřejmé, že nemůžeme snížit hlukové znečištění na úplnou „nulu“. Evropské země ale přijaly řadu opatření k jeho snížení nebo regulaci.
K nejoblíbenějším opatřením ve městech patří nahrazení staršího dláždění ulic hladším asfaltem nebo snížení nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h. Některá města se snaží zvýšit povědomí o méně hlučných způsobech přeprav a podporují využívání kola, chůze a elektrických vozidel. Celá řada měst a regionů rovněž zavedla tiché oblasti, jako jsou parky a další zelené plochy, kam se lidé mohou uchýlit.
Projekt podpořený TA ČR:
Snížení hlukové zátěže z dopravní infrastruktury díky recyklaci pneumatik
Program: ALFA
Řešitelé: ČVUT; DUFONEV R.C., a.s.; MONTSTAV CZ, s.r.o.; STRABAG Rail, a.s.
Pro snížení hluku z dopravní cesty se v současné době využívají materiály umožňující pohlcování akustické energie. Jedním z takových materiálů je drcená guma vyrobená z vyřazených automobilových pneumatik. Cílem projektu bylo ověřit možnost využití drcené gumy ve formě desek jako zvukově protihlukového materiálu do konstrukce gabionu, a tím přispět ke snižování hlukových emisí a celkové hlukové zátěži z dopravní infrastruktury tak, aby v místě použití byly splněny předepsané evropské standardy.
Chemické látky
Syntetické chemické látky jsou všude okolo nás. Těm zdraví škodlivým lze podle některých odhadů připsat přibližně 6 % celosvětové zátěže způsobených nemocí včetně chronických a nádorových onemocnění nebo neurologických a vývojových poruch. Věčné chemické látky, neboli perzistentní organické znečišťující látky, se mohou hromadit v lidských tkáních, což má po dlouhodobé expozici negativní dopad na zdraví.
Příkladem jsou perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), které mohou být v pitné vodě, potravinách, obalech, prachu, kosmetice nebo textiliích. Některé chemické látky zase narušují fungování hormonálního systému těla. Příkladem jsou ftaláty, které mohou obsahovat potravinové obaly, plastové hračky, ale i osvěžovače vzduchu nebo mýdla.
Evropská unie už zakázala používání některých z těchto látek a omezila jejich další používání v hračkách, kosmetických přípravcích a nádobách na potraviny. Jisté druhy látek určených k hubení škůdců v zemědělství dramaticky ohrožují včely, které mají v produkci potravin klíčovou roli. Pesticidy mohou mít dopad také na populace ryb, ptáků a celých potravinových řetězců.
V roce 2013 Evropská komise výrazně omezila používání přípravků na ochranu rostlin a ošetřeného osiva, které obsahují určité neonikotinoidy na ochranu včel medonosných. Předpisy omezují používání nebezpečných chemických látek ve výrobcích osobní hygieny, v kosmetice, textilu, elektronických zařízeních a v materiálech určených pro styk s potravinami.
Projekt podpořený TA ČR:
Odstraňování polárních polyfluorovaných sloučenin z kontaminovaných materiálů
Program: ZETA
Řešitelé: Univerzita Pardubice – Fakulta chemickotechnologická; Výzkumný ústav organických syntéz a.s.
Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou skupinou několika tisíc člověkem vytvořených organických látek vyráběných od 50. let 20. století. Jsou používány pro odpuzení vody či mastnoty z papírových obalů potravin, outdoorového oblečení, teflonu a Gore-Texu.
Člověk PFAS přijímá hlavně v potravě a vodě, přičemž obavy vyvolávají zejména případy kontaminace pitné a podzemní vody v okolí průmyslových závodů a letišť. Budou ověřeny techniky detekce a navrženy a otestovány dekontaminační techniky vhodné pro odstraňování PFAS z kontaminovaných materiálů a bude vyvinuto zařízení vhodné pro jednoduchou aplikaci těchto dekontaminačních technik.