Dlouhodobě by mohl čínský vliv ohrozit konkurenční přístavy na severu Evropy. Rotterdam, Antverpy, Hamburk a Bremerhaven jsou nyní největšími přístavy v EU.
Čína se pokouší ovládnout Středozemní moře a kontejnerovou lodní dopravu přes investice do přístavů v Itálii. I když zatím není nic podepsáno, italské přístavy by mohly plnit klíčovou úlohu pro budování novodobé Hedvábné stezky a navíc by konkurovaly nizozemským a německým přístavům, které jsou nyní v zemích EU největší.
Plánované investice Pekingu rozdělují i italskou vládu. Zatímco levicové Hnutí pěti hvězd je pro finanční injekci z východu, Liga severu se bojí čínské kolonizace, upozornil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Zapojení do budování Hedvábné stesky má v Itálii podepsat čínský prezident Si ťin-pching 22. března. Zatím ale není jasné, jak bude konkrétní dohoda vypadat. V případě zapojení Itálie by se jednalo o první členskou zemi skupiny G7. To kritizují Spojené státy.
Čína již prostřednictvím firmy Cosco ovládá přístav Pireus v Řecku, který je ale špatně napojen na další logistiku – silniční a železniční.
Výhodnější spojení se zbytkem Evropy by představovalo ovládnutí přístavů na severu Itálie. V úvahu přichází Janov nebo Terst, případně Civitavechiia severně od Říma. Největším italským přístavem je Janov, který v roce 2017 odbavil 2,6 milionu kontejnerů.
Po vstupu čínské strany by mohl objem přepravy výrazně vzrůst, jako tomu bylo v případě řeckého Pirea. Zde se počet přepravených kontejnerů mezi roky 2007 a 2017 zvýšil třikrát na 4,1 milionu kontejnerů. Hnutí pěti hvězd je pro vstup Číny do projektu přístavu v Terstu. Na druhou stranu ale hnutí blokuje výstavbu vysokorychlostního železničního tunelu mezi Lyonem a Turínem, který má propojit tratě mezi Francií a Itálií.
Největší přístavy Evropy (podle počtu přepravených kontejnerů v roce 2017)
Rotterdam | 12,9 milionu |
Antverpy | 10,0 milionu |
Hamburk | 8,9 milionu |
Bremerhaven | 5,5 milionu |
Valencie | 4,8 milionu |
Algeciras | 4,4 milionu |
Pireus | 4,1 milionu |
Zdroj: Eurostat
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák