English version
Produkovat výrobky, které po skončení životnosti putují na skládky je podle odborníků dlouhodobě neudržitelné. Prosazují proto přechod na cirkulární ekonomiku, kde se nerostné suroviny stále opakovaně využívají. A mimo tento “nekonečný“ cyklus končí jen materiály přírodního původu, které se rozloží v přírodě přirozenou cestou.
I když řada firem vnímá tlak na přechod k cirkulární ekonomice jako další zátěž svého podnikání, některé české podniky již ukazují, že principy oběhového hospodářství lze skloubit s dobrými ekonomickými výsledky.
Prosadit některé změny přitom nebylo pro podniky jednoduché. Týká se to například společnosti ASIO, která již před několika lety představila svoji technologii čištění takzvané šedé vody. Právě recyklace vody, které kvůli suchu a změnám klimatu ubývá, bude patřit ke klíčovým oborům cirkulární ekonomiky. Přes narůstající problémy s vodou však Česko v této oblasti zůstává konzervativní. Podle zkušeností společnosti ASIO tak některé státní orgány dělají vše pro to, aby voda nešla recyklovat.
Když ASIO poprvé představovalo membránové čištění, většina tuzemské odborné veřejnosti hledala důvody, proč to nepůjde. Po 15 letech se tento způsob čištění vody běžně využívá. Na hospodaření firmy? nemělo nové udržitelnější směřování negativní dopad. Roční obraty pohybující se okolo 245 milionů mírně stoupají a firma si tak může dovolit experimentovat i nadále.
Nicméně marketingově je revoluční přístup ASIO velkým pomocníkem. „Když něco děláte jako první, lidé si vás pamatují a nemusíte za marketing tolik utrácet. Tím, jak se s vámi všichni porovnávají, vás propagují. Dříve jsem nevěděl, co si mám o slovu udržitelnost myslet. Dnes vím, že to znamená využívat co nejméně nových zdrojů. Také vím, že udržitelnost má některé v praxi ověřené zákonitosti. Například, čím blíže řeším problém u zdroje, tím je to pro přírodu a tedy i pro nás lidi lepší,“ popisuje svoji zkušenost se zaváděním principů cirkulární ekonomiky Karel Plotěný, spoluzakladatel firmy ASIO.
Nesmrtelný beton
České inovace přinášejí zmenšení zátěže pro životní prostředí také v dalších oblastech. Česká pobočka stavební společnosti Skanska začala používat takzvaný recyklovaný beton, vyvinutý ve spolupráci s tuzemskou firmou ERC-TECH a vyráběný až ze stoprocentně recyklované stavební suti. Zbytky ze zdemolovaných staveb přitom představují až polovinu všech odpadů vyprodukovaných v České republice.
Zároveň rychle ubývá zdrojů kameniva, které je potřeba pro výrobu nového betonu. Do 9 let bude mít z 221 českých lomů zásoby jen 107 z nich a k úplnému vyčerpání by v tuzemsku při současném průměrném tempu spotřeby mělo dojít už kolem roku 2062.
Český patent, na jehož základě Skanska vyrábí materiál pojmenovaný Rebetong, tak má potenciál způsobit ve stavebnictví revoluci na globální úrovni. Materiál má obdobné vlastnosti jako beton, místo přírodního kameniva ale díky nano-příměsi využívá stavební suť. Nová technologie, kterou Skanska začala používat jako vůbec první firma na světě, tak umožňuje z materiálu po ukončení životnosti staveb postavit stavby nové.
Rebetong tak může vyřešit obrovský objem odpadu, který v současnosti po demolicích staveb končí na skládkách. Životnímu prostředí zároveň uleví snížením uhlíkové stopy, a to třeba omezením těžby i dopravy potřebné k převezení kameniva z omezeného počtu lomů do betonárny. Využívání stavební suti místo drahého přírodního kameniva má výraznou výhodu z hlediska ceny stavby. Peníze bude budova navíc majiteli šetřit i v průběhu celého životního cyklu. Rebetong má totiž nižší koeficient tepelné vodivosti, což znamená nižší energetickou náročnost budov.
„Společnost Skanska klade na udržitelnost staveb velký důraz, což dokazuje i náš závazek stát se do roku 2045 uhlíkově neutrální. Proto nás těší, že jsme začali využívat materiál, který může životnímu prostředí ulehčit ve fázi stavby i při následném využívání,“ říká Michal Jurka, prezident Skanska Central Europe.
Zvyšování podílu recyklovaných materiálů při stavbách je kvůli stále silnějšímu důrazu na cirkulární ekonomiku důležitým tématem. Jen Praha například v současné době spotřebovává 13 milionů tun stavebních materiálů ročně a pouze z 10 procent je recyklátem. „Produkty vyrobené podle našeho patentovaného technologického know-how se po ukončení své životnosti opět použijí pro stavební průmysl. Je tak zaručený nekonečný životní materiálový cyklus. Betony a výrobky z betonu splňují nejpřísnější kritéria požadavků betonářských norem. V současné chvíli se jedná o jediný beton na světě vyrobený ze 100% recyklovaných kameniv,“ dodává Pavel Gorecký, výkonný ředitel společnosti ERC-TECH, která spolu se Skanskou technologickou inovaci přinesla na trh.
Banánové vlákno místo plastu
Přední čeští výrobci ukazují ostatním firmám cestu také v oblasti obalových materiálů. Na biologicky rozložitelné obaly vsadil například producent bio čajů Sonnentor. Ten se na inovace v této oblasti zaměřuje od roku 1992, kdy působí na českém trhu. Od roku 2008 se pak firmě podařilo z větší části přejít na obnovitelné kompostovatelné materiály.
Vedle papíru, kartonu nebo filtračního papíru určeného k výrobě nálevových sáčků, začal výrobce čajů používat také takzvanou biodegradabilní folii z celulózy. Tím z většiny nahradil neobnovitelný plastový obalový materiál. Biodegradabilní folie, kterou používá, navíc dokáže uchránit aroma čajů a koření. Neškodně se rozkládá na domácím kompostu nebo formou průmyslového kompostování. Klasické čajové sáčky, které v Sonnentoru produkují, jsou vyrobeny z vláken textilního banánu, takzvaného abaka. Takzvané pyramidální sáčky, které svou velikostí umožňují zachovat větší kousky ovoce i bylinek, zase vyrábějí z kukuřičného škrobu.
„Když jsem při procházce v lese uviděl plastový sáček od mléka z mého dětství, říkal jsem si, jak bych se asi cítil, kdybych za 500 let našel v přírodě plastové obaly Sonnentoru. Proto jsme se rozhodli přístup k obalům radikálně změnit,“ říká ředitel firmy Josef Dvořáček. O tom, zda je toto řešení levnější nebo dražší než používání škodlivých plastů, do detailu nepřemýšlí. „Víte, že ani nevím? Nemáme spočítané, jestli je to dražší nebo levnější. Děláme to proto, že tomu věříme,” dodává Josef Dvořáček. Vzhledem k tomu, že obrat firmy roste, naposledy dosáhl výše 314 milionů korun, a počet zaměstnanců také, v roce 2018 měla firma 150 pracovníků, tak ekologický přístup hospodaření firmy rozhodně neohrožuje.
Navíc zaměstnanci Sonnentoru přicházejí s dalšími nápady, jak přispět k ochraně životního prostředí. Z bylinného prachu, který vzniká při zpracování čaje, vyrábějí pelety a vytápějí s jejich pomocí polovinu závodu. Sklady jsou dále vytápěny odpadovým teplem z kompresorovny a chlazeny nočním vzduchem. Na dvou střechách leží solární panely a jednu z nich zdobí zelený porost s včelínem.
Hlavně nic nevyhodit
Cestu k lepší budoucnosti ukazuje také projekt Opravárna, který založil Jan Charvát. Ačkoliv je Česko národem kutilů, posledních 30 let je země pod tlakem konzumní mantry, která říká: „Kupujte a vyhazujte.” Přesvědčit zákazníky, firmy a investory o tom, že je lepší si věci nechat opravit než koupit nové, proto vyžaduje značné úsilí. Na začátku tak Opravárna byla vnímána jako firma, která může oslovit jen malou skupinku lidí, dnes se však situace mění. Velké značky a prodejci se snaží profilovat jako udržitelné a mají větší zájem o spolupráci.
„Svět není na jedno použití. Čím dříve si to firmy uvědomí a začnou přemýšlet cirkulárně, tím lépe pro přírodu i pro ně samotné, protože to bude jejich konkurenční výhoda na trhu,“ říká Jan Charvát.
Ten se k projektu dostal přes práci novináře. „Když jsem v roce 2014 psal o holandské iniciativě Repair Café, která jednou týdně sdružuje opraváře a zákazníky, byl jsem z této myšlenky nadšený. Hodně mě překvapilo, že Repair Café působí téměř po celém světě kromě Česka, a tak jsem se rozhodl něco podobného založit u nás,” dodává Jan Charvát.
Opravárna v současnosti spolupracuje s více než tisícovkou jednotlivců i firem, mezi něž patří největší servisy na trhu, malé opravárny i amatérští kutilové. Pomocí webu se zákazníci mohou jednoduše dostat k opravářům z okolí. Stačí popsat poruchu, zaplatit 49 Kč a zpravidla během pár hodin dostanou do emailu několik nabídek.
Mláto jako surovina
S využíváním nových surovin, které vznikají v jiných potravinářských výrobách, přišla Biopekárna Zemanka, která vyrábí sladké biosušenky a slané biokrekry. Česká firma vznikla v roce 2006 ve vesnici Oříkov u Sedlčan. Všechny její produkty jsou připravovány podle vlastní receptury. Firma peče výrobky, které podléhají certifikaci bio kvality. Používá jen suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství. Zároveň v provozu užívají ekologické čisticí prostředky, recyklované kartony a odebírají energii pouze z obnovitelných zdrojů.
Nově začali při pečení využívat mláto vznikající ze sladu používaného při výrobě piva v Plzeňském Prazdroji. Pivovar dodává mláto třeba zemědělcům pro krmení zvířat nebo ho používá na zelenou energii. Mláto má vyšší obsah bílkovin i vlákniny a nižší obsah sacharidů. „Těchto vlastností dokonale využívá několik startupů v USA a vyrábí z něho speciální mouku nebo zdravé tyčinky. Rozhodli jsme se najít partnera, který by spolu s námi zkusil experimentálně vyrobit něco podobného i u nás,“ říká iniciátorka projektu Tereza Kamal z Plzeňského Prazdroje.
Jan Zeman, zakladatel biopekárny, myšlenku nejprve považoval za nereálnou. „Nedovedl jsem si představit, jak by bylo možné s mlátem pracovat, něco z něj vyrobit a dodržet všechna hlavně hygienická nařízení. Zároveň mě nadchla myšlenka přidat našim bioproduktům další inovativní prvek. Zkusit péct z odpadních surovin byla proto výzva,” vzpomíná Jan Zeman na moment, kdy s návrhem ve finále souhlasil.
Pekárna nakonec našla správný postup pro zpracování mláta. Za dva měsíce z něj pak začala vyrábět krekry. „Máme teď v sortimentu chutné krekry z pivovarského mláta. Vznikly z experimentu, kterému jsem upřímně na začátku moc nevěřil. Doufám, že naším příkladem prošlapáváme cestu dalším, kteří by chtěli podobné projekty v potravinářství zkusit třeba i s jinými zbytkovými surovinami,“ dodává Jan Zeman.
Inspirace v regionech
Představovat podobné nápady dalším firmám má za cíl Český cirkulární hotspot, který spustil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s agenturou CzechInvest. „Česko je plné firem, které se cirkulární ekonomice věnují, aniž by o tom samy věděly. Pro nás je ale důležité, abychom vytvořili systém, kde jsou ekoinovativní a cirkulární nápady podporovány od samého počátku. Pro tento ekosystém je důležitá spolupráce všech stran, a proto jsme se rozhodli spojit síly s CzechInvestem, který má již vybudovanou silnou regionální infrastrukturu, do které stačí dostat nová témata s velkým potenciálem, a tím cirkulární ekonomika bezesporu je,“ vysvětluje důvody vzájemné spolupráce Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.
Institut letos vydal také publikaci „Cirkulární Česko 2“, která shrnuje příběhy inovativních firem zmíněných v tomto článku. Cirkulární Česko 2 přináší pohled do zákulisí devíti firem – mapuje výzvy, kterým čelí, jejich cirkulární řešení a výsledky, jež s nimi dosáhly. Celkem jde o více jak 20 stran s inspirací nejen pro podnikatele a manažery, nový pohled nabízí i zástupcům organizací, měst, obcí a široké veřejnosti.
„Cirkulární ekonomika není pouhé trendy slovní spojení, se kterým koketuje Evropská unie a pár uvědomělých firem. Koloběh zdrojů fungoval v přírodě odjakživa, jen my, lidé, jsme na něj pozapomněli. S mizejícími zdroji ale už jen stěží udržíme současné tempo růstu a proto se mnoho firem i jednotlivců přiklání k modelu cirkulární ekonomiky,“ uzavírá Soňa Jonášová.
Dalibor Dostál
