English version
Letos se sazby nesnižovaly vůbec poprvé. V první polovině letošního roku snižovali bankéři na zasedáních rady úrokové sazby pravidelně o 50 bazických bodů (0,5 %). V srpnu pak přeřadili na nižší rychlost a upravili je méně – tedy jen o 25 b.b. Naposledy se tak stalo v listopadu.
Inflace v Česku nyní zůstává stabilní, po mírném růstu na podzim se přiblížila ke třem procentům v meziročním srovnání. V listopadu dosáhla průměrná míra inflace 2,7 procenta.
ČNB nesnížila ani další sazby
Na stejné úrovni jako dvoutýdenní repo sazba zůstaly v prosinci i další úrokové sazby – diskontní na třech a lombardní na pěti procentech.
Rozhodnutí centrálních bankéřů nicméně opět nebylo jednomyslné. Pro nesnižování úrokových sazeb tentokrát hlasovalo pět členů bankovní rady, dva byli pro pokles o 25 b.b. na 3,75 procenta.
Nová makroekonomická prognóza ČNB přitom v listopadu mírný pokles úroků doporučovala, a to z důvodu zhoršené predikce vývoje tuzemské ekonomiky. Banka aktuálně předpokládá zvýšení hrubého domácího produktu v roce 2024 pouze o jedno procento. Příští rok by měl HDP růst o 2,4 procenta. Srpnová predikce přitom počítala s růstem 1,2 respektive 2,8 procenta.
ČNB v srpnu snížila sazby jen o 25 bodů, počítá s nižším růstem ekonomiky
Úrokové sazby jsou v současnosti na nejnižší úrovni od února 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu a následná krize spojená s rychle rostoucími cenami a dvoucifernou inflací.
Ekonomové pauzu očekávali. Jen krátké intermezzo?
To, že si dá centrální banka se snižováním sazeb pauzu, ekonomové očekávali, prosincové zasedání tedy nepřineslo žádné překvapení.
„Cílem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž dvouprocentního inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová aktivita zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k dalšímu poklesu inflace,“ vysvětluje guvernér ČNB Aleš Michl.
Podle analytiků Raiffeisen Bank ponechala Česká národní banka měnově-politická opatření beze změny v souladu s jejich prognózami i očekáváním trhu. Základní úroková sazba je v současnosti o jeden procentní bod nad úrovní depozitní sazby Evropské centrální banky.
Predikce: Česká ekonomika v roce 2025 zdvojnásobí růst, inflace bude pod kontrolou
Ekonomové Raiffeisen Bank (RB) očekávají, že mnoho prostoru pro snižování sazeb nebude mít ČNB ani v příštím roce. Ten bude podle nich charakterizován výzvami na mnoha frontách, jež mohou ohrožovat dosažení cenové stability v Česku (rostoucí ceny potravin a služeb, kurz koruny či vnější ekonomické faktory).
„Banka reaguje na mírné zvýšení inflačních rizik, které mohou bránit dosažení cenové stability v příštím roce. Dnešní zasedání potvrdilo naši prognózu, ke které se v průběhu měsíce připojila většina analytické obce. Z vystoupení jednotlivých členů Bankovní rady ČNB bylo zřejmé, že pro prosincové zasedání bude klíčová opatrnost ve světle zvýšených rizik,“ popisuje analytik RB Vít Mikušek.
Centrální banka aktuálně očekává průměrnou inflaci v příštím roce ve výši 2,6 procenta, což je o 0,6 procentního bodu více než v její předchozí srpnové prognóze.
Mezi hlavní proinflační rizika se podle Mikuška zařadil vývoj v rámci jednotlivých kategorií spotřebního koše, zejména v oblasti služeb, ale i cen potravin. K jejich zvýšení navíc přispívá i pokračující růst reálných mezd.
Politická kultura v ČR téměř znemožňuje, aby ekonomika šlapala lépe, říká Dominik Stroukal
„V příštím roce mohou proinflačně působit i případné celní války skrze vyšší ceny importu, jakož i slabší než očekávaný směnný kurz koruny, který bude čelit výzvám zejména ze strany amerického dolaru,“ doplňuje analytik. Raiffeisen bank očekává, že se sazby příští rok ještě sníží, ale jen o 0,5 procentního bodu na 3,5 procenta.
Jak reaguje česká měna?
Koruna ihned po zveřejnění rozhodnutí mírně posílila a dostala se zpět pod úroveň 25,10 koruny za euro, česká měna krátce posílila i vůči americkému dolaru, následně se ale její kurz opět propadl. Podle ekonoma Lukáše Kovandy může za její mírný pokles právě informace, že rozhodnutí bankovní rady nebylo jednomyslné.
„Ukazuje se totiž, že v bankovní radě stále nechybí hlasy volající po razantnějším postupu při snižování sazeb. Takový postup by korunu oslabil výrazněji. ČNB tak o to spíše obnoví snižování úrokových sazeb hned zkraje roku 2025, dost možná hned na prvním zasedání v únoru, přičemž už v polovině roku by se základní sazby měla blížit úrovni tří procent,“ domnívá se Kovanda.
Některé členy bankovní rady mohla podle Kovandy k rozhodnutí zvednout ruku pro ponechání stejné úrovně sazeb zviklat i „jestřábí“ rétorika americké centrální banky. „Ta v příštím roce hodlá své sazby snižovat pomaleji, než se dosud obecně mínilo. Posilování dolaru, které to vyvolalo, představuje inflační tlak v Česku, neboť ČR je čistým dovozcem například ropy, která se ve světě právě dolarech obchoduje,“ doplňuje Kovanda.
V příštím roce mohou proinflačně působit i případné celní války skrze vyšší ceny importu, jakož i slabší než očekávaný směnný kurz koruny, který bude čelit výzvám zejména ze strany amerického dolaru
Vít Mikušek, Raiffeisen Bank
„To, že si dají centrální bankéři ve snižování sazeb v prosinci pravděpodobně pauzu, dopředu avizovaly rozhovory s členy bankovní rady. Ostatně i okamžitá reakce koruny byla po dnešním rozhodnutí ČNB nevýrazná a koruna vůči euru posílila jen marginálně,“ potvrzuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Ten připomíná, že na začátku prosince došlo k významné personální změně v bankovní radě, kterou opustil Tomáš Holub. Ten byl jednoznačně nevýraznějším zastáncem rychlého snižování sazeb v průběhu letošního roku.
Další ekonomové očekávají pokles sazby až na tři procenta
Bankovní rada podle Nováka snižování sazeb přerušila, ale rozhodně neukončila. „Uvolňování měnové politiky bude v příštím roce pokračovat, ČNB však bude sazby snižovat pozvolněji, než tomu bylo letos. Důležitým vodítkem bude pro bankovní radu hned zkraje roku lednová inflace, a to jak samotná výše, tak i její struktura,“ domnívá se Novák.
Ten očekává v roce 2025 opět jen „anemický“ růst domácí ekonomiky, což bude bankovní radu v kombinaci s ustupujícími inflačními tlaky tlačit ke snížení hlavní úrokové sazby až na tři procenta. Ani analytik Akcenty tedy nevěří, že se snižování sazeb zastaví.
Slabší koruna bude zvyšovat pravděpodobnost, že ČNB bude úrokové sazby snižovat pozvolnějším tempem. A naopak silnější koruna může působit opačně
Miroslav Novák, Akcenta
„Můžeme spekulovat, co ČNB k tomuto kroku vedlo. Bez jejich povšimnutí určitě nezůstal mzdový růst ve třetím kvartále letošního roku, který dosáhl sedmi procent meziročně. Zároveň platí, že ačkoliv inflace zboží již zůstává na umírněných hodnotách, na definitivní uklidnění ve službách teprve čekáme,“ prohlašuje hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
V neposlední řadě mohli bankéři dospět k názoru, že před tradičním lednovým přeceněním, které obvykle udává inflační trend pro celý zbytek roku, není nutné podstupovat zbytečné riziko. „Pokud v novém roce data výrazně nepřekvapí směrem nahoru, předpokládáme, že bude proces uvolňování měnové politiky znovu obnoven, a to hned na únorovém zasedání,“ dodává Hradil.
jap
