English version
Inflace se na začátku letošního roku vyvíjí příznivě. Podle ekonomů ale banka nechce snižovat sazby razantněji, protože stále identifikuje inflační rizika, a to kvůli rychlejšímu růstu cen v oblasti služeb, slabší koruně či dopadům oživení úvěrové aktivity.
Růst inflace by měl být nicméně po celý letošní rok zanedbatelný. Kromě základní repo sazby se o půl procentního bodu snížily i diskontní sazba na 4,25 procenta a lombardní sazba na 6,25 procenta.
Pro většinu zástupců podnikatelů i ekonomů není krok bankovní rady překvapením. Rozhodnutí bankovní rady nebylo jednomyslné, viceguvernér Jan Frait a člen bankovní rady Tomáš Holub se vyslovili pro razantnější snížení ve výši 0,75 p.b.
Před loňským prosincem zůstávala repo sazba rok a půl na sedmi procentech, a to kvůli vysoké inflaci. V roce 2024 budeme podle ekonomů svědky jejího poklesu zhruba na čtyři procenta.
Hypotéky budou dále zlevňovat?
Od základní úrokové sazby se odvíjí například úročení komerčních úvěrů a mezi drobnými podnikateli zajímá i ty, kteří musejí čelit sankcím za nezaplacené daně. Roční penále totiž činí právě repo sazba ČNB, navýšená o 14 procentních bodů.
Pokles úroků ČNB předznamenaly již některé banky snížením svých sazeb na hypotékách a měly by v tom pokračovat.
ČNB se inflace nebojí, opět snížila úroky. A razantněji než v prosinci
„V souvislosti se snížením základních sazeb se dá předpokládat i další snížení sazeb hypotečních úvěrů, které jsou poslední roky jednou z hlavních překážek v pořízení vlastního bydlení. Hypoteční úvěry by se letos mohly přiblížit ke 4 procentům ročně, v příštím roce dokonce až na 3 % ročně, kdy prakticky dochází k vyrovnávání splátky hypotéky a výše měsíčního nájemného,“ domnívá se výkonná ředitelka CENTRAL GROUP Michaela Tomášková.
Se zlevněním a zlepšením dostupnosti hypoték má podle Tomáškové dojít k zásadnímu oživení a růstu poptávky po nových bytech. Na trh se vrátí podstatná část těch, kteří své nákupní rozhodnutí v předchozích dvou letech odkládali a čekali právě na výraznější pokles sazeb. Konjunktury by se tak mohlo dočkat i stavebnictví.
„Stejně tak je ale potřeba, aby začaly podstatněji klesat sazby komerčních úvěrů, jejichž úroková sazba se stále pohybuje nad sedm procent ročně, přitom ještě nedávno byla pod dvěma procenty. Tyto úvěry jsou přitom klíčové pro financování a zahajování nové výstavby,“ dodává Tomášková.
Koruna po oznámení ČNB krátkodobě posílila
ČNB v květnu zároveň představila makroekonomickou prognózu a výrazně revidovala předpokládaný růst české ekonomiky. Tuzemské HDP by se mělo podle banky zvýšit na 1,4 % (původní prognóza predikovala jen 0,6 procenta). V příštím roce je pak predikováno zrychlení až na 2,7 %.
Dále ČNB očekává průměrnou inflaci ve výši 2,3 %. V průběhu roku se může zvýšit (směrem k horní hranici tolerančního pásma) kvůli rostoucím cenám pohonných hmot a zastavení zlevňování potravin. Jádrová inflace by v průměru měla dosáhnout 2,6 % a právě jádrovou složku hodlá bankovní rada pečlivě sledovat.
Inflační tsunami končí. V lednu přepsaly firmy ceníky jen mírně
„Velmi příznivý vývoj inflace dává bankovní radě prostor pro další snižování sazeb, ale analytický útvar významně redukoval svou zimní prognózu ohledně dalšího postupu. Aktuální prognóza na 3M PRIBOR naznačuje základní úrokovou sazbu na konci letošního roku okolo 4 procent, což by naznačovalo, že na zbývajících pěti zasedáních bankovní rada sníží na každém z nich sazby pouze o 25bb (0,25 p.b.),“ tvrdí Martin Kron, analytik Raiffeisen Bank.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla se bude bankovní rada bude řídit příchozími daty. K rovnovážné úrokové sazbě guvernér uvedl, že ji banka vidí výše, než bývalo zvykem.
„Podle většiny bankovní rady by se rovnovážná úroková sazba mohla nacházet někde těsně nad třemi procenty, což by značilo snahu udržovat dlouhodobě úrokové sazby v kladném teritoriu. Finanční trhy reagovaly střelhbitě a koruna bezprostředně zamířila pod hranici 25 korun za euro,“ doplňuje analytik.
Jaký vliv bude mít silný dolar?
Jak přesně bude bankovní rada postupovat se ekonomové neshodnou. Většina jich nicméně očekává, že bude sazby snižovat jen velmi pozvolna a opatrně.
„Zatímco jsem v předchozích měsících počítal téměř jistě s tím, že ČNB sníží úrokové sazby o 50 bodů (0,5 p.b.) i na červnovém zasedání a následně ve druhé polovině roku přeřadí na nižší rychlostní stupeň (snižování sazeb o 25 bodů na zasedání), tak v posledních týdnech je tento předpoklad stále více nabouráván. Pravděpodobnější nyní je, že ČNB sníží sazby v červnu již jen o 25 bodů a ve druhé polovině roku bude ohledně dalšího snižování sazeb postupovat opatrně a pravděpodobně i více v souladu s modelově načrtnutou trajektorií sazeb,“ sděluje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
I přes vnější rizika čeká letos českou ekonomiku mírný růst
S tím souhlasí také ekonom Lukáš Kovanda. „Další pokles sazeb bude pomalejší, než se ještě nedávno čekalo. Zatímco začátkem letošního roku trh sázel na to, že v dubnu 2025 bude základní sazba ČNB kolem úrovně tří procent, nyní převládá názor, že to bude spíše kolem čtyř procent. Klíčovým důvodem přehodnocení situace jsou obtíže s plným zkrocením inflace ve Spojených státech. Ty jsou způsobeny i závratným zadlužováním USA,“ upozorňuje Kovanda.
Americkou centrální banku to podle Kovandy nutí držet své sazby déle výše, což zpevňuje dolar. Koruna proti němu slábne více, než jak ČNB počítala, což tuzemskou centrální banku nutí obezřetněji redukovat své sazby, aby oslabení koruny nebylo až přílišné – tedy příliš proinflační.
„Silný dolar pak má vliv i na rozhodování Evropské centrální banky, kterou rovněž může přimět k pozvolnějšímu snižování její základní úrokové sazby. Které by opět přispělo k pomalejšímu snižování základní sazby ČNB,“ myslí si ekonom.
jap
