English version
Kromě základní repo sazby se snížila i diskontní sazba na 5,75 % a lombardní sazba na 7,75 %. Zástupci podnikatelů a ekonomové se v uplynulých týdnech neshodovali v tom, zda k tomuto kroku bankovní rada při prosincovém zasedání přistoupí, pro většinu to ale není překvapení.
SP ČR: Mírné snížení se zásadně neprojeví
„ČNB se v posledních měsících vyjadřovala zdrženlivě, ale přesto naznačovala, že je na stole možnost postupného snižování sazeb i s ohledem na vývoj inflace a aktuální prognózy. Ačkoliv přetrvávají mírné obavy z lednového přecenění výrobků či služeb a možných inflačních dopadů, je například v Indexu cen výrobců vidět zmírňování inflačních tlaků a odeznění řady faktorů z minulého roku,“ popisuje ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Velmi mírné snížení základních úrokových sazeb se podle něj – s ohledem na aktuální stagnaci ekonomiky – v úvěrové a investiční aktivitě příliš neprojeví. Koruna v reakci na krok ČNB oslabuje. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to potvrzuje fakt, že ne všichni investoři byli přesvědčeni, že ke snížení sazeb dojde.
Tuzemská centrální banka svoji základní sazbu snižovala naposledy v květnu 2020, kdy ji v rámci boje s důsledky první vlny covidové pandemie redukovala z jednoho na 0,25 procenta. Od té doby sazby mnohokrát narostly, a to zejména v souvislosti s rostoucí inflací, naposledy v červnu roku 2022.
Klesající inflace: ČNB úrokovou sazbu ještě nezměnila, ukončila podporu koruny
Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že má centrální banka téměř jistotu, že inflace začátkem příštího roku poklesne na horní hranice tolerančního pásma (tři procenta).
„Zároveň ale zůstávají rizika podle České národní banky vychýlena stále spíše proinflačním směrem, i proto dnešní snížení mělo podobu nejmenšího možného kroku o 25 bazických bodů,“ uvádí Aleš Michl. Budoucí vývoj je zatím nejasný.
Inflace na dvou procentech?
„ČNB rozhodnutím vysílá signál, že je přesvědčena, že ani lednové přecenění, například v oblasti cen energií, nebude natolik závratné, aby zhatilo její snahu o návrat inflace k inflačnímu cíli ve výši dvou procent. Do jeho blízkosti by se inflace mohla dostat hned zkraje příštího roku,“ domnívá se Kovanda.
ČNB se neobává ani možného roztočení mzdově-inflační spirály, V roce 2024 budeme podle ekonoma svědky citelného poklesu základní úrokové sazby, a to až pod 4 procenta.
Od základní úrokové sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů a mezi drobnými podnikateli zajímá například i ty, kteří musejí čelit sankcím za nezaplacené daně. Roční penále totiž činí právě repo sazba ČNB, navýšená o 14 procentních bodů.
Hypotéky budou zlevňovat
Pokles úroků ČNB předznamenaly již některé banky snížením svých sazeb na hypotékách. Hypotéku lze v Česku s pětiletou fixací pořídit už i za 4,5 procenta, do konce příštího roku by nejlevnější hypotéky mohly při dané fixaci mít úrok pod třemi procenty.
„Ačkoliv česká meziroční inflace svou listopadovou hodnotou 7,3 procenta může působit jako varovně vysoká, jedná se o zkreslený obrázek. V první řadě na inflaci působí efekt snížené loňské srovnávací základny vlivem vládního úsporného tarifu. Po očištění o tento ryze statistický efekt se reálná inflace nachází na úrovni podstatně umírněnějších 4,7 procenta,“ popisuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Inflační situaci ČNB nepodcení
Podle Hradila není riziko, že by krok České národní banky představoval podcenění inflační situace, velké.
„Nákladové tlaky v průmyslu i zemědělství již zřetelně opadly a spotřebitelská poptávka se nachází v hlubokém poklesu. K dalšímu dramatickému růstu cen tak není racionální důvod ani příležitost. Hrozbou sice zůstává lednové novoroční přecenění, ovšem jeho intenzita by ani v pesimistickém scénáři neměla být tak výrazná, aby vyžadovala úroky na historicky nebývale vysokých sedmi procentech,“ doplňuje ekonom.
Přibližně od února české spotřebitelské ceny nijak varovným tempem nerostou a inflační vývoj odpovídá běžným letům v české historii.
Vít Hradil, Cyrrus
Co tedy vedlo bankovní radu k přesvědčení, že je správný čas na to, aby byla repo sazba snížena? „Podle mě se jednalo o kombinaci několika faktorů. V první řadě je nutné zmínit odeznívající spotřebitelskou i výrobní inflaci a dále pokles domácí ekonomiky s velmi slabou spotřebou domácností a umírněný růst mezd i mzdových vyjednávání na rok 2024. Opatrné snížení sazeb nyní v prosinci lze podle mě chápat i tak, že si bankovní rada chce přeci jen počkat na lednové přecenění zboží a služeb a teprve poté snižování sazeb zrychlit,“ popisuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Nejpravděpodobnější scénář na první měsíce příštího roku je podle něj následující: „Bankovní rada bude na začátku příštího roku opatrnější a bude si chtít počkat na lednové přecenění zboží a služeb a pokud inflace nepřekvapí směrem nahoru, tak nejrazantnější snižování sazeb proběhne v období březen až srpen.“
„Snížení potvrdilo naši aktualizovanou prognózu, která počítala se základní sazbou na úrovni 6,75 % na konci letošního roku. Pro konec roku 2024 očekáváme, že bude základní sazba ve výši 4,5 %, což je konzistentní se snížením na každém zasedání v příštím roce s možností razantnějšího kroku na některém ze zasedání,“ doplňuje analytik Raiffeisen bank Vratislav Zámiš.
jap
