English version
V první polovině letošního roku snižovala banka na zasedáních rady sazby pravidelně o 50 bodů. Od loňského prosince základní repo sazba poklesla ze 6,75 až na současných 4,25 %. Inflace se v Česku stále pohybuje kolem dvou procent v meziročním srovnání.
Ve stejném rozsahu jako dvoutýdenní repo sazba, to jest o 25 bazických bodů, byly v září sníženy i další úrokové sazby – diskontní na 3,25 a lombardní na 5,25 procenta.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden byl pro pokles o půl procentního bodu.
Úrokové sazby jsou v současnosti na nejnižší úrovni od února 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu a následná krize spojená s rychle rostoucími cenami a dvoucifernou inflací.
Rychlejší snižování sazeb není ve hře
Pro finanční trhy a analytiky není tento postup bankovní rady ČNB překvapením. Snížení o 25 bodů bylo očekávané, ke stejnému poklesu sazeb došlo i v srpnu.
Podle Aleše Michla přetrvává v zemi cenová stabilita, což ale není důvod k tomu nebýt ostražitý. „Inflace se od začátku roku pohybuje poblíž našeho dvouprocentního cíle. Boj s inflací ale nekončí. V dlouhodobém pohledu zůstává nastavení měnové politiky přísné,“ doplňuje Michl.
ČNB v srpnu snížila sazby jen o 25 bodů, počítá s nižším růstem ekonomiky
Centrální banka podle analytika Raiffeisen Bank Víta Mikuška potvrdila, že hodlá pokračovat v postupném a mírném uvolňování měnových podmínek. „Snížení sazeb o 25 bb představuje široce očekávaný krok, se kterým počítala i naše prognóza. Analytický aparát ČNB sice očekával do konce roku o něco pozvolnější pokles sazeb, my jsme však vzhledem k vyváženým rizikům cenové stability předpokládali, že snižování úrokových sazeb bude pokračovat ve stejném rozsahu i na následujících zasedáních,“ je přesvědčen ekonom.
Základní repo sazba by tak do konce roku poklesla až na 3,75 procenta.
Úleva pro ekonomiku a realitní trh?
Včerejší snížení repo sazby na 4,25 % může podle analytika společnosti Investown Oty Čermáka na první pohled působit jako úleva pro ekonomiku a realitní trh. Opatrná reakce bank však naznačuje, že skutečné dopady budou omezené.
„Snížení úrokové sazby bylo v souladu s očekáváním trhu, a tudíž již byla v určité míře promítnuta do ekonomiky. Banky zřejmě využijí snížení úroků spíše ke zlepšení vlastních marží, než ke zlevnění půjček a hypoték,“ myslí si Čermák.
Mírné ekonomické oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká, predikuje MF
„Navíc i přes nízkou inflaci zůstává ČNB opatrná ve svých prognózách a neavizuje další automatické snížení úrokové sazby do konce roku. Z důvodů růstu stavebních nákladů, dlouhého stavebního řízení a pomalého klesání úrokových sazeb neočekáváme v krátkodobém horizontu výraznější pokles cen nemovitostí,“ doplňuje ekonom.
Minimální reakce koruny: Situace je stabilní a očekávatelná
S tím, že bude ČNB do konce roku snižovat sazby stejným tempem jako v letních měsících, souhlasí i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Od loňského prosince, kdy ČNB zahájila snižování sazeb, až do letošního září snížili centrální bankéři hlavní sazbu kumulativně o 275 bodů (2,75 p.b.). O tom, že bylo dnešní snížení sazeb finančním trhem plně zaceněno, svědčí mimo jiné i minimální reakce koruny, která zůstala stabilní v blízkosti hladiny 25,10 korun za euro,“ připomíná Novák.
Vzhledem k utlumenému domácímu hospodářskému růstu, odeznívající spotřebitelské inflaci a zhoršující se ekonomické aktivitě v eurozóně je pravděpodobné, že ČNB sníží do konce roku sazby o dalších 50 bodů
Bankovní rada bude podle ekonoma pokračovat v opatrném snižování úrokových sazeb i na nadcházejících zasedáních. Ještě jedna úprava sazeb o 25 bodů je v posledním kvartálu téměř jistotou.
„Vzhledem k utlumenému domácímu hospodářskému růstu, odeznívající spotřebitelské inflaci a zhoršující se ekonomické aktivitě v eurozóně je podle mě nyní pravděpodobnější, že ČNB sníží do konce roku sazby o dalších 50 bodů a hlavní úroková sazba tak bude na konci roku činit 3,75 procenta,“ dodává Miroslav Novák.
Pokles sazby až na tři procenta?
Centrální banka podle jeho slov v příštím roce postupně sníží základní úrokovou sazbu až na tři procenta – a to přesto, že někteří bankéři označovali za její možnou novou neutrální úroveň hodnotu 3,50 procenta.
Inflace ve službách sice zůstává i nadále zvýšená, v některých segmentech ale už cenové tlaky odeznívají (například tříměsíční klouzavý průměr meziměsíční inflace v oddílu stravování a ubytování), připomíná ekonom.
„Statistiky z tuzemské ekonomiky byly od posledního srpnového zasedání ČNB kromě inflace vesměs pod prognózou – o něco slabší růst mezd a ve 3. čtvrtletí pravděpodobně výrazně nižší růst HDP. Stabilní byl v posledních týdnech i kurz koruny vůči euru. A pro další snižování sazeb se otevírá centrální bance prostor i v návaznosti na vývoj ve vnějším prostředí – nižší hospodářský růst efektivní eurozóny, nižší cena ropy či rychlejší pokles eurových sazeb v posledních dvou měsících,“ uzavírá analytik.
jap
