English version
V první polovině letošního roku snižovala banka na zasedáních rady úrokové sazby pravidelně o 50 bodů. Už v srpnu ale přeřadila na nižší rychlost a upravila je méně, než se očekávalo. Od září v tomto trendu pokračuje.
Inflace v Česku mírně roste a blíží se ke třem procentům v meziročním srovnání. Ekonomové i centrální bankéři se obávají, že by ji v listopadu a v prosinci mohly zvýšit především rostoucí ceny potravin.
ČNB tradičně snížila i další sazby
Ve stejném rozsahu jako dvoutýdenní repo sazba, to jest o 25 bazických bodů, byly v září sníženy i další úrokové sazby – diskontní na tři a lombardní na pět procent.
Pro snížení úrokových sazeb o čtvrt p.b. tentokrát hlasovalo pět členů bankovní rady, jeden (Tomáš Holub) byl pro pokles o půl procentního bodu. Eva Zamrazilová chtěla sazby ponechat na stejné úrovni jako v říjnu.
ČNB v srpnu snížila sazby jen o 25 bodů, počítá s nižším růstem ekonomiky
Nová makroekonomická prognóza ČNB doporučuje mírný pokles úroků. Důvodem je zhoršená predikce vývoje tuzemské ekonomiky. ČNB nyní předpokládá zvýšení hrubého domácího produktu v roce 2024 pouze o jedno procento. Příští rok by měl HDP růst o 2,4 procenta. Srpnová predikce přitom počítala s růstem 1,2 respektive 2,8 procenta.
Úrokové sazby jsou v současnosti na nejnižší úrovni od února 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu a následná krize spojená s rychle rostoucími cenami a dvoucifernou inflací. Po příští úpravě už by se repo sazba měla dostat na úroveň prosince 2021.
Ekonomové: Centrální bankéři budou ještě opatrnější
Snížení o 25 bazických bodů ekonomové očekávali, listopadové zasedání tedy nepřineslo žádné překvapení.
„Dnešní měnově-politické rozhodnutí skončilo v souladu s očekáváními, bankovní rada ČNB však i skrze novou makroekonomickou prognózu poukázala na inflační rizika, která by mohla na následujících zasedáních hrát ve prospěch pozastavení cyklu snižování úrokových sazeb,“ domnívá se analytik Raiffeisen Bank Vít Mikušek.
Inflace negativně překvapila ekonomy, v září meziročně narostla na 2,6 procenta
Rozhodování na příštích zasedáních má být tedy ještě opatrnější než dosud. „Bankovní rada bude podle Michlových slov reagovat nejen na základě vývoje standardních makroekonomických ukazatelů, ale také na geopolitické události a případnou materializaci svých rizikových scénářů, které zahrnují další útlum ekonomické aktivity eurozóny, ale i vyšší marže tuzemských obchodníků,“ doplňuje Mikušek.
Snižování sazeb bude ale podle Mikuška – i přes případné intermezzo – výhledově pokračovat, a to zřejmě až do třetího čtvrtletí roku 2025.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka sníží bankéři úrokové sazby o dalších 25 bodů i v prosinci. Oživení domácí ekonomiky je pozvolnější, než ČNB očekávala a v eurozóně dochází k rychlejšímu poklesu tržních úrokových sazeb 3M EURIBOR.
Banka uvádí i další proinflační rizika – inflace ve službách či výraznější oživení úvěrové aktivity. Pomalu se přibližujeme bodu, kdy ČNB snižování sazeb pozastaví
Miroslav Novák, Akcenta
„Na druhé straně spotřebitelská inflace v posledních měsících zrychlila a pro konec letošního roku ČNB očekává dočasné zrychlení celkové i měnověpolitické inflace nad 3 procenta. Kromě toho banka uvádí i další proinflační rizika – inflace ve službách či výraznější oživení úvěrové aktivity. Pomalu se tak přibližujeme bodu, kdy ČNB snižování sazeb pozastaví,“ prohlašuje Novák.
Podle ekonoma se pokles u základní repo sazby zastaví na třech procentech. „Nová prognóza naznačuje lehce stagflační vývoj české ekonomiky s o něco vyšším růstem spotřebitelské inflace, a naopak slabším růstem ekonomiky. A to zároveň pro příští rok implikuje slabší kurz koruny,“ dodává analytik.
Zmrtvýchvstání inflační příšery se nekoná
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil se domnívá, že tuzemské sazby jsou relativně vysoké a působí na ekonomiku restriktivně. Vzhledem k umírněnému vývoji spotřebitelské inflace proto podle jeho slov existoval prostor pro jejich snížení s přijatelným rizikem.
Mírné ekonomické oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká, predikuje MF
„Statistické efekty sice v závěru letošního roku meziroční inflaci pravděpodobně zvýší až ke třem procentům, bude se ovšem jednat do značné míry pouze a jen o důsledek klesající srovnávací základny z loňského roku, nikoliv o skutečné zmrtvýchvstání inflační příšery,“ říká Hradil.
ČNB mezi mlýnskými kameny
S tím, že se tempo snižování sazeb zpomalí, souhlasí i analytik Citfin Tomáš Volf.
„ČNB je mezi mlýnskými kameny, když spotřebitelé chtějí nižší úroky a vyšší spotřeba by jistě pomohla ekonomickému růstu, na druhé straně je třeba řešit inflaci vzniklou z robustních schodků rozpočtu. Sazby se tedy obecně asi dál půjdou dolů, ale pomaleji,“ myslí si ekonom.
Opatrný přístup centrálních bankéřů potvrdil na tiskové konferenci po zasedání rady i sám guvernér ČNB Aleš Michl, podle kterého inflace ještě zkrocena není.
Bankovní rada v dalších měsících očekává dočasné zvýšení inflace vlivem obnoveného růstu cen potravin. „K tomu navíc zůstává stále zvýšená jádrová inflace, a to zejména v kategorii služeb. Proto bude bankovní rada v budoucnu přistupovat k dalšímu uvolnění měnové politiky velmi opatrně, případně snižování sazeb přeruší,“ připouští guvernér.
jap
