Bankovní rada České národní banky snížila na únorovém zasedání základní úrokovou sazbu jen o 25 bazických bodů (0,25 %) na 3,75 procenta. Ekonomové takový krok očekávali, a to přesto, že byla lednová inflace vyšší, než ukazovaly odhady.

Od loňského prosince, kdy Česko přestala strašit hrozba vysoké inflace, základní repo sazba poklesla už o tři procentní body. Ve stejném rozsahu jako dvoutýdenní repo sazba, to jest o 25 bazických bodů, byly v únoru sníženy i další úrokové sazby – diskontní na 2,75 a lombardní na 4,75 procenta. Rozhodnutí bankovní rady bylo tentokrát jednomyslné.

V první polovině loňského roku snižovala banka na zasedáních rady úrokové sazby pravidelně o 50 bodů. Už v srpnu ale přeřadila na nižší rychlost a upravila je méně, než se očekávalo. V prosinci 2024 dokonce ponechala sazby beze změn. Inflace v Česku víceméně stagnuje, v současnosti se blíží ke třem procentům v meziročním srovnání.

Národní banka zhoršila výhled ekonomiky

Česká národní banka navíc ve své poslední makroekonomické prognóze zhoršila výhled hospodářského růstu v letošním roce.

Český hrubý domácí produkt (HDP) podle ní naroste o dvě procenta, v předchozím odhadu očekávala růst o čtyři desetiny procentního bodu vyšší. Průměrná inflace bude podle ČNB nižší, než očekávala loni v listopadu (za celý rok by měla dosáhnout 2,4 procenta). V únoru zveřejněná prognóza doporučuje další mírný pokles úroků.

ČNB letos poprvé nesnížila základní úrokovou sazbu, bojí se inflačních rizik

Úrokové sazby jsou přitom v současnosti na nejnižší úrovni od února 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu a následná krize spojená s rychle rostoucími cenami a dvoucifernou inflací.

ČNB nepřekvapila, koruna posílila

„Krok bankovní rady byl v souladu s naším i tržním očekáváním a nepředstavuje tedy velké překvapení,“ komentuje rozhodnutí ČNB analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. Koruna přesto v reakci na snížení sazeb poměrně výrazně posílila.

Tuzemská inflace sice podle ekonoma zůstává v horní polovině tolerančního pásma, nicméně meziměsíční cenový vývoj se vrací do standardních kolejí, a to včetně sektoru služeb. „Vyhlídky české ekonomiky se v poslední době spíše zhoršují a její proinflační přehřívání tak v tuto chvíli není pravděpodobné,“ doplňuje ekonom.

Z některých vyjádření členů bankovní rady vyplývá, že může snižování sazeb pokračovat. Podle Michaela Opočenského, analytika OVB Allfinanz ale už není pro další pokles mnoho prostoru. „Cílem by v tomto roce měla být hodnota kolem 3,5 %. Nicméně žijeme v době, kdy častěji než jindy platí jistota, že nic není jisté,“ glosuje Opočenský.

Ekonomika loni slabě rostla a poroste rychleji. Ve 4. čtvrtletí se HDP zvýšil o 1,6 %

Fakt, že základní úrokové sazby pomalu klesají, nebude mít podle něj zásadní vliv na cenu hypoték. „V současné chvíli sledujeme dění na trhu, které bychom mohli vnímat i jako takové testování. Banky zkoušejí v různých akcích, třeba i jen na omezenou dobu, snížit úroky na hypotékách a testují, jak budou zájemci reagovat,“ popisuje analytik.

Zájem o hypotéky je podle něj stále velký a bankéři si se snižováním úrokových sazeb hlavu lámat nemusejí.

Firmy mohou získat levnější kapitál

„Snížení sazeb zpravidla zlevňuje úvěry, což usnadňuje financování nových projektů jak firmám, tak spotřebitelům. Firmy mohou získat levnější kapitál na investice do rozšíření výroby, modernizace technologií nebo vstupu na nové trhy,“ popisuje Marek Kříž z CGO Investown.

Spotřebitelé pak mohou být podle jeho slov více nakloněni nákupu nemovitostí či dlouhodobého spotřebního zboží. Tento impuls může oživit celkovou poptávku v ekonomice.

Predikce MF: Hospodářské oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká

„Přesto je důležité pečlivě hlídat, aby nedošlo k přehřívání trhu, přílišné zadluženosti a následně opět k rostoucímu inflačnímu tlaku. Důležitá je rovnováha – tedy aby uvolnění měnové politiky bylo přínosem pro růst, ale zároveň nevedlo k nadměrným rizikům,“ dodává ekonom.

Inflace překvapila, blíží se ke třem procentům

Podle předběžného odhadu ČSÚ sice nebylo lednové přecenění tak výrazné jako v krizových letech 2022a 2023 a bylo dokonce mírnější než loni (+1,5 %).

Oproti prosinci 2024 se v lednu zvýšila cenová hladina pro spotřebitele o 1,3 procentního bodu. V meziročním srovnání to znamená pokles inflace ze tří na 2,8 procenta. Tržní prognózy ale počítaly s ještě nižší mírou inflace a lednová statistika je podle ekonomů negativním překvapením.

„Nejvíce k inflaci přispěly ceny potravin, alkoholu a tabáku, které meziměsíčně vzrostly o 3,5 % a meziročně dokonce o necelých pět procent. Potvrzuje se tak náš předpoklad, že ceny potravin v letošním roce nebudou brzdit inflaci jako po většinu roku 2024 a naopak budou jedním z hlavních faktorů toho, že se inflace udrží nad cílem ČNB (dvě procenta),“ sděluje analytik Raiffeisen Bank Martin Kron.

K inflaci v lednu nejvíce přispěly ceny potravin, alkoholu a tabáku, které meziměsíčně vzrostly o 3,5 % a meziročně dokonce o necelých pět procent

Martin Kron, Raiffeisen Bank

Na lehkém zpomalení meziroční inflace (oproti prosinci) se podílely zejména ceny energií, zdražování potravin naopak táhlo inflaci nahoru. Ceny zboží si udržely meziroční tempo růstu 1,7%, zatímco zvyšování cen služeb zpomalilo z 5 na 4,7 procenta.

Bez cen energií by inflace zrychlila na 3,6 procenta

„Zveřejněná čísla za inflaci budí smíšený dojem. Na jednu stranu je pozitivní, že růst cen zpomalil pod tři procenta. Na druhou stranu ČNB i analytici očekávali výraznější zpomalení. Dále je zajímavé, že pokud bychom ponechali stranou ceny energií, inflace by naopak zrychlila ze tří na 3,6 procenta,“ upozorňuje ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

Pokud bychom z indexu vyjmuli i volatilní ceny potravin, „jádrová“ složka inflace by sice zpomalila, ale zůstala by nad třemi procenty, dodává Pour.

„Za vyšší lednovou inflací stojí především rychlejší růst cen potravin, alkoholu a tabáku o meziměsíčních 3,5 a meziročních 4,8 procenta (v prosinci 2,7 %). Zatímco ceny potravin v období leden až srpen loňského roku v meziročním srovnání klesaly, v závěru roku loňského roku začaly růst a v úvodu letošního roku došlo v případě potravin k dalšímu meziročnímu zrychlení,“ připomíná Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

V souhrnu lze podle něj v letošním roce očekávat růst spotřebitelské inflace v rozmezí 2,2 až 2,7 procenta.

jap