English version
V první polovině letošního roku snižovala banka na zasedání rady sazby pravidelně o 50 bodů. Od loňského prosince se základní repo sazba snížila ze 6,75 na současných 4,5 %.
Ve stejném rozsahu jako dvoutýdenní repo sazba, to jest o 25 bazických bodů, byly v srpnu sníženy i další úrokové sazby – diskontní na 3,50 a lombardní na 5,50 procenta.
Rychlejší snižování sazeb je mimo hru
„Překvapivě lze hodnotit skutečnost, že rozhodnutí bylo v rámci bankovní rady jednomyslné. To podle mě ukazuje, že snižování o 50 bodů je na dalších zasedáních definitivně mimo hru,“ myslí si ekonom Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. Ekonomy rozhodnutí nepřekvapilo, pokles o pouhého 0,25 p.b. očekávali. K pomalejšímu snižování úrokových sazeb by mělo docházet i ve zbytku roku.
Koruna v reakci na krok bankovní rady 1. srpna mírně oslabila na 25,40 korun za euro. Po dalším následném mírném poklesu, posílila česká měna na současných zhruba 25,30 za euro.
Meziroční růst spotřebitelské inflace v červnu 2024 zvolnil na dvě procenta a podle Miroslava Nováka může během léta zamířit dokonce hluboko pod tuto hranici.
ČNB opět snížila úroky. Základní sazba klesla o půl procentního bodu
„Nová makroekonomická prognóza ČNB ukazuje na pomalejší snižování úrokových sazeb ve srovnání s jarní prognózou. Sazba 3M PRIBOR má být v letošním 3. čtvrtletí 4,61 a ve 4. čtvrtletí 4,43 procenta. Pokud by se centrální bankéři řídili výhradně prognózou, tak by úrokové sazby do konce letošního roku snížili už jen jednou o 25 bodů, a to až ve 4. čtvrtletí,“ doplňuje ekonom.
Spotřebitelská inflace má být letos podle ČNB ve výši 2,2 procenta. Tuzemský HDP podle bankéřů naroste o 1,2 %, což je s ohledem na výkon tuzemské ekonomiky v první polovině roku a na vyhlídky do druhé půlky optimistická předpověď. V roce 2025 má ekonomika podle prognózy ČNB růst o 2,8 procenta. Podle předchozí predikce měl být letošní růst HDP zhruba 1,4 procenta a v příštím roce 2,7 procenta.
Vyšší sazby tlumí ekonomickou aktivitu
„Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že se rozhodnutí opírá zejména o novou makroekonomickou prognózu implikující určitá proinflační rizika i pro následující čtvrtletí. Nenaplnily se tak spekulace o možném opětovném výraznějším snížení sazeb,“ potvrzuje analytik Raiffeisen Bank Vít Mikušek.
Reálné úrokové sazby jsou kladné a tlumí ekonomickou aktivitu, nicméně zvýšení proinflačních tlaků by podle ekonoma představovalo riziko zvýšení inflace, která se od letošního jara udržuje na svém cíli (dvě procenta).
Inflační tsunami končí. V lednu přepsaly firmy ceníky jen mírně
„Další postup ČNB bude opatrný a nevylučuje ani možnost pozastavení cyklu. Mezi hlavní ukazatele pro bankovní radu má stále patřit zejména setrvalost ´nízkoinflačního´ prostředí, vývoj kurzu koruny, fiskální napětí, ale i kroky ostatních centrálních bank,“ dodává analytik.
Zaměstnavatelé chtějí měnovou politiku více uvolnit
Podle Svazu průmyslu a dopravy mohla ČNB snížit úroky výrazněji a měnovou politiku více uvolnit. To by pomohlo nastartovat ekonomiku.
„Rozumíme rizikům proinflačních faktorů spojeným například s vývojem kurzu koruny či některých cenově volatilních složek spotřeby. Na druhou stranu vidíme v naší ekonomice velmi slabý ekonomický růst spojený s nízkými investicemi či zakázkami a dynamikou v průmyslu. Právě výkon a indikátory dalšího vývoje naší ekonomiky dle nás dávaly dostatečný prostor ČNB pro větší uvolnění měnové politiky,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.
Pokles úroků bude motivovat firmy k navýšení investiční aktivity. Spotřebitelům zas umožní, aby zvýšili své útraty v obchodech
Nižší úrokové sazby budou podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka akcelerovat růst české ekonomiky v příštím roce. „Pokles úroků bude motivovat firmy k navýšení investiční aktivity. Spotřebitelům zas umožní, aby zvýšili své útraty v obchodech,“ shrnuje Křeček.
Nižší úrokové sazby v ekonomice by měly zlepšit podmínky při poskytování úvěrů. Toho mohou podle ekonoma využít firmy, které se dnes potýkají s vysokými úrokovými náklady. Ve svém důsledku by to mělo snížit obavy firem z rozjíždění nových projektů, což podpoří nové investice.
Hypotéky by měly začít klesat
„Snižování úrokových sazeb se bude postupně přenášet i na spotřebitelské úvěry. To v kombinaci s poklesem úročení na spořících účtech a termínovaných vkladech může podpořit také spotřebu domácností,“ doplňuje analytik. Zároveň by měly mírně zlevnit hypotéky, což má přispět k vyšší poptávce po úvěrech a nakonec se promítnout i do cen nemovitostí.
„Slabost české ekonomiky – kterou podtrhl i předběžný odhad růstu HDP ve druhém čtvrtletí z úterý tohoto týdne – v kombinaci s červnovou inflací přesně na dvouprocentním cíli centrální banky by nabádaly k odvážnějšímu postupu, tedy strmějšímu snížení sazeb,“ domnívá se Vít Hradil ze společnosti Cyrrus.
Podle analytika jsou tu ale i ukazatele, které nabádají naopak k větší opatrnosti. Hradil připomíná zejména relativně slabý kurz české měny a také skutečnost, že nedávné inflační statistiky „byly snižovány nespolehlivými kategoriemi, jako jsou potraviny a pohonné hmoty, kde se může vývoj opět kdykoliv opět otočit.“
Podle jeho odhadu sníží ČNB do konce roku základní repo sazbu na 3,75 procenta.
jap
