Co dělat, když chcete pracovat v Německu

7. Dodržovat ustanovení německého zákona o vysílání pracovníků (Arbeitnehmerentsendegesetz, AEntG). Připravit všechny podklady, které mohou být v Německu vyžadovány.

Zákon o vysílání pracovníků platí pro stavební a montážní práce v nejširším slova smyslu, dále pak pro zahradnické práce a krajinné úpravy, pro úklid budov

Vedení výkazů pracovní doby:
Zaměstnavatelé jsou povinni zapisovat:

• začátek (zapsat okamžitě při nástupu do práce)
• přestávky v práci
• konec a trvání denní pracovní doby zaměstnance a tyto výkazy uchovávat minimálně dva roky. Výkazy musí být na stavbě vždy k dispozici.

Pro úklid budov existují zvláštní ustanovení.

Pohotovost podkladů
Zaměstnavatelé se sídlem v Německu nebo v zahraničí musí mít vždy v Německu a v německém jazyce pohotově k dispozici následující doklady pro případ kontroly dodržování pracovních podmínek požadované německým zákonem o vysílání pracovníků (AEntG):

• pracovní smlouvy, popř. jejich dodatky týkající se úhrady německých minimálních mezd, například dodatková smlouva (v němčině a v češtině), že pracovník po dobu vyslání do Německa dostává mzdu ve výši ….. EUR, podepsaná zaměstnavatelem a zaměstnancem
• vyúčtování mezd
• doklady o uskutečněných výplatách mezd (od 15. následujícího měsíce).
• Doklady, že je pracovník / podnikatel v České republice zdravotně a důchodově pojištěn: průkazka zdravotního pojištění (čipová karta, EHIC), důchodové pojištění: A 1 (určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení).

Žádost o vystavení potvrzení A 1 podává zaměstnavatel (příp. OSVČ) na příslušnou správu soc. zabezpečení v ČR. K žádosti je nutno doložit živnostenské oprávnění a smlouvu se zahraničním objednavatelem.
Odkaz na formulář žádosti

Při zavedení pružné pracovní doby musí být dále k dispozici:

• písemná dohoda o pružné pracovní době
• vyrovnávací konto (pro každého zaměstnance), případně oddělené výkazy hodin pro nové spolkové země/staré spolkové země
• doklad o zajištění vyrovnávacího konta (např. bankovní záruka, vázaný účet).

Zdánlivá samostatná výdělečná činnost:

• V sociálním pojištění jsou (zahraniční) výdělečně činné osoby buď samostatně výdělečně činné, nebo zaměstnanci. Pokud se jedná o zaměstnance, potom užívá všechny s tím související práva, zaměstnavatel je povinen přihlásit ho k dani ze mzdy, k zdravotnímu a sociálnímu pojištění a odvádět za něj příspěvky. Má právo, aby mu byly přidělovány úkoly a tím byl začleněn do řádného chodu podniku.
• Samostatně činný znamená: „subdodavatel“ má formálně podnik a uzavírá s objednavatelem smlouvu o dílo, to znamená, provádí činnost formou „díla“, tedy zhotovením „vymezené technické jednotky“. Toto konkrétní dílo je mu zadáno k samostatnému provedení ve vlastní podnikatelské zodpovědnosti. Zadávající německý podnik může sice převzít stavební dozor, ale nemůže sám zasahovat do provedení (např. přímými pokyny zahraničním zaměstnancům nebo poskytnutím vlastních zaměstnanců).

Posuzují se následující kritéria:

• Jedná se při sjednaném výkonu o dílo, tedy o „vymezenou technickou jednotku“?
• Může a smí subdodavatel toto dílo provést samostatně a na vlastní zodpovědnost?
• Dává objednavatel subdodavateli pravidelně konkrétní příkazy, jak a kdy má něco vyřídit?
• Jsou subdodavatel a jeho zaměstnanci začleněni do chodu podniku objednavatele, pracují pracovníci subdodavatele a jeho objednavatele společně na stejném díle („promíchávání zaměstnanců“)?

Rozhodnutí, jestli se jedná o smlouvu o dílo nebo závislý pracovní poměr („zdánlivá samostatná výdělečná činnost“), může být obtížné zvláště tehdy, pokud je subdodavatel podnikem o jedné osobě (OSVČ), pokud pracuje podnikatel sám a nemá s sebou žádného vlastního zaměstnance. To stejné platí o pracovních společenstvích více takových OSVČ.
Potom se budou posuzovat následující hlediska:

• Dají se rozpoznat v činnosti subdodavatele (popřípadě jednotlivého člena pracovního společenství) typické znaky podnikatelského chování, tedy například: nese podnikatelské riziko za provedení v souladu se smlouvou, používá vlastní nářadí nebo stroje, má kancelář v zemi usazení (původu), má pojištění odpovědnosti za škodu?

Pokud existují pochybnosti, zda se jedná o závislý zaměstnanecký poměr a tím pojišťovací povinnost ze strany objednavatele, nebo pokud se všichni účastníci chtějí právně zajistit, mohou požádat spolkovou centrálu Německého důchodového pojištění v Berlíně (Deutsche Rentenver-sicherung Bund, DRV Bund) o zjištění právního postavení (statutu) výdělečně činné osoby (§ 7a Sozialgesetzbuch IV, SGB IV).

Odkaz na stránky Německého důchodového pojištění s ostatními odkazy na zjištění právního postavení (statutu), žádosti, vysvětlivky atd.

Upozornění:
Objednavatel musí prověřit, zda je u něj závisle zaměstnán nebo zda je samostatně činný. Pokud při kontrole podniku zjistí instituce důchodového pojištění, že právně posouzeno, „subdodavatel“ byl nebo dosud je v závislém zaměstnaneckém poměru, bude požadována dodatečná úhrada odvodů, kterou ponese sám zaměstnavatel.

Je obvyklé, že si německý objednavatel pro svou vlastní jistotu nechá zahraničním subdodavatelem předložit jmenný seznam jeho zaměstnanců (s fotografiemi) a dále i doklady, že mají zdravotní a důchodové pojištění (průkazka zdravotní pojišťovny + A1). Někdy je také vyžadován doklad o tom, že subdodavatel v zemi usazení (původu) platí za svůj podnik daň ze zisku (z příjmu).

Přenechání zaměstnanců:
K přenechání zaměstnanců dochází tehdy, zapůjčí-li podnikatel své zaměstnance jinému podnikateli k výkonu práce (nebudou tedy působit v rámci vyslání na základě smlouvy o dílo). Přenechání zaměstnanců podléhá v Německu povolení regionálního ředitelství úřadu práce (Arbeitsagentur). Ve hlavní stavební činnosti to není možné.

Informace pod: www.arbeitsagentur.de → Unternehmen → vpravo nahoře „Suche (hledání)“ zadat „Arbeitnehmerüberlassung“ → pravá kolonka „Weitere Informationen“: „Informationen zur Arbeitnehmerüberlassung“;

Sociální pojištění
V zásadě platí právo o sociálním pojištění vysílajícího státu EU; důkaz formulářem A1 (dříve E 101), vystaveným správou sociálního pojištění země původu.
Pro zaměstnance, kteří pracují v Německu nepřetržitě déle než 24 měsíců, se mění pojišťovací povinnost na Německo.
Pro samotného podnikatele neexistuje v Německu povinnost sociálního pojištění, pokud je odpovídajícím způsobem pojištěn v zemi původu (důkaz průkazkou zdravotního pojištění a formulářem A1).

Zaměstnanci z České republiky a ostatních států EU/EHP vyslaní českým podnikem do Německa v rámci poskytování služeb (smlouva o dílo), nepotřebují žádná povolení k pobytu ani pracovní povolení.