English version
Tu ocení nejen nemocní, kteří se z nějakého důvodu nemohou dostavit na vyšetření, ale také lékaři, kteří by na kontrolu k pacientům museli jet několik kilometrů a hodin. Toto však zároveň není zdaleka jediný obor, kterým se eHealth zabývá.
Pod pojmem eHealth si lze představit širokou škálu oblastí a podoborů, což nám znesnadňuje nalezení jednotné definice. Zjednodušeně jej však můžeme definovat jako koncept, který spojuje informační a komunikační technologie se zdravotnictvím od sběru dat pro anamnézu, stanovení diagnózy, přes samotnou léčbu po nástroje telemedicíny či výměnu zdravotnické dokumentace.
Pandemie covid-19 přinesla enormní tlak na kapacitu zdravotnictví, díky čemuž se význam celého oboru eHealth dostal do popředí zájmu. Nástroje typu eRecept a eNeschopenka již z dřívějška, i přes trnitou cestu při jejich zavádění, ukázaly výhody elektronického sdílení dat ve zdravotnictví. Pokrok v aktuálním vnímání širší veřejností urychlily např. různé online konzultační platformy a samotný způsob uvažování o tom, jak může lékař komunikovat s pacientem na dálku bez nutnosti osobního kontaktu. Nicméně to je velmi zjednodušený pohled, potenciál eHealth je obrovský i díky výzkumu a vývoji, které pohání technologický pokrok.
Naše společnost prochází řadou objektivních změn souvisejících s naším životním stylem a možnostmi, které s sebou však v konečném důsledku nesou zvýšený tlak na zdravotní a sociální služby. Mezi tyto změny patří např. stárnutí, stěhování lidí do měst, nárůst civilizačních chorob či duševní poruchy u mladých dospělých i lidí středního věku (podle průřezové studie NUDZ strmě vzrostl oproti předpandemickému období výskyt duševních nemocí o 50 %).
Na opačné straně však stojí nejen omezené finance, ale i kapacity lékařského a ošetřovatelského personálu. Nemůžeme očekávat, že jejich počet se v budoucnu zvýší nebo že se poptávka po jejich službách sníží. Právě výzkum a z něj vyplývající nová řešení v eHealth mohou tento nepoměr snižovat tak, aby se dostupnost zdravotní a zároveň i sociální péče vlivem těchto aspektů nesnižovala.
Pro širší uplatnění jsou perspektivní nositelné technologie zaměřené na telemonitoring a mHealth (mobilní zdravotnictví), které zapojují pacienta do sebediagnostiky a mohou snížit množství hospitalizací či vznik zdravotních komplikací. S rostoucí problematikou stárnutí a vytížením ošetřovatelského personálu se pozornost upírá na asistivní a dohledové technologie, které se snaží o maximalizaci domácí péče ve vlastním sociálním prostředí.
Služby jako teleradiologie a telekonzultace s pomocí specializovaných nástrojů mohou pomoci zkrátit dobu čekání vyšetření a zvýšit produktivitu. Aktuálně prudce roste zájem o specializované komunikační nástroje jak ve vztahu pacient – lékař, tak lékař – lékař. Také lze pozorovat rychlý vývoj v oblasti telerehabilitací či využití virtuální reality v diagnostice a léčbě duševních poruch.
Perspektivní je využití telemedicíny v oblastech s komplikovaným přístupem ke zdravotní péči, kde klesá nebo zcela chybí dostupnost odborné péče. Díky telemedicínským nástrojům tak může jedno centrální místo se špičkovým dálkovým vybavením odborně obsluhovat větší území, případně přinášet zdravotní služby tzv. „až do domu”.
eHealth může v ideálním případě zlepšit přístup ke specializované péči většímu počtu klientů či pomoci v oblastech s komplikovaným přístupem ke zdravotní péči. Nutno však také říci, že i když je eHealth nyní vděčné téma, stejně jako jiná témata má dvě strany mince. Tou první je řada nesporných uvedených výhod jak pro pacienty, tak pro lékaře. Tou druhou je skutečnost, že eHealth je podpůrným nástrojem k samotné medicíně, nikoli však všespásným řešením, a bylo by až nebezpečné si představovat, že se celá medicína přesune do online prostředí a přemění se na „virtuální medicínu“.
Technologie jednoznačně může pomoci lékařům v získávání, rozhodování a následném vyhodnocování informací o zdravotním stavu pacienta, čímž umožní nové postupy v diagnostice či léčbě. Zároveň však použití nástrojů pro distanční služby z logiky věci snižuje míru osobního kontaktu ve vztahu pacienta a lékaře.
Také je potřeba počítat s tím, že nové přístupy ke zdraví nemusí vyhovovat všem a je nutné pracovat s alternativními řešeními. Ne všichni mají automaticky kladný přístup a důvěru k technologiím, s čímž je nutné počítat již při stanovení cílů samotného výzkumného řešení. V této oblasti více než jinde je třeba sledovat vzájemné vztahy, potřeby a cíle všech zúčastněných stran tak, aby řešení bylo výhodné pro všechny, a nezaměřovat se pouze na technologickou funkčnost řešení. Na první pohled skvělé technologické řešení se nakonec v praxi může ukázat pro určitou skupinu lidí jako nepoužitelné.
To byl třeba případ dohledových zařízení u seniorů, pro které bylo nošení monitorovací „krabičky” stresové a působilo na ně jako společenská stigmatizace nemoci. Podobně přijetí umělé inteligence (AI) v medicíně prozatím brání samotná důvěra v ni, protože dosavadní přístup funguje zjednodušeně na principu zadání vstupu (dat) a následném výstupu. Vzniká tak riziko nesprávnosti zadaných vstupů a způsobu jejich vyhodnocení. Aby byly technologie maximálně využívány a přinášely kýžený přínos, je nutné je odborně ovládat. S tím přímo souvisí důraz na vzdělávání lékařského či nelékařského personálu, pro který vzniká nová úloha spojovat odborné znalosti s technicko-uživatelskými a dále je předávat pacientům.
Problematickým otázkám může napomoci řešení multidisciplinárního výzkumu a vývoje, který vede k odstranění bariér v přijímání technologických řešení a do těchto řešení zapojuje aspekty nejen z technických věd, ale i z humanitních. V rámci telemedicíny se mění role pacienta, který se díky ní a přístupu k informacím stává součástí týmu zdravotní péče již při detekci zdravotních rizik. Mění se také role blízkého okolí pacientů. Například díky monitoringu mohou být pacienti více v kontaktu s rodinou. Tato změna role však vyžaduje změnu v přístupu ke zdravotní péči.
Rozvoj eHealth je patrný i v projektech Technologické agentury ČR a nalezneme jej napříč programy. Nejvíce projektů mezi žadateli o podporu a následně i úspěšnými řešiteli můžeme nalézt v Programu ÉTA, kde jsou projekty zaměřeny na propojení poznatků z široké škály oborů do jednoho celku, a v Programu TREND, kde se jedná zejména o technická řešení.
Úspěšné projekty však můžeme najít i v programu mezinárodní spolupráce DELTA 2 či ve výsledcích z dílčích projektů Programu NCK. Díky programům TA ČR roste zájem o řešení eHealth témat aplikovaným výzkumem a díky podpořené spolupráci odborníků z výzkumných organizací se soukromým sektorem můžeme některá řešení již využívat nebo se s nimi v brzké době v praxi setkáme.
Zásluhou projektu Vývoj expertního systému pro automatické vyhodnocování patologií ze snímku oka bude možné automaticky vyhodnocovat patologie na obrazových záznamech oka a zjistit, zda netrpíme začínající cukrovkou. Projekt Alivio – mobilní hra zmírňující příznaky OCD spojuje možnosti informatiky s poznatky z psychologie a umožní zmírnit symptomy obsesí s využitím kognitivně-behaviorální terapie. Pomocí výsledků projektu Chytrá řešení napříč kontinuální péčí o seniory se prostřednictvím propojení poznatků z oblasti psychologie, kinantropologie a senzoriky může zvýšit kvalita života seniorů a zároveň snížit pečovatelská zátěž jak u neformální domácí péče, tak v pobytových zařízeních.
Navržením vhodných provozních a ekonomických modelů pro poskytování telemedicínských služeb v rámci podmínek České republiky se zabývá Národní telemedicínské centrum pod Fakultní nemocnicí Olomouc v rámci projektu „Výzkum provozního a ekonomického modelu poskytování telemedicínských služeb”.
Prostřednictvím spolupráce v Programu DELTA 2 a projektu Výzkum a realizace prototypu zdravotnického Multirobotu s asistencí a umělou inteligencí bude díky výsledkům výzkumu podpořen bezasistenční život osob s handicapem a omezenou hybností. Jedná se pouze o demonstrativní výčet. Zajímavých projektů podpořených z programů TA ČR na téma eHealth je celá řada a k jejich vyhledání nelze nedoporučit vyhledávač Starfos.
Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR / autor: Ladislav Mlčák
