English version
„Nadále zůstáváme čistými příjemci evropských peněz. Pololetních plus 39 miliard představuje druhé nejvyšší čisté saldo od roku 2016. Naše členství v Evropské unii tak dává jednoznačně smysl, a to nejen finančně,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
„Uplynulých 17 let u nás evropské peníze pomáhají financovat výstavbu železniční sítě, modernizaci městské veřejné dopravy, dostavby a vybavení nemocnic či rekonstrukce škol. Jde o projekty, ze kterých naši občané profitují každý den,“ doplňuje Schillerová.
Vývoj čisté pozice ČR odpovídá rozdílu mezi penězi, které český stát do evropské pokladny odvede, a částkou, kterou z evropského rozpočtu získá.
Čistá pozice vůči EU loni dosáhla 85,7 miliardy
Blížíme se k magickému bilionu
Česká republika od svého vstupu do EU v květnu 2004 zaplatila do evropského rozpočtu 709,8 miliardy a získala 1,64 bilionu korun. Kladné čisté saldo ke dni 30. června 2021 tak souhrnně dosahuje více než 934 miliard.
„Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022,“ odhaduje ministryně
Aktuální prioritou vlády je čerpání evropských peněz z Národního plánu obnovy. Česká republika obdrží 7,1 miliardy euro, tedy zhruba 180 miliard korun.
Evropské peníze mají pomoci s investičními projekty a přispět tím k rychlejší obnově po pandemii Covid-19. Investice budou směřovat primárně na digitální a zelenou transformaci, na podporu podnikání, vědy, výzkumu a inovací, do zdravotnictví a na rozvoj vzdělávání.
„Český plán obnovy je schválen Komisí a na jednání Rady Ecofin by se měl dostat na začátku září. V rámci předfinancování můžeme ještě letos získat prvních 23,4 miliard,“ počítá Alena Schillerová.
Za letošním kladným pololetním saldem ČR vůči rozpočtu stály především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a dále pak příjmy z fondů Společné zemědělské politiky.
