Podobný trend byl znatelný také v rámci návrhů na bankrot, kde ale v případě živnostníků došlo k mírnému nárůstu. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou pravidelně provádí společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Počet bankrotů obchodních společností v v září dosáhl 53, o 10 méně než než v srpnu, byl zároveň třetím nejnižším číslem v tomto roce. Návrhů na bankrot firem bylo v září podáno 66, tedy o 27 méně než v srpnu. „Je pozitivní, že ačkoliv se ekonomika nenachází v nejlepší kondici, nedochází zatím k masivnímu bankrotování větších firem,“ uvedla analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková s tím, že zatímco vloni od začátku roku do konce září zbankrotovalo celkem 547 společností, letos to bylo 533.
„Největší firmou v konkurzu byla v září společnost Plastic Parts &Technology s.r.o. s obratem mezi 200–300 miliony korun. Zajímavé je, že dle posledních výkazů za rok 2019 společnost nevykazovala vážné problémy. Ty se podle exekucí začaly objevovat až na jaře 2022. Poslední dva roky je v mírné ztrátě také firma Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. s obratem mezi 100–200 miliony korun, která podala návrh na bankrot začátkem září,“ upřesnil Jan Cikler, vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz.
Nejčastěji firmy krachovaly na Olomoucku a Zlínsku
Za uplynulý rok stoupl meziročně nejvíce počet bankrotů obchodních společností na Olomoucku. Druhý nejvyšší nárůst bankrotů firem zaznamenalo Zlínsko. Naopak výraznější pokles počtu bankrotů firem vykázalo Karlovarsko a Liberecko.
Z pohledu odvětví se za uplynulý rok nejvíce zvýšil počet bankrotů firem v zemědělství, lesnictví a rybářství a ve vzdělání, zdravotní a sociální péči. Naopak snížení počtu bankrotů zaznamenal obchod a odvětví nakládaní s nemovitostmi.
Živnostníků zbankrotovalo méně téměř ve všech krajích
Ve srovnání se srpnem poklesl v říjnu také počet bankrotů živnostníků, a to konkrétně o 48 na 345. Co se návrhů na bankrot týče, jejich počet mírně stoupl o 9 na 392. „Jak se zdá, živnostníci se se současnou obtížnou ekonomickvou situací vyrovnávají až dosud poměrně dobře,“ dodala Věra Kameníčková. Její slova dokládá také fakt, že průměrný měsíční počet bankrotů živnostníků klesá již třetím rokem v řadě a zatímco v roce 2020 dosahoval hodnoty 608, letos to je už jen 438. Zároveň, zatímco vloni za prvních devět měsíců roku zbankrotovalo 4 827 živnostníků, letos to bylo jen 3 944.
Z dat za uplynulých dvanáct měsíců vyplývá, že živnostníků zkrachovalo méně ve všech krajích, s výjimkou Moravskoslezského, kde se však jejich počet meziročně prakticky nezměnil. Nejvyšší pokles, konkrétně o 28 procent zaznamenalo Olomoucko. Na 10 tisíc živnostníků pak připadá nejvíce bankrotů na Ústecku (96,6) a nejméně v Praze (30,6).
Podobný trend jako v krajích byl také v jednotlivých segmentech s tím, že jedinou oblastí, kde počet bankrotů živnostníků stoupl byla oblast nakládání s nemovitostmi. Naopak nejvíce (-87 %) klesl v zemědělství, lesnictví a rybářství a o 62 % ve zpracovatelském průmyslu.
Osobních bankrotů ubylo ve všech krajích
O 9,8 % klesl meziměsíčně v září také počet osobních bankrotů a o 4,4 % počet návrhů na osobní bankrot (celkem 1 026). „V případě osobních bankrotů vidíme dlouhodobě klesající trend. Zatímco vloni od začátku roku zbankrotovalo téměř 12 tisíc osob, letos to je pouze 10 331 osob,“ uvedla Věra Kameníčková s tím, že i domácnosti jako celek dokázaly na náročnou ekonomickou sistuaci reagovat bez výrazného zhoršení jejich finanční situace. V budoucnosti lze však očekávat obrat tohoto trendu.
Počet osobních bankrotů klesl za posledních 12 měsíců meziročně ve všech krajích. Nejmenší pokles – jen o 3 % zaznamenal Karlovarský kraj a Ústecko. Naopak o 20 % klesl počet osobních bankrotů na Vysočině, kde připadá také nejméně bankrotů na 10 tisíc obyvatel (9) a o 18 % v Jihomoravském kraji a na Pardubicku. Nejvíce bankrotů na 10 tisíc obyvatel pak připadá na Karlovarsku (23).
Graf: Bankroty obchodních společností 2020 – 2022