Čtyři české projekty s environmentálním rozměrem

A je také důkazem, že ty příležitosti, ač třeba nenápadné, jsou všude kolem nás. Přestože se Greativity Group na ekoprojekty vysloveně nezaměřuje, má jich ve svém portfoliu hned několik.

„Rozhodně nejsme ekohujeři, k zelenému aktivismu jsem osobně poměrně skeptický. Nám projekty především musejí dávat smysl ekonomicky. A druhým rysem našich investic je to, že hledáme inovativní projekty, nápady, které mají reálný potenciál a jdou nad současný standard, na novou úroveň,“ říká jeden ze spoluvlastníků skupiny Jan Vyskočil.

Hydroponie pro malé i velké

Zemědělství zažívá paradoxní dobu. Ono samo v běžné podobě znamená pro planetu problém, ale stejný problém dnes představuje planeta pro zemědělce. To si dnes uvědomují nejen vědci. Jenže obejít se bez zemědělství nelze. Proto jsou dnes vítané všechny projekty, které směřují k tomu spolehlivě nakrmit lidstvo, ale nezničit planetu. V základu to znamená šetřit hnojivy, palivy, energiemi i vodou a zároveň zvyšovat odolnost vůči nevyzpytatelnému klimatu.

Jedním z možných řešení je hydroponické pěstování. Šimon Břeský je hlavním autorem technologie, na níž stojí systém GardeniX, což je hydroponický modulární systém pro pěstování zeleniny. Jeho výhodou je, že nepotřebuje masivní investici na velké ploše, může růst postupně. Oproti velkým systémům má také snazší obsluhu. Lakonicky řečeno, je to řešení efektivní i efektní. A udržitelné. I ekonomicky.

GardeniX je řešení, které odlehčí nemocným a vyčerpaným zeminám a uspoří vodu, hnojiva i práci a zároveň zvýší ekonomický potenciál pěstební plochy. Je vhodný pro produkci živých salátů, listové zeleniny a bylinek. Díky možnosti dynamického posunu pěstebních kanálů je produktivita na m² o 38 % vyšší. Rostliny mají vždy tolik prostoru, kolik ve svém stáří zrovna potřebují. To vše za velmi nízkých nároků na spotřebu energie. Pro provoz systému je zapotřebí pouze čerpadlo a lze jej snadno instalovat i do již existujících skleníků nebo fóliovníků, přičemž jej lze provozovat i na volné venkovní ploše nebo v indoor vertikálním provedení.

Základem systému je NFT, což je zkratka pro Nutrient Film Technique. Rostliny přijímají živiny z tenkého filmu roztoku, který protéká kolem jejich kořenů. Část kořenů přijímá živiny z vody, část vzdušný kyslík ze vzduchu. Rostlinám to prospívá, a přestože základem je voda, oproti běžnému pěstování je jí potřeba asi jen 5 %. Voda je samozřejmě obohacena o potřebné živiny. Návratnost? Jeden až šest let, to podle konfigurace. Profesionální systém potřebuje odbornou realizaci, ale malý systém si postaví pěstitel i sám podle návodu. Dokonalé řešení.

GardeniX, který v Praze provozuje vlastní hydroponický skleník a komerční laboratoř, vznikl v roce 2018 jako startup zabývající se hydroponií a rostlinnou výživou. O tři roky později už ale přidal i zakázkovou výrobu a výstavbu hydroponických systémů pro evropské farmáře a stačil již realizovat projekty v Česku a Lucembursku. A začalo to vlastně nenápadně.

„V prvním ročníku na vysoké škole, kde jsem studoval klinickou biochemii, jsem začal řešit, jak si přivydělat peníze. A napadlo mě využít obor trochu jinak, našel jsem si v živnostenském rejstříku volnou živnost výroba hnojiv. Později jsem přešel na biotechnologii léčiv, a když jsem ve školní laboratoři kultivoval nejrůznější bakterie a kvasinky, začal jsem to zkoušet i s rostlinami. A nakonec mě to chytlo, protože rostliny jsou hezčí a voňavější než kvasinky. Pak už to šlo tak nějak samo,“ usmívá se Šimon. Chytl se příležitosti naplno. A dobře udělal. Prestižní ocenění Český goodwill za inovaci je toho důkazem.

Buňky, které šetří materiál

Stavebnictví sužuje řada problémů, mezi nimi i nedostatek materiálů. Jednou z cest, jak se s ním vypořádat, jsou technologie a postupy, které dovolují materiálem šetřit, aniž by se tím nějak omezily vlastnosti stavby. Tímto směrem se vydala společnost SmartConstruct, která využívá patentovaný vynález geobuněk Presto Geoweb. Ten je známý od 70. let minulého století. „Je to systém, který je schopen výrazně spořit na kamenivu. Ve světě se používá, u nás zatím moc ne, inženýři jsou konzervativní,“ říká Tomáš Valent, obchodní ředitel SmartConstruct.

Technologie buněčného řešení je silná, přesto jednoduchá. Prostřednictvím sítě 3D propojených buněk je výplň omezena, a tím odolná vůči pohybu. Systém poskytuje sílu a stabilizaci pro celou řadu povrchů – od vozovek až po příkré násypy. Systém společnosti SoilTec, na němž SmartConstruct staví, je nejucelenějším systémem geobuněk v oboru navrženým s plně vyvinutými komponenty, které vydrží nejnáročnější problémy na staveništi. Je vyroben z polyethylenu vysoké hustoty (HDPE) a nabízí nejvyšší a nejdelší výkon jakéhokoliv systému geobuněk v civilním použití.

„Geobuňky vytvářejí nové statické momenty, na to u nás nejsme zvyklí, stále se používají betonové desky, kde shora tlačí síla a dole se měří, kolik síly se na tu plochu přenáší. Jenže geobuňky roznášejí síly prostorově. To je něco zcela nového. Projektanti, architekti i developeři se musejí dovědět, že ta možnost tu je. Takže se hodně snažíme o edukační činnost, aby se informace o nových materiálech dostaly, kam je třeba. Ale bude to asi ještě trvat, bojujeme s velkými betonovými giganty,“ konstatuje Tomáš Valent a je si vědom, že dobré nápady to nemají vždy snadné. Ani když v zahraničí jsou už padesát let běžné.

Ekologické betony bez cementu

České stavebnictví pomalu najíždí na model cirkulární ekonomiky, protože zítra bude povinný. A když už materiálová inovace, tak pořádně, řekli si Karel Eminger, Petr Pilc a Pavel Wenig z Výzkumného pracoviště materiálového inženýrství. Matadoři, kteří už s vývojem materiálů mají své zkušenosti a za sebou i nejeden úspěch. Betonext je projekt, který ve spolupráci s VPMI na bázi odpadů vyvíjí nové materiály, a navíc se chce obejít bez cementu. „Cement nemá z pohledu ekologie příliš dobré jméno, má vysokou ekologickou stopu. A navíc lidstvo staví tak rychle, že cement přestává stačit, už brzy ho bude viditelně málo. Jediná možnost je jiné pojivo,“ říká Karel Eminger.

Betonext se k takové výzvě postavil čelem: „Nejsme jediní, existuje poměrně široké spektrum postupů i různých druhů surovin. Poměrně dobře se obvykle daří nahrazovat u betonových pojiv cementovou složku, většinou však nedochází k výraznému snížení uhlíkové stopy. Nám se podařilo unikátními technologiemi s využitím odpadních surovin dosáhnout až stoprocentního snížení uhlíkové stopy. Laicky řečeno, umíme vyrobit alternativní malty a betony úplně bez cementu, přičemž základní mechanické charakteristiky dokážeme u nových materiálů nejen udržet, ale i vylepšit,“ vysvětluje Karel Eminger. Ten je realistou. „Jedna věc je něco vymyslet, druhá dostat to na trh a uspět. Z tohoto pohledu jsme na začátku cesty a v tom, co je před námi, hodně spoléháme na Greativity. Uvést výrobek na trh, to představuje ještě hodně práce a také náklady,“ říká výzkumník, který už má za sebou patentované materiály.

V současné době se Betonext snaží uspět v projektu technologické inkubace a dostat na trh novou zdící a omítací maltu. Ale plány sahají mnohem dále. „Rádi bychom se i v budoucnu orientovali na výzkum, máme před sebou další směry vývoje geopolymerních materiálů novými kombinacemi aktivátorů a matric. A jsou to reálné směry, žádné vize, vše již ověřujeme v reálných projektech,“ doplňuje Pavel Wenig.

Kamera na brouky

„Se skupinou Greativity Group, respektive se společností NeraAgro, navázala Kancelář transferu technologií Jihočeské univerzity spolupráci již před časem ohledně různých inovativních projektů, které jsme společně probírali a komunikovali ohledně ideálních kroků k jejich dalšímu posunu na trhu. Až v případě kůrovcové sondy byla oficiálně uzavřena Dohoda o spolupráci a nyní je vedeno jednání vedoucí k založení společné spin‑off firmy,“ popisuje další projekt, který zaslouží pozornost, Růžena Štemberková.

Projekt ještě nemá obchodní jméno, v této chvíli Greativity dotahují podobu společného podniku s Jihočeskou univerzitou. Má ale produkt – kamerovou sondu, která dokáže identifikovat ve stromech kůrovce. Počítá se s rozvojem projektu za přispění umělé inteligence, což by usnadnilo rozeznávání i dalších škůdců. Technologie se zrodila v dílně Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a je výsledkem projektu realizovaného v programu TA ČR GAMA 2.

V rámci proof of concept aktivity se podařilo technologii dovyvinout a otestovat v externích podmínkách s vynikajícím výsledkem. Byly proto podány dvě přihlášky vynálezu a přihláška užitného vzoru, všechny tři byly Jihočeské univerzitě uděleny. A o nový produkt již projevily zájem Národní park Šumava i Lesy České republiky.

„Stav projektu k dnešnímu dni je takový, že jsme s univerzitou dohodnuti na hlavních parametrech společného podniku a spouštíme formální kroky. Zároveň již ale začínáme pracovat na první sérii, která by šla na trh,“ vysvětluje Jan Vyskočil.

Čtyři nápady, čtyři produkty, čtyři projekty. Všechny reagují na situaci na trhu a řeší nějaký problém, posunují běžný standard na novou úroveň. Čtyři příklady projektů, do nichž investiční skupina Greativity vstupuje – mají reálný potenciál, objevují nové úrovně a dávají smysl ekonomicky. Environmentální rozměr je navíc známkou toho, že před sebou mají dlouhou budoucnost.

„Když se ty čtyři atributy spojí v jednom produktu nebo službě, je to ideální. Protože dnes jsou environmentální mantinely už v mnoha ohledech a mnoha segmentech skutečně přísné. A co jim nevyhoví, nemá perspektivu. Takové projekty pro nás nejsou, my hledáme dlouhodobé investice,“ uzavírá Jan Vyskočil.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban