Cukrárna a kavárna Janský z Vyškova: Návrat sladkého světa



Také s potěšením sledujete, jak v posledních letech vyrůstají pozoruhodné gastronomické podniky i mimo velká města? Jedním z nejpřitažlivějších je cukrárna a kavárna Adolf Janský ve Vyškově, jakýsi místní protějšek pražské cukrárny U Myšáka.

Zlaté časy a mlsný TGM

Slavnou cukrárnu ve Vyškově založil Adolf Janský – byl ze šesti dětí místního rolníka – v roce 1908. Tehdy byl svět ještě plný nadějí na mírovou prosperitu a živnosti vzkvétaly. Adolf Janský, pradědeček současného majitele cukrárny Jiřího Grygara (34), se na svůj podnik důkladně připravil. Dvanáct let sbíral zkušenosti v těch nejlepších cukrárnách Paříže, Vídně, Budapešti a Říma! Není divu, že hned od počátku začala nová cukrárna vyhrávat různé ceny a medaile na tuzemských i světových výstavách.

Nejlepší léta ovšem cukrárnu čekala za první republiky. Skvělou reklamou pro ni bylo, že si pralinky – tehdy se jim říkalo „dezertní bonbony“ – nechával z Vyškova posílat sám prezident Masaryk (v archivu to potvrzují objednávky z Pražského hradu). „Pradědeček tyto pralinky prezentoval i jako „Specielní bonbony JADO“, přičemž JADO je zkratka jeho jména – JAnský ADOlf,“ dodává Jiří Grygar.

Koncem 30. let už široko daleko proslulý podnik natolik prosperoval, že Adolf Janský nechal dům i s cukrárnou a kavárnou přestavět v tehdy velmi progresivním funkcionalistickém slohu. Šlo o první podobnou stavbu mimo Brno. Zákusky od Janského se staly nezbytnou součástí všech oslav široko daleko, jeho kvalitní čokolády a pralinky se vozily do celé republiky.

Ruční práce.
„Je u nás samozřejmostí. A také to, že při výrobě používáme jen ty nejlepší suroviny, například kakaové máslo a smetanu,“ říká Jiří Grygar, který nyní rodinnou firmu vede.
Zkušenosti předtím sbíral několik let v jedné z nejlepších belgických čokoládoven.

Pád z výšin bohužel přišel po roce 1948, kdy byla cukrárna znárodněna. Ke svým 65. narozeninám tehdy Adolf Janský dostal nedobrý dárek. V domě, jejž zbudoval, se ocitl v roli trpěného nájemníka a moderní zařízení jeho cukrářské výroby bylo převážně poničeno. Adolfův syn – rovněž Adolf – v cukrárně sice mohl pracovat dál, ale jen jako dělník.

Na zkušenou do Belgie

Po listopadu 1989 hrozil cukrárně pád do úplného zapomnění. Naštěstí se však vnučka zakladatele Zdeňka Eywo Janská rázně pustila do obnovy firmy. Vzala si úvěr, vyplatila restituenty z jiných větví rodiny a dala se do díla. Což nebylo nijak jednoduché – ještě navrch ke znovuzavádění kvalitní cukrářské výroby se totiž paní Zdeňka musela také starat o tři malé děti.

Jako za císaře pána.
Cukrárna Janský nabízí vedle tradičních zákusků, špičky, větrníku, pařížského dortu, pusinky i velké množství dalších klasických dortů: ovocné, čokoládové, ořechové, belgické…

Naštěstí však do výroby našla paní, která se kdysi vyučila u jejího dědečka a ráda se znovu dala do „práce, jak má být“. Vloni předala paní Zdeňka firemní žezlo svému synovi Jiřímu Grygarovi, který předtím po vzoru pradědečka strávil několik let prací v nejlepší belgické čokoládovně.

Čokoláda se také stává nosným oborem cukrárny mimo jiné proto, že se na rozdíl od zákusků snadno dopravuje na velké vzdálenosti. Na čoko-výrobu se proto uvolňují nové prostory a kupují nové stroje – to nejdůležitější při ní je ale pořád vyhrazeno ruční práci. Patnáct druhů pralinek a řadu druhů čokolád už teď z Vyškova rozvážejí do několika obchodních sítí.

Pusinky za hubičku

„V našem sortimentu zachováváme tradiční zákusky, které se dělaly už za císaře pána: špička, větrník, pařížský dort, pusinky a podobně,“ říká nám Jiří Grygar, „některé mají malinko jiný tvar, než byli lidé zvyklí, u mnoha zákusků však pořád používáme historické výrobní postupy. Ruční práce je tu samozřejmostí. A také ty nejlepší suroviny: máslo a smetana. Přesvědčili jsme se, že zákazník kvalitu vždy ocení a vrací se k ní.“

Speciality.
Zákazníky do cukrárny a kavárny přitahují i exkluzivní belgické tabulkové čokolády s vlastními karamelizovanými mandlemi, oříšky, se směsí ovoce a ořechů, s brusinkami a podobně a také různé druhy pralinek plněné výhradně vlastními náplněmi. Ve Vyškově je vyrábějí podle originální belgické receptury.

Na přání zde vyrábějí i dětské dorty s jedlým papírem (je možné na ně zvolit jakýkoliv obrázek z oblíbeného seriálu nebo pohádky, který rádi vytisknou), i dorty atypické různých tvarů a velikostí, například velký belgický svatební dort.

Tomu jeho slova po ochutnání vyškovských dobrot rádi věříme, zvláště když tu zákusky stojí od 14 do 30 korun. A znovu jako za časů pradědečka cukrárna Adolf Janský získává ceny, teď například dva roky po sobě ocenění Zlatá chuť jižní Moravy. „Zatím do naší cukrárny chodí hlavně hosté středního věku nebo starší,“ říká Jiří Grygar.

Srdcem rodinné firmy (ve které pracuje i Jiřího sestra Zuzana) je původní pec z 20. let minulého století, kterou už ovšem nemusejí učedníci roztápět dřevem někdy ve čtyři ráno, jak tomu bývalo v minulosti, neboť je předělaná na plyn. Pradědečka zakladatele pamatuje ještě i rozvalovačka na těsto či melanžér, většina zařízení však už je zbrusu nová.

Jestli se teď na svoji cukrárnu z nějakého šlehačkového obláčku dívá Adolf Janský, musí být velmi spokojen…

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Ivo Bartík. Foto: Hynek Glos.