ČZU spolupracuje na tvorbě plánu (roadmap) k udržitelnému hospodaření na zemědělských půdách a zmírnění klimatických změn

EJP SOIL je největší evropský výzkumný program zaměřený na půdy a udržitelné hospodaření s nimi. Klíčovým tématem je v tomto projektu zadržování (sekvestrace) uhlíku v půdě, a jak uhlík v půdě ovlivňují různé způsoby hospodaření.

Klimatické změny jsou jednou z největších výzev, které v současné době čelíme. Orná půda a trvalé travní porosty tvoří v Evropě 39 % krajinného pokryvu (EEA, 2017a), a hrají tak významnou roli v hospodaření s organickou hmotou, resp. s uhlíkem. Nevhodné způsoby hospodaření mohou vést ke zbytečnému uvolňování uhlíku do atmosféry.

Cílem projektu je zjistit, které postupy při obdělávání půdy a hospodaření na ní přispívají nejvyšší mírou k sekvestraci uhlíku a tím pomáhají čelit klimatickým změnám. Projekt zohledňuje i současný požadavek Zelené dohody pro Evropu, a to, jak zajistit, aby Evropa fungovala v oblasti zemědělství konkurenceschopným způsobem a byla při tom šetrná k životnímu prostředí.

EJP SOIL si proto také dává za cíl zjistit, jak dosáhnout udržitelné zemědělské produkce, zajistit prevenci či nápravu degradace půdy a posílit plnění ekosystémových služeb půdy. Dalším smyslem projektu je propojení pracovišť zabývajících se výzkumem půdy v Evropě a výměna zkušeností.

V první fázi projektu proběhla inventarizace dostupných dat týkajících se zemědělské půdy a způsobu hospodaření, do které se zapojily všechny zúčastněné strany. Na základě znalostí zúčastněných stran byla vypracovaná tzv. „Roadmap for EJP SOIL“, která je klíčovým dokumentem projektu. Popisuje vizi udržitelného hospodaření, a hospodaření přispívajícího ke zmírňování změn klimatu, ke zdravé půdě a krajině.

Roadmap je v průběhu projektu aktualizována s využitím nově získaných dat, a v budoucnu bude sloužit jako podklad při rozhodování v oblastech vědy, politiky a implementace. Tvorba tohoto plánu je úzce vázaná na spolupráci s koncovými uživateli a jejich zpětnou vazbu, tj. zemědělci, výzkumnými institucemi, státními složkami (ministerstva, AOPK ČR), soukromým sektorem, laboratořemi. Inventarizace dat byla využita také pro shrnutí současných znalostí a stanovení témat, kterými je potřeba se detailněji zabývat.

V průběhu projektu EJP SOIL jsou vyhlašovány tři tzv. vnitřní výzvy, v rámci kterých se projektoví partneři mohou zapojit do soutěžených vědeckých projektů. Česká zemědělská univerzita v Praze se zapojila zatím v prvních dvou výzvách do celkem 10 takových projektů (CarboSeq, i-SoMPE, MINOTAUR, Max Root-C, MIXROOT-C, ProbeField, Road4Scheme, SERENA, SIREN a STEROPES).

Na projektu spolupracuje 26 výzkumných a odborných pracovišť z 24 zemí EU. Koordinátorem projektu je INRAE – Národní výzkumný ústav pro zemědělství, potravinářství a životní prostředí (FR). Další členové konsorcia jsou: Nizozemsko (WR), Rakousko (BIOS), Belgie (EV-ILVO, CRAW), Česká republika (ČZU), Dánsko (AU), Estonsko (EMU), Finsko (LUKE), Německo (Thuenen, Jülich), Maďarsko (MTA ATK), Irsko (Teagasc), Itálie (CREA), Lotyšsko (UL), Litva (LAMMC), Norsko (NIBIO), Polsko (IUNG), Portugalsko (INIAV), Slovensko (NPPC), Slovinsko (ULBF), Španělsko (INIA), Švédsko (SLU), Švýcarsko (AGS), Turecko (TAGEM), Velká Británie (AFBI). Projekt je realizován za finanční podpory MŠMT a EU (No 862695).

Změna klimatu je jednou z největších výzev, kterým Evropa a svět v současné době čelí. Zemědělství se významně podílí, a to přibližně 10 %, na celkových emisích skleníkových plynů v EU. Zemědělské půdy hrají ústřední roli při přispívání ke zmírňování změny klimatu tím, že snižují své současné emise skleníkových plynů (CO₂, N₂O, CH₄) a zvyšují své zásoby uhlíku.

Obsah organického uhlíku u zemědělských půd je nižší ve srovnání s jinými přírodními systémy a půdami a mohou tak představovat potenciální úložiště atmosférického uhlíku. Uhlík je v půdě vázán rostlinami prostřednictvím fotosyntézy, a jako organický uhlík zde může být uložen. Udržitelné hospodaření může být cestou, jak přispět ke zmírnění změny klimatu, a to již zmíněným snížením emisí ze zemědělství a dalších zdrojů a ukládáním uhlíku do rostlinné biomasy a půdy.

Udržitelné hospodaření šetrné ke klimatu je uplatňování operací, postupů a ošetření, které chrání půdu a zvyšují její výkonnost. Zahrnuje kontrolu provozu, zamezení nadměrnému obdělávání půdy, efektivní hospodaření se škůdci a živinami, výběr vhodných plodin a střídání plodin, udržování půdy pokryté, zvyšování rozmanitosti (plodiny, půda, krajina), efektivní řízení zavlažování, přidávání organické hmoty.

Redakčně upravená tisková zpráva ČZU v Praze