English version
Novela zákoníku práce v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) přinesla zásadní změny už v uplynulém roce.
„První významné změny u dohodářů započaly loňskou novelou zákoníku práce, kdy se dohody začaly více přibližovat pracovnímu poměru. Z hlediska úpravy pracovní doby a její rozvržení, doby odpočinku, zákonných příplatků či například překážek v práci tak dohodáři získali postavení obdobné zaměstnancům. Od ledna mají navíc dohodáři nárok na dovolenou,“ uvádí ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
„S větší mírou regulace dohod vyvstává otázka, zda se nevytrácí jejich atraktivita spočívající v jejich flexibilitě a zda nedojde k jejich útlumu,“ dodává Hekšová.
Přísnější podmínky pro povinné odvody
Od července se pak u dohod o provedení práce upravují hranice účasti na povinném pojištění. V současné době platí, že dohodáři, který pracuje na DPP, vzniká účast na odvodech, vydělá-li si více než 10 tisíc korun. Tato výše se počítá pro každého zaměstnavatele samostatně.
V případě, že měl brigádník doposud dvě a více DPP a v každé si vydělal měsíčně do deseti tisíc korun, nebyly muodváděny zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Navíc, pokud by podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů, tedy známý růžový formulář, mohl uplatnit i daňové slevy.
„S účinností od 1. července 2024 jsou u DPP upraveny limity pro účast na pojištění, které se budou lišit podle toho, zda má zaměstnanec jednu nebo více DPP,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
„Tato změna souvisí se snahou zamezit zneužívání dohod o provedení práce a zajistit jejich využívání především jako doplňkového zaměstnání a zamezit souběhům DPP, u kterých nedochází k účasti na pojištění,“ popisuje.
Dohodáři s nárokem na dovolenou: Jaké další změny přináší novela zákoníku práce?
Rozhodná částka měsíčního výdělku pro účast na pojistném bude činit 25 % průměrné mzdy (10 500 korun v roce 2024) v případě, že má zaměstnanec uzavřeny dohody u téhož zaměstnavatele. Má-li zaměstnanec dohody u více zaměstnavatelů, pak rozhodná částka měsíčního výdělku odpovídá 40 procentům průměrné mzdy (17 500 korun v roce 2024). Zaměstnanec navíc bude v případě souběhu dohod a výdělků přesahujících limit 40 % průměrné mzdy povinen odvést pojistné z těch dohod, u kterých odvodová povinnost nevznikla zaměstnavateli.
Nové povinnosti podnikatelů
Veškeré informace u dohodářů pracujících na dohodu o provedení práce bude evidovat Česká správa sociálního zabezpečení a v okamžiku, kdy výdělek brigádníka na DPP v úhrnu překročí limit, budou muset zaměstnavatelé i dohodář platit pojistné. Zaměstnavatel bude povinen pro tento účel rovněž vést evidenci o svých brigádnících činných na základě dohody o provedení práce.
Dále bude muset zaměstnavatel upozornit nového dohodáře na možný vznik povinnosti odvést pojistné na sociální zabezpečení „v případě souběhu dohod a překročení stanovených limitů“, a to nejpozději v den jeho nástupu.
Možný odklad na leden
V současné době by se však měla připravovat další novela zákona, která by účinnost červencové změny pojištění dohodářů mohla odsunout až na 1. ledna 2025. „Zároveň pokud návrh projde legislativním procesem, pak by mohlo od 1. ledna 2025 platit i pravidlo, že kdo přihlásí svého dohodáře na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, nebude za něj do stanovené hranice odvádět pojištění,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Redakčně upravená tisková zpráva dTest
