Daně platíme, zlobí se živnostníci

Nedávno zveřejněné informace Ministerstva financí ČR o tom, že živnostníci odvádějí státu stále méně a výnosy z „jejich“ daní nedosahují hodnot z předkrizových let, podnikatele rozladily. Jsou podle nich zavádějící. V čem je tedy problém?



Živnostníci odvedli loni státu na daních o téměř osm set milionů méně než v roce 2013. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o plnění státního rozpočtu za loňský rok. Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání dosáhlo 0,6 miliardy korun.

Naštvaný podnikatel„To představovalo meziroční pokles o 0,8 miliardy a nenaplnění rozpočtu o 2,6 miliardy korun,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

„Příčinou je i skutečnost, že starobní důchodci mohou zpětně uplatňovat základní slevu na dani za rok 2013. Bez tohoto vlivu by inkaso daně vykázalo meziroční růst, k čemuž by přispěla mimo jiné i přijatá opatření spočívající v omezení uplatnění slev na dani u osob, které využívají výdajové paušály,“ doplňuje.

I přes toto vysvětlení se však živnostníků dotkla informace o tom, že odvedli na daních o téměř tři miliardy méně, než stát očekával. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) chybný výklad spočívá nesprávném ztotožňování příjmů z daně z příjmů fyzických osob (DPFO) s daní od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Živnostníci odvedli více, tvrdí asociace

DPFO v sobě sice zahrnuje daně živnostníků, ale je to současně příjmový účet od všech fyzických osob, které podají daňové přiznání. Je tedy „zatížen“ mnoha dalšími vlivy, nesouvisejícími s podnikáním. Mimo jiné zmíněnou slevou na dani starobních důchodců, daňovým zvýhodněním hypoték a podobně.

„Ti, kteří trvale obviňují živnostníky z nedostatečného odvádění daní a argumentují odvody deset let starými, by se nejdříve měli seznámit s mechanismem vykazování daně z příjmů, všemi vlivy a potom vyřknout závěr. Nejenže se porovnává neporovnatelné, ale navíc je výpočet většinou odvozen na základě chybné úvahy,“ říká předseda AMSP Karel Havlíček.

Částky uváděné ministerstvem financí jsou sice podle Karla Havlíčka z pohledu příjmů do státního rozpočtu v pořádku, ale z pohledu faktického odvodu daně z příjmů OSVČ jsou zcela irelevantní. „Skutečný odvod OSVČ je v roce 2014 přibližně 4 miliardy korun, což znamená naopak nárůst vůči roku 2013,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.

„Jakkoliv to zní nelogicky, přesný odvod daně z příjmu OSVČ je díky nastavenému mechanismu v konkrétním roce pouze odhadnutelný. Srovnávat v čase je potom úplný nesmysl, neboť v každém roce byl jiný režim daňových výhod nepodnikatelských subjektů, což se na účtu okamžitě projeví,“ doplňuje.

Čtyřicetkrát méně než zaměstnanci

Od nástupu krize se živnostníci opakovaně potýkají s obviněním, že státu odvádějí stále méně. Například v roce 2011 odvedli na daních čtyřicetkrát méně než zaměstnanci.  Zatímco zaměstnanci zaplatili na daních z příjmů za rok 2011 celkem 119,3 miliardy korun, o 7,5 miliardy korun více než v roce 2010, živnostníci tehdy odvedli 2,9 miliardy korun, o pět miliard korun méně než za rok 2010.

Loni zaměstnanci na daních odvedli 87,7 miliard korun, což bylo o 3,2 miliardy více než v roce 2013. Přesto oproti předpokladům ministerstva zaplatili o 4,7 miliardy méně.

„Mezi hlavní faktory nižšího plnění patří mimo jiné vyšší podíl zaměstnanosti na kratší pracovní úvazky a neočekávaná opatření, která byla realizována v průběhu roku, především navrácení základní slevy pro pracující důchodce za rok 2014 na základě nálezu Ústavního soudu od října roku 2014 a stejně tak možnost nároku na tuto slevu zpětně i za rok 2013,“ uzavírá Radek Ležatka.

Dalibor Dostál

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění | Služby

Doporučujeme