Daňové přiznání musejí někdy podávat i zaměstnanci. Kdy a za jakých okolností?

OSVČ odevzdávají daňové přiznání v případě, že jejich roční příjmy přesahují 50 tisíc korun. U zaměstnanců je to složitější a daně přiznává sama každoročně jen menší část z nich.

Dodejme, že pokud měl zaměstnanec v daném roce příjmy například i ze samostatně výdělečné činnosti, limit na příjmy mimo zaměstnání se mu snižuje na dvacet tisíc korun.

Ekvivalentem daňového přiznání (DP) pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele, který za ně daňovou povinnost vyřeší.

K tomu by měli účetním dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo případně odečitatelných položkách (viz níže). Při ročním zúčtování daně totiž může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz, a to v březnové výplatě.

Změny v daních a dalších odvodech 2025 v kostce: Na co si dát pozor?

Co je roční zúčtování daně?

Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. „Roční zúčtování přesto není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Zaměstnancům je za běžných okolností z hrubé mzdy srážena záloha na daň z příjmu, a to každý měsíc.

Zaměstnanci, kteří během roku měli pouze zdanitelné příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů v různém období, případně nemají další vedlejší příjmy, žádné starosti s daněmi nemají.

Když zálohy na daň odvádí zaměstnavatel…

Plátce daně (tedy zaměstnavatel) vypočítává zálohu na daň z příjmů zaměstnanců ze stanoveného základu pro její výpočet. Základem je měsíční hrubá mzda zaokrouhlená na stokoruny nahoru. Vyděláváte-li tedy například 44 850 korun měsíčně, základem je částka 44 900 korun.

Záloha na daň pak bude 15 procent ze 44 900 Kč – tj. 6735 korun. Jen v případě, že základ přesahuje trojnásobek průměrné mzdy (v roce 2025 půjde o částku 139 671 korun), bude vám z výdělku nad tuto hranici sražena vyšší záloha, a to 23 procent. Připomínáme, že do letošního roku se progresivní daň týkala těch, kteří vydělávali měsíčně čtyřnásobek průměru, limity se ale změnily.

Jak se vypočítává měsíční záloha na daň u příjmů za závislé činnosti (zaměstnání)?

Ostatní zaměstnanci musejí podávat přiznání sami. V praxi se to nejčastěji týká těch, kteří si během roku přivydělávají podnikáním, pracují pro dva zaměstnavatele současně nebo mají příjmy z nájmu (nárazově z prodeje nemovitosti) a podobně.

V takovém případě to zaměstnanci oznámí svému zaměstnavateli a přiznání si vyplní a odevzdají samostatně. Firma, kde pracují, jim k tomu dodá potřebné podklady především potvrzení o zdanitelných příjmech. Přiznání (DP) pak budou muset podat nejpozději do 1. května 2025, a to výhradně elektronicky. V případě, že jim přiznání vyplní daňový poradce, budou mít čas až do července.

Zaměstnanec musí podat daňové přiznání sám, má-li:

1) Přivýdělek jako OSVČ

Pokud si zaměstnanec při práci na hlavní pracovní poměr přivydělává podnikáním, musí přiznávat vedlejší příjem ze samostatně výdělečně činnosti sám, a to v DP, jež odevzdává ve stejných termínech jako osoby samostatně výdělečně činné, které mají podnikání jako hlavní činnost.

2) Příjmy z pronájmu

Zaměstnanec musí také přiznat příjmy z pronájmu vlastní nemovitosti a řádně je zdanit. V takových případech vyplňuje klasický čtyřstránkový daňový formulář a musí požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024, které je povinnou přílohou daňového přiznání. V přiznání pak vypíše všechny své roční příjmy (tedy z pronájmu i zaměstnání).

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

3) Příjmy z kapitálu

V daňovém přiznání musí zaměstnanec přiznat i příjmy z kapitálu (zisky z obchodní korporace a podobně). Do formuláře ale nemusí vyplňovat například úroky na spořicím účtu nebo z investování do fondů.

Ještě doplňme, že zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun (viz výše).

4) Příležitostné příjmy

Daňové přiznání musí odevzdat zaměstnanec i v případě příležitostných příjmů, pokud přesáhnou 50 000 korun za rok. Co jsou příležitostné příjmy si přečtěte na Businessinfo.cz.

Koalice zrušila některé vlastní změny u DPP. Dohodářům se zvýší limit pro placení pojistného

5) Dvě práce během jednoho měsíce (či stejného období)

Zjednodušený dvoustránkový formulář DP mohou využít ti, kteří mají zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání). Tito lidé sami podávají přiznání v případě, že pracují alespoň v jednom měsíci roku pro dva zaměstnavatele, kdy je jim z obou příjmů stržena zálohová daň z příjmu.

To se týká i takzvaných dohodářů, například při práci pro dvě firmy současně na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 4500 korun a více (od roku 2025) u každého zaměstnavatele.

6) Prodej nemovitosti

V některých případech musí zaměstnanec odevzdat daňové přiznání, pokud prodal nemovitost. Příjem z prodeje nemovitosti je ovšem často od daně osvobozený. Více v paragrafu 4 zákona o daních z příjmů.

7) Zrušení životního pojištění

Pokud zaměstnanec zruší životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření před termínem určeným zákonnými předpisy pro výplatu, musí odevzdat daňové přiznání a dodanit případné daňové úlevy poskytnuté státem v minulých letech.

I když zaměstnanec povinnost podat DP samostatně nemá, může tak učinit dobrovolně, například když nestihne účtárně svého zaměstnavatele včas dodat všechna potřebná potvrzení k případným slevám či odpočtům.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Jak je to se životním a penzijními pojištěními  

Povinnost podat daňové přiznání bude mít na jaře 2025 zaměstnanec, který předčasně ukončil v roce 2024 životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, a tento příspěvek byl u zaměstnance osvobozen od zdanění. Zde dokonce neplatí ani dvacetitisícová příjmová hranice.

Příklad: Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na jeho životní pojištění částkou 5 000 korun ročně (možný je maximálně příspěvek 50 tisíc). Zaměstnanci takto pomáhal poslední tři roky, takže šlo celkem o částku 15 000 korun.

I kdyby neměl ještě další vedlejší příjmy, bude mít zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2024. Předčasné ukončení životního pojištění samozřejmě oznámí zaměstnavateli a opět jej požádá o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech. 

Pokud zaměstnanec předčasně zruší penzijní připojištění a uplatňovaný odpočet se vejde do výše zmíněného limitu 20 tisíc korun, daňové přiznání nepodává. Uplatňované odpočty se přitom zdaňují deset let zpětně.

8) Další případy

Jste daňovým rezidentem? Jak v Česku daní ti, kteří mají příjmy ze zahraničí

Daňové přiznání musí podat také daňový nerezident (zaměstnanec), pokud chce uplatnit jakékoliv slevy na dani nebo nezdanitelné položky – kromě základní slevy na poplatníka nebo slevy na studenta.

Pokud chcete při daňové optimalizaci uplatnit dar poskytnutý v roce 2024 právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem na Ukrajině, podejte jako zaměstnanci daňové přiznání rovněž. Výjimkou jsou dary, poskytnuté prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny v ČR – ty může zaměstnanec uplatnit i v ročním zúčtování daně.

Dodatečné daňové přiznání musí podat také zaměstnanec, kterému byla jeho vlastní chybou sražena menší záloha na daň nebo vyplacen vyšší daňový bonus ze slevy na dítě/děti.

Na závěr doplňme, že v některých případech, kdy jako zaměstnanci neodevzdáváte daňové přiznání a pouze podepisujete roční zúčtování daně, máte nárok na přeplatek. Poplatník se dočká vyplacení peněz v březnové výplatě. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při zúčtování.

„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.

Jaká zvýhodnění a kdy můžete uplatnit?

Pokud uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, má nárok na daňový bonus (tedy v případě, že je vypočtena záporná daň) čili přeplatek od státu, každý.

Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (1 860 korun za měsíc). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl navíc nedávno zrušen.

Měsíční vs. roční slevy

U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.

I v těchto případech doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká.

Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.

Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, existují i zvýhodnění, jež jste dosud mohli využít pouze jednou za rok:

• školkovné,
• sleva na vyživovanou manželku (nebo manžela).

Také zde ale došlo v rámci konsolidačního balíku ke změnám a školkovné platilo ve zdaňovacím období 2023 naposledy. Od letošního roku se i toto zvýhodnění ruší. U slevy na vyživovaného partnera pak došlo k úpravám parametrů.

Jaké můžete využít slevy? Některé zrušil vládní balíček

Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun (platí to i pro rok 2024), zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Od letošního roku navíc platí jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let. Školkovné pro rok 2023 narostlo na maximálně 17 300 korun a následně bylo zrušeno. Nyní už jej tedy neuplatníte.

Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením.

Jakub Procházka