English version
K meziročnímu zlepšení salda o 17,2 miliardy přispěl růst příjmů (o 11 procent), zatímco výdaje se zvýšily pouze o 2,5 procenta. Za leden a únor 2023 byl schodek bezmála 120 miliard korun.
„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu. Toto zlepšení souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií,“ popsal ministr financí Zbyněk Stanjura.
Vláda: Za lepší vývoj může konsolidační balík
Podle Stanjury se na příjmové straně začínají pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění.
Příjmy státního rozpočtu byly na konci února o 26,5 miliardy vyšší než před rokem. Stát vybral více na daních (o 12 miliard) a na povinném pojistném (téměř 8,5 o miliardy). Navýšeny byly také prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+5,6 mld.).
Výběr daně z příjmů fyzických osob pozitivně ovlivnil růst mezd. Kladný vliv na inkaso mají podle ministerstva financí také změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku. Jedná se například o snížení limitu pro druhou sazbu daně či změnu zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Ty nejdůležitější změny z konsolidačního balíku se nicméně projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.
Upravený konsolidační balíček platí od ledna 2024. Jaké změny přináší?
U daně z příjmů právnických osob (meziročně nárůst o 0,6 miliardy), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,2 mld.), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. Souvisí to s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na příjmy rozpočtu bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,6 %.
Zvyšuje se také příjem z DPH a spotřebních a energetických daní. Více si přečtěte v podrobné zprávě Ministerstva financí ČR
Výdaje narostly jen nepatrně
Celkové výdaje přes vysokou inflaci meziročně vzrostly jen o 9,3 miliardy korun (+2,5 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů, tažený dávkami důchodového pojištění, předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací, výdaji na společné programy Evropské unie a ČR a také nákupy Ministerstva obrany. Na obranu vynaložil stát o 3,5 miliardy korun více než loni v lednu a únoru.
Běžné nákupy bez obsluhy státního dluhu, které meziročně vzrostly téměř o polovinu (o 4,6 miliardy), byly nejvíce ovlivněny výdaji souvisejícími s pořízením nadzvukových letounů F-35. Zde šlo o částku 3,7 miliardy korun. Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-8,7 miliardy) a obsluha státního dluhu (-6,2 miliardy).
Vyšší výdaje než loni ve stejném období měl stát i kvůli vyplácení valorizovaných důchodů a sociálních dávek. Na zvýšení se nejvíce podílely výplaty penzí (+8,7 miliardy). Do jejich inkasa se kromě loňského mimořádného navýšení promítá také letošní řádná valorizace o 1,8 %.
Ekonomika ČR meziročně oslabila. Na 14. místo v EU nás stáhla vysoká inflace i nízká přidaná hodnota
Narostl také příspěvek na bydlení a podpory v nezaměstnanosti. Naopak výplata rodičovského příspěvku klesla. Čerpání ostatních dávek prozatím v rozpočtu nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.
Podle Ministerstva financí ČR narostly také běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (zvýšení o 6,2 miliardy). K jejich růstu nejvýrazněji přispěly výdaje na výzkum, vývoj a inovace (+6,0 mld.) určené především vysokým školám a veřejným výzkumným institucím z rozpočtů Ministerstva školství, Technologické agentury České republiky, Grantové agentury ČR a Akademie věd ČR.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 10,2 miliardy. Meziroční pokles souvisel s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů.
Nižší je i pomoc podnikatelům
Výrazněji naopak klesly běžné transfery podnikatelům (o 5,9 miliardy korun do rozpočtu méně). Velká část jejich objemu i poklesu byla spjatá s dotacemi v oblasti energií (-8,7 mld.).
Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování cen dosáhly 9,2 miliardy a podpora obnovitelných zdrojů energie 5,7 miliardy. V obou případech jde o nižší částky než loni. Nové jsou jen dotace provozovatelům přenosové soustavy ve výši 1,3 miliardy (loni čistá nula).
Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce vyplácena není, stát tedy oproti lednu a únoru 2024 ušetřil tři miliardy. Naopak k navýšení podpory podnikatelů došlo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+1,7 miliardy) a na rozdíl od minulého roku byla v únoru vyplacena dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu v objemu jedné miliardy korun.
