Den daňové svobody: 25. června přestávají Češi vydělávat na stát

Jde o pomyslné datum, od kterého mají Češi vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

Daňově nejméně svobodný rok

„Z pochopitelných důvodů jde společně s loňským rokem o daňově nejméně svobodný rok od chvíle, kdy Liberální institut Den daňové svobody počítá, neboť pandemická situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíc zasáhla předchozí ekonomická recese. Oproti rokům 2018 a 2019 jsme si pohoršili zhruba o měsíc,“ upozorňuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Liberální institut v té souvislosti kritizuje vládu, že si v době předchozí dlouhé konjunktury nevytvořila dostatečný finanční polštář a nereformovala veřejné finance. Nelíbí se mu ani zmatečná nebo údajně kontraproduktivní opatření vlády v době krize.

Den daňové svobody 2020: Přísná opatření proti viru datum posouvají

„Státní výdaje v období prosperity vytrvale rostly a o snižování míry přerozdělování (kterou Den daňové svobody měří) se zasloužila skutečnost, že růst produktivity byl strmější než růst vládních výdajů. Tento trend se otočil už v roce 2019 před začátkem pandemie. Nyní nás absence rezerv vytvořených během růstového období i stále bobtnající veřejné výdaje zasáhly nepřipravené v době pandemie – spolu s poklesu produktivity v důsledku vládních opatření a opatrnosti soukromého sektoru,“ doplňuje ředitel výzkumu Liberálního institutu Jan Mošovský.

25. nebo 19. června? Záleží na metodice

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda připomíná, že podle společnosti Deloitte, jež používá odlišnou metodiku výpočtu, připadl Den daňové svobody už na 19. červen.

„Důvodem je (vedle odlišné metodiky použité při výpočtu) hlavně mimořádné období stále probíhající pandemie, která má letos své zásadní dopady v makroekonomické oblasti.  Deloitte při svém výpočtu dává do poměru celkové daňové příjmy a čistý národní důchod. Liberální institut, jenž staví na metodice OECD, zase porovnává veřejné výdaje státu s hrubým domácím produktem,“ připomíná Kovanda.

Podle Kovandy letos stát vybere výrazně méně peněz na daních, a to především v důsledku loňského schválení daňového balíčku, který citelně snižuje daň ze mzdy, ale také spotřební daň z motorové nafty, přičemž navíc navyšuje slevu na daňového poplatníka.

„Veřejné výdaje ovšem nadále zůstanou na vyšší úrovni, kvůli financování pandemických programů a opatření typu programu Antivirus nebo kompenzačních bonusů pro OSVČ.  Výpočet dle metodiky Deloitte poskytuje opticky příznivější, avšak obtížně udržitelný obrázek. Podle Deloitte totiž letos Češi budou na stát pracovat nejkratší dobu od roku 2017. To právě proto, že metodika výpočtu nezahrnuje budoucí daně, ale jenom ty letošní,“ upozorňuje ekonom.

Srovnání s Evropou a světem

V mezinárodním kontextu si země vedou očekávatelně vzhledem ke své startovní pozici. Česká republika je stále hluboko před průměrem eurozóny (14. 7.). Loni i letos jsme na tom zhruba stejně jako průměr zemí OECD (23. 6.). Jako první oslavili Den daňové svobody v Irsku (12. 4.), poté ve Švýcarsku (13. 5.) a v Jižní Koreji (18. 5.).

Již tradičně patří mezi poslední oslavence Francie (10. 8.). Řecko zažilo největší propad od roku 2019, celých 47 dní (10. 8.) a před Belgii (31. 7.) se dostala Itálie (1. 8.). Z okolních států je Den daňové svobody dříve pouze na Slovensku (22. 6.), v Německu mají daňovou svobodu o deset dní později než u nás.

Liberální institut pro výpočet používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Tabulka: Vývoj Dne daňové svobody v ČR