Program akce zahájil seminář Industry SHUV.0: Proč průmysl potřebuje společenské vědy, který se věnoval důležitosti propojování společenských, humanitních a uměleckých oborů s technickými a jejich následné spolupráci na poli aplikovaného výzkumu.
Na slavnostním galavečeru pak byly předány Ceny TA ČR špičkovým výzkumným projektům. O absolutním vítězi hlasovala veřejnost na webu TA ČR spolu s diváky v sále, a stal se jím projekt z kategorie GOVERNANCE, který obdržel sošku Český nápad.
Letošní Den TA ČR se nesl ve znamení rozmanitosti
Den TA ČR má každý rok své specifické téma, které odráží aktuální dění. V minulosti to byla například spolupráce s průmyslem, Green Deal, transfer technologií či sociální aspekty výzkumu. Letos byla zvolena diverzita (rozmanitost), která výše uvedené spojuje a posouvá na vyšší úroveň.
Podtitulem se stal Výzkum bez předsudků, protože je to podle pořadatelů právě rozmanitost, která přibližuje výzkum člověku, odkrývá silné i slabé stránky společnosti, způsoby chování či zkušenosti lidí a bourá zavedené předsudky respektive bariéry ve výzkumu.
„Diverzita v Česku stále ještě není běžná, a z toho důvodu jsme se na ni letos zaměřili. Chceme společnosti ukázat, že je důležitá a začali jsme rovnou u sebe. Něco organizovat u jiných je vždy složitější a může to lidi popudit. Proto jdeme příkladem. Byli bychom rádi, aby firmy, výzkumné instituce i politici, až budou něco řešit, nezapomínali na to, že mají kolem sebe různé skupiny obyvatel a každá z nich může mít odlišný názor a potřebu,” říká předseda TA ČR Petr Konvalinka.
Na úvod se experti shodli, že stěžejní v propojování humanitních oborů s technickými důležitá vzájemná komunikace, modifikace vzdělávacího systému a nezanedbatelnou roli hraje také stát.
„Zájmem státu je vytvářet takové prostředí, aby podnítilo v českém výzkumu diverzitní přístup a tím i související i interdisciplinaritu. Ze svých osobních zkušeností mohu říci, že interdisciplinární výzkum to má vždy těžší – obnáší více úsilí, prostředků a vzájemného pochopení. Výsledky takového výzkumu jsou ale vždy špičkové a myslím si, že to je přesně to, co stát potřebuje,” doplňuje Matúš Šucha, člen předsednictva TA ČR.
Skleněné ceny pro nejlepší projekty aplikovaného výzkumu
Na dopolední program navázal již po desáté slavnostní galavečer s předáváním sošek od Lukáše Jabůrka těm nejlepším projektům aplikovaného výzkumu za uplynulý rok.
„Ceny TA ČR získají ty nejkvalitnější projekty aplikovaného výzkum uplynulého roku. Ocenění má být určitou formou motivace pro udržení a povzbuzení další spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu. Udělujeme je ve čtyřech kategoriích – Business, Partnerství, Spolupráce a Governance. O tom, komu poputuje pátá cena Český nápad rozhoduje veřejnost,“ upřesňuje Petr Konvalinka.
O absolutním vítězi a držiteli ceny Český nápad z dílny společnosti 3Dees rozhodla veřejnost prostřednictvím hlasování na webu agentury a diváci v sále. Ti zvolili projekt z kategorie GOVERNANCE. Jeho hlavní řešitel Václav Moravec sošku při převzetí věnoval vítězům všech kategorií Cen TA ČR 2022 a udělal z ní putovní cenu.
Jako novinku letos Technologická agentura ČR připravila speciální webovou stránku s unikátním obsahem ke Dni TA ČR. Návštěvníci si zde mohou přečíst rozhovory s inspirativními osobnostmi, podívat se na videa s předními českými experty a expertkami nejen z výzkumné sféry a zorientovat se v tématu díky přehledným infografikám.
Ozvěny Dne TA ČR 2022
Čtvrtkem 20. října Den TA ČR ovšem nekončí. Následují Ozvěny Dne TA ČR, tedy série regionálních seminářů, která proběhne od 9. do 23. 11. Zájemci se mohou zúčastnit buď osobně v daném městě nebo se mohou připojit prostřednictvím na online streamů. Odkazy směřují na YouTube, kde budou přenosy zahájeny až v den akce a následně na nich najdete záznamy seminářů (odkaz se otevře v novém okně).
Vítězné projekty
Kategorie BUSINESS
Inteligentní zdravotnické lůžko pro pacienty v kritickém stavu
Řešitelé: L I N E T spol. s.r.o., Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové
Pro dlouhodobě ležící pacienty nebo pacienty hospitalizované na ARO či JIP je automatické nemocniční lůžko nezbytnou pomůckou pro lepší rekonvalescenci. Inteligentní lůžko z dílny L I N E T spol. s.r.o. a Univerzity Hradec Králové je před běžně používanými lůžky o několik sedmimílových kroků napřed. Chytré řešení zvládá nejen polohovat pacienta, ale umí také monitorovat jeho stav a odhalit rizika vzniku proleženin spojených s dlouhým pobytem na lůžku. Zároveň dokáže navrhnout preventivní opatření, která proleženinám a s nimi spojenému riziku infekce předejdou. Po následném ověření návrhu lékařem nebo sestrou navíc lůžko úkon automaticky realizuje. V některých případech může fungovat i bez lidského ověření. Lůžko obsahuje na 90 různých funkcí a je určeno pro podporu pacienta během hospitalizace, mobilizace i transportu.
Kategorie PARTNERSTVÍ
Národní centrum kompetence pro materiály, pokročilé technologie, povlakování a jejich aplikace
Řešitelé: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., BENEŠ a LÁT a.s., Biologické centrum AV ČR, v. v. i., CARDAM s.r.o., Centrum hydraulického výzkumu spol. s r.o., Česká zbrojovka a.s., Fakultní nemocnice v Motole, HVM PLASMA, spol. s r.o., L.E.T. optomechanika Praha, spol. s r.o., OZM Research s.r.o., SIGMA Výzkumný a vývojový ústav, s.r.o., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i., Vakuum servis s.r.o., Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
Národní centrum kompetence MATCA (National Centre of Competence for Materials, Advanced Technologies, Coatings and their Application) se zaměřuje na rozvoj aditivních, plazmatických a laserových technologií. Spolupráce 19 partnerů z řad výzkumných organizací a firem různého zaměření umožňuje rychle a flexibilně reagovat na aktuální potřeby trhu. „Za tři roky řešení projektu vzniklo již 27 plnohodnotných výsledků a do ukončení projektu očekáváme ještě dalších 12 výsledků. Zároveň poskytujeme možnost vzdělání, tréninku a dokonce zajišťujeme mezioborové stáže mezi průmyslovými a akademickými partnery, čímž přispíváme k perfektní komunikaci mezi účastníky Národního centra kompetence,” říká Alexandr Dejneka, vedoucí Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který patří mezi řešitele projektu. Mezi výsledky projektu již patří a budou patřit desítky funkčních vzorků a ověřených technologií z nejrůznějších oblastí špičkového materiálového inženýrství.
Kategorie GOVERNANCE
AI komunikační platforma potlačující infodemii
Řešitelé: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, NEWTON Media, a.s., Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
404Infodemie se dá vysvětlit jako nepřiměřeně velké a rapidně se šířící množství informací, které vede k jejich zkreslování a znesnadňuje nalezení řešení problému. Nejvýraznější infodemie posledních let vznikla v souvislosti s šířením nemoci covid-19 a stala se kritickým okamžikem pro celosvětovou žurnalistiku. Kromě počtu často zavádějících a nepravdivých informací rostl také počet samozvaných „odborníků“ na toto téma. Výzkumníci z FSV UK spolu s kolegy z NEWTON Media a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vytvořili webové portály www.infomore.cz, které všechny informace vysvětlovaly a vyvracely hoaxy. Projekt spojil žurnalistiku, lékařské a počítačové vědy a využil mimo jiné také prvky umělé inteligence. Dále
byl také vyvinut funkční vzorek algoritmu, jenž dokáže zpracovat řádově desítky tisíc textů a provést jejich kategorizaci či označkování, shlukování dle podobnosti tématu, případně klasifikaci zdrojů a trajektorií šíření tematických zpráv. Výsledky a vyvinuté nástroje jsou dostupné odborné i laické veřejnosti.
Kategorie SPOLEČNOST
Revitalizace zemědělské půdy v oblastech ČR ohrožených suchem
Řešitelé: Zahradnická fakulta Mendelovy univerzita v Brně, OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně.
Půda v oblastech zasažených suchem ztrácí své charakteristické vlastnosti – není schopna absorbovat vodu a vytrácí se z ní živiny i organismy potřebné pro úspěšné vzejití zasetých či zasázených rostlin. V důsledku toho se rapidně snižuje biodiverzita a pomalu zaniká život v okolí. Tento jev v posledních letech sice není ojedinělý, ale nemusí nutně znamenat nezvratný stav – existuje řada perspektivních technologií, které ho mohou zlepšit. Řešitelé projektu se na ně zaměřili a vytvořili ověřené postupy, metodiky a další užitečná řešení, která vedou k revitalizaci zemědělské půdy poškozené suchem. „Pro zlepšení degradovaných půd jsme testovali různé kombinace hydroabsorbentů a přírodního lignitu. Využili jsme jihomoravský lignit (hnědé uhlí), který je blízko rašelině. To znamená, že sice není příliš vhodný pro spalování, ale dobře se hodí k využití v zemědělství. Výsledkem našich experimentů a této části výzkumu pak byly certifikované směsi a metodiky, které zlepšují schopnost půdy absorbovat vodu,” popisuje Petr Salaš z Mendelovy univerzity v Brně.
Předchozí ročníky Cen Technologické agentury ČR
Portál BusinessInfo.cz je mediálním partnerem desátého Dne TA ČR v roce 2022.